Symbol PF Anotace diplomovch prac - 1998 - Katedra biologie

Anotace diplomovch prac - 1998

Katedra biologie

Jan Schuster

Reakce rostlin na zasolen pdy: Rozdl mezi kulturn rostlinou a j pbuznou rostlinou plevelnou.

Tato prce vypracovan v letech 1997-98, zkoum vliv zven salinity na rostliny, u kterch tento fenomen vyvolv stresovou situaci. Prce porovnv stresovou reakci u rostliny kulturn a j pbuzn pleveln. Ukazuje vliv stresu ze zasolen na metabolick procesy a nsledn na vvoj a rst rostliny. Jako pokusn rostliny byly pouity oves set (Avena sativa) a ovs pit (Helictotrichon pubescenes).

Vedouc prce: Mgr. Renata Fialov, Dr.

Jana Bezinov

Reakce rostlin na rznou vivu duskem: Rozdl mezi kulturn rostlinou a j pbuznou rostlinou plevelnou.

Clem prce je testovn rostliny kulturn (Avena sativa) a j pbuzn, konkurenn rostliny pleveln (Avena fatua) pod vlivem rznho stupn duskat vivy. Rostliny byly pstovny metodou vodn kultury v roztoku kontrolnm a v roztocch s nedostatkem a nadbytkem dusku. Ke stanoven vlivu rzn rovn dusku na rst a produkci biomasy byla pouita gravimetrick metoda.

Vedouc prce: Mgr. Renata Fialov, Dr.

Zdeka Blohoubkov

Vyuit naun stezky u Ir lpy pro vuku prvouky na 1. stupni

DP obsahuje informace o naun stezce u Ir lpy, poskytuje charakteristiku Centra ekologick vchovy Dpatka v Prachaticch. Hlavn npln jsou vukov programy pro jednotliv ron obdob. Programy jsou ureny k osvojen, prohlouben, opakovn nebo doplnn prvounho uiva km 1.st. zkladn koly, s menmi pravami potom dtem ve kolch mateskch. Jednotlivm programm pedchz vodn motivan hodina, kterou uitel provd jet ped samotnm vukovm programem a po proveden vukovho programu nsleduje jeho dal vyuit ve vyuovn. Clem vech program je nauit dti vnmat produ smysly, nauit se pozorovat a naslouchat zvukm prody a zskat kladn citov vztah k prod.

Vedouc prce: H. Klimeov, CEV Dpatka, Prachatice

Petra Blhov

Vukov program "Biotop les", jeho vyuit a realizace v CEV Dpatka

DP se zabv zejmna problmem vyuit naun stezky pro vytvoen vukovho programu "Biotop les" pro 1. st. Z. Draz je kladen pedevm na vukov program pro 4.ronk. Pro 3. a 5. ronk jsou vypracovny nvrhy vukovch program. vodn st diplomov prce nsleduje seznmen s centrem ekologick vchovy Dpatka v Prachaticch a s naunou stezkou "Pod Vyhldkou I.". V hlavn sti jsou pak rozpracovny koly na jednotlivch zastavench naun stezky a vypracovny nvrhy pracovnch list pro jednotliv ronky. Za tit tto prce povauji praktick nvrhy na vuku tto problematiky s drazem na vytven kladnch a neformlnch postoj dt k prod.

Vedouc prce: H. Klimeov, CEV Dpatka, Prachatice

Vclav Barto

Scn expozice "Strom - les" na stanici Pomoc prod v Tn nad Vltavou

DP se zabv vypracovnm scne expozice a nvrhem dalch uebnch prostor na stanici Pomoc prod v Tn nad Vltavou. Prce obsahuje rozshlou plohu, jej kopie se pouij jako soust expozice.

Vedouc prce: J. ma, stanice Pomoc prod, Tn nad Vltavou

Miloslava Novkov

Oven vlivu nkterch faktor na vnos u vybranho druhu zeleniny

Studentka se v DP zabv posouzenm vlivu vybranch faktor na vnos edkviky. Zamila se na agrotechniku ppravy pdy a sprvnho zaloen pokusu vetn jeho sledovn a vyhodnocen zskanch vsledk, kter uvd v tabulkch a grafech. Zskan poznatky lze vyut pro prci na kolnch pozemcch Z.

Vedouc prce: Ing. Ji Peterka

Markta Koldanov

Vliv vivy na vnos u vybranho druhu zeleniny

Prce se zabv zkoumnm vlivu vivy na rst a vnos plodov zeleniny. Studentka porovnvala a zpracovvala daje, zskan bhem cel vegetan doby. Nsledn hodnotila jednotliv vnosy.

Vedouc prce: Ing. Ji Peterka

Dana Krejov

Prodovdn znalosti dt na 1. stupni na venkovskch kolch

Diplomov prce se zabv jednou s monost ovovn prodovdnch znalost na prvnm stupni zkladn nebo obecn koly - prodovdnm testem. Na zklad studia osnov a uebnch pln prvouky a prodovdy byl sestaven psemn test, kter byl pedloen vybranmu vzorku k. Dalm kolem bylo podrobit sestaven test analze a zajistit, zda pinesl oekvan efekt a zda je vhodnm nstrojem pro zjiovn prodovdnch znalost.

Vedouc prce: Mgr. Jan Petr

Lucie Krejov

Vybran problmy ekologick vchovy na 1. stupni Z

Tato prce se zabv ekologickou vchovou na 1.st. Z v mezipedmtovch vztazch. V vodn sti obsahuje vchodiska pro urovn zkladnch trend vzdln a vchovy, kter vychzej z Agendy 21. Dle obsahuje rozbory uebnic prvouky pro 1. - 3. ronk (Fortuna, Prodos), prodovdy pro 4.- 5. ronk (Fortuna). Praktick st prce obsahuje deset nvrh innost s ekologickou tmatikou. Jde o nvrhy pro jednu vyuovac jednotku i pro nkolik vyuovacch jednotek. innosti jsou ureny km 4. - 5. ronku. Pedmty: Prodovda, vlastivda, esk jazyk, hudebn a vtvarn vchova, pracovn vyuovn.

Vedouc prce: Mgr. Jan Petr

Andrea Krutiov

Prodovdn znalosti dt 1. stupn na mstskch kolch

Clem DP je provit vybran prodovdn znalosti k 1.st. na mstskch, vtinou sdlitnch kolch. Zjiovn znalosti bylo provdno pomoc testu, kter obsahoval 20 otzek. Na zvr bylo provedeno srovnn s obdobnou prac Krejov (1998), kter provdla vzkum na venkovskch kolch.

Vedouc prce: Mgr. Jan Petr

Rena aludov

Prodn-vlastivdn vyuit historickho arelu v Trocnov u Borovan

Diplomov prce e nvrh celodenn prodovdn-vlastivdn vychzky do okol rodit Jana iky z Trocnova. Obsahuje 12 zastvek, kter se vnuj vdy uritmu tmatu. Zabvaj se botanikou, zoologi a histori. Cel trasa je urena pro dti 3.- 5. tdy zkladn koly v Borovanech. Bylo vyuito osnov prvouky pro 3. ronk, prodovdy pro 4. a 5. ronk a vlastivdy pro 4. a 5. ronk.

Vedouc prce: Mgr. Rostislav ern, CSc.

Petr Nmec

Przkum rovn ekologickch znalost k 9. td na vybranch zkladnch kolch

Clem prce bylo zajistit rove ekologickch znalost k 9.td na vybranch kolch v okresech .Budjovice a Liberec. Przkum byl provdn v pti eskobudjovickch a v devti libereckch zkladnch kolch mstskho typu, pomoc didaktickho testu. Przkumu se zastnilo 660 respondent. Z vsledk przkumu vyplynulo, e ekologick znalosti respondent byly mrn podprmrn. Rozdly v spnosti obou okres byly minimln. Urit mezery se projevily ve znalostech nkterch ekologickch pojm, ve vdomostech kategori chrnnch zem a problematice zneistn a zneisovn ivotnho prosted. Naopak vdomosti, tkajc se praktik spojench s ochranou ivotnho prosted a znalosti o globlnch ekologickch problmech se ukzaly jako dobr.

Vedouc prce: Mgr. Rostislav ern, CSc.

Petra Kareov

Vskyt bioindikan vznamnch taxon vych rostlin ve vybranch vesnicch na Blatensku

Ve vegetanch obdobch v prbhu let 1996-97 byl proveden floristick vzkum vybranch druh nvesn kvteny ve 14 obcch na zem fytogeografickho podokresu Blatensko. Ke studiu byly vybrny druhy vzcn nebo druhy, kter indikuj urit typ stanovit. Prce poskytuje daje o rozen 62 taxon vych rostlin.

Vedouc prce: Mgr. Rostislav ern, CSc.

Jan Podlaha

Nvrh exkurzn trasy prodn lokalitou Borkovick blata u Sobslavi a jej vyuit ve vuce prodopisu na 2. st. Z

Diplomov prce e nvrh exkurzn trasy prodn lokalitou Borkovick blata u Sobslavi (okr. Tbor) a jej didaktick vyuit v hodinch prodopisu, zempisu, obansk a rodinn vchovy. V prci je navrena komplexn exkurzn trasa, kter mapuje oblast znmou pod nzvem "Sobslavsk nebo Borkovick blata". Zabv se histori oblasti, jej typickou architekturou, tradicemi a zvyky, kter jsou spojeny se ivotem obyvatel regionu. Prce se tak zabv charakteristikou rostlinnch a ivoinch druh, typickch pro raelinitn stanovit. Soust diplomov prce je ploha s fotografiemi a mapkami.

Vedouc prce: Mgr. Rostislav ern, CSc.

Iva Hesov

Vkov sloen a rst plotice obecn (Rutilus rutilus) ve vodrensk ndri mov v letech 1993-94

V tto DP jsou uvedeny vsledky dlkovho a hmotnostnho rstu populace plotice obecn v movsk ndri v letech 1993 a 1994. Rst je charakterizovn pomoc zptn vypotench dlek tla v jednotlivch letech ivota a pomoc relativnch prstkovch rozdl. Zvltn pozornost je vnovna rstu nejpoetnji zastoupenho ronku 1990. U plotic z tetho hejna z roku 1994 je navc sledovna zvislost IAP na vku. Zvislosti mezi sledovanmi parametry jsou hodnoceny na zklad rovnice regresn kivky a koeficientu spolehlivosti. Uveden vsledky jsou konfrontovny s vsledky prac naich i zahraninch autor.

Vedouc prce: Mgr. Vlasta Matnov

Jana Kropkov

Vkov sloen a rst plotice obecn (Rutilus rutilus) ve vodrensk ndri mov v roce 1992

V tto DP je uvedeno vkov sloen a vsledky dlkovho a hmotnostnho rstu a relativnch prstkovch rozdl stanovench pro plotici obecnou ve vodrensk ndri mov v roce 1992. Celkem bylo zpracovno 272 vzork. Byly zkoumny zvislosti jednotlivch parametr regresn analzou, pro kter byly ureny rovnice regresnch pmek a koeficienty spolehlivosti. Hodnoty dlkovho a hmotnostnho rstu pak byly srovnny s vsledky jinch autor zabvajcch se tmto tmatem.

Vedouc prce: Mgr. Vlasta Matnov

Jan vec

Porovnn vzniku a vvoje pd v oblasti Vchodoeskho a Jihoeskho kraje

DP se zabv porovnnm vzniku a vvoje pd ve vybranch oblastech Vchodoeskho a Jihoeskho kraje. Je vypracovna na zklad historickho vzniku a vvoje pd v esk republice a zahrnuje uveden souasnho stavu pd jak celorepublikov, tak i v zjmovch oblastech. Dle je tato prce vnovna popisu a zhodnocen kopanch pdnch sond, se strunou charakteristikou oblasti. Prce je koncipovna tak, aby svm obsahem mohla slouit jako vhodn doplnk pro vuku pedologickch discipln a vhodn metodick materil pro hodnocen zvrstven.

Vedouc prce: Ing. Ji Peterka

Martin Klaudys

Organizace a veden geologick exkurze do grafitovho dolu GRAFIT esk Krumlov

Prce podv celkov popis geologick exkurze do blzkho okol eskho Krumlova a Dolu esk Krumlov, pro ky gymnzia. Trasa exkurze vede po jihozpadnm okraji eskho Krumlova, na trase je 7 stanovi. Poslednm stanovitm je Dl esk Krumlov. V prci je uveden nvod na realizaci tto exkurze, je zde popsna innost uitele od ppravy na exkurzi a po zpracovn vsledk. Popis jednotlivch stanovi je doplnn pehledem doporuen innosti k na danm stanoviti a otzkami a koly pro ky. Hlavn otzky a koly jsou pro ky uvedeny v pracovnch listech, kter jsou k prci piloeny. V vodnch kapitolch jsou zpracovna jednotliv tmata odbornho vkladu, text je doplnn adou nkres a map. Na piloench fotografich je zachycena vtina z geologickch jev, pozorovatelnch na trase exkurze.

Vedouc prce: PaedDr. Vclav Pavlek

Vra Hol

Vliv nkterch faktor na jakost brojlerovch kuat

DP mla za cl krom zmapovn vkrmu kuecch brojler ve spdov oblasti drbeskho podniku Jihoesk drbe, a. s. Vodany, tak zhodnocen vlivu nkterch vybranch faktor na jakost vykrmovanch brojlerovch kuat. Sledovn bylo provdno v letech 1995-1996. Jednotliv daje byly zjiovny pmo od vytypovanch dodavatel jatench kuat, a to po skonen kadho turnusu. Byly sledovny frekventovan faktory, kter psob na jakost brojlerovch kuat:

  • rove vivy a krmen
  • pouit technologie vkrmu vetn dodrovn pedepsanho technologicko-chovatelskho postupu pro pslunou finln kombinaci kuat
  • kvalita pouitho biologickho materilu
  • rove oetovn a v neposledn ad bylo alespo rmcov pihldnuto k podmnkm svozu a zpracovn brojlerovch kuat.
Zskan daje byly nejprve sumarizovny, potom tdny dle vybranch tdcch kriteri a varian statisticky zpracovny na potai. Zvry tto diplomov prce mohou bt vyuity pi odbornch exkurzch.

Vedouc prce: doc. Ing. Ji Slipka, CSc.

Jan Pekrek

Sledovn vlivu pH pdy na obsah Cd (kadmia) v rostlin

V DP jsme prokzali vznamn vliv pH pdy na obsah kadmia (Cd) v nati a koenech mrkve. Rovn zven obsah vody (vliv klimatickch podmnek) v pd ovlivnil nrst obsahu kadmia v rostlinch, v ppad, e po pedchozch srkch nsledovalo tepl poas. Naopak, po dletrvajcch detch byl patrn jeho pokles. Toto kolsn koncentrace kadmia bylo zjitno pedevm u nat. S postupujcm zrnm rostliny (mrkev ) se snioval obsah Cd v koenech a zvyoval v nati, co je v souladu s dvjmi citacemi.

Vedouc prce: doc. Ing. Ji Slipka, CSc.

rka kov

Latentn znalosti z botaniky u k zkladnch kol

DP se zabv przkumem znalost z botaniky k zkladnch kol. Clem prce je:

  1. Porovnat rove vdomost z botaniky u k 6. td vzhledem ke dvma systmm vuky: ekologicky strukturovan uivo podle uebnice Kvasnikov a kol. a systematicky strukturovan uivo podle Stihavkov a kol.
  2. Porovnat rove znalost z botaniky mezi soubory k 6. td a 9. td.
Przkumu se zastnilo 478 respondent. Vsledky jsou zpracovan do pehlednch tabulek a graf.

Vedouc prce: PaedDr. Radka Zvodsk

Svatava Kovov

koln pokusy v botanice na zkladn kole

DP zpracovv problematiku laboratornch prac v uivu botaniky na zkladn kole. V prci je uvedeno 25 nvrh laboratornch prac s uvedenm potebnho materilu, pomcek a pracovnho postupu a organizace. Laboratorn prce maj rznou formu (demonstran, skupinov, frontln) jsou zde uvedeny rzn pracovn postupy, zamen na samostatn a tvoiv pstup k k plnn zadanch kol. Deset laboratornch prac je doplnno pracovnmi listy.

Vedouc prce: PaedDr. Radka Zvodsk

Ji Jura

Pstruh obecn - didaktick model ve vuce zoologie na zkladn kole

DP se zabv pstruhem obecnm, jako alternativnm didaktickm modelem ryb v uivu zoologie na zkladn kole. Dleitou soust diplomov prce je koment a realizace krtkho filmu, kter pedstavuje pstruha obecnho jako didaktick model ve vuce ryb na zkladn kole. Soust je analza a srovnn text tmatickho celku "Ryby" ve vech dostupnch uebnicch pro zkladn koly se zamenm na daje o pstruhovi obecnm a vypracovn nvrhu vlastnho uebnho textu. Zpracovn tmatu zahrnuje literrn zpracovn pstruha obecnho, metodiku vuky, nvrh pracovnch list, didaktickch test ve variantch A a B, pitvu, nmty laboratornch prac.

Vedouc prce: PaedDr. Radka Zvodsk

Ladislav Major

koln prodovdn exkurze v oblasti Kutnohorska

V prci jsou navreny trasy exkurz pro Z, kter je mono uskutenit v okrese Kutn Hora (dv geologick a ti botanick). Ke kad z navrhovanch exkurz jsou vypracovny pracovn listy. Soust prce je seznam chrnnch zem okresu Kutn Hora. V ploze je uvedena fotodokumentace, mapky a plny.

Vedouc prce: PaedDr. Radka Zvodsk

Jitka hov - Vinov

Vuka geologickch vd na vybranch lokalitch eleznch hor

DP podv nvod pro vuku geologickch vd na vybranch lokalitch v okol Ronova nad Doubravou v eleznch horch. Kapitoly 4. a 5. se zabvaj charakteristikou prodnch pomr, geologie a stratigrafie irho okol zjmov oblasti. Kapitola 6. popisuje geologii, stratigrafii, historii a souasnost konkrtnch lokalit - vpencov lom Prachovice, hadec v Mladoticch, kaonovit Chittusiho dol a ortorula s granty u kostela sv. Martina, bval doly na pyrit a limonit v Licomicch, kdov uloeniny s obsahem fosili u Ronova nad Doubravou, bval lomy Javorka (baryt, fluorit) a Kubkovy Duby (opuka). Kapitoly 7. a 8. se tkaj ppravy, veden a vyuit geologickch exkurz pi vuce na zkladnch kolch a zahrnuj konkrtn nvrhy exkurz.

Vedouc prce: PaedDr. Vclav Pavlek

tpnka Kyslkov

Vskyt skalnch tvar ve Slepich horch

Clem DP byl souhrnn popis skalnch tvar ve Slepich horch, porovnn popisu lokalit publikovanch v odborn literatue a doplnn ostatnch. Na zklad ternnho vzkumu bylo celkem devt lokalit rozdleno do 3 hlavnch skupin, ke kad lokalit je piloena fotodokumentace, ppad zakreslen obrzek. Vechny lokality jsou zobrazeny na mapch uvedench v Ploze.

Vedouc prce: PaedDr. Vclav Pavlek

Jitka Tborov

Nvrh geologickch exkurz do okol Milevska

V DP na tma: Nvrh geologickch exkurz do okol Milevska je zpracovna problematika geologickch exkurz z hlediska jejich didaktickho vyuit, ve vuce na 2. stupni zkladn koly. Jsou zde navreny 3 trasy exkurz do severozpadnho okol Milevska. Prvn trasa exkurze prochz tsnm okolm msta Milevsko, zahrnuje lokality geologickho charakteru - ulov lom Na Vinici, cihelna U Loue a stanovit se zamenm na botaniku - pamtn strom, park Baantnice, nvr Na idovn. Druh trasa exkurze vede zpadnm okolm Milevska a obsahuje geologick stanovit - zbytky po tb polymetalickch rud u Velk, nalezit ametystu na kopci Chlum, lokalita odrd kemene asi 1 km od Milevska, smrem na Petrovice. Tet exkurze zahrnuje geologick lokality severnho okol Milevska - ulov lom Vepice, loisko uranovch rud u Pedboic, viklany v okol Petrovic - Vrkmen, Husova kazatelna.

Vedouc prce: PaedDr. Vclav Pavlek

Lenka Kovov

Historie a souasnost tby uranovch rud na Jindichohradecku

Snahou tto DP na tma "Historie a souasnost tby uranovch rud na Jindichohradecku", je podat konkrtn informace nejen o tb uranovch rud, ale i o jejich nalezitch a zpracovn. Prce je zamena pedevm na loisko Okrouhl Radou u Jindichova Hradce, kter je zde pojato v irch souvislostech spolu s horopisnmi, vodopisnmi, klimatickmi, pedologickmi a geologickmi pomry zjmov oblasti. V vodu jsou krtce charakterizovna vznamn loiska uranovch rud v esk republice, kter jsou seazena sestupn, podle mnostv vyten uranov rudy. Samostatn kapitola je vnovna radioaktivnm nerostm, kde je mon se seznmit s jejich chemickmi a fyziklnmi vlastnostmi, svtovmi loisky a vyuitm tchto nerost. Jdrem prce je obraz tebnch prac na loisku Okrouhl Radou, od potku po ukonen tby.

Vedouc prce: PaedDr. Vclav Pavlek

Lucie Hanauerov

Vkov sloen a rst okouna nho (Perca fluviatilis) ve vodrensk ndri mov

Okoun n (Perca fluviatilis) byl pvodn dominantnm druhem v rybm spoleenstvu doln ndre mov. Jeho abundance a biomasa se ovem v 90. letech velmi snila a dnes je vystdn kaprovitmi rybami - plic obecnou a cejnem velkm. Kaprovit ryby prostednictvm irokho potravnho spektra, schopnost relativn dobrho rstu i v podmnkch poetn populace a vysokou plodnost, okouna spn vytlauj. V tto prci bylo zpracovno celkem 115 ryb z let odlov 1986, 1989, 1991, 1992, 1993 a 1994. Vzorky byly zaazeny, na zklad skalimetrickch analz, do vkovch skupin. Dle byly stanoveny prstky na upinch a zjitn dlkov rst, za pedchzejc roky ivota. Rychlost rstu byla hodnocena metodou relativnch prstkovch rozdl a byly zde sledovny zvislosti mezi individuln absolutn plodnost a vkem a individuln relativn plodnost a vkem. Zjitn hodnoty dlek tla okouna a jeho rychlost rstu uveden v tto diplomov prci, byly porovnny s vsledky prac naich i zahraninch autor a spadaj do rozmez hodnot uvdnch tmito autory.

Vedouc prce: Mgr. Vlasta Matnov

Adriana Turick

Vvoj hlavovch rozmr v dorostovm vku

V DP je sledovn vvoj hlavovch rozmr 15 - 18 letch chlapc a dvek z eskobudjovickch stednch kol a uili. Sledovan soubor tvo 319 proband rozdlench podle vku a pohlav. Prmrn poet osob v jedn ron vkov kategorii je n = 40. Sledovno bylo 15 hlavovch rozmr plus tlesn vka a hmotnost. Vsledky jsou zpracovny bnmi statistickmi metodami a pedloeny v tabulkch a grafech s doprovodnm textem. Provedeno je srovnn intersexuln, chronologick a oblastn.

Vedouc prce: RNDr. Jarmila Kobzov

Lucie Jiroutov

Vvoj rozmr trupu u pedkolnch dt

Ve sv DP se zabvm antropometrickou charakteristikou eskobudjovickch dt ve vku od 3 do 6 let. V prbhu dvou let jsem se podlela na zjitn souasnho stavu tlesnho rozvoje trupovch rozmr pedkolnch dt z eskobudjovickch mateskch kol. Zmena byla tlesn vka,, tlesn hmotnost a 6 trupovch rozmr. Z nkterch zmench parametr byly vypotny indexy. Prce byla eena v rmci vzkumnho kolu jako doplkov vyeten reprezentativnho vzorku dt. Vzkum byl proveden ve 12 mateskch kolch v eskch Budjovicch a zahrnul dti obojho pohlav. Celkem bylo zmeno 402 proband. Zskan daje jsou statisticky vyhodnoceny a pedkldny v tabulkch a grafech. Sebran data maj poslouit k tvorb norem pro souasnou dtskou populaci a pro lkask ely.

Vedouc prce: RNDr. Jarmila Kobzov

Pavlna esnekov

Laboratorn prce a pokusy v zoologick sti prodopisu

Pedkldan DP se zabv zpracovnm laboratornch prac a nvrhy pokus a pozorovn v prodopisu na Z pro tmatick celek "bezobratl". Mla by slouit uitelm jako pomoc, inspirace a usnadnn prce pi jejich pprav na hodinu.

Vedouc prce: Mgr. Jan Petr

Jaroslav Novk

Monosti spoluprce s centry ekologick vchovy a vyuit jejich program v mimokoln innosti

Pedkldan prce se zabv strukturou ekologick vchovy a jejm stavem v esk republice se zvltnm zamenm na innost stedisek ekologick vchovy. kolem prce je ovit v praxi nkter metody a formy, kter by bylo mon nsledn vyut v mimokoln innosti dt. Mla by poslouit uitelm, vedoucm zjmovch krouk i rodim, kte se prac s dtmi v tomto oboru zabvaj.

Vedouc prce: Mgr. Jan Petr

Blanka Cemprkov

Nvrh vukovho programu a jeho vyuit v rmci innosti SEV pek

Clem prce bylo pipravit vukov program pro stedisko ekologick vchovy pek v eskm Krumlov. Bylo sestaveno nkolik vukovch program na vybran tmata pro prci dt ve stedisku. Jde celkem o 5 program v rzn asov nronosti, zaazench do jarnho ronho obdob (3 programy) a do libovolnho ronho obdob (2).

Vedouc prce: Mgr. Jan Petr

Vclava nokhousov - Zimmermannov

Flra a vegetace parku erven Dvr

Park erven Dvr lec nedaleko obce Chvaliny je pro sv prodovdn a estetick hodnoty zahrnut do CHKO Blansk les, do jej II. zny. V souasn dob se vak nachz v nepli dobrm stavu. Snahou sprvy CHKO je celkov regenerace parku pi respektovn jeho umleck kompozice a ekologickch podmnek. Tato diplomov prce mla za kol popsat a vymapovat rostlinn spoleenstva parku. Byla sepsna na podklad ternnho vzkumu provdnho v seznch 1996 a 1997 a studia literatury, jej seznam je v prci uveden. Prce zahrnuje vedle veobecn sti, kter se vnuje historii a prodnm pomrm v parku, t pouitou metodiku a zejmna pak charakteristiku a popis rostlinnch spoleenstev, kter byla v parku sledovna. Shrnut a prognza dalho vvoje spoleenstev jsou obsaeny v kapitole Diskuse, kter je dle vnovna vskytu ohroench druh a zmru rekonstrukc v parku. Kompletn seznamy fytocenologickch snmk pozench v parku a jejich zakreslen do mapy jsou soust plohy, kter obsahuje t seznam syntaxon a fotodokumentaci.

Vedouc prce: Mgr. Rostislav ern, CSc.

Radka Dvokov

Metodick zpracovn tematickho celku "Plazi" v uivu zoologie pro gymnzia

Diplomov prce metodicky zpracovv tematick celek "Plazi". Prce obsahuje analzu danho tmatu v uebnicch pro gymnzia se zamenm na uebnici Zoologie (Papek a kol., 1994), kterou porovnv s ostatnmi uebnicemi. Soust prce jsou nvrhy clovch standard pro tdy s humanitnm zamenm, tdy s veobecnm zamenm a pro semin z biologie. Dle prce obsahuje metodick zpracovn tematickho celku "Plazi" v podob nvrh didaktickch test, pracovnch list, transparentnch fli a exkurze do zoologick zahrady. Prci dopluj plohy obsahujc srovnvac tabulky, een didaktickch test, een pracovnch list (ZOO) a plnek zoologick zahrady Jihlava.

Vedouc prce: Mgr. Vlasta Matnov