Toto je záložní verze starého webu Pedagogické fakulty JU (https://old.pf.jcu.cz), která již nebude dále aktualizována.
 
Od září 2022 funguje nový web fakulty na standardní adrese https://www.pf.jcu.cz.

Symbol PF Anotace diplomovch prac - 1998 - Oddlen klasick filologie

Anotace diplomovch prac - 1998

Oddlen klasick filologie

Miroslava Aurov

Augustinv dialog De Magistro a Soliloquia - smantick rozbor a interpretace

Interpretace textu je zamena hlavn na Augustinovu filosofii jazyka z hermeneutickho hlediska. Vysvtluje Augustinovo pojet znaku: co je to znak, k emu slou, atd. Krom toho se tato DP sna poukzat na vnitn spojitost obou spis, kterou je pedstava "vnitnho uitele". Praktick st obsahuje ukzku pipravovanho studijnho vydn tchto Augustinovch spis s komentem (gramatickm a smantickm) opatenm pekladem.

Vedouc prce: doc. PhDr. Helena Kurzov, DrSc.

Marcela Jakiov

Jazykov a kulturn sloka ve vuce latiny

Ve sv diplomov prci jsem se vnovala pedevm jazykov sloce pi vuce latiny. V naprost vtin literrnch dl a text je kladen draz na obsahovou strnku a stylistick vstavba text ustupuje do pozad, m pochopiteln trp tak poetika. Ve sv prci jsem se snaila zohlednit prv tento pohled. Zabvala jsem se topikou, se zamenm na locus amoenus a na to, jak pispv k smantice bsn. Hlavn tit m prce je vnovno adjektivnm epitetm, tomu, jak pispvaj k smantice bsn, jakou maj nosnost pro rozvinut tmatu nebo na to, zda slou k smantickm efektm jako je plastinost, obrazovost, emocionalita a pod. Soustavn zklad a nov podnty ke studiu prv tchto otzek poloil vcarsk romanista Erst Robert Curtius ve svm dle Europische Literatur und lateinische Mittelalter. Z jeho zvr jsem vychzela a tak jsem navzala na adu cennch pspvk naich badatel k poetice. Prce nen pochopiteln vyerpvajc, ale me dobe poslouit pedevm uitelm pi zohlednn tto strnky literrnch text.

Vedouc prce: Mgr. Marcela Hejtmanov

Tom Kupka

Catonv spis O zemdlstv jako literrn - historick pramen

Nmtem diplomov prce je literrn - historick analza spisu sttnka a spisovatele Marka Porcia Catona O zemdlstv (234-149 p.Kr). Toto dlo jako dleit lnek latinsk literatury ovlivnilo spisy pozdjch teoretik zemdlstv, vznikajc a rozvjejc se na tradici eckho psemnictv. Hlavn draz je kladen na analzu spisu jako odrazu situace mskho zemdlstv v dob rozkvtu republiky z pohledu M. P. Catona, odbornka v otzkch praktickho zemdlstv. Autor usiluje o vyvenost hospodskch prac (nap. pstovn, chov a zpracovn produkt, emesln vroba, pprava pokrm, obchod a nboenstv), aby tak doshl rozkvtu a sobstanosti zemdlsk usedlosti a prospchu na zklad individulnch schopnost. Vlastn analza je zavrena obecnm stylistickm a morfosyntaktickm popisem lexika spisu, kter stav na zetelnch prvcch archaick a vulgrn latiny, a seznamem pouit a zkladn literatury vc se k tmatu.

Vedouc prce: doc. Dr. Igor Lisov

Kateina Lippmannov

Svt Pliniovch dopis

Hlavnm clem diplomov prce bylo proniknout do svta Pliniovch dopis a zamyslet se zrove nad jejich monm didaktickm vyuitm. Prci jsem pojala ze dvou zkladnch hledisek, a to z hlediska historizujcho a hermeneutickho. vod jsem vnovala otzce funkce dopisu v msk literatue obecn. Shrnula jsem tak nejdleitj fakta o Pliniov ivot a jeho literrn innosti. Krtce jsem se dle zmnila o dest knize Pliniovch dopis, tzv. Bithnsk korespondenci. Pro lep pochopen historickch souvislost, jak se v dopisech projevuj, jsem uvedla podstatn daje o dob, ve kter Plinius il a tvoil. Velkou pozornost jsem soustedila na Pliniovy filosofick nzory i na to, jak se odrej v jeho vlastn sebeprojekci. Nejvce prostoru jsem vnovala lenn tmatiky Pliniovy korespondence a vymezila jsem pt zkladnch tmatickch okruh. Dotkla jsem se tak otzky forem, zhlav a zvru dopis. V zvru prce jsem se pokusila uplatnit i didaktick hledisko, navrhla jsem dle vlastnho uven vbor Pliniovch dopis, kter by se dal vyut pi vuce latinskho jazyka na gymnziu.

Vedouc prce: Mgr. Marcela Hejtmanov

Barbora Pnov

Etick a estetick vloky ve vuce latiny

V diplomov prci jsem se soustedila na etickou a estetickou sloku pi vuce latiny. Zabvala jsem se zejmna etickmi pedstavami obsaenmi v nefilozofickch spisech. Z etickch typ, kter mly v msk spolenosti dleitost, jsem se zamila na typ vojevdce, sttnka a msk eny. Pro ilustraci jsem vybrala velmi znm osobnosti z mskch djin. Vechny zmiovan typy jsou zrove doprovzeny svm popenm. Clem prce bylo tak ukzat mn obvykl zpsob interpretace zkladnch latinskch gymnazilnch text. Vchozmi jsou ukzky z dl Livia, Sallustia, Nepota, Suetonia a dalch autor. Na textech jsem se snaila ukzat, jak dochzelo k naplnn ty etickch kategori sapientia, fortitudo, iustitia, temperantia. Prce obsahuje nkolik ukzek, jak lze hodnotit a rozebrat texty zvlt z hlediska etickch norem a typ, a lze ji vyut i pi jin ne klasick interpretaci text pi hodinch latiny.

Vedouc prce: Mgr. Marcela Hejtmanov

Dagmar Smejkalov

Legendrn ivotopis Arnota z Pardubic

Prce je jakmsi proniknutm do svta nejrozenjho nru hagiografick literatury stedovku, do svta legend a legendrnch ivotopis. Pomoc ivotopisnho dla Vilma z Lestkova, pojednvajcho o Arnotovi z Pardubic, se pokou nastnit cestu k celkovmu porozumn legendm. Aby doshla svho kolu, obsahuje nkolik nezbytnch irch rozbor a vah. Prvn kapitola zavd tene do stedovkho svta. Pokou se piblit mu zkladn rysy mylen a ctn stedovkho lovka a zrove duchovn atmosfru doby, ve kter il. Dle prce obsahuje strun nstin vzniku a vvoje legendy. Vnuje se vztahu stedovkho ivotopisce a jeho legendy a zajm se o mru vlivu autora na jeho vtvor. Nsledujc kapitoly pojednvaj pmo o legendrnm ivotopisu Arnota z Pardubic. Pomoc rozboru typickch sloek legendrnch dl postupn seznamuj s legendou obecn, s jejm vznamem a s jej umleckou psobivost. Prce nen historickm rozborem ivotopisu Arnota z Pardubic. Na zklad dla Vilma z Lestkova se pokou podat srozumiteln obraz stedovk legendy.

Vedouc prce: doc. PhDr. Helena Kurzov, DrSc.

Iveta Svobodov

Publius Annaeus Florus o obanskch vlkch v m

Pi zkoumn antickho starovku vychzej badatel vtinou z text vznamnch a vestrann zkoumanch djepisc. Dleit informace o politickm, kulturnm, historickm a literrn-filologickm rozvoji nalzme i u mench autor. K nim pat i Publius Annaeus Florus se svm dlem Epitoma de Tito Livio. Nmtem diplomov prce je interpretace Florova hodnocen obanskch vlek a srovnn s jinmi historiky, vetn Livia. Prvn kapitola pojednv o vznamnch djepiscch doby mskho principtu s hlavnm zetelem na ivot a dlo Publia Annaea Flora a jeho postaven v msk historiografii. Druh kapitola se zabv Florovmi prameny a djepisnou koncepc. Tet je vnovna hlavnmu tmatu diplomov prce - obanskm vlkm v m. Ty jsou interpretovny na zklad podrobn analzy Florova historickho spisu. tvrt kapitola obsahuje pojednn o slohov a jazykov strnce Florovch Epitom, z nich erpalo mnoho pozdjch antickch i stedovkch autor.

Vedouc prce: doc. Dr. Igor Lisov

tpnka troblov

Vita venerabilis Arnesti

Diplomov prce s nzvem Vita venerabilis Arnesti se zabv ivotopisem prvnho eskho arcibiskupa Arnota z Pardubic od Bohuslava Balbna. Clem prce je zpstupnit dlo, kter jet nebylo peloeno do etiny, okomentovat tinct kapitol prvn knihy a vybran kapitoly knihy tvrt, identifikovat prameny a literaturu, ze kter Balbn pi psan ivotopisu vychzel. Poukzat na dvoj charakter Balbnova dla, historickou monografii a legendu. Diplomov prce m slouit jako podklad pro budouc peklad a koment.

Vedouc prce: doc. PhDr. Helena Kurzov, DrSc.

Markta Zabloudilov

Gaius Velleius Paterculus o principtu

V mskm djepisectv existovala tradice psan velmi rozshlch prac. Prvnm spisovatelem, kter se pokusil vytvoit strun, avak obsan, djiny ma, vetn principtu, byl Velleius Paterculus. Clem diplomov prce je interpretace udlost v dle Velleia Patercula, odehrvajcch se v dob principtu na pozad srovnvn s dly Suetonia a Tacita. V prvn kapitole je charakterizovno msk djepisectv doby principtu, ve kterm je historikovi piazeno jeho msto. Na podklad dla je zde nastnn historikv ivotopis. Druh kapitola je v prci stedn. Je v n analyzovna doba principtu, jeho vznik a vvoj, tak jak ho zaznamenal Velleius Paterculus. Velleiovy postehy jsou zde srovnvny s Tacitovmi a Suetoniovmi. Tet, posledn, kapitola je vnovna literrnmu rozboru dla (jsou zde hodnoceny i stylistick prostedky).

Vedouc prce: doc. Dr. Igor Lisov