Toto je záložní verze starého webu Pedagogické fakulty JU (https://old.pf.jcu.cz), která již nebude dále aktualizována.
 
Od září 2022 funguje nový web fakulty na standardní adrese https://www.pf.jcu.cz.

Symbol PF Anotace diplomovch prac - 1998 - Katedra francouzskho jazyka a literatury

Anotace diplomovch prac - 1998

Katedra francouzskho jazyka

Jitka Bucharov

loha OSN v prbhu let a jej budouc perspektivy

Organizace spojench nrod, znma t pod zkratkou OSN, je mezinrodn organizace, jejm hlavnm clem je udrovat mr ve svt a rozvjet spoluprci mezi nrody. Od sepsn Charty OSN v San Franciscu uplynulo v roce 1995 pesn padest let. Clem tto prce je nejenom se seznmit se souasnou situac OSN, ale zejmna pochopit jej piny. K opravdovmu pochopen je nezbytn nutn mt ir souvislosti, proto se prce podrobn zabv historickm vvojem Organizace. Prce je logicky rozdlena do nkolika st. Prvn kapitola strun seznamuje s okolnostmi vzniku Organizace, s jejmi cly, strukturou a mechanizmy. Druh, tet a tvrt kapitola pibliuj OSN v jednotlivch etapch vvoje. Pt kapitola se zamuje na roli OSN tsn po skonen studen vlky. est kapitola je bilanc nedvnch a probhajcch mis OSN. Kapitola sedm popisuje souasnou deziluzi. Zvren kapitoly se sna navrhnout nezbytn reformy a zamlej se nad budouc existenc Organizace.

Vedouc prce: Ivan Chemtob

tpnka epick

Francouzsk podniky v esk republice - spchy a nezdary

Clem m bakalsk prce je piblit situaci francouzskch podnik v esk republice, to znamen pedstavit prmyslov odvtv se silnou francouzskou ptomnost. Stejn tak se snam vysvtlit dvody, kter vedly tyto firmy k implantaci v esk republice a uvst hlavn pekky, je musely pekonvat. Souasn se pokusm rozdlit francouzsk podniky na spn a nespn, piem bych chtla odvodnit tuto situaci. Rovn se snam porovnat pozici francouzskch investic ve vztahu k ostatnm zahraninm investicm a porovnat jejich vvoj od zatku 90. let do souasnosti.

Vedouc prce: Ivan Chemtob

Patricie Exnerov

Rzn formy pomoci podnikn v esk republice

Prce se skld ze ty hlavnch st. Clem prvn sti je nartnut vvoje podnikn v esk republice po roce 1989 za pomoc rznch historickch souvislost a aspekt - od druh svtov vlky, pes totalitn reim, po zaveden demokratickho systmu v devadestch letech. V tto sti je zmnna tak legislativa a kodifikace eskho podnikn. st druh se zamuje na pomoci poskytovan eskm sttem. Uplatuje jejich formu a orientaci. Tet st se zabv vvojem vztah mezi R a EU, uvd programy poskytovan EU (PHARE...) a nkolik jejich konkrtnch vsledk. V konen tvrt sti je zevrubn popsna situace podnikn a forem pomoci ve Francii, kterou nsleduje porovnn mezi Franci a R. Zdraznny jsou odlinosti a podobnosti mezi obma systmy pomoci v zatku podnikn.

Vedouc prce: Ivan Chemtob

Olga Razmov

Rozmach a situace cestovnho ruchu v esk republice po roce 1989

Clem m prce je zmapovn situace v oblasti cestovnho ruchu v esk republice z nejrznjch aspekt. Prvn st strun pibliuje stav dan oblasti a jej vvoj do roku 1989. Druh st se pak vnuje rozmachu turistiky po roce 1989. Jejm kolem je nastnit stvajc infrastrukturu, zpsob zakldn a mnostv cestovnch kancel, vznam cestovnho ruchu z politickho a ekologickho hlediska, stejn jako ukzat vznam pro nrodn ekonomiku atp. Zvren tet st mapuje hlavn nedostatky a problmy v oblasti a zrove se sna navrhnout adekvtn een. Obsahem "zvru" je celkov zhodnocen aktuln situace cestovnho ruchu v esk republice.

Vedouc prce: Ivan Chemtob

Viola Schimmerov

Zavdn jednotn mny v Evropsk unii

Diplomov prce se zabv problmem vytvoen Hospodsk a mnov unie a zaveden jednotn mny - EURO v Evropsk unii. Prce je rozdlena do ty st : Prvn st zmiuje historick vvoj mnov spoluprce v Evrop a sloit proces pechodu k jednotn mn. Ve druh sti je problm sjednocovn rozebrn z hlediska ekonomickho a politickho. Tet st popisuje souasnou situaci v Evrop. Konen tvrt, posledn st se zabv monmi systmovmi riziky a budoucm postavenm jednotn mny - EURO v Evrop.

Vedouc prce: Ivan Chemtob

Miroslava edkov

Financovn leasingem

Tato prce je urena pedevm k usnadnn orientace ve finannm investovn se zamenm na financovn leasingem. Poskytuje zkladn informace o vvoji tohoto zpsobu financovn, vymezuje zkladn pojmy v tomto oboru, vetn rozdl mezi francouzskm leasingem a leasingem anglosaskho systmu. Druh st se zabv srovnnm pozen investic leasingem a vrem, jeho efektivnost. Posledn st mapuje za pomoci Association franaise des Socits Financires innost leasingovch spolenost ve Francii v roce 1996.

Vedouc prce: Ivan Chemtob

Jana Prokeov

Francouzt matematikov 17. stolet

Diplomov prce je vnovna revolunm zmnm 17. stolet ve vdeckm mylen se zamenm na matematiku a lohu francouzskch matematik. Prvn st pojednv o obecn historickch podmnkch, o nslednch zmnch ve vdeck obci a jej innosti. Podrobnji se hovo o matematizaci lidskho poznn a o vzniku obecn vdeck metody zaloen na matematice. Druh st se zabv nejvznamnjmi matematickmi objevy 17. stolet a pnosem tehdejch francouzskch matematik k celkovmu rozvoji matematiky v Evrop.

Vedouc prce: Christian Rosique, Pascal, Hanse

Michal Koreck

Suzanne Renaud (1889-1964) aneb vzruujc ivotn drha v zrcadle dochovan korespondence a bsnickho dla

Bakalsk prce zpracovv originln tma, dosud mlo prozkouman, a to ivotn osudy a dlo bsnky Suzanne Renaud. Prce je tematicky rozdlena na tyi obdob: 1923 - 1926, tict lta, druh svtov vlka, 1948 - 1964.

Vedouc prce: Edouard Welf

Jan Jirka

L'art du roman et L'immortalit de Milan Kundera

Diplomov prce sumarizuje Kunderovy teoretick nzory na romn jako literrn nr (jeho pojet historie a definice romnu, koncepce hlavnch kategori vyprvn jako jsou kompozice, postava, as, prostor a vyprav) a konfrontuje tento teoretick koncept romnov poetiky s jej praktickou realizac v konkrtnm dle tohoto autora - v romnu Nesmrtelnost.

Vedouc prce: prof. PhDr. Jaroslav Fryer, CSc.

Frantiek Pochmon

Francouzsk prameny Karolinsk epopeje Julia Zeyera

Diplomov prce m dv hlavn sti. vodn kapitoly jsou vnovny osobnosti Julia Zeyera a vystien literrnho a spoleenskho ovzdu jeho doby. Hlavn st prce je pak zamena komparatisticky: autor porovnv Zeyerovu Pse o Rolandovi z Karolinsk epopeje s pvodn francouzskou verz tohoto textu. Nejprve podrobn analyzuje francouzsk originl, pedevm po tematick strnce, a dle pak sleduje, jakm zpsobem jsou vybran motivy transformovny v Zeyerov adaptaci. Autor dochz k zvru, e nejvraznjm rozdlem je pedevm fakt, e Zeyer oslabil nboensk obsah textu a zvraznil individualitu postav.

Vedouc prce: prof. PhDr. Jaroslav Fryer, CSc.