Symbol PF Anotace diplomovch prac - 1998 - Katedra germanistiky

Anotace diplomovch prac - 1998

Katedra germanistiky

Anotace diplomovch prac obhjench v lednu a noru 1999

Michal Babor

Videonahrvky jako pomcka ncviku komunikativnch dovednost v cizm jazyce

Prce je rozdlena do dvou st: v teoretick sti jde o shrnut souasnch poznatk o videotechnice a jejm vyuit pro koln praxi s pihldnutm k vuce cizch jazyk na zklad domc i zahranin literatury. Vedle didaktickch aspekt vyuit videa ve kole pojednv i o modelovch situacch prezentovanch prostednictvm videonahrvek vyuitelnch pro komunikativn ely a okrajov i o technologii tvorby nahrvek a nutnm technickm vybaven. Praktick st, jej soust je i videokazeta s nahrvkami, komentuje jednak praktick problmy pi poizovn a vbru autentickch videonahrvek na pkladu zpravodajsk relace a reklamnho otu, jednak ppravu a realizaci vlastn videonahrvky. Ta vznikala v nmeck podob jako doprovod k ji dan auditivn sloce, v esk podob byl k nahrvce vytvoen vlastn hudebn doprovod.

Vedouc prce: doc. PhDr. Alena Aignerov, CSc.

Petra Pfeiferov

Vybran aspekty v dle Lea Perutze

Diplomov prce se zabv osobnost a dlem Lea Perutze (1882-1957). Jedn se o idovskho, nmecky pcho autora, narozenho v Praze. Perutzova tvorba je ovlivnna romantismem E. T. A. Hoffmanna, stylisticky se P. bl A. Schnitzlerovi. V jeho historickch romnech i romnech a povdkch ze souasnosti se prolnaj prvky idovstv a kesanstv, seln symbolika s kabalou, rozpory mezi snem a skutenost, motivy asu, smrti, pocity viny a fatalismu. Literrn kritika stoj dodnes ped otzkou, zda se u Perutzovch prac jedn o zbavnou literaturu (B. Adorno, K. Tucholsky, A. Polgar) nebo o umleck dokonale zkonstruovan dla, pln napt, kter aspiruj na nejvy literrn pky (H. Broch, C. von Ossietzky, A. Holz). Do etiny byla doposud peloena ti Perutzova dla: Mistr poslednho soudu (1930), Noc pod Kamennm mostem (1990) a vdsk jezdec (1995).

Vedouc prce: PaedDr. Hana Markov

Eva Semlerov

Psn ve vyuovn nmin

Diplomov prce "Psn ve vyuovn nmin" se zabv integrac psn ve vyuovn nmeckho jazyka a nstinem jejich vyuit pro rozvoj komunikativnch dovednost k. Odvoduje opodstatnnost vyuit psn ve vuce, zahrnuje typologii psn, upozoruje na otzku motivace a na roli jazykov a komunikativn kompetence pi osvojovn cizho jazyka, zmiuje se v souvislosti s vzkumy mozku o innosti a funkci mozkovch hemisfr pi uen se jazyku prostednictvm psn. V praktick sti pedkld didaktizaci nkterch vybranch psn.

Vedouc prce: PaedDr. Hana Androv

Ji Svoboda

Obraz Rakouska v prozaickm dle Thomase Bernharda

Diplomov prce se zabv zobrazenm souasn rakousk spolenosti na zklad analzy prozaickho dla Thomase Bernharda (1931-1989). V vodn sti diplomov prce jsou nastnny piny, kter ovlivnily osobnost a nezamnitelnou tvorbu tohoto rakouskho autora a rovn je vymezen jeho vztah k "Heimatliteratur" a rakousk barokn tradici. Hlavn st obsahuje analzu romn a povdek tohoto "umlce v pehnn", jak je literrn kritikou asto nazvn. Jeho prza je pln nekompromisn kritiky rakouskch spoleenskch pomr a rozhodn popr i veker kli o neruen venkovsk idyle. Chlad svta, izolace jedince v souasnm svt a beztnost lidsk existence pat mezi typick tmata a motivy. Pro jeho jazyk je pznan nekonen monolog a ich-forma svdc k tomu, zamovat hlavnho hrdinu s autorem samotnm. Tento, v souasn dob ji kultovn autor, se ad mezi nejpsobivj spisovatele nmecky psan literatury druh poloviny 20.stolet. V eskm pekladu si lze pest tato Bernhardova dla: Nmst hrdin (. 1990), Sta misti (. 1994) a Wittgensteinv synovec (. 1996).

Vedouc prce: PaedDr. Dana Pfeiferov

Irena Kosinov

Analza uebnice "Elemente" - 1. dl

Jedn se o uebnicov soubor pro vuku nmeckho jazyka v zatenickch kursech dosplch, kter byl vydn v roce 1996 nakladatelstvm Drr a Kessler v Koln. Diplomov prce je rozdlena do nsledujcch kapitol: vod do teorie analzy uebnice - tato kapitola se zabv dleitmi aspekty a hledisky pi rozboru uebnice. Je zde jako pklad uveden Stockholmsk katalog kritri. Uebnice ve veobecnm pohledu - v tto kapitole je popsna role uebnice ve vyuovn a naznaena situace na eskm trhu uebnic nmeckho jazyka. Celkov koncepce uebnice "Elemente 1" - zde je analyzovna uebnice "Elemente 1" ze veobecnho hlediska. Didaktizace vybranch sek uebnice - tato kapitola je praktickou st m diplomov prce. Zpracovala jsem v n vybran uebnice a popsala m zkuenosti s jejich pouitm ve vyuovn.

Vedouc prce: PaedDr. Hana Androv

Jana Rikov

Das Volksbuch von Till Eulenspiegel und seine alttschechische Bearbeitung (Knka o Tillu Eulenspiegelovi a jeho staroesk zpracovn)

Clem prce bylo zkoumn 4 nejstarch eskch tisk o Enpglovi, kter jmenuje Knihopis (Knihopis eskch a slovenskch tisk od doby nejstar a do konce XVIII. stolet. Redigoval Dr. Zdenk Tobolka, II, 1-9, Praha 1939-1967.) S. 168-169, vzjemn konfrontace tchto tisk a pedevm jejich konfrontace s nmeckmi tisky ze 16. stolet. Prce zahrnuje peklad vybranch eskch pas do nov nminy, aby tak byl vytvoen zklad pro odborn zkoumn vztah mezi nmeckm originlem a eskmi zpracovnmi 16. - 18. stolet. Dal st prce je analza nkterch vybranch odlinost eskho zpracovn - vlastn jmna, slovn zsoba a germanismy, kompozice, poad a poet histori, pizpsoben histori eskm spoleenskm a historickm podmnkm. Prce podv pehled recepce Enpgla v echch, vdeckho zkoumn a odbornch edic tto oblben knky lidovho ten.

Vedouc prce: prof. PhDr. Vclav Bok, CSc.

Jana Frolkov

Analza vlastnho pekladu z oblasti ekonomie

Npln diplomov prce je peklad nmeckho textu z oblasti managementu s nzvem "Das deutsche Management im internationalen Vergleich", jeho autorem je Dr. Alfred Kieser. Tento text je soust knihy nazvan Standort Bundesrepublik Deutschland a stejn jako kniha jet nikdy nevyel v eskm jazyce. Krom pekladu obsahuje diplomov prce nmecko-esk slovnek odbornch vraz, se ktermi jsem se pi pekladu setkala a dle rozbor textu z hlediska textov typologie, vymezen textov - internch a textov - externch faktor a pojednn o problematice ekvivalence a adekvtnosti.

Vedouc prce: Mgr. Jana Doleelov

Dita Pikrylov

Zkoumn odborn a jazykov rovn propaganch materil eskch firem v nmin

Diplomantka se ve sv prci zamila na zkoumn odborn jazykov rovn propaganch materil eskch firem v nmeckm jazyce. V teoretickm vodu se autorka soustedila na teoretick rozbor zkouman problematiky. Na zklad studia odborn literatury pojednala o propagaci obecn, zamila se na zpsoby propagace a propagan prostedky. Vzhledem ke zpracovvanmu tmatu podrobnji rozebrala propagan prostedky titn. Vnovala se jejich bli specifikaci a dlen. Pojednala o strategii potebn k vytvoen kvalitnho titnho propaganho materilu. Jdro prce tvo kapitola "Rozbor zkoumanch propaganch materil". Autorka ji dle rozlenila podle druhu propaganch materil, o kterch pojednv. Ve sv prci se soustedila na materily, se ktermi nmecky mluvc turist pijdou do styku nejastji. Jedn se o prvodce po mstech a pamtkch, hotelov prospekty, divadeln broury, informan letky a jdeln lstky.

Vedouc prce: Mgr. Jana Kusov

Renata Burkov

Prohldka zmku. Odborn slovnk. /Schlofhrung. Ein Fachlexikon.

Autorka se ve sv prci zamila na zkoumn odborn slovn zsoby a jej pouit v praxi. Jejm kolem bylo prozkoumat vt mnostv odbornch text z oblasti zmeck architektury a na zklad naerpan slovn zsoby sestavit esko-nmeck a nmecko-esk slovnk zde nalezench termn. V vodn sti se diplomantka zamila na teoretickou problematiku zkoumanho tmatu. Na zklad sekundrn literatury o dan problematice vysvtlila zkladn termny a podala ucelen teoretick vklad nsledn zpracovvanho tmatu. Autorka zpracovala esko-nmeck a nmecko-esk slovnm terminologie z oblasti zmeck architektury. Oba slovnky jsou azeny abecedn, co dovoluje rychlou orientaci v nabzen slovn zsob. Z hlediska formlnho autorka slovnky pehledn rozlenila, ke kadmu heslu najdeme v nmin pslun zkladn gramatick tvary (rod, koncovku genitivu a plurlu podstatnch jmen).

Vedouc prce: Mgr. Jana Kusov

Monika Jandov

Prohldka msta. Odborn slovnk /Stadtfhrung. Ein Fachlexikon.

Autorka se ve sv prci zamila na zkoumn odborn slovn zsoby a jej pouit v praxi. Jejm kolem bylo prozkoumat vt mnostv odbornch text z oblasti mstsk architektury a na zklad naerpan slovn zsoby sestavit esko-nmeck a nmecko-esk slovnk zde nalezench termn. V vodn sti se diplomantka zamila na teoretickou problematiku zkoumanho tmatu. Na zklad sekundrn literatury o dan problematice vysvtlila zkladn termny a podala ucelen teoretick vklad nsledn zpracovvanho tmatu. Autorka zpracovala esko-nmeck a nmecko-esk slovnk terminologie z oblasti mstsk architektury. Oba slovnky jsou azeny abecedn, co dovoluje rychlou orientaci v nabzen slovn zsob. Z hlediska formlnho autorka slovnky pehledn rozlenila, ke kadmu heslu najdeme v nmin pslun zkladn gramatick tvary (rod, koncovku genitivu a plurlu podstatnch jmen).

Vedouc prce: Mgr. Jana Kusov

Andrea Brhov

Unterrichtssprache im Rahmen des Deutschunterrichts (Vyuovac jazyk v rmci vuky nminy)

Tmatem tto prce byla mluven komunikace bhem vyuovacho procesu. Byla provedena analza jazyka uitel rodilch a nerodilch mluvch pi vyuovn nminy jako cizho jazyka v Rakousku a v esk republice a byly vyvozeny dsledky pro vvoj jazyka uitel nminy u ns. Vzkum byl provdn na vybranch stednch odbornch kolch ve Vdni a v eskch Budjovicch a byl zamen pedevm na rozdly ve vyjadovn uitelovch pokyn. Prce se pokou zprostedkovat rzn zpsoby jazykovho vyjadovn uitel vhodnho ke zvldnut rznch vyuovacch situac. Soust prce je i pehled uitelovch replik, kter nabz etn pklady, jak mohou jazykov pispt i uitel k pjemn, demokratick atmosfe ve vyuovn. Prce je napsna v nmeckm jazyce.

Vedouc prce: PaedDr. Hana Androv

Jana epov

Deutsche Phraseologismen und deren Wiedergabe in tschechischen bersetzungen am Beispiel von Gnter Grass' Roman "Unkenrufe"

Prce se zabv nmeckmi frazeologismy a jejich pekladem do eskho jazyka na pkladu romnu Gntra Grasse "Unkenrufe". Po klasifikaci frazeologism nsleduje jejich rozdlen do ty skupin podle stupn shody nmeckho frazeologismu s eskm pekladem. Nejzajmavj pklady jsou analyzovny se zetelem k jejich jazykov historickm, smantickm a grafickm zvltnostem. Pekldn nmeckch frazeologism do etiny je zkoumno kategoriemi kontrastivn frazeologie. Zvr prce tvo zamlen nad didaktizac frazeologism a jejich prezentac ve vuce nmeckho jazyka.

Vedouc prce: doc. Dr. phil. Hildegard Bokov

Radek Bl

Vvoj esko-rakouskch vztah po roce 1990

Diplomant vyuije svch zkuenost a materil z prce modertora televize Mira v eskch Budjovicch a zam se na spoluprci esk republiky a Rakouska v oblasti politick, hospodsk a kulturn, piem tit jeho prce bude zmapovn vztah sousednch region, tzn. jinch ech a Hornch Rakous. Pro pochopen vvoje souasnho je nutno zmnit i vvoj historick, proto diplomant v vodu nastn strun historick vvoj. Dleitou soust tto diplomov prce budou plohy, kterm v prci sam nen vylenn dostatek msta, protoe v DP je pouze shrnut, podrobnosti budou obsaeny v ploze. Dal soust DP bude videokazeta, kde budou zachyceny nejdleitj okamiky spoluprce po Sametov revoluci 1989.

Vedouc prce: PaedDr. Vladimra Kvtounov

Magda Malechov

Die Entwicklung der tschechisch-deutschen Beziehungen nach 1989

Diplomantka zhodnot na zklad eskch a nmeckch novinovch text vvoj esko-nmeckch vztah po pdu elezn opony, se zamenm na projednvn esko-nmeck smlouvy. Pokus se i o posouzen reakce historik na zmnn politick a spoleensk podmnky a to jak na stran esk, tak podle monost i na stran nmeck. Pro dokreslen vvoje me pouvat i citac z tisku. Prce bude psna v nmin, jsou mon citace, i kdy rozshlej texty (nap. esko-nmeck deklarace) budou soust plohy. V vodu se bude diplomantka zabvat strunm vvojem sousedskch vztah v historii, dle se bude zabvat nejdleitjmi momenty novodobch demokratickch djin spolenho souit, v zvru nastn i vize budoucho souit ve spolen Evrop.

Vedouc prce: PaedDr. Vladimra Kvtounov

Hana Svtilov

Olympische Spiele in deutschsprachigen Lndern

Diplomantka se bude zabvat olympijskmi hrami, konanmi na zem nmecky mluvcch zem. Nebude podvat statistiky potu sportovc, dosaench vkon, ale zam se na charakteristiku doby, ve kter se hry konaly, dvody, kter vedly k uspodn v prv t i on zemi a mst a pokus se vznam jednotlivch her zasadit do celkovho rmce olympijskho hnut. Prce bude napsna v jazyce nmeckm, soust ploh mohou bt barevn prospekty a fotografie i zde v tomto ppad eventueln tabulky s vkony, i umstnm jednotlivch zem.

Vedouc prce: PaedDr. Vladimra Kvtounov

Andrea Hofmannov

Frauengestalten im Prosa-Werk von Theodor Fontane

Tato diplomov prce se zabv prozaickou tvorbou Theodora Fontana, pedevm dly Effi Briest, Stine, Ccile, LAdultera, Irrungen, Wirrungen, Frau Jenny Treibel, Schach von Wuthenow a Graf Petfy. Prostednictvm rozboru a interpretace jednotlivch dl byl vytvoen analytick zklad tto diplomov prce. Jej hlavn st je vak podrobn charakteristika enskch hrdinek vystupujcch ve Fontanovch dlech a pokus o jejich systematick uspodn. st diplomov prce se tak vnuje vystien charakteru typick fontanovsk eny. Prce neopomj ani dobov a spoleensk aspekty tehdej spolenosti, hlavn kritiku vilmovskho Nmecka a kritiku postaven eny ve spolenosti. Oba tyto aspekty jsou soustednmi body vech zmnnch dl. Tato diplomov prce me teni pehlednji piblit problematiku ensk otzky na konci 19.stolet a pod vrohodn obraz soudobho Nmecka.

Vedouc prce: PaedDr. Hana Markov

Silvie Dvokov

Projekt ve vuce nmeckho jazyka na S

Clem m diplomov prce byl vklad pojet projektu ve vuce nmeckho jazyka na S a nstin monost jeho realizace ve vuce. Poznatky zskan z odborn literatury jsem si ovila v praxi na nhodn vybran jazykov td gymnzia. Vedle popisu pracovnho postupu jsem se snaila zhodnotit nasbran praktick zkuenosti. Prce na projektu je jakmsi "vyboenm", zpestenm, doslova i "koenm" kadodenn vuky ve kole. U k se zv zjem o vuku jazyka, vyuije se spojen teorie a praxe, koly a ivota. ci pracuj s nadenm, tvoiv, vid vsledky sv prce, maj z nich radost, mohou je sami zhodnotit. Prce na projektu pro ka pedstavuje vt zt, nebo v krtkm asovm seku mus maximln zvit intenzitu sv prce, proto bych navrhovala zapojit tento typ vuky jazyka jen 3-4krt za koln rok. Vsledn efekt tto innosti pozitivn ovlivuje nejen kovu prci ve kole, ale i ka samotnho v jeho osobnm ivot.

Vedouc prce: PaedDr. Hana Androv

Josef Ponikelsk

Inhalts- und Stilanalyse ausgewhlter Predigten von Meister Eckhart

Prce je rozdlena do t st: prvn st je vod do obecn problematiky homiletiky, jejch principech a zkonitostech a t strun historick exkurs do doby Mistra Eckharta, kde jsou zmnny faktory, kter spolupsobily na jeho kazatelskou innost. Druhou st tvo peklady devatencti kzn Mistra Eckharta. Jedn se o dosud nepeloen texty, s vjimkou jednoho, jeho peklad je vak pro bnou tenskou obec tm nedostupn. Ve tet sti je provedena stylistick analza, kter je zaloena na rozboru kzn 11. Vsledky tohoto rozboru jsou zobecnny.

Vedouc prce: prof. PhDr. Vclav Bok, CSc.

Ren Zahrank

Peklad odbornho textu z oblasti ekonomie

Peklad vychz z nmeckho originlu knihy Betriebswirtschaftsiehre - Kennzahlen, autor G. Eilenbergera a H. U. Sachenbachera. Knihu vydalo nakladatelstv Buch und Zeit Verlagsgesellschaft mbH v r. 1996 v Koln nad Rnem. Pedmtem pekladu byly strany 79 - 92. Text je zamen na otzky externho a internho etnictv. V textu se prolnaj pase veobecn znm s neznmmi, kter jsou v nkterch ppadech vysvtleny na praktickch pkladech. Soust tto diplomov prce je krom samotnho pekladu tak seznam pouit literatury a piloen kopie nmeckho originlu resp. kopie stran 79 - 92.

Vedouc prce: Mgr. Jana Doleelov

Iva Hrdlikov

Peklad odbornho textu s blim zamenm na problematiku soudnho pekladatelstv

Studentka se ve sv diplomov prci zabvala problematikou soudnho tlumonictv v esk republice, piem se zamila na soudn peklady rznch textovch druh v rmci nmeckho a eskho jazyka. V teoretickm vodu diplomantka pojednala o historii tlumoen a peklad a podala strun pehled zkladnch druh tlumoen. Dle se podrobn vnovala innosti soudnho tlumonka. Titm diplomov prce je jej druh praktick st, kde studentka provedla translatologickou analzu vlastnch peklad. Jednotliv druhy text jsou rozdleny do dvou kapitol na soudn peklady a na odborn peklady z hospodsk oblasti a pedstavuj reprezentativn vzorek nejastji pedkldanch text z praxe soudnho tlumonka.

Vedouc prce: Mgr. Jana Doleelov

Jana Vackov

Peklad textu z oblasti marketingu

Pro peklad byla pouita vodn kapitola z knihy "MARKETING - Kompendium der praktischen Betriebswirtschaft (MARKETING - Kompendium pro podnikov hospodstv v praxi)", jejm autorem je Prof. Dr. Hans Christian Weis. Obsahem tto kapitoly je objasnn pojmu marketingu, jeho cl a koncepce, kter je potebn k dosaen tchto cl. Dle se zmiuje o pouit marketingu v jednotlivch oblastech a tak analyzuje marketingov proces. Zvr je vnovn trhu a astnkm trhu, ktermi jsou nabzejc a kupujc. Soust tto diplomov prce je krom samotnho pekladu i nmecko-esk slovnk marketingovch pojm, kritick rozbor vlastnho pekladu, poznmky tkajc se teorie pekladu, seznam pouit literatury a tak kopie nmeckho originlu.

Vedouc prce: Mgr. Jana Doleelov

Martina Pfrognerov

Tma krize osobnosti v romnu Hermanna Hesseho Der Steppenwolf

Ve sv diplomov prci jsem se vnovala zpracovn tmatu krize lidsk identity ve vybranch romnech Hermanna Hesseho v kontextu svtov literatury. Pojet tohoto problmu jsem sledovala u romantickch autor, v romnu Die Elixiere des Teufels E. T. A. Hoffmanna, v novelch The Strange Case of Dr. Jekyll and Mr. Hyde od R. L. Stevensona a The Picture of Dorian Gray od Oscara Wilda. Pozorovala jsem vvoj postav, rysy, kter je spojuj. Jejich touhy po dokonalm j, pn oddlit jednu stranu osobnosti od druh a jejich ztroskotn. Soustedila jsem se pedevm na Hessv romn Der Steppenwolf, na postavu Harryho Hallera, kter se nachz v pro nj bezvchodn situaci, je zmtn mezi protiklady, mezi svtem stepnho vlka a svtem lovka, umlce. Harry je svou rozpolcenost natolik zaujat, e ned vyniknout dnmu jinmu j. Svj problm vnm jako boj dobra se zlem, jako sted intelektu, idej s pudem a pirozenost. A pot, co je doprovzen Herminou, spznnou bytost, se u t, poznvat i ty skryt, zapomenut nebo potlaovan strnky sv osobnosti. Harry ale svj konflikt stepnho vlka nevye, nen jet pipraven na to, aby se odpoutal od Herminy, aby pijal vechny sv projekce. Harry vak dostv anci hrt v "hru ivota" jet jednou a lpe, na rozdl od jeho romantickch koleg Medarda a Jekylla, pro n jejich cl zstv nedosaiteln. Postava Harryho, Medarda, Jekylla a Doriana spojuje snaha oddlit jednu stranu osobnosti od druh, rozhodnout se pro jednu z nich, zkoumat je.

Vedouc prce: PaedDr. Dana Pfeiferov

Magdalna Malechov

Die Entwicklung der tschechisch-deutschen Beziehungen nach 1989 (Vvoj esko-nmeckch vztah po roce 1989)

Diplomantka m za kol zachytit vvoj esko-nmeckch vztah po roce 1989 na zklad autentickch text z tisku a i nhledu do publikac, vydanch k tomuto tmatu. kolem je tak vystihnout nejdleitj body, ve kterch mohlo dojt nebo dolo ke zmnm. Z tohoto hlediska se mus pozornost nutn soustedit na esko- nmeckou deklaraci. Autorka se pokus seznmit s nzory historik k tto problematice a prostudovat jejich knihy.

Vedouc prce: PaedDr. Vladimra Kvtounov

Jana epov

Deutsche Phraseologismen und deren Wiedergabe in tschechischen bersetzungen am Beispiel von Gnter Grass Roman "Unkenrufe"
(Nmeck frazeologismy a jejich reprodukce v eskch pekladech na pkladu romnu Gntera Grasse "ab lamento")

Prce se zabv nmeckmi frazeologismy a jejich pekladem do eskho jazyka na pkladu romnu Gntra Grasse "Unkenrufe". Po klasifikaci frazeologism nsleduje jejich rozdlen do ty skupin podle stupn shody nmeckho frazeologismu s eskm pekladem. Nejzajmavj pklady jsou analyzovny se zetelem k jejich jazykov historickm, smantickm a gramatickm zvltnostem. Pekldn nmeckch frazeologism do etiny je zkoumno kategoriemi kontrastivn frazeologie. Zvr prce tvo zamylen nad didaktizac frazeologism a jejich prezentac ve vuce nmeckho jazyka.

Vedouc prce: doc. Dr. phil. Hildegard Bokov

Renata Synkov

Die Ausdrucksmittel der Gewiheitsmodalitt im Deutschen und im Tschechischen (Vrazov prostedky jistotn modality v nmin a etin)

Diplomantka se zabvala jednou z rovin modality a to modalitou jistotn, kterou mluv vyjaduje svj vztah k platnosti dje ve vpovdi. (Jedn se o vyjden pravdpodobnosti, nejistoty, cizho mnn.) Diplomantka provedla vet vyjadovacch prostedk jistotn modality v nmin, piem kladla draz na zkoumn jejich synonymie a vzjemn zstupnosti (modln slovesa+werden X vtn adverbia). Zabvala se frekvenc vyjadovn jistotn modality modlnmi slovesy vzhledem k ostatnm vznamm modlnch sloves, kterou vyjd v procentech. Definovala odstny mezi slovesy, vyjadujcmi pravdpodobnost (mu, drfte, wird, kann, mag) a sestavila stupnici intenzity tto pravdpodobnosti. Zabvala se tzv. vtnmi adverbii (Satzadverbien, Modalwrter), jejich statutem v rmci adverbi, frekvenc, okrajov pak i konjunktivem. U vech tchto prostedk zkoumala jejich ekvivalentn vyjden v etin na zklad vlastnch excerpc z dvojjazyn vychzejcho tisku, ev. peloen literatury. Navrhla didaktick zpracovn zjitnch skutenost pro ely vuky na gymnziu, ppadn zhodnotila, jak je toto tma zpracovno v pouvanch uebnicch.

Vedouc prce: Mgr. Radka Beneov

rka Brabencov

Romeo und Julia - ein Paar, das durch die Geschichte geht (Romeo a Julie - pr, kter prochz djinami).

V tto diplomov prci jsem se zabvala interpretac dla vcarskho autora Gottfrieda Kellera s nzvem Romeo und Julia auf dem Dorfe. Jmenovanou novelu jsem se snaila podrobn rozebrat. Zamila jsem se pitom na hlavn tma, vznamn motivy, symboly a pojem asu, kter jsem se pokusila porovnat s milostnou tragdi anglickho dramatika Williama Shakespeara - Romeo and Juliet z hlediska dobovho i umleckho. Draz byl tak kladen na pvod a vvoj ltky, kter je soust mho pokusu o rozbor. Diplomov prce, kter je rozdlena do 18 kapitol, v nich se objevuj nejzvanj podnty k podrobnjmu rozpracovn, m charakter pevn analytick. Neopomenula jsem ani strun pehled ivotnch osud G. Kellera a W. Shakespeara. V kapitole XII jsem se pot pokusila o celkovou syntzu podobnost a odlinost v obou dlech. Do resme jsem zaadila i zmnku o esk literatue, v n lze tak objevit jmna jako Romeo a Julie, nap. v Otenkov textu - Romeo, Julie a tma.

Vedouc prce: PaedDr. Hana Markov

 

Anotace diplomovch prac obhjench v lednu a noru 1999

Renata Kopakov

Vergleich des Aufkommens von deutschen Familiennamen in zwei mittelgroen bhmischen Stdten
(Srovnn vskytu nmeckch pjmen ve dvou stedn velkch eskch mstech)

Diplomov prce je vnovna problematice vskytu nmeckch pjmen ve dvou mstech esk republiky. Byla vybrna msta Koln a Znojmo. Koln reprezentuje stedn echy, Znojmo phranin oblast s Rakouskem, kde se pedpokld vy vskyt pjmen nmeckho pvodu.
Nmeck pjmen byla vypsna z telefonnch seznam obou mst a rozdlena do jednotlivch skupin podle pvodu. Celkem bylo vytvoeno pt hlavnch skupin, a to pjmen odvozen z osobnch jmen, podle jejich pvodu, povoln, a z pzvisek. Zvltn skupinu tvo pjmen nezaazen do dn z ve jmenovanch skupin.
Vsledky zkoumn ukzaly, e se pvodem nmeck pjmen podlej na celkovm potu pjmen zcela nepatrnou st. Ve Znojm tvo nmeck pjmen 2,94 %, v Koln jen 2,30 %. Vzhledem k tomu, e se v Koln vyskytuje vy poet poetnch nmeckch pjmen ne ve Znojm, se d pedpokldat vt vliv nmeckho jazyka v phraninch oblastech.

Vedouc prce: prof. PhDr. Vclav Bok, CSc.

Leo Holk

Nmeck minul asy a jejich didaktick zpracovn v eskch uebnicch nminy

Pedloen diplomov prce pojednv o minulch asech v nmin a jejich didaktickm zpracovn v uebnicch nminy pro stedn koly.
Pi popisu uvedench mluvnickch jev vychzm z dostupnch normativnch gramatik. V teoretick sti se dle zabvm lohou gramatiky ve vyuovacm procesu a tendencemi pouvn prterita a perfekta v souasn nmin.
V praktick sti srovnvm didaktick zpracovn nmeckch minulch as nejen v eskch uebnicch nminy, ale pro porovnn uvdm i jednu z nejpouvanjch uebnic nmeckch. Po stanoven vhod, nevhod, klad a zpor jednotlivch uebnic navrhuji metodick postupy, vychzejc z m vlastn pedagogick praxe pi vuce nminy na stedn kole. Zvlt jsem se zamil na perfektum.

Vedouc prce: Mgr. Alena Lejskov

Lenka Krchov

Phraseologismen in der deutschen Literatur des 20 Jh. und ihre bersetzung ins Tschechische

V prci se zabvm rozborem frazeologism vyskytujcch se v dlech Potkanka od G. Grasse. Po teoretick sti (umstn frazeologism mezi ostatnmi jazykovdnmi disciplnami, frazeologie z pohledu rznch vd, djiny frazeologie, klasifikace frazeologism v souasn nmin, frazeologick znaky) pichz praktick st (rozdlen frazeologism podle shody mezi nmeckm a eskm pekladem, dle tak podle vnitn struktury frazeologism), pot experiment (schopnost k esk zkladn koly peloit vybran nmeck frazeologismy) a nakonec zhodnocen eskho pekladu od Hanue Karlacha (1992).

Vedouc prce: doc. Dr. phil. Hildegard Bokov

Ivana Lujcov

Obrazy absurdity v krtkch povdkch Ilsy Aichingerov

V pedloen diplomov prci utvm celkov obraz ivota a dla rakousk spisovatelky Ilsy Aichingerov z hlediska existenciln filozofie a absurdity v jejch povdkch.
Vychzm ze zkladnch daj autorina ivota a tvorby, protoe se tyto prvky jejch ivotnch zkuenost a proitk promtaj do stejnho dla, romnu "Die grere Hoffnung". Povdky, rozhlasov hry a bsn, kter jsem zpracovala, vypovdajc o pocitech a nladch nejen samotn spisovatelky, ale i vlkou poznamenanho svta. Motivy absurdity a existenn otzky se v rznch obmnch a formch vyskytuj ve vech literrnch tvarech, ktermi se Ilse Aichingerov ve svm ivot zabvala.

Vedouc prce: PaedDr. Dana Pfeiferov

Martina Putschglov

Das Satirische in der Erzhlung "Das Treffen in Telgte" von Gnter Grass

V diplomov prci se autorka zabv rozborem povdky "Das Treffen in Telgte" od G. Grasse. Dj povdky se odehrv v roce 1647. Autor zde l fiktivn setkn nejvznamnjch baroknch bsnk, kte se shromdili v msteku Telgte, aby si pedtali ze svch dl a diskutovali o problmech literrnch i politickch. Ve skutenosti se jedn o setkn Skupiny 47 posunut o ti sta let nazpt. V rolch len Skupiny 47 vystupuj barokn bsnci. Grass tak zskv odstup tolik potebn k satirickmu pohledu na innost tto skupiny a na nmeckou literaturu vbec. Charakteristick je humorn tn pi vyprvn pbhu a pedevm ironick pohled na jednotliv astnky setkn (nen vak vsmchem). V povdce je rozebrn i vztah mezi literaturou a politikou. Spisovatel sestavuj manifest, v nm chtj zdraznit sv politick poadavky. Nakonec jsou nuceni piznat si, e nemaj dn pm vliv na politiku a e jejich poadavky nikdy nebudou vyslyeny. Posledn verze manifestu, jaksi prosba o brzk ukonen vlky, sho pi poru zapomenuta mezi zbytky jdla. To je jednak satirick pointa celho dla a jednak jasn vyjden autorova stanoviska, e se literatura nem snait pmo ovlivovat politick dn. Satirick pohled je namen na podstatu a monosti literatury a umn vbec.

Vedouc prce: PaedDr. Hana Markov

Radka Vegrichtov

Problematika pjemce a mdia pekladu odbornho textu z djin umn

Prce m ukzat vliv faktor pjemce a medium textu na pekldn eseje o ivot a dle Paula Gauguina, kterou napsal nmeck kunsthistorik Kuno Mittelstdt. Teoretick st prce vychz z poznatk pekladatelsk teorie skoposu. Jej soust je analza vchoz eseje, psan nmecky a nastnn dvou odlinch komunikativnch situac, pro kter se bude zmnn esej pekldat. Tyto komunikativn situace se vrazn liily prv faktorem pjemce a faktorem media pekladu. Vsledky analzy obou situac vedly k tomu, e pro kadou situaci musel bt tvoen odlin peklad. Oba dva clov texty a text vchoz jsou zaazeny v plohch diplomov prce. Soust ploh jsou tak reprodukce pojednvanch Gauguinovch dl a esko-nmeck a nmecko-esk slovnek pojm z vtvarnho umn, kter se v textech vyskytuj.

Vedouc prce: Mgr. Jana Kusov