Anotace diplomovch prac - 1998 - Historick stav JU
Anotace diplomovch prac - 1998
Historick stav
Roman Dub
Zdenk Boek-Dohalsk (Pspvek ke studiu elit)
Roman Dub se pokusil ve sv prci aplikovat koncept a metody vzkumu elit na kulturn a intelektuln prosted Lidovch novin. Vzkum intelektuln elity v redakci Lidovch novin ukzal na zvltn postaven novine Zdeka Boka-Dohalskho, potomka star esk lechtick rodiny. zk spoluprce s majitelem koncernu Jaroslavem Strnskm, kter vystila v oboustrann ptelsk vztah, ast na procesu rozhodovn v Lidovch novinch a jeho styky s osobnostmi politickho, kulturnho a urnalistickho svta eskoslovensk republiky pln prokzala jeho pslunost k elit Lidovch novin. Pstup k n mu ulehilo vzdln a vchova ve Strakov akademii, na Malostranskm gymnziu a poslze na Karlov univerzit, ale i jeho pvod. Potvrzenm pinleitosti k prvorepublikov elit byla i Dohalskho odbojov innost za Protektortu a tragick smrt na tereznskm popraviti.
Vedouc prce: doc. Robert Sak
Jan Mach
Vclav Filpek (1811-1863).
Ze ivota eskho novine v prvn polovin 19. stolet
Diplomov prce informuje o innosti blzkho spolupracovnka Josefa Kajetna Tyla a spoluka Boleslava Jablonskho. Vclav Filpek byl pispvatelem a redaktorem cel ady novin a asopis, z nich k nejvznamnjm patily esk Vela, Kvty, Lumr a Paleek. Filpek se jako venkovsk student, rodk z Vesel nad Lunic, zapojil do innosti prask vlasteneck spolenosti soustedn kolem Josefa Kajetna Tyla. Podlel se na organizaci eskho spoleenskho ivota. Spolu s Tylem obohatili eskou publicistiku o nov nr - fejeton. Soust prce je i pln bibliografie Filpkova spisovatelskho a pekladatelskho dla.
Vedouc prce: doc. Robert Sak
Martina Havljov
"ern due knih smolnch aneb arodjnice, kouzedlnice a jin baby..."
ensk kriminalita ve svtle smolnch knih 16.-18. stolet.
Prce se vnuje tmatu z oblasti vzkumu djin en 16. a 18. stolet. Svm zamenm i metodickmi vchodisky se hls k souasnm trendm modern zpadoevropsk historiografie, kter usiluj o postien i takovch aspekt "enskch djin" jako je ensk kriminalita. Autorka zaloila svj vzkum na studiu a dkladn analze smolnch knih a dalch smolnch spis ze 16.-18. stolet. Na zklad rozboru tchto pramen podchytila tm 600 trestnch in spchanch enami v uvedenm obdob. Prce pin v vodnch kapitolch nejen podrobn a zasvcen vklad o trestnprvnch pramenech, ale i vcelku velmi solidn charakteristiku hrdelnho soudnictv a vlastnho prbhu soudnho zen v eskch zemch v 16. a 18. stolet. Nejcennj st prce jsou posledn dv kapitoly, v nich autorka podv nstin ensk kriminality ve sledovan dob. Jednotliv trestn iny rozdlila do esti zkladnch skupin, v jejich rmci sleduje vskyt a etnost kriminlnch delikt spchanch enami i zpsob jejich sankcionovn. Systematitji se v posledn kapitole vnuje problematice arodjnictv. Soust diplomov prce je rovn rozshl a pln funkn oddl ploh pinejc na tm 60 stranch mnostv statistickch daj v tabulkch a pepis Koldnova zkonku.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Dana Kelnerov
Panoptikum osob hnch, je ped prvem trpnm stanuly.
Pspvek k djinm sexuality 16.-18. stolet.
V pedkldan prci se autorka pokusila vymezit zkladn charakteristiky sexulnho chovn a mylen v eskch zemch 16.-18. stolet. Heuristick vchodisko prce tvo rozshl soubor psemnost vydanch i nevydanch (tborsk radn manuly, edice smolnch knih, dobovch zkonk i krsn literatury). vodn dv kapitoly prce pibliuj jednak autorino pojet djin sexuality a manelstv v 16.-18. stolet, a jednak pedkldaj jej vklad chpn sexuality a manelstv z hlediska dobovho prva (svtskho i crkevnho). Nsledujc kapitola se systematicky vnuje rozboru sexuln delikvence zachycen ve studovanch pramenech a posledn st prce je zamena k vymezen sexuality jako sousti mylenkovho svta lovka ranho novovku. Pln funkn soust diplomov prce jsou rovn dv peliv zpracovan tabulky, zachycujc na 750 ppad sexulnch delikt zjitnch autorkou.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Karolina Ptkov
Studentsk asopis 1922-1942
Diplomov prce zpracovv obsah dvaceti ronk Studentskho asopisu. Pokou se jej utdit a ze zjitnch poznatk vyvodit charakteristiku studentsk kadodennosti let 1922-1942. Prvn st tvo ivotopisn medailon Antonna ebka, nejvznamnj osobnosti Studentskho asopisu. Materil je zpracovn na zklad ebkovy osobn pozstalosti uloen v LA PNP Star Hrady. Jdro prce tvo zpracovn obsahu Studentskho asopisu podle jednotlivch tematickch lini. Tet st pedstavuje kompletn rejstk ke vem dvaceti ronkm Studentskho asopisu.
Vedouc prce: Dagmar Blmlov, CSc.
Alena Chaloupkov
dl spisovatelky v echch
(Pspvek ke srovnvacmu studiu djin en v 19. stolet)
Alena Chaloupkov se ve sv diplomov prci pokusila srovnat francouzskou spisovatelku George Sandovou s Boenou Nmcovou. Nevychzela z konfrontace literrnho dla tchto dvou en, ale pokusila se je vylit v rmci spoleenskho prosted, ve kterm se nachzely a kter je determinovalo. V prvn kapitole sv prce se autorka snaila o srovnn situace ve Francii a v echch v 19. stolet. V druh sti pohl obecn na postaven eny v 19. stolet. Dal kapitoly l Boenu Nmcovou jako enu provajc vednodenn ivot minulho stolet. Prce je cennm pokusem o aplikaci francouzskho pohledu na ensk djiny v eskch podmnkch.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Milan Kov
Rybnin hospodstv na panstv Jindichv Hradec ve druh polovin 16. stolet
Prce se zabv rybninm hospodstvm na panstv Jindichv Hradec ve druh polovin 16. stolet. Rybnin hospodstv bylo pedstaveno jako vznamn soust hospodaen na pedblohorskm velkostatku pn z Hradce. Autor se sna o postien vech aspekt rybninho hospodaen. Pozornost je vnovna nasazovn rybnk, vlovm a prodeji ryb. Zrove je podn vklad o kadodenn pi a opravch rybnk se zamenm na lidi, kte tyto prce provdli. Nejvt pozornost je vnovna obchodnkm s rybami, kte mezi lty 1559 - 1596 nakupovali ryby z vrchnostenskch rybnk na panstv Jindichv Hradec. Obchodnci s rybami byli na zklad msta bydlit rozdleni do ty skupin (obchodnci z rezidennho msta Jindichv Hradec, obchodnci z msteek a vesnic na panstv Jindichv Hradec, obchodnci z mst a msteek mimo panstv Jindichv Hradec a obchodnci z ad dvoan, ednk a sluebnk pn z Hradce). Zvltn pozornost byla zamena na obchodnky z rezidennho msta Jindichv Hradec. Ti z nich, kte s rybami obchodovali pravideln, patili mezi nejbohat jindichohradeck m욝any a dvorsk dodavatele. Nkte z nich se aktivn podleli na kulturnm a spoleenskm ivot msta. Obchod s rybami se vznamn podlel na zvyovn jejich ivotn rovn.
Vedouc prce: doc. PhDr. Vclav Bek, CSc.
Ji Kube
Kuchyn a zsobovn romberskch sdel
(Pspvek ke komunikaci ve spolenosti aristokratickho dvora Petra Voka z Romberka v jeho vedlej, doasnch a pleitostnch rezidencch v letech 1592-1602)
Diplomov prce je postavena pedevm na rozboru romberskch "kuchyskch" t pro lta 1592 a 1602. Rozbor "kuchyskch" t odhalil zejmna ti stejn tmata - zsobovn pohybujcho se dvora Petra Voka z Romberka potravinami, jeho itiner a kadodenn ivot dvora na cestch. Zsobovn dvora potravinami sleduje prce pouze na vedlejm venkovskm sdle poslednho Romberka v Teboni a na pleitostnch a doasnch rezidencch v Kratochvli, Dobr Vod, Bechyni a leen u Znojma. Nejvce pozornosti je vnovno zsobovn letohrdku Kratochvle. Dvr byl zsobovn asi z 75 % dodvkami z vlastnho vrchnostenskho hospodstv. Dalch asi 20 % dodvek bylo zajitno nkupy od vlastnch poddanch a cizch kupc. Minimln lohu pi zsobovn sehrly potraviny pijat ke dvoru ve form naturlnch dvek a dar. Provoz dvora usazenho na pd vlastnho romberskho dominia byl tedy mn nron ne zajiovn pobyt mimo dominium, kde chybly vrchnostensk podniky a vechny potraviny se musely nakupovat. Zsobovn potravinami je v prci prezentovno jako specifick forma komunikace ve spolenosti aristokratickho dvora Petra Voka z Romberka, kter spojovala dvorsk prosted s rezidennm mstem, ostatnmi msty a msteky na dominiu, venkovem i s cizmi dodavateli. V prci je vnovn prostor vem lnkm etzu, v nm zsobovn probhalo, jako byla kuchyn, kuchmistr, kuchysk psa, hejtman, specializovan psai, ko, ale hlavn dodavatel potravin. Zsobovn nen chpno pouze jako forma komunikace, ale i jako pravideln se opakujc ritul, kter nabval rozmanitch podob. I pes svou rozrznnost se tento ritul realizoval ve tech zkladnch fzch - hledn dodavatele, odbr zbo a platba.
Vedouc prce: doc. PhDr. Vclav Bek, CSc.
Kateina Pastykov
Prask pohebn prvod csae Maxmilina II. v roce 1577
(Pspvek k analze pohebnch festivit v ranm novovku)
Diplomov prce je zamena na monost vyuit literrnch pramen pi studiu ran novovkch festivit. Tyto prameny lze vyut k rekonstrukci rznch druh slavnost a k zskvn novch poznatk k danmu tmatu. Protoe je problematika stedovkch a ran novovkch festivit znan rozshl, zamuje se diplomov prce jen na rekonstrukci a popis praskho pohebnho prvodu csae Maxmilina II. v roce 1577. Prce pin kritickou edici latinsk bsnick skladby Brevis et succincta od Jana Beneovskho.
Vedouc prce: doc. PhDr. Vclav Bek, CSc.
David Schaffelhofer
A. M. Pa - ze ivota intelektula prvn poloviny 20. stolet
Diplomant se pokusil, pedevm na zklad psemn pozstalosti, uloen v zlatokorunskm depoziti Sttn vdeck knihovny v eskch Budjovicch, rekonstruovat ivotopis jednoho z nejvznamnjch pedstavitel modern esk literrn kritiky. Ponechal stranou rozbor Povy kritick tvorby a soustedil se na jeho ivot veejn a soukrom. Zabv se kritikovm mldm a studentskmi lty, jeho ptelskmi vazbami, pedevm k Wolkrovi a Kalistovi, prac v redakci Prva lidu a Nrodn prce. Vnuje se i Pov innosti po roce 1945 a po noru 1948, kdy pracoval jako dramaturg Nrodnho divadla, redaktor denku Prce, Prva lidu, vdeck pracovnk stavu pro eskou literaturu a fredaktor nakladatelstv eskoslovensk spisovatel. Autor se pokusil objasnit i vvoj Povch politickch nzor.
Vedouc prce: doc. Robert Sak
Renata Blkov
Csaovna Josefna a jej obraz v echch
Clem prce bylo rekonstruovat charakter informac, je vznikly v prbhu 19. a 20. stolet a na jejich zklad si esk ten utvel svou pedstavu o prvn manelce Napoleona Bonaparta, jako i o kadodennm ivot v nejblim Napoleonov okol. Z tohoto hlediska je v cel diplomov prci stejn tvrt kapitola, kter dv, po pedchozm nastnn ivotopisu csaovny Josefny a vodu do problematiky postaven en na pelomu 18. a 19. stolet, pehled v echch vylch prac s napoleonskou tmatikou a hodnocen jejich pohledu na Napoleonovu prvn manelku.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Michaela Skryjov
Spolek Slovanek roku 1848 v Praze a Honorata Zapov
(Djiny prvnho enskho spolku v echch v souvislosti s innost a ivotem jeho zakladatelky)
Diplomov prce, vnujc se prapotkm pokus o enskou emancipaci v echch, je zaloena pedevm na studiu psemn pozstalosti Honoraty Zapov-Wisniowsk, uloen v Literrnm archivu Pamtnku nrodnho psemnictv v Praze, fondu Spolek Slovanek a vydan korespondenci nkterch protagonistek. Diplomantka podala pehledn obraz vzniku a kratikho psoben Spolku Slovanek, nedlouhho ivota Honoraty Zapov i jejho ctyhodnho pokusu o zzen dv koly. Objevn je i srovnn pedagogickch metod S. Amerlingov a H. Zapov.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Richard Makovec
K nkterm aspektm obrany jihoeskho regionu eskoslovenskou armdou v obdob let 1936-1939
Tato diplomov prce se sestv ze t hlavnch kapitol, jejich clem je piblit nkter aspekty obrany jinch ech v asovm rozsahu let 1936-1939. V prvn kapitole je rozebrna koncepce obrany eskoslovensk republiky a jinch ech s drazem na vvoj stavby opevnn v tomto regionu. Druh kapitola je vnovna etnickm leteckm hldkm, konkrtn t eskobudjovick. vod kapitoly se zabv teoretickmi pinami vzniku LH v SR. Dle je pak kapitola pojata tak, aby chronologicky a detailn popsala vznik a innost hldky na letiti Plan u eskch Budjovic. Posledn kapitola obsahuje vvoj politicko-vojenskch udlost v jihoeskm regionu v kontextu vnitrosttnch a zahraninch udlost. Vnuje se tak souinnosti eskch obyvatel s s. armdou, aktivitm sudetskch Nmc v kraji a vbec sna se postihnout cel kolorit let 1936-1939.
Vedouc prce: PaedDr. Ji Dvok
Kateina Tvarochov
K problematice spolkovho ivota a jeho projev na Berounsku a Hoovicku v mezivlenm obdob (1918-1938)
Diplomov prce mapuje spolkovou innost v obdob prvn republiky v oblasti Berounska a Hoovicka. Prvn kapitola je vnovna otzkm prvnho zakotven spolk ped a po vzniku eskoslovensk republiky. Druh kapitola se zabv celkovm zhodnocenm spolkov innosti ve vymezen oblasti. Hlavn st prce se tk psoben divadelnch ochotnickch spolk v Hoovicch a v Beroun. Podrobn se sna piblit prci Spolku divadelnch ochotnk v Beroun, Spolku divadelnch ochotnk elensk, Spolku divadelnch ochotnk v ebrce a v Hoovicch a Krajinskho spolku Valdek v Hoovicch. Autorka diplomov prce se pokou podat ucelen obraz innosti tchto spolk a zhodnotit jejich vliv na kulturn a spoleensk dn v Hoovicch a Beroun mezi lty 1918-1938.
Vedouc prce: PaedDr. Ji Dvok
Lucie Jandov
Psoben du piarist v eskch Budjovicch ve druh polovin osmnctho stolet
Diplomov prce seznamuje tene s piaristickm dem a jeho innost; vedle obecnho pohledu pin i obraz ivota eholnk v eskch Budjovicch. V vodu prce je zaznamenn pehled a strun zhodnocen nejdleitj literatury a pramen. Druh kapitola zan pohledem do ivota zakladatele du, svatho Josefa Kalasanskho, a na okolnosti vzniku piarist. Nsleduje obraz innosti du v eskch zemch doplnn jeho aktivitami na poli kultury. Dal st zachycuje sytm a vznam piaristickho kolstv, seznamuje s organizac vuky bhem kolnho roku a jej npln v jednotlivch tdch. Tet a tvrt kapitola sleduj innost du v eskch Budjovicch, pedevm pak zobrazuj piaristick gymnzium v letech 1762-1800. Analza tto koly je zamena na studenty (jejich poet, vk, teritoriln pvod, spnost studia) a na uitele (poet, vk, pidlen tdy, dlka psobnosti v eskobudjovick koleji, funkce v rmci gymnzia a koleje). Zvr pin strun shrnut nejdleitjch daj obsaench v diplomov prci.
Vedouc prce: PhDr. Miroslav Novotn, CSc.
Barbora Novotn
Tlesn hygiena, kosmetika a pe o krsu obyvatelstva msta Prahy ve druh polovin 19. stolet.
Diplomov prce pibliuje vvoj pojet hygieny u obyvatelstva msta Prahy ve druh polovin 19. stolet. Autorka zkoum pedpoklady hygieny v Praze v prbhu 19. stolet, problmy spojen s vodovodem a kanalizac. Zamuje se na lkaskou literaturu tkaj se hygieny a pe o krsu, na pi o istotu tla, vlas a zub, na hygienick prostedky, jich se v danm obdob uvalo. Soust prce je rovn zachycen vvoje reklamy na hygienick krlc poteby v Nrodn listech v poslednch desetiletch 19. stolet. Heuristickou zkladnu prce tvo dobov odborn literatura, prameny osobn povahy a dobov tisk.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Stanislava iftov
Reforma pedkoln pedagogiky jako vystn filantropick innosti Marie Riegrov v 60. - 80. letech 19. stolet.
Postava Marie Riegrov, manelky F. L. Riegra, je spojena s rozshlou filantropickou innost, jej hlavn st pedstavuje pe o pedkoln dti. Diplomov prce zkoum tuto jej innost na pozad dobovch pedagogickch zsad; souasn ji zaazuje do kontextu eskho emancipanho hnut. Autorka zkoum koeny institucionln vchovy dt pedkolnho vku, vysvtluje psoben stav pedkoln vchovy v rakousk monarchii. Zabv se filantropickou innost Marie Riegrov, jejho pnosu ke vzdln en. Tit prce tvo popis pechodu k novmu modelu vchovy, vzniku a charakteru eskch opatroven v Praze, vetn rekonstrukce kadodennch ivota svenc.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Pavla Vidlkov
ena za katedrou obecn koly
(Od Hasnerovy reformy do zatku prvn svtov vlky)
V diplomov prci se autorka zamila na dopad Hasnerovy reformy (1870) na ensk uitelsk vzdln, pedevm na pronikn uitelek liternch pedmt do obecnch kol. Zkoum innost enskch uitelskch stav, jejich vchovn plny, praktick uplatnn jejich prvnch absolventek. Rekonstruuje poty uitelek v obecnch kolch, objem jejich kolnch povinnost, jejich materiln a spoleensk postaven, vnuje se otzkm celibtu. Velmi pnosn je rekonstrukce kadodennho ivota uitelky, jejich zjm a ivotnho stylu. Prce se opr o prameny institucionln povahy (fondy jednotlivch kol na Jindichohradecku), dobov tisk a literrn pozstalosti uitelek uloen v LA PNP. Plohu prce tvo pehled literrn innosti eskch uitelek v uvedenm obdob.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
rka Solichov
Podl en na spolkov innosti na Morav.
(Perovsko od edestch let do konce 19. stolet)
Clem diplomov prce bylo zmapovat enskou spolkovou innost na Perovsku a pokusit se o vytvoen typologie tchto spolk v uvedenm asovm obdob. Prce potvrzuje znmou skutenost, e ensk spolkov hnut se zprvu rozvjelo v rmci spolk muskch (vzdlvacch, kulturnch, podprnch, dlnickch, tlovchovnch atd.). K emancipaci enskho spolkovho hnut dochz na Perovsku v 80. letech minulho stolet. Nejvznamnj spolek "Vlasta" vznik roku 1882. Autorka popisuje konkrtn npl innosti jednotlivch spolk, v nich pevldala filantropick innost. Prce vychz z fond jednotlivch enskch spolk uloench ve Sttnm okresnm archivu v Perov.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Lenka Havlenov
Jeptika Josefa Pedlov: Marie Antonie? Dobrovlastka?
Lska duchovn a lska pozemsk
Dnes tm zapomenut dov sestra Josefa Pedlov (1781 - 1931) se stala prvn enou - vlasteneckou spisovatelkou v echch. Jej innost spad do dvactch let 19. stolet. Byla ptelkyn Magdaleny Dobromily Rettigov, dopisovala si s Josefem Liboslavem Zieglerem, Frantikem Bohumilem Tomsou, nejznmj ( a tak nejvmluvnj) je jej korespondence s Frantikem Ladislavem elakovskm a Josefem Vlastimilem Kamartem. Na zklad literrnch prac a korespondence Pedlov, doplnnch o korespondenci jejch ptel a dobovou publicistiku, pedstavuje diplomov prce rekonstrukci osud bsnky a atmosfry, ve kter ila.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Dana Neasov
Dt a pamtkov objekt
(Vyuit lechtickho interiru z konce 19. stolet ve vuce djepisu na zkladn kole)
Jednou z aktivit britsk organizace The National Trust je vytven specilnch dtskch vchovnch a vzdlvacch program. Tato prce se sna nkter z nich piblit, objasnit dvody jejich tvorby a vhody, kter jednoznan z jejich existence vyplvaj. Hlavn st cel prce je vlastn dtsk prvodcovsk text pro sttn zmek Tebo, kter byl vytvoen na zklad obeznmen se s materily The National Trustu. Text seznamuje dtsk nvtvnky (zamen na vkovou skupinu 12 - 13 let) s podobou lechtickho interiru na konci 19. stolet a se ivotnm stylem zejmna poslednch t generac hlubock vtve schwarzenberskho rodu. Jedna kapitola prce je vnovna problematice lechtickho interiru konce minulho stolet. V souvislosti s interirem je objasnn pojem historismus jako velk kulturn fenomn 19. stolet, kter ml vliv na jeho vytven. st se vnuje porovnn klasickho pkladu reprezentanho romantickho historizujcho interiru Hlubok nad Vltavou se soukromm interirem Tebon.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
enk Teek
Vtvarn sbratelstv Slavat v 17. stolet
Diplomov prce se zabv problematikou vtvarn oblasti kulturnch aktivit jednoho z pednch eskch lechtickch rod 17. stolet. Vtvarn sbratelstv zde nen posuzovno pouze podle kvalit jednotlivch vtvarnch dl a jejich autor. Dochovan prameny tento zpsob tm neumouj. Sbratelstv je zde chpno jako soubor irokch aktivit spojench s vtvarnm dlem, jeho vznikem, autorem, zpsobem prodeje, cenou i umstnm ve sbrce. Prce je doplnn o vodn kapitoly, kter umouj zskat osobn informace o jednotlivch lenech rodu, jejich majetku a vzdln, na zklad tchto informac si lze lpe vytvoit pedstavu o vztahu k vtvarnmu sbratelstv u konkrtnch len rodu. Kapitola o soudobm vtvarnm sbratelstv pak umouje zaadit slavatovsk vtvarn sbrky do irho prostoru eskch sbratel, srovnat je s pednmi eskmi sbrkami a sbrateli.
Vedouc prce: doc. PhDr. Vclav Bek, CSc.
Marika Klierov
Piaristick gymnzium v eskch Budjovicch
v letech 1800-1835 (Pspvek k djinm a psoben piaristickho du v eskch Budjovicch)
Diplomov prce je zamena k djinm psoben piaristickho du v eskch Budjovicch a zce se specializuje na sledovn pedagogick innosti tohoto du v letech 1800-1835. Zrove je pspvkem k djinm kolstv a vzdlanosti druh poloviny 18. a prvn poloviny 19. stolet v eskch zemch. Prce pin rozbor socioprofesn stratifikace k, rozbor teritorilnho a nrodnostnho pvodu k i uitel piaristickho gymnzia v eskch Budjovicch v letech 1800-1835. Zaobr se prospchem, dlkou studia k na gymnziu, analzou len uitelskho sboru, jejich vazky a pedagogickm zamenm. Doplujc soust tohoto dla jsou tabulky a mapy obsahujc zjitn daje o ve zmnnch clech diplomov prce.
Vedouc prce: PhDr. Miroslav Novotn, CSc.
Martina Chadimov
Anna Honzkov, prvn esk lkaka
Prce je rozdlena do devti kapitol a zachycuje ivotn pou Anny Honzkov. Byla prvn lkakou promovanou na esk lkask fakult a zrove prvn odbornou lkakou, kter si otevela vlastn soukromou praxi. ila v letech 1875-1940. adme ji mezi prvn abiturientky dvho gymnzia Minerva. Maturovala v ervenci roku 1895. Pot hospitovala na nmeck lkask fakult. Promovna byla na esk lkask fakult 17. bezna 1902. Aktivn se astnila v enskm emancipanm hnut, pednela o hygien, prostituci a dalch zvanch tmatech. V roce 1930 se stala spoluzakladatelkou a pedsedkyn Sdruen eskoslovenskch lkaek. Prce zmiuje tak lkaky Bohuslavu Keckovou a Annu Bayerovou, kter se u mnohem dve snaily studovat medicnu v echch. Situace vak pro n nebyla pzniv, a tak ob zskaly lkask titul ve vcarsku.
Vedouc prce: doc. Robert Sak
Petra Pechov
Karel Ludvk Klusek (1865-1929). Ze ivota umlce a organiztora veejnho ivota
Ze ivota umlce a organiztora veejnho ivota, polenskho rodka, kter il a psobil v Praze. Mal, ilustrtor, populrn osobnost praskch umleckch kruh konce stolet. Stl pi vzniku Spolku vtvarnch umlc Mnes. V letech 1896-1900 byl redaktorem umleckho msnku Voln smry. Jako len Mnesa, Jednoty vtvarnch umlc, Klubu Za starou Prahu a Umleck besedy se vrazn podlel na praskm veejnm ivot. Roku 1908 se stal majitelem staropraskho primtorskho domu U Vejvod, kter zachrnil ped zboenm.
Vedouc prce: doc. Robert Sak
Marie Sobotkov
Epidemie cholery v echch ve tictch letech 19. stolet
Titm diplomov prce, kter pojednv o epidemii cholery v echch ve tictch letech 19. stolet, jsou piny cholery, popis a stdia nemoc podle soudobch lka, otzka jej nakalivosti i nenakalivosti a obrana proti cholee, kter zahrnuje informovanost obyvatel, preventivn opaten a lbu. V vodu prce jsem se zmnila o obecn charakteristice cholery, periodizaci cholerovch pandemi do potku 20. stolet, kadodennm ivot v 19. stolet z hlediska nebezpe epidemi, dopravn situac a stavem lkastv v prvn polovin 19. stolet. Dle jsem se pokusila piblit realitu vednho dne v obdob epidemie a mrtnostn pomry v prvn polovin 19. stolet.
Vedouc prce: doc. Robert Sak