Toto je záložní verze starého webu Pedagogické fakulty JU (https://old.pf.jcu.cz), která již nebude dále aktualizována.
 
Od září 2022 funguje nový web fakulty na standardní adrese https://www.pf.jcu.cz.

Symbol PF Anotace diplomovch prac - 1999 - Katedra biologie

Anotace diplomovch prac - 1999

Katedra biologie

Petr Stindl

Vvoj vnitnch a vnjch samich pohlavnch orgn jehlanky vlcovit (Ranatra linearis L.)

Byla studovna morfologie vajenk a pohlavnch vvodnch cest, vetn ovogeneze, u larev a rzn starch dosplc R. linearis. U larev 1. a 2. instaru jsou vajenky tvoeny homogenn masou oogoni, diferenciace ovariol (5+5) nastv u larev 3. instaru, definitivn podoby nabv cel pohlavn soustava ji u larev 5. instaru. Prvn vajen komrky se objevuj a u dosplc. Do pezimovn se vytvo maximln 14 vajench komrek, vitelogeneze v tuto dobu probh nejve u 7 poslednch oocyt. Zral vajka (s chorionem) se objevuj a asn zjara po pezimovn. Struktury pohlavn soustavy ektodermlnho pvodu (nap. Vagina), se zanaj diferencovat u larev 3. instaru, spermatka definitivn podoby nabv u  larev 5. instaru. Vvoj sami pohlavn soustavy, vetn procesu ovogeneze, byl srovnvn k vvojem tto pohlavn soustavy a oogenez u pti dalch druh vodnch plotic ijcch ve stedn Evrop. Jsou zde t navrhovny monosti didaktickho vyuit vsledk prce ve vuce biologie na gymnziu.

Vedouc prce: Mgr. Vlasta Matnov

Monika Karkov

Podzemn vody Prachaticka

Prce podv celkov hodnocen kvalitativnch vlastnost podzemnch vod pramen sttn pozorovac st PP 284 Vimperk - Vkovice, PP 285 Stachy - Zadov, PP 293 Horn Vltavice - Kubova Hu, PP 849 Nov Pec v okrese Prachatice.

V vodnch kapitolch je uvedena geomorfologick, hydrogeologick, hydrologick a geologick charakteristika zjmovho zem a text je doplnn adou nkres. Jednotliv pozorovan objekty jsou zachyceny na piloench mapch a fotografich.

Metodick st obsahuje informace o metodch a pstrojch, pomoc nich se zjiuje mnostv jednotlivch kov, kationt, aniont apod. V podzemnch vodch.

V dalch kapitolch jsou shrnuty a pehledn pomoc tabulek uvedeny v asovch adch namen hodnoty tchto vlastnost u jednotlivch pramen. Prameny byly pravideln sledovny po dobu 13 let. Kolsn koncentrac kationt, aniont a kov u tchto pramen je dobe patrn v piloench grafech.

Vedouc prce: RNDr. Vclav Novk

Gabriela Vvrov

Aktivizujc metody ve vuce zoologie na Z

V prci jsou zpracovny nkter aktivizujc metody a pomcky vhodn pro vuku zoologie na zkladn kole. Ke kad uveden metod jsou navreny konkrtn pklady vyuit. Soust prce je aktuln seznam nkterch pomcek pro vuku zoologie.

V ploze jsou uvedeny doplujc materily k metodm a zpracovny didaktick hry, samostatn prce a pracovn listy tak, jak byly vyzkoueny se ky 8. a 9. ronku zkladn koly.

Vedouc prce: PaedDr. Radka Zvodsk

Sylva Kublkov

Vliv vnjch faktor na obsah kadmia (Cd) a olova (Pb) v pd

Tato diplomov prce je zamena na sledovn vlivu vnjch faktor (asov faktor, poas, hnojivo) na obsahy kadmia a olova v pd. Men obsah kadmia a olova v pd bylo provedeno metodou atomov absorpn spektrometrie.

Vedouc prce: doc. Ing. Ji Slipka, CSc.

Petra Pibylov

Obsah dusinan v rznch stech rostliny

V souasn dob je zvanm problmem hygienick nezvadnost zeleniny. Na zklad plinho hnojen a rychlen kles kvalita zeleniny na kor kvantity. Objevuje se v n neustle vce rizikovch ltek, mezi n pat i dusinany.

Clem diplomov prce bylo objasnit vliv pouitho hnojiva na kumulaci dusinan a pedevm rozdlnou kumulaci v jednotlivch stech saltu, pentu a celeru. K men byla vyuita metoda stanoven dusinanovou ISE elektrodou pomoc laboratornho ionometru MS 20.

Ze statistickho vyhodnocen vsledk pokusu vyplv:

  1. Vy obsah dusinan byl u saltu v okrajovch listech, u pentu ve vzorku tvoenm stedovmi listy a stonkem a u celeru se kumuluje vce NO3- v nati.
  2. Jednotliv druhy hnojiv se vrazn projevily v obsahu NO3- u sledovanch druh. Nejvy obsahy dusinan vykazovaly varianty hnojen duskatmi hnojivy.
  3. Byl prokzn vrazn vliv msta pstovn na obsah dusinan. Zelenina pstovan ve sklenku obsahovala vrazn vy mnostv dusinan ne zelenina pstovan na pozemku.
  4. Obsah dusinan se mnil i v zvislosti na ron dob. Salt pstovan ve sklenku v pozdnch podzimnch mscch obsahoval vce dusinan ne na jae.

Vedouc prce: doc. Ing. Ji Slipka, CSc.

Silvie Kolov

Dynamika obsahu dusinan ve vybranch rostlinch

Clem diplomov prce bylo sledovn vlivu faktor doby odbru, druhu pouitho hnojiva, stanovit aj. na obsah dusinan v saltu, pentu a celeru. Poln pokusy a pokusy ve sklenku probhaly na kolnm pozemku Pedagogick fakulty JU v eskch Budjovicch. K pokusm jsme vybrali hnojiva NPK, ledek vpenat a superfosft, piem jedna varianta byla nehnojen. Dvky hnojiv jsme vypoetli dle doporuenho dvkovn vrobce a aplikovali je ped vsevem i vsadbou zeleniny. Zeleninu jsme pak odebrali v pravidelnch intervalech. Laboratorn analzy probhaly na katede biologie PF JU v eskch Budjovicch. K uren obsahu dusinan jsme vybrali pomrn spolehlivou a asov nenronou metodu stanoven dusinan pomoc iontov selektivn elektrody ISE. Kumulace dusinan byla hodnocen statisticky pomoc t-testu.

Vedouc prce: doc. Ing. Ji Slipka, CSc.

Petr Kalensk

Stav svalovho apartu k malou pohybovou aktivitou

Diplomov prce je zamena na zjitn stavu svalovho apartu u chlapc k nzkou pohybovou aktivitou. Testy jsou zameny na zjitn svalovho zkrcen a hypermobility. Testovan soubor tvo 115 chlapc ve vku 11 a 15 let. Men probhlo na nkolika zkladnch kolch v  eskch Budjovicch a v Teboni. Vsledky jsou pehledn zaznamenny v podob tabulek a graf a porovnny s daji v dostupn literatue. elem diplomov prce je odhalit nejastji zkrcen a hypermobiln svalov skupiny a napomoci tak uitelm v pedagogick praxi pi prevenci tchto poruch.

Vedouc prce: RNDr. Jarmila Kobzov

Lenka Kreuzov

Tmatick celek les v uivu prodovdy

Prce a zpracovna jako nvrh vyuovn v ternu pro tvrt a pt ronk zkladn koly a vztahuje se k tmatickmu celku les. Je zaloena na srovnn dvou typ lesa monokulturnho smrkovho lesa a pirozenho smenho lesa pralesnho charakteru v nrodn prodn rezervaci Velk pik a prodn rezervaci Klo. Zmiovan lokality se nachzej na eskomoravsk vrchovin v okrese Jihlava.

Vedouc prce: Mgr. Jan Petr

Irena Kalensk

Botanick przkum arelu zmku Libjovice na Vodansku

Prce je zamena na detailn popis rostlinnch spoleenstev v arelu prodn krajinskho parku v okol baroknho zmku v obci Libjovice. Navazuje na dosavadn stav znalost, zvlt na pedbn inventarizan przkum proveden v sti parku Mgr. Josefem Albrechtem v roce 1994. Upesuje druhov sloen, strukturu porostu a charakteristiku rostlinnch spoleenstev nejen na ji zkoumanm zem, ale i v pilehlch stech parku. Na zklad zskanch poznatk pin nvrh na obnovu a vyuit sledovanho zem. Vzhledem k tomu, e v roce 1994 byla v sti parku vyhlena prodn rezervace, je soust prce i navren soubor opaten k zlepen pe o toto zvlt vznamn zem a jeho ochrany.

Vedouc prce: Mgr. Rostislav ern, CSc.

Vclav Kask

Stav svalovho apartu u chlapc k malou pohybovou aktivitou

Prce se zabv stavem svalov sly a drenm tla u dt, kter se aktivn nevnuj sportovn innosti. Zkouman vzorek tvo dti z bnch zkladnch kol v eskch Budjovicch a Beznici.

Clem prce je posouzen funknho stavu svalovho apartu, hodnocen dren tla a vytypovn nejproblematitjch tlnch oblast.

Vsledky testovn jsou statisticky zpracovny ve form tabulek a graf.

Vedouc prce: RNDr. Jarmila Kobzov

Lucie Ondejov

Aktuln vskyt vybranch neofyt v niv eky Lunice a jejch ptok a vliv lovka na jejich en

Hlavnm kolem pedloen prce bylo podn charakteristiky aktulnho vskytu vybranch neofytnch rostlin v niv eky Lunice mezi hranic k Rakouskem a rybnkem Romberk (Impatiens glandulifera Royle netkavka laznat, Rudbeckia laciniata L. tapatka dpat, Bidens frondosa L. dvouzubec ernoplod, Solidago canadensis L. zlatobl kanadsk) a zjitn ohnisek, ze kterch se tyto rostliny . Jednalo se nejen o prostou registraci vskytu, ale i o kvantitativn zhodnocen jednotlivch populac ve zkoumanm prostoru a o zhodnocen vlivu antropogennch zsah v povod na en tchto druh.

Prce na tomto kolu byla provdna pevn v ternu v mscch duben a jen let 1996, 1997, 1998.

Zjitn vsledky mohou slouit hlavn k doplnn celkov charakteristiky sledovanho zem Lunice, kter je objektem mnohostrannho a vceelovho vzkumu.

Ten si klade za cl pedevm provst inventuru vech dleitch prodnch a hospodskch prvk a vztah, kter na krajinu psob podl nivy Lunice a v jin sti Teboska a navrhnout optimln postup pi dalm vyuvn a ochran tto uniktn oblasti.

Vedouc prce: Mgr. Rostislav ern, CSc.

Ivana Piln

Nvrh naun stezky Na Skalch a jej didaktick vyuit ve vuce prodopisu na Z

Prce podv nvrh trasy geologicko-geomorfologick naun stezky k vysvtlujcm textem k jednotlivm zastavenm. Trasa vede prodn pamtkou Na Skalch, kter je soust CHKO elezn hory.

Byly popsny prodn pomry vybran oblasti, stratigrafick vvoj eleznch hor a celkov charakteristika PP Na Skalch. Prce se dle zabv ochranou prody a naunmi stezkami.

Diplomov prce obsahuje didaktick vyuit naun stezky ve vuce na Z a zahrnuje konkrtn nvrhy dvou exkurz.

Vedouc prce: PaedDr. Radka Zvodsk

Vladan Kenek

Nerosty hald rudolfovskho rudnho revru

Hlavnm clem prce byla revize stvajcch hald, obval a odval a zakreslen montnnch tvar do topografick mapy. u vybranch nerost bylo oveno, poppad zjitno jejich chemick sloen. Pozornost byla dle zamena na definovn prodnch pomr a na historii tby. Prce obsahuje tak fotografickou dokumentaci nkterch revidovanch lokalit a pi porovnn se star dokumentac je mon zjistit, jak se rudolfovsk rudn revr v prbhu let vyvjel a mnil.

Cel prce je koncipovna tak, aby mohla slouit nejen k vuce geologie, ale i ostatnm, kte maj zjem seznmit se k geologickmi pomry a k histori tby rud v okol eskch Budjovic.

Vedouc prce: PaedDr. Vclav Pavlek

Ji trberger

Morfologie upin vybranch druh ryb na ichtyofauny

Clem prce bylo nashromdit vzorky upin naich druh ryb a vyhotovit nkresy jednotlivch reprezentativnch upin, kter mohou pozdji slouit jako srovnvac materil. Celkov bylo prostudovno 33 druh naich ryb, upiny byly odebrny ze 141 jedinc. u 29 druh byly odebrny cykloidn upiny, u 4 ktenoidn. Dle bylo u vybranch vzork orientan zmeno est polomr upiny.

Po vyhodnocen nkres a namench hodnot polomr byly druhy rozdleny do skupin. Jedn se pouze u hrub orientan rozdlen podle morfologickch znak, eventuln podle pomr mezi jednotlivmi polomry upiny. Vzhledem k malmu potu vzork lze tyto hodnoty pouze za orientan.

Soust prce je nvrh vyuit upin ve vuce na zkladn kole.

Vedouc prce: Mgr. Vlasta Matnov

Pavel Kranda

Fauna pavouk vybranho zem a jej vyuit ve vuce prodopisu na zkladn kole

V diplomov prci je provedena analza tmatickho celku pavouci v 5 eskch, 3 rakouskch uebnicch a 4 populrn naunch publikacch. Prce zrove uvd vsledky faunistickho przkumu pavouk na lokalit bvalho vojenskho cviit u sdlit Mj, kter je vyuiteln pro vyuovn prodopisu v ternu v eskch Budjovicch. Na zklad vsledk analzy uebnic faunistickho przkumu jsou navreny vyuovac celky vyuovac hodina, exkurze a laboratorn prce a didaktick pomcky, kter zahrnuj 5 pracovnch list a 5 didaktickch test.

Vedouc prce: prof. RNDr. Miroslav Papek, CSc.

Jaroslav Vacek

koln prodovdn exkurze v CHKO Slavkovsk les s vyuitm naun stezky Kladsk

Diplomov prce obsahuje nvrh kolnch prodovdnch exkurz v CHKO Slavkovsk les v okol Marinskch Lzn a jejich didaktick vyuit v uivu prodopisu na zkladn kole.

V prci je navrhnuto est exkurz pro ky sedm a devt tdy zkladn koly podle osnov vzdlvacho programu Zkladn kola vetn een pracovnch list a kontrolnch otzek.

Vzan ploha obsahuje mapky jednotlivch tras a fotografickou dokumentaci, voln ploha potom zadn jednotlivch pracovnch list a to z dvodu lep manipulace.

Vychzky maj regionln charakter, ale pracovn listy a kontroln otzky mohou bt k drobnmi pravami bez problm vyuity i na jinch zkladnch kolch v esk republice.

Vedouc prce: PaedDr. Radka Zvodsk

Oldika Krukov

Vliv duskov vivy na sloen fotosyntetickch pigment: rozdl mezi kulturn rostlinou a j pbuznou rostlinou plevelnou

Prce je zamena na men obsahu fotosyntetickch pigment u lechtn rostliny ovsa setho (Avena sativa L.) a j pbuzn a konkurenn rostliny ovsa hluchho (Avena fatua L.). Hlavnm clem bylo zskat znalosti o ovlivnn mnostv fotosyntetickch pigment hladinou dusku v ivnm roztoku. Oba druhy rostlin byly pstovny metodou vodn kultury v rznm stupni vivy duskem: pi nadbytku a absenci dusku v ivnm mdiu v porovnn k kontroln variantou Knopova ivnho roztoku.

Analza fotosyntetickch pigment byla realizovna metodou molekulov absorpn spektroskopie.

Vedouc prce: Mgr. Renata Fialov, Dr.

Martin Rika

Inventarizan przkum obojivelnk v oblasti Senotna a jeho okol

Hlavnm clem prce bylo proveden inventarizace vyskytujcch se druh obojivelnk v oblasti Senotna a jeho okol v seznch let 1997 a 1998. Na vymezenm zem bylo zjitno celkem 7 druh obojivelnk a druhov nerozlien skupina vodnch skokan. U odchycench jedinc byly zmeny tlesn rozmry vypotny jejich biometrick indexy. Pozornost byla dle zamena na zjitn mst, kter jsou pednostn vyuvna k rozmnoovn a zrove byla hodnocena preference vybranch charakteristik biotop. Pro kad nalezen druh jsou shrnut ekologick nroky na jeho stanovit a pro vtinu druh byly tak shrnuty ekologick nroky na msta ve kterch dochzelo k rozmnoovn. Nalezen poet druh je i pes vy nadmoskou vku dn pedevm rozmanitost rznch vodnch biotop a rozlohou sledovanho zem. Na vybran lokality, se soustednm vskytem obojivelnk, byla navrhnuta jejich optimln drba a ochrana. Vsledky ternnho sledovn byly transformovny do didaktickho vyuit formou exkurze pro ky zkladnch kol a nich ronk vceletch gymnzi.

Vedouc prce: Mgr. Vlasta Matnov

Ludmila Dolej

Exkurze do ZOO a jej vyuit v prvouce a prodovd

Diplomov prce popisuje vznam exkurz do zoologick zahrady pro vuku prvouky a prodovdy na 1. stupni zkladn koly a podv metodick nvod na jejich organizaci. Uvd zkladn informace o provozu prask ZOO a monostech dopravy. Dle ve tyech kapitolch popisuje autorem navren prohldkov trasy a podv zkladn charakteristick daje o vybranch zvatech. Diplomovou prci je mon vyut jako metodickou pomcku pro uitele prvouky a prodovdy k organizovn exkurz do ZOO v Praze.

Vedouc prce: Mgr. Jan Petr

Petra Vyskoilov

Biologie lovka didaktick zpracovn tmatu pro gymnzia

Diplomov prce metodicky zpracovv tma biologie lovka pro gymnzia, resp. pro vy gymnzia. Seznamuje jednak s postavenm biologie lovka na gymnziu a k uebnmi osnovami pedmtu, jednak k uebnmi pomckami, kter lze pi vuce vyuvat. Je proveden rozbor nkolika dostupnch uebnic biologie lovka, videoprogram a vukovho programu. Dle je podn nvrh vyuovacch hodin zamench na tma tln tekutiny a obhov soustava. V zvru prce je metodicky zpracovna exkurze do Hrdlikova muzea lovka. Soust diplomov prce je 11 pracovnch list a 5 fli zamench na tln tekutiny a obhovou soustavu, dle 3 pracovn listy vztahujc se k videoprogramu a 3 pracovn listy vnovan fylogenezi lovka.

Vedouc prce: RNDr. Jarmila Kobzov

Martina Blhov

Ekosystm vodn ndre a jeho vyuit ve vuce prvouky a prodovdy

V diplomov prci je rozvinut pohled na ekosystm vodn ndre. Jsou zde uvedeny metody umoujc km hloubji proniknout do uebn ltky, k tmto tmatem, kde nezbytnou soust kadho cvien je zdraznn ochrany prody.

Vedouc prce: Mgr. Jan Petr

Kateina Hlinkov

Srovnn dvou suchozemskch biotop z hlediska vuky prvouky a prodovdy

Diplomov prce se zabv nktermi problmy souasn vuky prvouce a prodovd na N. Dleitost kontaktu dtte k ivou prodninou nelze pehlet. Tato prce podv nkter nvrhy, jak pracovat se ky mladho kolnho vku pi objevovn prody pedevm v prod. V rmci diplomov prce je t navrena kapitola o ochran prody, kter mohla bt zaazena do uebnic prodovdy pro 5. ronk Z. Aby mohly bt podny nkter nvrhy na prodovdn vychzky, musely bt dkladn analyzovny stvajc uebnice prvouky a prodovdy pro pslun ronky. Rozbor uebnic tvo prvn st diplomov prce. Soust diplomov prce je bohat fotodokumentace.

Vedouc prce: Mgr. Jan Petr

Petra Tomanov

Prodovdn a vlastivdn exkurze do Nrodnho parku Podyj pro 1. stupe Z

Diplomov prce se zabv problematikou vlastivdnch a prodovdnch exkurz do Nrodnho parku Podyj, pedevm vak jej ppravou. Prvn st prce seznamuje k obecnou problematikou ochrany prody, historickmi a prodnmi pomry Nrodnho parku Podyj a obecn rozpracovv prodovdn a vlastivdn exkurze na 1. stupni Z.

Druh st se vnuje podrobnmu metodickmu rozpracovn ty exkurz do Nrodnho praku Podyj v kategorich pro 1. 3. ronk a pro 4. a 5. ronk. K tmto trasm jsou piloeny pracovn listy pro prci v ternu a pro prci ve kole a mapky jednotlivch tras.

Vedouc prce: Mgr. Jan Petr

Tom Smr

Botanick przkum dol Jleckho potoka

Tato prce pin vsledky floristickho a fytocenologickho mapovn v dol Jleckho potoka, pravostrannho ptoku Vltavy ped Zlatou Korunou. Mn podrobn se zabv tak vegetac v dolch jeho ptok. Dle podv hodnocen zdej krajiny z hlediska ekologick stability (v nvaznosti na realizaci zemnch systm ekologick stability) a pin nvrhy na zvltn ochranu dlch zem. Text je doplnn plohami, kter zachycuj prostorov rozmstn nkterch spoleenstev, vskyt vznamnch druh, zemn systmy ekologick stability aj.

Vedouc prce: Mgr. Rostislav ern, CSc.

Pavel Vcha

Inventarizan przkum obojivelnk v revitalizovan pramenn oblasti Senotn

Ternn prce byly provdny v letech 1997 1998. Obojivelnci byli oba roky sledovni po celou dobu aktivity. Hlavnm kolem tto diplomov prce bylo zjistit souasn druhov zastoupen obojivelnk na revitalizovan ploe. Dalm kolem bylo zmapovat vhodn biotopy pro rozmnoovn nachzejc se na ploe a sledovat biotopov nroky zde nalezench obojivelnk. Poppad navrhnout pravy, kter by vytvoily vhodnj podmnky pro ivot i rozmnoovn obojivelnk.

Na zkouman ploe bylo nalezeno osm druh: olek obecn (Triturus vulgaris), olek horsk (Triturus alpestris), rosnika zelen (Hyla arborea), ropucha obecn (Bufo bufo), skokan thl (Rana dalmatina), skokan hnd (Rana temporaria) a skupina zelench skokan, ze kter byl nalezen skokan krtkonoh (Rana lessonae) a skokan zelen (Rana kl. Esculenta). Pt druh se na ploe rozmnoovalo: oba druhy olk, rosnika zelen a oba druhy zelench skokan.

Vedouc prce: Mgr. Vlasta Matnov

Martina Chvtalov

Studium dennho prbhu fotosyntzy a transpirace jako faktor podlejcch se na celkov energetick bilanci vybranho ekosystmu mokad

Ve sv prci jsem se snaila na zklad men zskat informace o dennm prbhu fotosyntzy a transpirace borovice blatky (Pinus rotundata LINK) na raeliniti NPR ofinka.

Vlivem melioranch zsah (obnoven prohloubenm odvodovacch kanl v 70. letech tohoto stolet) zde dolo k poklesu hladiny podzemn vody. To m negativn vliv na vitalitu blatek a nsledn dochz k jejich hromadnmu hynut.

Fotosyntza a transpirace ukazuj na celkov fyziologick stav jedinc.

Ze zskanch hodnot (pedevm dennho prbhu transpirace) vyplv, e vvoj blatky je negativn ovlivnn nedostatkem vody.

Vedouc prce: Mgr. Renata Fialov, Dr.

Monika Chrastn

Oven innosti chemickho a mechanickho boje proti chorobm a kdcm u vybranch plodin

Clem prce je porovnat efektivnost mechanickho a chemickho oetovn brambor a rajat proti chorobm a kdcm, se zvltnm zetelem na ochranu rostlin proti plsni bramborov. Ve dvou pokusnch letech byly sledovny dva zkladn systmy pstovn danch plodin konvenn (s pouitm prmyslovch hnojiv a ppravk na ochranu rostlin) a alternativn (bez pouit prmyslovch hnojiv a ppravk na ochranu rostlin) a tyto systmy byly porovnvny k kontrolou.

Pedmtem srovnvn byl jednak vnos z jednotlivch systm pstovn, dle pak intenzita napaden nat plsn bramborovou, dlka vegetanho obdob jednotlivch variant, termn prvnho vskytu choroby a termn totlnho znien nat plsn.

Zvry prce dokumentuj, e podstatn pznivjch vsledk bylo ve vech pokusech dosaeno pi pstovn plodin konvennm zpsobem. Dky vhodn zvolenmu postikovmu sledu mla aplikace fungicid zcela prokazateln vliv na prodlouen dlky vegetace a tm tak na vi vnosu danch plodin.

Vedouc prce: doc. Ing. Ji Slipka, CSc.