Anotace diplomovch prac - 1999 - Katedra germanistiky
Anotace diplomovch prac - 1999
Katedra germanistiky
Hana Lukov
Pejmky slov ze starohornonminy a stedohornonminy do etiny
Clem tto prce bylo sebrat a utdit eskou slovn zsobu staro- a stedohornonmeckho pvodu a stanovit urit zkonitosti, ktermi se pejmn tto slovn zsoby do etiny d. Zkladn literaturou byly etymologick slovnky a historick mluvnice etiny, ze kterch byla vybrna slova, o kterch existuje domnnka, e pochzej z nminy ve zmnnch obdob.
Tuto slovn zsobu pak bylo teba ovit, je-li podle zmn, kter ve vvoji obou jazyk probhly, mon, e byla vskutku pejata ze star nebo stedn horn nminy. Dle byly zachyceny jevy, kter byly pro nminu tchto obdob typick a kter jet ped dobou novohornonmeckou z nminy vymizely, ale je etina zachovala. V neposledn ad prce postihuje vznamov zmny, ke kterm bhem pejmn dolo.
Vedouc prce: doc. Dr. phil. Hildegard Bokov
Pavla Slavtnsk
Zobrazen iniciace v dle Gustava Meyrinka
Tato diplomov prce se zabv postavou a dlem jednoho z nejzajmavjch nmecky pcch autor dvactch let tohoto stolet Gustava Meyrinka. Spisovatel je znm pedevm dky kritickm a okultnm povdkm, esoterick aspekty jeho romn zstvaj vtinou opomenuty. Diplomantka se vnuje pedevm zobrazen procesu duchovnho vvoje lovka a nslednho zasvcen, kter se objevuj ve vtin Meyrinkovch romn jako stedn motiv.
Kategorie inicianho romnu je dosud tm neprozkoumna, proto je vysvtlen tto problematiky vnovna obshl poten kapitola. Po vysvtlen obecnch pojm nsleduje konkrtn rozbor iniciace v dle Gustava Meyrinka. Dlo je zkoumno v kontextu inician literatury jako celek, diplomantka nerozebr jednotliv romny, ale sna se hledat spolen rysy a zkonitosti.
Draz je kladen na vystien typu hlavnho hrdiny a na jednotliv fze inicianho procesu, ktermi adept prochz. K tomuto elu je vypracovna charakteristika symbol a znamen, objevujcch se v prbhu dje a znesnadujcch mystick proitky a konen prohldnut. symboly a znamen nejsou zkoumny obecn, nbr ve vztahu k inicianmu romnu Gustava Meyrinka.
Soust diplomov prce je tak obrazov ploha, ilustrujc nkter pojmy a tabulka s celkovm pehledem autorova ivota a dla.
Vedouc prce: PaedDr. Dana Pfeiferov
Martina Hipschov
Specifika pekladu odbornho textu. Praktick rozbor pekladu kapitoly "Zur Funktion des Dilettantismus"
Obsahem diplomov prce je peklad kapitoly "Zur Funktion des Dilettantismus" z knihy S. Plakolm-Forsthuber "Knstlerinnen in sterreich 1897-1938 a jeho praktick rozbor v kapitole "Analza problematickch jazykovch jev".
Nedlnou soust tto prce je teoretick vod zabvajc se problematikou pekladu odbornho textu. Pi sestavovn tto sti bylo erpno z odbornch jazykovch knih, jejich tituly jsou spolu s tituly dal pouit literatury uvedeny v piloen bibliografii. Nemn dleitou st diplomov prce je st slovnkov, kter zahrnuje nmecko-esk a esko-nmeck slovnek nejastji pouvanch termn. Soust tto prce je nmeck text i jeho esk peklad.
Vedouc prce: Mgr. Jana Kusov
Kateina Mikulov
Hospodsk korespondence v etin a nmin, vaha nad pekladatelskmi problmy
Moje prce m dv zkladn sti: teoretickou a praktickou. V teoretick sti je popsan vnj forma nmeckho a eskho dopisu, popsny problmy pekladu v jednotlivch stech dopisu a piblen profil profesionlnho pekladatele.
Praktick st obsahuje 26 rznch obchodnch dopis a jejich peklad.
Vedouc prce: Mgr. Jana Doleelov
Martina Podsednkov
Srovnvac studie studijnch pln pro obor uitelstv nmeckho jazyka
Smyslem tto diplomov prce je srovnn studijnch pln vybranch pedagogickch fakult (v Brn, eskch Budjovicch, Hradci Krlov, Ostrav, Plzni a Praze) oboru uitelstv nmeckho jazyka pro 2. stupe Z a pro S. V prvn sti je vnovna pozornost vuce cizch jazyk, zvlt jazyka nmeckho v Evrop i v esk republice. S vukou nejen cizch jazyk zce souvis i osobnost uitele.
Hlavn st prce zahrnuje vlastn srovnn formou komentovanch tabulek, se zamenm na spolen a odlin rysy studia z hlediska studovanch discipln, jejich hodinov dotace, potu skldanch zkouek a organizace pedagogick praxe. Do srovnn jsem zahrnula i zjednoduenou charakteristiku studijnch pln pro uitelstv nmeckho jazyka jako jazyka mateskho na gymnzich v SRN.
Posledn st je vnovna charakteristice kreditnho systmu na Pedagogick fakult v eskch Budjovicch, vetn nvrh na doplnn studijnho plnu.
Vedouc prce: PaedDr. Hana Androv
Vra Vilmcov
Specifika pekladu odbornho textu. Praktick rozbor pekladu kapitoly "Geistes- und Kulturleben" z knihy A. Ernsta "Geschichte des Burgenlandes"
Diplomov prce se zabv problematikou pekladu odbornho textu. Teoretick vod tto prce se zamuje na samotn pekladatelsk proces a na termn jako hlavn problm pi pekladu odbornho textu. Je proveden pesn peklad zadan kapitoly, kter se tk kulturnch djin (kolstv, vda, literatura, hudba, architektura, malstv a grafika) a analza nejednoznanch jazykovch a terminologickch jev, kter se pi pekladu vyskytly. Nsleduje charakteristika problematiky pekladu odbornho textu. V zvru je sestaven nmecko-esk a esko-nmeck slovnek z termn, kter se vyskytly ve shromdnm materilu.
Vedouc prce: Mgr. Jana Kusov
Jitka Zhorov
Specifika pekladu odbornho textu. Praktick rozbor pekladu kapitoly "Die vielen toten Kniginnen" z knihy A. Andicse "Die Frauen der Habsburger"
Clem tto diplomov prce bylo peloit odborn text a na jeho zklad sestavit odborn slovnk a provst analzu pekladu. Diplomov prce je rozdlena do osmi kapitol, z nich nejobshlej je nmeck text, kter je pedepsn z originlu a jeho esk peklad. Od tchto dvou kapitol se odvjel vznik ostatnch st diplomov prce. Odborn slovnk obsahuje termny vztahujc se k tematickmu zamen textu a dle ty, kter se zde asto vyskytuj. Teorie pekladu zmiuje veobecn principy a pravidla pekladatelsk innosti. Analza pekladu se zabv rozborem a odvodnnm zpsobu pekladu problematickch vraz a pas, kter se v textu objevily. Zvr a resum popisuj a shrnuj obsah a el tto diplomov prce.
Vedouc prce: Mgr. Jana Kusov
Lenka Mochkov
Specifika pekladu odbornho textu, praktick rozbor pekladu knihy Raimunda Kubaska "Forschungsreise nach Palstina und gypten"
Diplomov prce se zabv pekladatelstvm jak teoreticky, tak i prakticky. Teoretick st m dv kapitoly. Ty pojednvaj o historii a souasnosti pekladatelstv. Po nich nsleduje analza nejednoznanch jazykovch a terminologickch jev, kter se vyskytly pi pekladu ve uveden knihy. Obsah tto knihy se tk oblasti teologie a cestovatelstv. Za jejm pekladem je bohat obrazov ploha. Nejastji se opakujc termny jsem shrnula do slovnku. Skld se ze dvou st: nmecko-esk a esko-nmeck.
Vedouc prce: Mgr. Jana Kusov
Monika Peliknov
Specifika pekladu odbornho textu. Praktick rozbor pekladu kapitol "Die Frmmigkeit im Mittelater" a "Reformation" z knihy "Deutsche Geschichte in Bildern"
Clem tto diplomov prce byl pesn peklad nmeckho odbornho textu do eskho jazyka. Jej dleitou st je tak kapitola zabvajc se teori pekladu. Analza pekladu obsahuje rozbor obtn peloitelnch termn i celch vtnch celk.
Nezbytnou soust je tak odborn slovnek, kter se skld z nmecko-esk a esko-nmeck sti. Vlastn peklad m dv sti. Prvn je peklad kapitoly "Crkev a zbonost ve stedovku", kter se tk teologick tmatiky. Druh st je peklad kapitoly "Reformace". Ta se zabv reformac crkve. Ob tyto kapitoly pochzej z knihy "Deutsche Geschichte in Bildern" od Ch. Stlzla.
Vedouc prce: Mgr. Jana Kusov
Ji Novk
Mezinrodn reklama a jej postaven na eskm reklamnm trhu
Pedmtem diplomov prce je nstin vvoje esk reklamy od roku 1948 a do souasnosti. V tomto vvoji se zmiuji o faktorech, kter rozhodujcm zpsobem ovlivnily souasnou podobu reklamy u ns.
Diplomov prce se skld z pti zkladnch st. Vedle ji zmnnho nstinu vvoje, prce pojednv o zkladn charakteristice reklamy, reklamnch prostedcch a innosti reklamnch agentur. V poslednm oddlu je popsna souasn situace reklamy na eskm reklamnm trhu.
Vedouc prce: Mgr. Jana Doleelov
Kateina imkov
Textov extern aspekty pekladu nmeckch hospodskch text
Npln tto diplomov prce je peklad osmi krtkch nmeckch text z hospodsk a obchodn sfry, kter jsem pvodn pekldala pro pekladatelskou agenturu.
Krom pekladu obsahuje tato diplomov prce charakteristiku jednotlivch text, popis prce pekladatele se zamenm na extern innost pro pekladatelskou agenturu a statistiku, kter se tk innosti pekladatelsk agentury a tedy penesen i externho pekladatele.
Vedouc prce: Mgr. Jana Doleelov
Ludmila Trendov
Peklad reklamnch text z nminy do etiny
Prce se zabv pekladem reklamnch text. Obsahuje teoretickou a praktickou st, piem teoretick st se zabv pouze zkladnmi rysy reklamy. Shrnuje tak autorkou vypracovan zklady pekladu z nminy do etiny.
Praktickou st obsahuje osm reklam. tyi jsou podrobn rozebran, autorka se zabv barvami, ilustracemi a samozejm textovou st. U dalch tyech je poukzno na jejich zajmavosti.
Vedouc prce: Mgr. Jana Doleelov
Lenka Plichtov
Translatologick analza odbornho textu z ekonomick oblasti
Hlavn npln diplomov prce je peklad odbornho textu tkajcho se ekonomick integrace v rmci EU a analzy pekladatelskch postup. Text jsem vybrala z broury "Die Europische Einigung" od Dr. Klause-Dietra Borchardta. Tato broura vyla v roce 1995 jako jeden z mnoho informanch materil z ady Evropsk dokumentace. U vybranho textu jsem krom pekladu provedla jeho charakteristiku z hlediska textov-externch a textov-internch faktor.
Prce je rozdlena na dv sti teoretickou a praktickou. V prvn sti se vnuji teorii pekladu a jejch technikm, v druh pak samotnmu pekladu a rozboru pekladatelskch postup. Soust plohy je nmecko-esk slovnek obsahujc termny a polotermny z problematiky EU, dle seznam slovesnch vazeb, multiverbizanch jednotek, pslovci, pedloek a spojek vybranch z textu a typickch pro psan nmeck odborn styl. Tento slovnek me poslouit jako pomcka pi vytven vlastnho textu s obdobnou tematikou.
Vedouc prce: Mgr. Jana Doleelov
Eva Knobov
Vyuit prvk hry pi osvojen nmeckho jazyka na stedn kole
V m diplomov prci se zabvm tm, jak lze vyuovat nmeckmu jazyku na stedn kole jinak ne jenom tradinm zpsobem, a to za pomoci rznch her. Podle mho nzoru hry nemaj bt nhodn vytrenmi prostedky k oiven jazykov hodiny, ale systematickm lnkem uebnho postupu, kter umouje zbavn opakovn a upevnn uebn ltky.
Tma m diplomov prce zn: "Vyuit prvk hry pi osvojen nmeckho jazyka na stedn kole".
Na zdravotn kole, kde vyuuji, jsem mla dost pleitost k tomu, abych si ovila, e netradin vyuovn neboli vyuovn pomoc "koly hrou" je pro ky mnohem zajmavj a pitalivj ne vyuovn tradin.
Pi psan tto prce jsem vychzela z toho, e vtina uitel zn a pouv hlavn hry slouc k rozvoji jazykovch prostedk (slov, vt, ...). Z hlediska didaktickho by mly bt vak daleko vznamnj hry, kter rozvj eov dovednosti k. V tto prci jsem se proto zamila na hry pevn komunikativnho charakteru, kter rozvj eov dovednosti jako nap. mluven, porozumn textu i psan.
Prce m dv sti teoretickou a praktickou.
Teoretick st se zabv pojmem hra, klasifikac her a postavenm hry v uebnicch pouvanch na naich stednch kolch.
Praktick st obsahuje hry komunikativnho charakteru, u kterch popisuji jejich prbh a uvdm pop. pklady.
V zvru prce hodnotm dosaen vsledky a uvdm pednosti a nebezpe spojen tmto netradinm vyuovnm.
Vedouc prce: PaedDr. Hana Androv
Karolna Ogrodnkov
Richard Wagner als Schriftsteller
Ve sv prci jsem se zabvala osobnost Richarda Wagnera jako spisovatele. Jeho spisovatelskou tvorbu reprezentuje 14 opernch libret, ada esteticko-filozofickch prac a mnoho novinovch lnk. Jako zstupce opernch libret jsem zvolila 4 opery, jejich zpsob zpracovn vdy charakterizuje urit Wagnerv tvr vvoj. Jedn se o tato libreta: "Vly", "Bludn Holanan", "Tannhuser aneb Zpas pvc na Wartburgu" a "Misti pvci norimbert". Libreto "Vl" reprezentuje poten Wagnerovy pokusy o vytvoen opernho textu. Tmaticky v nm Wagner zpracovv pohdkov tma tzv. ni mytologie. Urit zlom v tmatick i mylenkov koncepci Wagnerovch libret tvo text "Bludnho Holanana", v nm je zpracovna nmonick povst, kterou lze povaovat za utopick mtus. Libreto "Tannhusera", pro n Wagner pouil germnsk povsti, pat ji k vrcholm jeho tvorby z literrnho i hudebnho hlediska. Libreto "Mistr pvc norimberskch" pedstavuje jist tmatick kontrast k ostatnm operm, nebo je komicky ladn a vypovd o ivot mistr pvc. Ve svch libretech Wagner pouv tzv. leitmotivick techniky. Leitmotivy je tvoena dramatick struktura Wagnerovch libret, z nich nejastji se vyskytuje motiv lsky a motiv vykoupen. Lze ci, e prv motiv lsky zajiuje uritou kontinuitu vech libret, nebo nechyb v dn Wagnerov opee. V tomto motivu je t skryto hlubok poselstv Wagnerovch dl, kter hls vru v opravdovou, istou lsku, je je schopna obtovn se. Esteticko-filozofick prce pedstavuj teoretick zdvodnn Wagnerovy koncepce. Idelem mu byl tzv. Gesamtkunstwerk, tedy "veumleck dlo", kter mlo bt tvoeno jednotou hudebn, literrn a choreografick strnky po vzoru antick tragdie. Z tohoto dvodu byl Wagner pesvden, e jedin vlastn hudebn, literrn a choreografickou koncepc me tohoto idelu doshnout.
Vedouc prce: PaedDr. Hana Markov
Marie Bcov
Bilder der Angst und Bedrohung im Werk von Ilse Aichinger
Tato prce je koncipovna jako komplexn ucelen pojednn o dle dosud ijc rakousk spisovatelky Ilse Aichinger. Nebyla zde vynechna jedin oblast tvorby tto spisovatelky, proto tato prce obsahuje interpretaci jedinho romnu I. Aichingerov, nkolika povdek, bsn ale i rozhlasovch her.
Ilse Aichingerov pat k tm spisovatelkm, u kterch hraje v jejich tvorb vlastn biografie velmi podstatnou roli. Proto jsou u dl, u nich je znalost spisovatelina ivotopisu nezbytn, pipomenuty autoriny osobn proitky, pedevm proitek druh svtov vlky.
Analza soubornho dla tto spisovatelky je provdna pedevm za elem hledn obraz strachu a ohroen v jednotlivch textech. Cel prce je proto systematicky lenna na kapitoly, je se zabvaj interpretac konkrtnch dl v rmci jednotlivch styl a nr. Po tchto kapitolch nsleduj obecnj pojednn, a u o autorin stylu i vvoji tmat v rmci jednotlivch nr, nebo kapitola o zaazen spisovatelky do literrnho kontextu aj.
Vedouc prce: PaedDr. Dana Pfeiferov
Olga Krtk
Archetypus der Heimat im Werk von Paul Nizon
(Archetyp domova v dle Paula Nizona)
Ve sv diplomov prci se vnuji rozboru motiviky prostoru v dle vcarskho spisovatele Paula Nizona. Zkladn tma jeho tvorby lze shrnout v otzce: "Ale kde je ivot?", kterou si kladou vichni hrdinov jeho prz. Vichni sice vedou urit druh existence, vtinou maj rodinu, prci, domov, postrdaj pesto ale ivot. Zd se jim, e jejich zpsob existence nen vechno, e skuten ivot se mus skrvat nkde jinde. Jeho hledn je vtinou nut opustit jistotu domova a vydat se na nejistou cestu, kter jim ale pin pocit svobody, jak ve svch domovech postrdali.
Dleitou roli pitom hraje motivika prostoru. Ve vech Nizonovch knihch se objevuj podobn motivy, pokoj, byt nebo dm, a jako jejich dynamitj protiklady cesta i eka. Jejich vznam se ale vyvj a lehce promuje. rozbor tto motiviky je vchodiskem m prce. Na jeho zklad se pokoum Nizonovo dlo interpretovat a piblit se tak i odpovdi na jeho zkladn otzku.
V posledn kapitole naznauji nkter souvislosti mezi tvorbou Paula Nizona a teori archetypu Carla Gustava Junga.
Vedouc prce: PaedDr. Dana Pfeiferov
Drahomra Tichkov
Maturitn zkouky z nmeckho jazyka
Diplomov prce se zabv otzkou vyuovn cizch jazyk na naich stednch kolch v dob od minulho stolet a po souasnost. Dleitou roli pi hodnocen dosaen rovn jazyka hraje maturitn zkouka. Tato prce informuje o clech, funkcch a organizaci maturity z nminy. Praktick st je vnovna przkumu souasnho prbhu tto zkouky na vybranch kolch. Dle jsou zde pedloena fakta, tkajc se novho projektu ministerstva kolstv Sondy Maturant. Po zvrenm shrnut je uveden vlastn nvrh na prbh maturity z nmeckho jazyka.
Vedouc prce: PaedDr. Hana Androv
Olga Hrubeov
Robert Schumann als Schriftsteller
Robert Schumann (1810-1856) se ve svm mld vnoval pedevm literrn tvorb. Tato mlo znm etapa jeho ivota je tmatem m diplomov prce. Pedmtem mho zkoumn jsou jeho literrn pokusy, kter vznikly prv v tto dob. Jedn se o rozbor Schumannovch bsn, jedn truchlohry, enickch cvien a spis a jedn povdky. Na zvr se vnuji jeho denkm, zvlt jejich literrn hodnot. Celkov hodnocen vech uvedench dl je provedeno v zvru, kter je soust m prce. Prce by mla zmapovat literrn tvorbu Roberta Schumanna, znmho pedevm jako hudebnho skladatele.
Vedouc prce: PaedDr. Hana Markov