Anotace diplomovch prac - 1999 - Katedra vtvarn vchovy
Anotace diplomovch prac - 1999
Katedra vtvarn vchovy
Ivana Samkov
"Nov figurace" v dlech eskch vtvarnch umlc 20. stolet
Tato diplomov prce je rozdlena na dv sti. Hlavn, praktickou st tvo cyklus maleb s figurln tematikou, zvan Na cest; skld se z deseti obraz o rozmrech 8767,5 cm, provedench temperou na sololitu a motivicky zamench na lidi cestujc v hromadnch dopravnch prostedcch a na kadodenn udlosti, s nimi se pi cestovn autobusem i vlakem setkvme.
Druh st diplomov prce, teoretick, je vnovna fenomnu "nov figurace" a jeho podob v eskm vtvarnm umn dvactho stolet, s hlavnm zetelem k obdob edestch let. Text je rozdlen do t hlavnch kapitol. V prvn kapitole se zabvm situac ve svtovm vtvarnm umn. V krtkosti v n seznamuji tene s povlenm vvojem, s umleckmi smry, kter vznikaly na pelomu padestch a edestch let a mly ve svm programu pedmtn zobrazovn, a rozebrm v n novou figuraci, jej znaky a mylenky. Druh, rozshlej st prce je vnovna eskmu vtvarnmu umn. Charakterizuji v n obdob po druh svtov vlce, promny umn v padestch a edestch letech a pchod nov figurace do eskho prosted. Nejrozshlej sub kapitola podv pehled o tvorb vtvarnk, je tato tendence ve druh polovin edestch let oslovila a stala se na uritou dobu prostedkem pro jejich vtvarn vyjadovn. Tet kapitola obsahuje zamylen nad praktickou st diplomov prce. Text je doprovzen reprodukcemi, reprezentujcmi dlo uvedench protagonist nov figurace.
Vedouc prce: Mgr. Zdenk Hosman
Milena Cahov
Groteskno v eskm vtvarnm umn 20. stolet
Diplomov prce m dv sti; hlavn st praktickou, kterou tvo cyklus obraz na tma: "ply ivota" a doplkovou st teoretickou, jej soust je text zpracovvajc tma" groteskno v eskm vtvarnm umn. Text dopluj charakteristick obrazov ukzky dokumentujc dobov i autorsk promny groteskna jako specifickho jevu ve vtvarnm umn.
Vedouc prce: Mgr. Zdenk Hosman
Eva Drankov
Komplexn architektonick een danho prostoru
Autorka diplomov prce pojednala prostor kostela sv. Rodiny v eskch Budjovicch, a to v kontextu jeho pohnut historie i ve vztahu k budoucm plnm a monostem vyuit tohoto objektu (navrcenm k pvodnmu sakrlnmu elu).
V vodn stati jsou obecn a dle i konkrtn rozpracovny zkladn prvky a lenn liturgickho prostoru, nsledn pak zmnn problm neoslohu z historickho i souasnho pohledu.
Cel prce je doprovodnm textem k praktick diplomov prci.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Radko Chodura, CSc.
Iva Opekarov
Zahrada due (Nitern rozmluva s tichou krajinou)
Pedmtem tto diplomov prce je cyklus obraz - maleb vtho formtu obsahov zamen k vtvarn transkripci intimnho prodnho zitku. Obsahuje jednak cyklus olejomaleb vyjadujcch autorin pohled na svt prody odrejc se v lovku, fotodokumentaci tohoto cyklu, ppravn kresby a teoretickou doprovodnou st.
V teoretick sti Nitern rozmluva s tichou krajinou, se autorka zaml nad vnmnm svta oima naivnho vtvarnka, jeliko v nm nachz urit analogie s jinmi formami vtvarnho mylen a projevu (umn 20. st., lidov tvorba, dtsk vtvarn projev ) vetn sv vlastn tvorby. Tyto vztahy a vlivy ozejmuje na konkrtnm pklad a to na ivot a dle insitnch mal manel talovch. Odkaz tchto tvrc nebyl jet nikde publikovn, sna se jej tedy zpracovat, utdit a zprostedkovat tak teni monost hlubho proniknut do naivnho zpsobu vyjadovn a pedevm mu otevt cestu k pochopen rozlinch vtvarnch projev, kter jsou mnohdy pehleny a opomjeny.
Vedouc prce: Roman Kubika, akademick mal
Jarmila Obermayerov
Promny (prodn inspirace v umleck tvorb v jinch echch od edestch let)
Diplomov prce "Promny" se skld z hlavn sti, kterou tvo soubor pti obraz vytvoench akrylovou technikou na sololitov desce stednho formtu. Vsledkem prce je specifickm zpsobem vyjden osobit vztah k dvrn znm krajin.
Na zatku doprovodn teoretick sti diplomov prce je uveden strun pehled esk krajinsk tradice a situace v jihoeskm regionu. Rozsah pojednn je zamen na problematiku prodn inspirace v tvorb jihoeskch umlc od edestch let, kte jsou zce s regionem spjati.
Mm zmrem bylo v tomto ppad na pkladu regionu urit specifika vvoje jednoho umleckho proudu a analyzovat jeho promny, tendence a individuln vvoj v pojet jednotlivch umleckch osobnost v asovm sledu vzniku jednotlivch umleckch sdruen.
Hlavnm clem je mylenka a piblen vztahu mezi uitelem a umleckm proudem a jeho hodnota jako vchodiska k osobnmu vyjden.
Vedouc prce: Roman Kubika, akademick mal
Milada eledov
Malba a monosti jej aplikace na 1. stupni Z
Diplomov prce je koncipovna jako jedna z monch cest vedoucch k aplikaci malby na prvnm stupni Z.
Vchoz teoretick st pin ujasnn dnenho postaven malby v rmci souasn vtvarn koncepce, uvd ve strunm pehledu zkladn informace a souvislosti tohoto vyjadovacho prostedku.
Dal st tto prce je zamena metodickm smrem. Pin uveden nkolika ukzek realizac hodin vtvarn vchovy vedench zkuenmi uiteli. Nsleduje strun okruh nmt vtvarnch innost tkajcch se oblasti malby. Metodickou st uzavr kapitola o vtvarnch adch a projektech.
Zvren oblast pipomn spnost k mladho kolnho vku ZU v Humpolci. Na konci diplomov prce jsou pipojeny fotografie z jejich tvorby.
Vedouc prce: PaedDr. Zdenk Peterka
Miroslav Kubalk
Prostorov a vtvarn rehabilitace secesnho interiru a nvrh parteru domu Dukelsk 9
Diplomov prce zpracovv tma vtvarn rehabilitace secesnho parteru v budov Dukelsk . 9.
Prce nee jen vtvarnou a estetickou problematiku, ale klade draz i na praktickou strnku celho een.
Text je dlen na ti sti. V prvn sti je rozvedena celkov filozofie prce a zkladn kritria pro konkrtn rozhodovn. Ve druh sti je zevrubn popsn vnitn prostor z hlediska historickho a tet st pak e jeho renovaci.
Praktick st diplomov prce obsahuje autorsk nvrhy een interiru v rznch verzch.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Radko Chodura, CSc.
Radek Macke
Nerealizovan objekty
Autor diplomov prce vytvoil soubor ty rozmrnch zvsnch, malovanch obraz. Jejich tmatem je konceptuln mylenka realizovatelnosti a realizace. Do krajiny msta (i do obecn krajiny) jsou zasazeny gigantick objekty, svmi disproporcemi nezvykle setrvvajc v jim nepirozen poloze. Objekty se napl vzn, ale zrove jsou i spojeny se Zem. Autor se zde zaml prv nad jejich realizovatelnost z technickho hlediska a hlavn nad jejich filosofickm poselstvm. Nerealizovan objekty jsou nvrhy nebeskch i kosmickch architektur nesoucch sv vlastn, jednotliv idey. Cel projekt je mylen jako finln realizace bez budoucch ambic projekt realizovat trojrozmrn.
Ve stejnojmenn psemn doplkov sti diplomov prce autor teoreticky pojednv o projektu: jeho formulovn a charakteristice, materilovm zpracovn, jeho vchodiscch a vymezench. Autor uvd projekty a umlce obdobnch koncepc zde i v zahrani, spolu se svmi vahami nad jejich a svou realizac nerealizac. K teoretick sti je piloena zevrubn fotodokumentace vlastn innosti na diplomov prci a ostatnch autor, projektu blzkch.
Vedouc prce: Roman Kubika, akademick mal
Jana Tmov
Trojrozmrn sochask portrt
Diplomov prce "Trojrozmrn sochask portrt" se skld ze studi a realizace portrtu v urenm materilu, fotodokumentace dalch variant portrtu, ppravnch kreseb a teoretick doprovodn sti.
Teoretick st obsahuje autoriny vlastn impulsy a zmry tkajc se rznch pstup tvrch poloh u portrtu, strun pehled historickho vvoje sochaskho portrtu, technologick postupy prce, monosti zpracovn rznch pomocnch a definitivnch materil pi realizaci prce, pojednn o vstavb hmotn a vrazov kompozice.
Vedouc prce: Petr Hyli, akademick socha
Lenka Novotn
"Figurln kompozice akt"
M diplomov prce nese nzev "Figurln kompozice akt". Jedn se o cyklus maleb provedench v akrylu. Akryl skt velkou barevnou klu, kterou jsem pln vyuila na svch expresionisticky ladnch pracch. Ke konen prav jsem zvolila zk tenk rmy, kter nepatrn umocuj barevnost maleb.
Druhou st diplomov prce tvo doprovodn teorie (piblin 25 stran). Tato st m prce pojednv o vvoji aktu a jeho vznamu ve vtvarnm umn. Druhou polovinu teoretick sti tvo bli seznmen s expresionistickou tvorbou spolu s charakteristikou pednho rakouskho expresionisty Egona Schieleho. Zklad tvo pojednn o vyuit aktu jako tmatu v prci na ZU.
Vedouc prce: doc. Ji Stejskal, akademick mal
Markta Janatov
Crkevn textilie
Diplomov prce Crkevn textilie, jej hlavn zjem je soustedn na oblast liturgickho odvu, je tvoena st textovou a obrazovou.
Prvn st diplomov prce sleduje vvoj jednotlivch odvnch kus uvanch pi obadu jejich promny a zpsoby uvn a pedevm materilov textiln monosti zhotovovn v zvislosti na dob vzniku.
st druh katalog je souborem konkrtnch prvk, kter charakterizuj vvoj liturgickho odvu v prbhu 13. 20. stolet. Vbr je proveden ve vztahu k eskmu prosted.
Obdob barokn a mlad je zastoupeno ukzkami z majetku Kiovnk s ervenou hvzdou, s hlavnm sdlem v Praze. Nejedn se zde tedy o popis a pesn uren paramentickch kus jednoho majitele, ale vce o aktualizaci katalogu, kde nejstar prvky jsou dnes vtinou muzejnmi exponty.
Clem prce je naznait vvoj liturgickho textilu a zrove monosti textilnch technik a materil v oblasti profnn na konkrtnch dochovanch objektech.
Vedouc prce: Mgr. Vra Klimeov
Gabriela Perovsk
Komorn prostorov plastika
vod teoretick sti diplomov prce na tma "Komorn prostorov plastika" se vztahuje k vbru tmatu a konenho materilu plastiky. Dal kapitola se ve skutenosti zabv historickm vvojem prostorov plastiky, s doplkem o historii sklenn plastiky. Nsledujc kapitola srovnv drobnou, komorn a monumentln plastiku. V pedposledn kapitole jsou uvedeny nkter sochask materily a techniky pouvan pi tvorb plastik a objekt. Zvr obsahuje zhodnocen cel diplomov prce. Soust teoretick sti je fotodokumentace.
Praktickou st diplomov prce tvo komorn plastika, ppravn skici a ppravn kresby.
Vedouc prce: Petr Hyli, akademick socha
Julie Kaparovsk
Malstv 20. stolet
Tato diplomov prce na tma "Malstv 20. stolet" monosti prce s vtvarnm dlem na 1. polovina 20. stolet), byla vypracovna za elem oven postup ve vyuovacch jednotkch na dan tma.
Jej skladba je proto postavena tak, e v prvn sti je teoreticky rozpracovno pedmtn tma.
V druh sti jsou uvedeny vtvarn techniky a vyjadovac prostedky, vztahujc se k tmatu a pouiteln na 1. stupni Z.
Ve tet sti byly pak ovovny monosti praktickho vyuit tvorby mal 1. poloviny 20. stolet.
Vedouc prce: PaedDr. Zdenk Peterka
Miroslava Hronkov
Plastick a prostorov tvorba
V tto diplomov prci se zabvm problematikou prostorov tvorby a monostmi jej aplikace na 1. stupni Z. Snam se upozornit na to, e prostorov tvorba by mla mt ve kolch sv zastoupen a pekldm tak nkter pklady vyuovacch jednotek. Podrobn zde rozebrm jednotliv materily se ktermi by se dti mly na zkladn kole seznmit a tak podrobn popisuji techniky jejich zpracovn. Dalm tmatem m diplomov prce je projektov vyuovn, kter se na nkterch kolch zan objevovat a nzory na nj se znan li. A samozejm nesmm opomenout kapitolu o dotven a tvorb ivotnho prosted, kter se tk kadho z ns.
Vedouc prce: PaedDr. Zdenk Peterka
Karel Vacka
Stedovk z pohledu uitele na prvnm stupni Z
Diplomov prce Stedovk z pohledu uitele na 1. stupni Z se skld ze strunho historickho pehledu pedromnskho, romnskho a gotickho obdob, dle pak z prvodce stedovkm umnm a z nmt i nvrh vyuovacch hodin ve vtvarn vchov.
Vsledkem prce jsou nalezen paralely v ovlivovn jednotlivch kultur a obdob zejmna v architektue, sochastv a malstv, dle pak nmty a nvrhy hodin, kter doporuuji k vuce vtvarn vchovy jak ve vyuovacch hodinch, tak i v rmci mimokoln nepovinn vuky, nap. ve vtvarnch kroucch, i na letnch tborovch akcch.
Hlavnm clem bylo piblen stedovkho umn uitelm i dtem tak, aby nejen ztratili ostych z kultury pedchoz, ale aby v sob probudili i sprvn a citliv vnmn stedovkch pamtek pi cestovn a poznvn.
Vedouc prce: PaedDr. Zdenk Peterka
Dita Weidenthalerov
Kostel sv. Martina v Sedlanech
M prce pojednv o kostele sv. Martina v Sedlanech. Kostel byl v nynj podob dokonen, bez pozdjch prav, v druh polovin 14. stolet, ale nkter sti pochzej z tet tvrtiny stolet 13. Na konci 16. stolet byla v a fasdy kolem kostela opateny sgrafitovou rustikou. Na konci 17. stolet byla zejm pistavna zpadn peds s depozitem a v roce 1864 byla dokonena pstavba severn bon lodi.
Kostel sv. Martina je pkladem opevnnho kostela, se ktermi se setkvme ve mstech, je nebyla opatena hradbami. Nejpozdji v roce 1802 shoelo podsebit na hradebn zdi a roku 1860 byla tato ze zbourna pln. Nov pak postavena roku 1954. Vnitn zazen je pevn barokn, piem se asto jedn o kopie pvodnch dl.
Snaila jsem se o zachycen maximlnho mnostv informac, kter se vztahuj k historii kostela, architektonickho popisu, popisu vnitnho zazen.
Aby byla m prce co nejir (a tak byl vytvoen souhrnn materil), pipojila jsem i kapitoly, kter pojednvaj o zleitostech pojicch se ke kostelu, jako je slavnost "Rosa", "pohebn tty, sedlansk kancionly a vci uloen v Mstskm muzeu v Sedlanech. Soust prce jsou i strun ivotopisy (s pklady dl) osobnost, kter se vtvarn, stavebn, nebo jinak umlecky na kostele a jeho vzdob podlely.
Prce je opatena bohatou obrazovou plohou, kter se skld ze dvou st. Prvn je soust vtisku diplomov prce, kdeto druh se jej soust, na dost sedlanskho fare a pbramskho vike pana Stanislava Zpotockho, nestala. Tato druh st obrazov plohy je ve vlastnictv Mstskho muzea v Sedlanech a ve vlastnictv mm.
Vedouc prce: Mgr. Vra Klimeov
Ji Pavlas
Fenomn mostu ve vvoji architektury
Tato diplomov prce rozpracovv fenomn mostu jako potencionln nmt vtvarnho zpracovn a filosofickch vah. Problematika mostnch staveb je nahlena v rznm smyslu a z rznch hl.
Kapitola "Vtvarn tv mostu" poukazuje na mostn architekturu v rovin smyslov primrnm zdrojem poznatk je vtvarn pohled. "Metafyzick vznam mostu" vychz z rozumu a odhaluje vznamov tajemstv mostu "zevnit". Akcent je pitom kladen na souvislosti mezi "ivotem" mostu a existenc lovka primrnm zdrojem je filosofick mylen. Soust prce je zpracovn "vvoje vznamu mostu v djinch", kter je obsaeno v kapitole "Most jako kulturn-historick fenomn".
Zvr prce je dl syntzou zskanch poznatk a vznam mostu, pedevm souasn mostn architektury, je prezentovn v rznch formch vyjden: lingvistick, technicko-estetick a filosoficko-prozaick.
Obranou proti potencionlnmu jednostrannmu pohledu na most je interdisciplinrn forma prce a zrove kombinace roviny teoretick a praktick, nebo soust diplomov prce je i pomrn bohat obrazov materil v podob fotografi, grafik a maleb.
Studie neaspiruje na vyerpvajc a kompletn uchopen fenomnu mostu, odkrv vak nkter kadodennostn zamlen vznamy mostnch staveb a do urit mry poskytuje i nvod, jak rozkrt vznam libovolnho pedmtu i mylenky v duchu pochybujc filosofie, jejm psobenm svt na zkuenosti ztrc svoji samozejmost a v duchu autentickho provn existence, kter na kost obna "apriorn" zdroj veho mylenho lovka.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Radko Chodura, CSc.
Barbora Jankovsk
Vtvarn projev handicapovanch dt v dtskm centru Arpida
Ve sv diplomov prci se vnuji zkoumn vtvarnho projevu dt s tlesnm, resp. kombinovanm postienm, a to na zklad artefiletick metody exprese reflexe. Prostednictvm tto metody tak posuzuji, zda sledovan dti dok samostatn pracovat, a jak to m pro n, ppadn pro jejich okol, smysl.
Prci rozdluji na dv sti. V sti teoretick jsem se pokusila formulovat zkladn vchodiska pro m sledovn. Dotkla jsem se nkterch otzek psychoterapie ve vztahu k arteterapii, vtvarn vchovy, artefiletiky a dtskho vtvarnho projevu. Dle jsem pedstavila odborn zazen, ve kterm jsem toto sledovn realizovala.
V praktick sti popisuji sv zkoumn z hlediska vbru tmat, discipln a vtvarnch prostedk. Snam se charakterizovat dtsk prce a samozejm i dti zaazen do sledovanho souboru. Jejich vtvarn prce interpretuji z hlediska uitele vtvarn vchovy a pokoum se t o shrnut a zobecnn. V zvru pak apeluji na smysl tto prce. Soust prce je t obrazov dokumentace tvorby dt.
Vedouc prce: Mgr. Zdenk Hosman
Pavla amalov
Egypan Sinuhet M. Waltari
Grafick prava a soubor grafickch list a kreseb
Tuto diplomovou prci tvo soubor ilustrac ke knize "Egypan Sinuhet" spisovatele M. Waltariho.
Jedn se o cyklus deseti grafickch list a dvou nvrh pebalu knihy. Graficky jsou zpracovny technikou such jehly, doplnny imitac zlata a vytitny na runm pape.
V textu se zabvm novodobmi tendencemi souasn grafiky a ilustrace (str. 24). Dle nktermi osobnostmi na poli souasn grafiky (str. 4-15). Tet kapitola se tk ilustrac pro dti (str. 15-18). tvrt kapitola nkterch aspekt tvorby uit grafiky (str. 18-23). Zvren kapitola se vztahuje k mmu grafickmu doprovodu knihy (str. 23-27).
Vedouc prce: doc. Ludvk Vacek, akademick mal
Dita Uhrikov
ivot a smrt
Soubor voln grafiky
M diplomov prce nese nzev "ivot a smrt". Je to soubor grafik linoryt, suchch jehel i paprotisk. Toto tma bylo, je a bude vn, proto jsem ctila potebu napsat vahu, ve kter bych se zmnila o vem, co se ivotem a smrt souvis a zrove to vechno lidem znovu pipomnla, protoe prv na to v posledn dob asto zapomnaj.
V druh sti jsem pedstavila celou adu umlc grafik, kte se (podobn jako j) tmto vnm tmatem "ivota a smrti" zabvali, a krom vtvarnch a umleckch zmr nechtli tak nic jinho, ne otevt lidem oi. Tm, co m osobn nejvc zaujali, jsem pak vnovala nejvt pozornost.
Ve tet sti diplomov prce jsem se strun rozepsala na tma Dtsk psychologick kresba, jej tendence a projevy. Je dleit znt psychick vvoj dt, jejich vtvarn projevy od nejtlejho vku, abychom jim byli dobrmi prvodci a uitelovi nejen v umn, ale i v ivot.
V zvru jsem vyvodila dsledky, kter pro m ze veho, co zde bylo eeno, pramen. A u jde o m zamstnn, o mj ivot, vztah k lidem, o vztahy mezi lidmi i o lidi vbec.
Vedouc prce: doc. Ludvk Vacek, akademick mal
Ivana Schwarzov
Petvka v architektue chtrajc stavebn objekty jako pedmt vtvarnho zjmu
Clem diplomov prce, kter nese nzev Petvka v architektue chtrajc stavebn objekty jako pedmt vtvarnho zjmu je ukzat, e i star zchtral stavby maj urit pnos pro dnen generaci. Tmto pedmtem vtvarnho zjmu se pro mne staly Masn krmy ve Strakonicch.
Nejrozshlej st m diplomov prce je praktick st, kter obsahuje vtvarn realizace na dan tma. Kresby a skici m inspirovaly a staly se pedlohou k mm grafikm, proveden technikou such jehla. V tchto grafikch jsem se snaila zachytit tajuplnou atmosfru svtla a stnu, kterou objekt vyzauje.
V teoretick sti popisuji objekt zevnit, kter je ve znan zchtralm stavu. I pes tento nevbn vzhled m stavba zvltn neopakovatelnou atmosfru. Dle m zaujalo prolnn barev psobc vzneenm dojmem. Toto prolnn jsem chtla zachytit ve svch grafikch.
V dal sti jsem se snaila nahldnout do historie tohoto objektu.
V zvru se zmiuji o souasn rekonstrukci Masnch krm, kter dle mho nzoru nen zdail.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Matou Vondrk, CSc.
Hana Kulhav
Vtvarn doprovod k dlu J. P. Sartra
Tato diplomov prce obsahuje dv sti:
- Praktick st: obsahuje soubor deseti kreseb, pt paproez a t suchch jehel. Zdrojem inspirace je Sartrv romn Nevolnost. Clem tto sti bylo znzornn literrn pedstavy J. P. Sartra vtvarnmi prostedky.
- Psemn st:
- obsahuje strun vklad Sartrovy filosofie (problmy: situovanosti, svobody, autentickho a neautentickho byt, projektovn, asu, lovka ve spolenosti a vklad Sartrovch vrok: "existence pedchz esenci" a "peklo jsou ti druz").
- analza Sartrova romnu Nevolnost (dj romnu, forma dla, popis nevolnosti)
- koment k praktick sti diplomov prce.
Vsledkem diplomov prce je pokus slouit znalosti z obou aprobanch pedmt a vytvoit tak mylenkov jednotn dlo.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Matou Vondrk, CSc.
Vt Pavlk
Imprese umavsk krajiny a architektury ve vtvarnm projevu
(Praktick realizace souboru stylizovanch kreseb)
Tato st diplomov prce je koncipovna jako teoretick doprovod k vytvoenmu souboru deseti stylizovanch kreseb na tma Imprese umavsk krajiny a architektury ve vtvarnm projevu. Neusiluji o to, aby byl chpn jako podrobn rozbor kreseb. M spe objasnit zitky, proitky a fakta, kter formovala mj vtvarn projev.
Textov st diplomov prce je rozdlena do ty kapitol.
V kapitole prvn (Z historie kresby) se zamlm nad promnami funkce kresby v prbhu jej dosavadn existence.
Nsledujc kapitola podv strun pehled nkterch moment historickho vvoje umavsk krajiny a architektury ve vztahu k lovku. Tato kapitola je doplnna o historicky cenn fotografie pozen v roce 1965 pi odstraovn nkterch zajmavch objekt mho rodnho kraje.
V kapitole pedposledn se pokoum specifikovat vliv mho rodinnho zzem na mou vlastn tvorbu.
Textovou st uzavr kapitola vysvtlujc m inspiran zdroje studiem nkterch osobnost souasnho vtvarnho svta.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Matou Vondrk, CSc.
Anna Dvokov
Vtvarn doprovod k poesii Vclava Hrabte
Tato diplomov prce se zabv poesi Vclava Hrabte ze dvou pohled. Teoretick st rozpracovv Hrabtovy bsn jako nmt pro vtvarn zpracovn, piem draz je kladen na nejdleitj inspiran motivy poesie. Praktick st je vtvarnm zhodnocenm mylenkovho rozboru Hrabtova dla ve form ilustrac.
V prvn sti teoretick prce "Vclav Hrab" je uveden strun ivotopis a bibliografie autora. Dal st je vnovna charakteristickm znakm a inspiranm zdrojm jeho dla, ktermi byly mimo jin vznamn osobnosti, msto, vlka, vojna, vzpoura, lska, biblick relie a hudba. V prci se objevuje i rozbor jazykov a formln strnky bsnkovy poesie.
"Vlastn zpracovn tmatu" rozebr Hrabtovy motivy a popisuje m asociace jako vchodiska dal prce vtvarn. etba, jazz a msto jsou hlavnmi zdroji pro praktick zpracovn. Literrn tvar Chodec je jakousi esenc Hrabtovy poesie. st prce pojednv o celkov prav knihy a ilustraci obecn. Kapitola Vlastn zpracovn ilustrac a pebalu knihy popisuje "pracovn postup" m vtvarn innosti. Vlastn ilustrace jsou syntzou mho mylenkovho a vtvarnho chpn Hrabtovy poesie.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Matou Vondrk, CSc.
Magdalena Chalupov (Turkov)
Marginln kresby ve vtvarnm projevu pubescent
kolem m diplomov prce je eit vskyt neoficilnch kreseb pubescent, tedy tch, kter vznikaj na okraji zjmu o vtvarno, mimo psobnost povinn i nepovinn vtvarn vchovy. Prce je tvoena st teoretickou i praktickou.
Teoretick st m zejmna dimenzi psychologickou, kulturn antropologickou a vtvarnou. Vysvtluji zde co to je pubescence, jej periodizaci, obecnou charakteristiku a zmny v tomto obdob. Tak vtvarn projev mldee v obdob pubescence, jeho obsah a formu. Dle se pokoum o vklad role vtvarnho pedagoga ve vztahu k pubescentm.
Praktick st m dimenzi sociologicko-kulturn. Tato st je tvoena sociologickm vzkumem. Z monch nabzejcch se metod jsem vybrala metodu dotaznku. Je zde jeho projekt, popis samotnho vzkumu a interpretace jeho vsledk. Ve vzkumu marginln kresby pubescent jsem se zamila na zdroje a okruhy nmt, jejich opakovn, rozvjen i rozmlovn.
Prci uzavr obrazov dokumentace, kde jsou uvedeny konkrtn pklady pro zpesnn mho vzkumu.
Vedouc prce: Mgr. Zdenk Hosman
Jana Hankov
Kamenn plastika svtc na Veselsku
Pedmtem diplomovho kolu je barokn kamenn plastika svtc v exteriru Veselska. Obsahuje strunou charakteristiku politickch a historickch udlost obdob baroka, charakteristiku sochastv baroka v echch a na Morav.
Ve strunosti se zabv tak technologiemi, kter byly v minulosti objevovny a pouvny pi prav a ochran tchto kulturnch pamtek. Jsou zde uvedeny nejfrekventovanj sochy svtc, kter se na Veselsku vyskytuj. Pro lep pochopen vznamu jednotlivch svtc jsou piloeny tak jejich strun ivotopisy. Prce obsahuje tak kompletn pehled pouit literatury a pramen, poznmek a citac.
Jejm clem je ukzat, e i tyto sochy, z vt sti od neznmch autor, stoj za povimnut a za nai pi a ochranu.
Vedouc prce: Mgr. Vra Klimeov
Petra Burynkov
Hodiny v interiru
Tato diplomov prce s nzvem "Hodiny v interiru" je v teoretick sti zamena na vvoj hodin a popis jednotlivch druh interirovch hodin podle doby vzniku. Lze tu nalzt nap. obecn znaky pi urovn st nkterch druh hodin, i rzn zajmavosti ohledn typ. Prce vzhledem ke svmu zamen nepostihuje hodiny exterirov a hodinky kapesn.
Prvn st prce teoretick, mi slouila jako motivace a inspirace k prci praktick.
Druh st prce je vnovna podrobnmu popisu technologickho postupu pi vzniku praktickho kolu souboru keramickch hodin.
Prce je doplnna o obrazovou plohu, z vt sti barevnou. Je vnovna ilustrativnm snmkm jednotlivch typ hodin.
Plohou prce je soubor fotografi pozench pi vzniku praktick sti prce. Ukazuje jednotliv fze vroby. Druhou plohou je soubor barevnch nvrh hodin.
Vedouc prce: Mgr. Josef Lorenc
Tom Petek
Soubor pti nstnnch keramickch kachl na motivy ivl
Diplomov prce Soubor pti nstnnch keramickch kachl na motivy ivl m dv sti teoretickou a praktickou.
Teoretick prce obsahuje vet chpn prodnch ivl ohn, vody, zem a vzduchu v evropsk vchodn filozofii. Dle je v tto teoretick sti hledn tajemn pt element, bn se vyskytujc ve vchodn filozofii. Na zvr tto sti je uveden osobn nhled autora kompilace na prodn ivly.
Praktick prce obsahuje osm keramickch kachl, jejich motivem jsou prv prodn ivly, a dva kachle vyjadujc pt element Absolutn byt. (Kachle jsou ve dvou velikostech 2536 cm a 1825 cm).
Vedouc prce: Mgr. Josef Lorenc
Markta Jebkov
Kompozice vz pro ezan kvtiny
V prvn kapitole se pokoum obhjit prvoad postaven estetick funkce u pedmtu tradin pipisovanho uitmu umn.
Kapitola o modernm sochastv dokumentuje ideov zdroje tvarov sti prce, ke kterm se odvolvm v prbhu cel teoretick vahy. Snaila jsem se o zptnou interpretaci vyhotovench vz s drazem na jejich prostorov psoben. Cel prce pedstavuje obhajobu pojet keramick vzy jako sochask kompozice. A protoe jsem pi modelovn mla vdy na mysli tulipn, vnovala jsem motivanm pramenm volby kvtin samostatnou kapitolu.
Zvrem pak pro srovnn uvdm rzn monosti aranrskch pstup.
Vedouc prce: Mgr. Josef Lorenc
Pavel Fiala
Tvorba volnho architektonickho prostoru
(duchovn prostor ve dvou variantch, prakticko-teoretick prce)
Tato diplomov prce se zabv konstrukc a eenm stavby duchovnho prostoru se snahou o dvoj pohled na problm. Prce se sna vychzet ze studia djin sakrln architektury celho svta s drazem na uit v lidsk psychice ukotvench archetyplnch princip. Tak, e jedna varianta erp z mylenkovch proud vchodu, hlavn ny a Indie, a druh z evropsk stedovk mystiky. Na tomto zklad vznikly kresby a tyto vahy jsou dovedeny a do podoby trojrozmrnch model. Soust prce jsou i obrazov plohy, kde jsou vizuln zdroje inspirace a fotografie model, srovnn obou pstup a z toho vyplvajc zvry.
Dal plohou jsou vlastn modely, kresby a fotografie.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Radko Chodura, CSc.
Pravomila Dvokov
Tapiserie v architektue
(een interiru eskobudjovick Ztkovy vily)
Pedmtem prce tapiserie v architektue, bylo najt vhodn prostor a umstit do nj autorskou tapiserii. Architektonickm prostorem, kter jsem zvolila, bylo foyer funkcionalistick Ztkovy vily v eskch Budjovicch.
V prvn sti prce se proto zevrubn zabvm funkcionalismem, jeho obecnmi principy, eskobudjovickm funkcionalismem, eskobudjovickmi vilami, od kterch pechzm k Ztkov vile samotn.
Tato prce byla prac praktickou, tud po prostudovn funkcionalismu jako architektonickho smru, do kterho jsem se rozhodla navrhnout tapiserii, nsledovalo vypracovn architektonickho modelu v grafickm programu Nemetschek a nakreslen nvrh korespondujcch se zvolenou architekturou. Tyto nvrhy jsem pak ve tech variantch dosazovala do modelu. Prvn varianta obsahovala nvrhy v jednoduchch geometrickch tvarech se stdajc se ernou a blou. Druh skupina nvrh byla tvoena nvrhy v jemnch prodnch barvch a tet variantou bylo naprosto voln een zvolen plochy. Pro vslednou prci byla zvolena prvn, jednoduch a geometrick kompozice.
Zavrenm cel prce byly tyi zkouky materilu a vez vslednho nvrhu proveden v mtku 1:1. Zvren prce byla zhotovena na rmu vazbou pltnovou o celkov velikosti 4560 cm. Tapiserie byla utkna kobercovou vlnou v ernobl barevn kompozici.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Radko Chodura, CSc.
Marie Skalick
Figurln zobrazovn ve vtvarnm projevu k II. stupn Z
Clem diplomov prce je postihnout vtvarn projev mldee, pedevm pak vtvarn ztvrnn lidsk figury ve vtvarnm projevu. Diplomov prce je rozdlena na st teoretickou a praktickou.
Teoretick st se zabv jednotlivmi pohledy na vtvarn projev mldee z nkolika hledisek. Nejdve se zabvme celkovou charakteristikou pubescenta z vvojovho hlediska. Jsou porovnvny skutenosti tkajc se jeho psychologickho profilu, fyziologickho vvoje a sociokulturnch vliv.
V dal subkapitole je vtvarn projev sledovn vhradn z psychologickho hlediska, z jev, kter se podlej na vtvarnm vyjadovn a nejvce jej ovlivuj, nap. vnmn, vjemy, poitky, mylen. Na toto tma navazuje obecn charakteristika vtvarnho projevu, pojet vtvarnho mylen a zskvn vtvarnch vdomost a dovednost starch kolnch k.
Ve vzkumn sti se objevuje konkrtn zkoumn vtvarnho pojet lidsk figury. Jednotliv vsledky zkoumanch skupin jsou vzjemn porovnvny pedevm z hlediska vkovho sloen k. Vsledky vzkumu jsou konfrontovny t s obecn platnmi odbornmi teoriemi, je se zabvaj vtvarnm projevem k.
Vedouc prce: Mgr. Zdenk Hosman
Zuzana Profousov
Pichz svtlo
Doprovodn teoretick prce: Vtvarn nzor v sakrln umleck tvorb 20. stolet
Pedmtem diplomovho kolu je dvojrozmrn vtvarn zpracovn souboru voln inspirovan Noemovou archou a obsahov erpajc z oblasti osobnho duchovnho proitku konfese. Obsahuje jednak definitivn vtvarn prce, fotodokumentaci tchto dl, ppravn kresby a malby; teoretickou doprovodnou st.
V teoretick sti se autorka zabv kesansky orientovanm umnm v 2. polovin 20. stolet; uvauje o vztahu crkve a modernho umn, a naopak; o problematice ke v sakrlnm prosted. Uvd strun pehled historickho vvoje sakrlnho umn, t "informelnho" umn v esk republice. Teoretick st obsahuje vyjden autorky k tmatu praktick sti diplomov prce a kompletn pehled pouit literatury a citac.
Vedouc prce: Roman Kubika, akademick mal