Symbol PF Anotace diplomovch prac - 2001 - Katedra bohemistiky

Anotace diplomovch prac - 2001

Katedra bohemistiky

Milan Goby

Komenskho tzv. tn spisky

Diplomov prce se zabv Komenskho spisky s nboensko-filozofickou tematikou z doby vnitnho exilu a poblohorskho ukrvn, kter odrely nadje i zklamn z politick a sociln situace. Byly odrazem depresivnch a chiliastickch nlad po porce stavovskho povstn, zrove vak povzbuzovaly poraen protestanty ve ve a v nadji na konen vtzstv bo spravedlnosti.

Diplomov prce se sna najt vazbu mezi vvojem vlench udlost, kter probhaly za ticetilet vlky, a Komenskho literrnm projevem po strnce obsahov i stylistick.

Vedouc prce: PhDr. Vra Pospilov

Petra Schacherlov

Aktualizovan a automatizovan jazykov prostedky v Lidovch novinch

Clem diplomov prce je postihnout nkter aspekty jazykov roviny funknho stylu publicistickho. Pedevm jde o vskyt prostedk automatizovanch (stlch) a prostedk aktualizovanch (promnnch). Prce je zamena na konkrtn projevy tchto protikladnch jazykovch rovin a pokou se odhalit jejich funkci v publicistickch textech. Zdrojem jsou komente zskan v prbhu jednoho roku (9/1998-8/1999) v Lidovch novinch.

Vedouc prce: PaedDr. Bohumila Junkov, CSc.

Lucie Papeov

Jazyk koment v denku Prvo

Diplomov prce se zabv jazykovm rozborem koment v denku Prvo. Hlavnm kolem bylo zhodnotit jejich jazykovou rove. K danmu rozboru jsou vybrny komente osmi publicist. Vechny komente vyly v denku Prvo v obdob z 1998 a prosinec 1999. Diplomov prce zan st teoretickou, kde je uvedena obecn charakteristika publicistickho stylu, dle pak jsou uvedeny komente jako tvar publicistiky a kon st praktickou, ve kter jsou zachyceny zvltn jazykov prostedky, kter jsou pro koment charakteristick. V zvru diplomov prce jsou uvedeny v ploze pklady nkterch koment jednotlivch autor.

Vedouc prce: PaedDr. Bohumila Junkov, CSc.

Hana Dufkov

K jazykov strnce psovch text Petra Honse

Diplomov prce se zabv jazykovm rozborem ptadvaceti text Petra Honse. Posuzovan materil nahl pedevm z hlediska jazykovho a sten i literrnho. Zkoum problematiku souvislosti mezi nzvem a obsahem, probr lexikln a bsnick prostedky, dotk se vznamov strnky text.

Vedouc prce: PaedDr. Jarmila Alexov

Dagmar Frantov

Existenciln ladn prza v esk literatue tyictch let

Prce se pokou zachytit vztah subjektu a okolnho svta s pihldnutm k fenomnu asu a prostoru v dlech eskch autor tyictch let - Z. Urbnka, M. Hanue, K. Dvoka, B. Bezovskho, J. Valji, D. Paly, E. Hostovskho a J. Weila.

Vedouc prce: doc. PaedDr. Vladimr Papouek, CSc.

Martina Strachotov

Frazeologismy a jejich vyuit ve vuce eskho jazyka na stednch kolch

Vymezenm pojm frazeologie a idiomatika zan teoretick st, kter dle rozpracovv oblast frazeologie z rznch pohled, vm si historickch a nejazykovch souvislost, poukazuje na rozlin pstupy ke klasifikaci frazeologickch jednotek. Dle je pojednno o funkci frazm, zkoum se formln, kolokan a smantick strnka frazmu. Pozornost je vnovna tak kulturn frazeologii a dynamickm a aktualizanm procesm. Zajmav je kapitola pojednvajc o paradoxech frazeologie.

K tmatu diplomov prce se vztahuj kapitoly zabvajc se frazeologi pi vuce a frazeologi v uebnicch eskho jazyka.

Praktick st seznamuje s cli, koly, zamenm a pedpoklady vzkumu, kter se provdl metodou dotaznku. Jsou vysvtleny okolnosti vypracovn dotaznku, jen je podrobn popsn. Jednotliv koly dotaznku jsou pak dle analyzovny a komentovny. Vyhodnocen jednotlivch kol je jak v dlch zvrech, tak i v celkovm zvru.

Jsou uvedeny pklady slohovch prac - vahy nad pedloenmi frazeologickmi obraty.

Vedouc prce: PhDr. Marie Janekov, CSc.

Silvie Forejtov

Frazeologismy a jejich vyuit ve vuce eskho jazyka

Tma prce pat do oboru lexikologie, to znamen, e je vnovna pozornost frazmm jako ustlenm jednotkm obraznho charakteru jejich vyuit ve kolnm prosted. V poped zjmu jsou zkladn pojmy frazeologie a zpsoby klasifikace frazm z rznch hledisek. Jsou zde uvedeny frazmy z lidovho jazyka a bn mluvy, ale tak frazmy z oblasti publicistick a kulturn. Vychz se z dostupn literatury, kter se frazmy zabv s pihldnutm k nejnovjmu slovnku (Slovnk esk frazeologie a idiomatiky). Clem praktick sti, kter se opr o hodnocen vsledk ze zpracovanch dotaznk, je sledovat u k zkladn koly nejen porozumn vznamm frazm, nbr i schopnost jejich aktivnho uvn v kontextu.

Vedouc prce: PhDr. Marie Janekov, CSc.

Martina Hrub

Problematika smyslu vyjadovn v esk poezii 90. let 20. stolet

Diplomov prce je vystavna na zklad zpracovn desetilet tvorby bsnk Petra Borkovce a Lubora Kasala. tito autoi byli zvoleni jako pedstavitel mlad a stedn bsnick generace. kolem tto prce je rozbor ve zmnn literrn innosti obou bsnk (celkem deset bsnickch sbrek) jak z hlediska smantick struktury jednotlivch sbrek a jejich vnitnch souvislost v rmci naznaenho obdob deseti let, tak z hlediska zkoumn monost jazyka (jazykovch experiment) v poetice sbrek spolen s jejich zakotvenm do ve zmnn smantick struktury.

Vedouc prce: Dr. Michal Bauer

Michaela Ban

Vstup msta do kadodennosti lovka a jeho reflexe v esk poezii tyictch let

Centrem prce je interpretace do tyictch let dvactho stolet spadajcch dl bsnk Skupiny 42, (Blatn, Han, Haukov, Kainar, Kol), vetn dl dvou autor svou poetikou jim blzkch, (Holan, Slavk), ve snaze o postien jejich nazrn kadodennho osudu modernho lovka. U len Skupiny 42 je pokus vysledovat diferenciaci jejich nahlen a zobrazen vstupu reality msta do vednho ivota obyejnho lovka. Pokud jde o tvorbu Holana a Slavka, hledme v oblasti tematiky i tvary jejich poezie aspekty, kter je s tvorbou bsnk ve zmnn skupiny svazuj.

Diplomov prce se pokou tak o komparaci programov zkladny Skupiny 42 s tmi programovmi statmi, existujcmi v dosavadn tradici eskho bsnictv, v nich fenomn msta sehrv vznamnou roli - jde o programy civilistick a poetistick avantgardy.

Mimo pozornost nezstala ani zjevn spznnost dl ve zmnnch autor s bsnickou tvorbou Richarda Weinera.

Vedouc prce: Dr. Michal Bauer

Vra Csaov

Jazyk televiznch poad pro dti a mlde

Diplomov prce se zabv komunikac v televiznch poadech pro dti a mlde. Prvn st je vnovna obecn charakteristice jazykov kultury, jejm kolm, clm a jejm aktulnm otzkm. Dle je pojednno o jazyku publicistiky a teorii dialogu.

Praktick st diplomov prce vychz z rozboru jazykovho materilu, kter byl zskn videozznamem televiznho poadu Tykadlo v asovm rozmez jednoho a pl roku v dob od z roku 1999 do bezna roku 2001.

Nejdve je charakterizovn sledovan televizn poad Tykadlo. Nsledujc kapitola je vnovna vymezen spisovnosti a nespisovnosti v souasnm jazyce. Dal kapitoly pinej analzu jazyka mluvch z hlediska spisovnosti a nespisovnosti v rovin hlskoslovn, morfologick a lexikln. V kad kapitole je nejdve obecn pojednno o sledovanch jevech z hlediska spisovnosti a nespisovnosti, pak nsleduj jednotliv analzy komunikace vech t zastnnch komunikant, tj. modertor, dt a dosplch host. Kad kapitola obsahuje shrnut, kde jsou porovnny sledovan jazykov jevy mezi jednotlivmi skupinami mluvch. Posledn kapitola pin pehled kontaktovch prostedk, kter byly v sledovanm poadu zaznamenny.

V zvru je porovnna komunikace modertor, dt a dosplch host z hlediska spisovnosti a nespisovnosti ve vech tech jazykovch rovinch.

Vedouc prce: doc. PhDr. Alena Jaklov, CSc.

Marie Havlanov

Souasn esk billboardov reklama

Diplomov prce se zabv jazykem souasn esk billboardov reklamy: vychz pitom z analzy aktulnch billboardovch slogan.

Teoretick st pojednv obecn o reklamn komunikaci a o jejm vztahu ke spolenosti. Mapuje rovn historick vvoj esk reklamy i specifika soudob esk reklamn tvorby. Samostatn oddly jsou vnovny vzkumu percepce reklamy ve spolenosti, klasifikaci jednotlivch reklamnch druh, vtu reklamnch funkc a charakteristice reklamnch komunikt z hlediska funknho stylu. Ve vztahu k tmatu diplomov prce je zvltn pozornost vnovna venkovn reklam a rznm modifikacm billboardu.

Praktick st diplomov prce vychz z rozboru jazykovho a obrazovho materilu, kter byl shromaovn v prbhu jednoho roku. Na zklad tto analzy byl pracovn pehled nejfrekventovanjch jazykovch prostedk umleckho a enickho stylu v billboardov reklam a dle byly vylenny a popsny jednotliv smantick skupiny, kter jsou v billboardovch sloganech nositeli vedlejch pozitivnch vznam. Zvltn pozornost je vnovna tak komunikanm strategim. V zvru diplomov prce jsou shrnuty, vyhodnoceny a zobecnny vechny poznatky vychzejc z analzy danho materilu.

Vedouc prce: doc. PhDr. Alena Jaklov, CSc.

Lenka Bicanov

Jazyk a styl televiznch dialogickch poad

Diplomov prce se zabv jazykem a stylem televiznch dialogickch poad. Prvn st prce je vnovna vysvtlen pojmu jazykov kultura a kultura dorozumvn. Podrobnji se pak prce zabv charakteristikou jazyka publicistiky a speciln publicistiky mluven. Zvltn pozornost je vnovna otzce spisovnosti a nespisovnosti v mluven komunikaci, o kter je pojednno jak obecn, tak konkrtn na zklad analzy dvou poad. Zajmavm doplnnm tto problematiky je interview s Richardem Honzoviem, po nho je prce s jazykem kadodennm zamstnnm.

Praktick st diplomov prce vychz z rozboru jazykovho materilu, kter byl zskn ronm nahrvnm televiznch poad Sauna a Sedmika na videokazety. Tyto poady pak byly jednotliv analyzovny v rovin hlskoslovn, tvaroslovn a lexikln. Hlavnm kolem bylo zamit se pedevm na vrazov prostedky pznakov. Na zklad excerpt pozench ze sebranho jazykovho materilu je v rmci analyzovn a popsn prbh dialogu v televiznch poadech Sauna a Sedmika. V zvru prce jsou shrnuty vechny poznatky spolu s hodnocenm souasnho stavu verblnho vyjadovn v tchto televiznch dialogickch poadech.

Vedouc prce: doc. PhDr. Alena Jaklov, CSc.

Kvta lbkov

Hodnocen a klasifikace slohovch prac na Z

Diplomov prce se zabv problematikou hodnocen a klasifikace slohovch prac k zkladnch kol. Pibliuje systm pedmtu esk jazyk, vetn sloitosti propojen jeho t st v jeden celek. Nastiuje rzn aspekty kolnho hodnocen, podrobn se vnuje formm a metodm zkouen, zejmna pak ve vztahu k jazykov a slohov sloce pedmtu. Dleitou st prce tvo piblen skutenho stavu hodnocen a klasifikace slohovch projev k, jak psemnch, tak stnch, prostednictvm vzkumu nzor uitel a k zkladnch kol. Krom toho zachycuje i stav v komunikanm pojet slohov vuky. Pibliuje tak postoje k k pedmtu esk jazyk a sna se postihnout souvislosti mezi tmito postoji i mimokolnmi zjmy dt.

Vedouc prce: PhDr. Ida Ledajaksov

Milue Dvokov

Vypravovn a popis na 2. stupni Z (Nedostatky a jejich odstraovn)

vodn st m charakter pevn teoretick, je spe syntetickho rzu. Jedn se o shrnut zkladnch poznatk z teorie vyuovn eskmu jazyku, o pipomenut nejvznamnjch fakt a charakteristik, vymezen nejdleitjch pojm.

Vyuovac pedmt esk jazyk a literatura je zde prezentovn z hlediska svho postaven v soustav vyuovacch pedmt i z hlediska cl a kol, je si vuku etin stanovuje; naznaena je rovn problematika vzjemnch vztah mezi dlmi slokami pedmtu. Podrobnji se prce zabv oblast komunikace a stylu, tj. oblast slohov vchovy, kter je tu chpna jako soust vchovy komunikan.

Tit diplomov prce spov v nsledujc sti praktick, kter se zabv nejvznamnjmi nedostatky samostatnch psemnch slohovch prac, usiluje o jejich podrobnou analzu se zetelem k jednotlivm strnkm projevu a pedkld tak nkter typy npravnch metod a cvien.

Vedouc prce: PhDr. Ida Ledajaksov

Linda Schttingerov Jurakov

Prce s handicapovanmi ky na hodinch eskho jazyka na II. stupni Z

Prce podv strun pehled o vvoji specifickch poruch uen, charakterizuje jednotliv piny jejich vzniku, zkladn pojmy specifickch poruch uen a pedevm pedkld mon metody a formy prce pi prav tchto poruch s handicapovanmi ky na druhm stupni zkladnch kol. Zabv se prac vyuujcho na hodinch eskho jazyka. Soust jsou vak tak informace o organizaci npravn pe na kolch vetn hodnocen a klasifikace handicapovanch k, podmnek pro integrativn vchovy i praktick rady pro prci rodi.

Prce si klade za cl nejen informovat o specifickch poruchch uen, ale zrove nabz mon metody pi prav tchto poruch. Metody i cvien jsou vybrny a procvieny na zklad vzkumu, kter je soust prce.

Pehled odborn literatury, ploha cvien a her jsou uren k dalmu studiu a uzavraj tak diplomovou prci.

Vedouc prce: PhDr. Ida Ledajaksov

Eva Opekarov

Akce Pracujc do literatury

Diplomov prce pin informace o akci Pracujc do literatury, kter se konala na zklad vyhlen Svazu eskoslovenskch spisovatel. Je zde zachycen cel jej prbh od pprav, vlastnho uskutenn, ohlas v tisku a po vydn knih autor, kte byli akc objeveni. Diplomov prce je zamena na poezii tzv. dlnickch bsnk a jej soust je i seznmen s literrn tvorbou Marie talov, naivn malky z Velena.

Vedouc prce: Dr. Michal Bauer

Kateina Kellnerov

Jazykov prostedky a textov vstavba mluven a psan reklamy

Obsahem diplomov prce je obecn vymezen reklamy, jejch vlastnost a funkc, dle analza zaznamenanch mluvench a psanch reklamnch text a popis jejich jazykovch prostedk a textov vstavby. Teoretick st prce se zabv obecnou charakteristikou reklamy pedevm z hlediska jazykovdnho; pomjme oblast ekonomiky, resp. marketingu. Pozornost je pitom vnovna slovnkovm definicm reklamy, jejmu vztahu k funknm stylm jazyka a jednotlivm funkcm, je reklamn texty pln. autentickmi pklady je doplnna kapitola pojednvajc o typech reklamnch text.

Praktick st diplomov prce je zaloena na rozboru materilu, kter byl prbn zaznamenvn po dobu tm jednoho a pl roku. Podrobn charakteristika shromdnho materilu je podna v samostatn kapitole. Jazykov prostedky reklamy jsou posuzovny z rznch hledisek. Prce se podrobnji zamuje na popis spisovnosti jazyka reklamnch text, na analzu bsnickch prostedk a prvk lidov slovesnosti uvanch v reklam. Zkoumny jsou rovn zpsoby, jimi reklamn texty komunikuj se svmi adresty. Posledn kapitola diplomov prce je zamena na ostatn smiotick kdy, jimi reklama na pjemce psob.

V zvru diplomov prce je porovnvn vskyt specifickch jazykovch prostedk v reklam mluven a psan, jsou zde shrnuty poznatky o textov vstavb reklamnch text mluvench a psanch a v neposledn ad jsou vymezeny shodn i odlin rysy tchto dvou typ reklamnch text.

Vedouc prce: doc. PhDr. Alena Jaklov, CSc.

Petr Kopeek

Keltsk a skandinvsk ltky v dle Julia Zeyera

V diplomov prci se autor zabv okruhem keltskch a skandinvskch (severogermnskch) ltek v dle Julia Zeyera. Jde o osm text, kter jsou vymezeny v vodu. Po piblen orientace lumrovc na ciz ltky, Zeyerovch inspiranch zdroj a specifik keltskch a severskch oblast jsou texty chronologicky podle svho vzniku analyzovny. Autor rozebr novou podobu ltek v Zeyerov zpracovn (tzv. "obnoven obrazy"), sv tvrzen dokld citacemi jak z text samotnch, tak z knih o Zeyerovi a jeho obshl korespondence.

Vedouc prce: doc. PhDr. Dalibor Tureek, CSc.

Veronika Smolkov

Slovnk psemnch prac k na 2. stupni Z

Clem diplomov prce je sledovn a posouzen rovn slovn zsoby a kultury jazyka k zkladnch kol. Prce hodnot, zda jazykov prostedky odpovdaj sdlovacm potebm v tch oblastech komunikace, v nich se jazyk jako prostedek dorozumvn uplatuje. Dle posuzuje, jak podl m kola na utven kultivovanho vyjadovn k Z. Podstatnou st diplomov prce pedstavuje vzkum, kter se uskutenil v estch a devtch roncch vybranch zkladnch kol. Na zklad nashromdnch psemnch slohovch prac bylo provedeno celkov hodnocen, zamen pedevm na rove slovn zsoby a zpsob vyjadovn k.

Vedouc prce: PhDr. Ida Ledajaksov

Vlasta Novkov

Promny eskho stedovkho eposu

Tmatem tto diplomov prce jsou promny eskho stedovkho eposu, jen proel adou vvojovch etap - od hrdinskho pes rytsk epos a k milostnmu. Prce se pedevm sna postihnout promny enskch postav a pojet lsky v jednotlivch verovanch skladbch pelomu 13. a 14. stolet.

Vedouc prce: PhDr. Vra Pospilov

Jana Pibylov

Matesk jazyk jako zklad vchovy a vyuovn v 1. ronku Z

Diplomov prce na tma Matesk jazyk jako zklad vchovy a vyuovn v 1. ronku Z je zamena na problematiku propojen vech sloek mateskho jazyka v 1. ronku Z. Prce je rozdlena na st teoretickou a st praktickou (vzkumnou).

V teoretick sti je vysvtlen systm vuky mateskho jazyka v 1. ronku Z a zrove obsah vuky v jednotlivch vchodn-vzdlvacch programech.

Praktick st je vnovna vzkumu rozvoje tenskch a psaskch dovednost k 1. ronku. Dle je zamena na vyjadovn k a rozvjen slovn zsoby, na vyjadovn uitel, hodnocen a klasifikaci, a tak na hygienick a pracovn nvyky k. Prce se dle zabv otzkami literrn vchovy, vztahu dt k etb knih a asopis.

Zvr obsahuje rozshl grafick a plohov materil.

Vedouc prce: Mgr. Ivana imkov

Elika Friedlov

Przkum rovn psaskch dovednost u k 1. ronk vesnickch a mstskch kol

Prce je rozdlena na st teoretickou a praktickou. V teoretick sti jsou zpracovny kapitoly souvisejc s problematikou psan v prvn td (charakteristika dtte mladho kolnho vku, psychologick a pedagogick aspekty psan, hygienick a pracovn nvyky, zkladn znaky psma, stvajc a alternativn metoda psan, metodick postup pi ncviku jednotlivch psmen ...).

Praktick st vychz z poznatk, kter byly zskny vzkumem na jednotlivch kolch (organizace vyuovn, souasn postupy ve vuce psan ...). Soust prce bylo i zjitn mry a stupn osvojen si psmen za pomoci metody "kle". Vsledky byly tabelizovny a graficky zpracovny. Plohov st obsahuje rozshl metodick materil s ukzkami psma dt.

Vedouc prce: Mgr. Ivana imkov

Karla Hrzov

Problematika pedkoln ppravy a vstupu dtte do 1. ronku Z

Diplomov prce obsahuje dv sti: teoretickou a praktickou (vzkumnou). Teoretick st se zabv jednotlivmi kapitolami prohlouben pedkoln ppravy - vukou psan a ten. Prce je dle zamena na problematiku psan a ten v 1. ronku Z, zabv se stvajcmi i alternativnmi postupy pi vuce psan a ten. V praktick sti je zahrnuta problematika souasn ppravy k na ten a psan v mateskch kolch i v 1. roncch Z. Zvr prce je doloen rozshlm plohovm materilem.

Vedouc prce: Mgr. Ivana imkov

Hana Korandov

Metody ncviku ten v souasn kole

Diplomov prce je vnovna souasnm metodm ncviku ten. Je zde proveden strun nhled do minulosti a pozornost je zamena na dv metody vyuovan v souasnch kolch, a to bnou a znmou metodu analyticko-syntetickou a metodu staro-novou genetickou. V poped mho zjmu byly pevn kvalitativn strnka ten. Na zvr je snaha co nejobjektivnji posoudit pednosti a nedostatky jednotlivch metod. Vechna pozorovn a tvrzen jsou doloeny tabulkami, grafy a plohami.

Vedouc prce: Mgr. Ivana imkov

Milena Schneiderov

Slohov cvien na 1. stupni Z

Diplomov prce se zabv problematikou slohovch cvien k prvnho stupn Z. Prvn kapitola se zabv otzkami slohovch cvien na zklad odborn literatury. Druh kapitola se tk vzdlvacch program, podle kterch se vyuuje na prvn stupni Z. Tet kapitola podv rozbor vybranch uebnic eskho jazyka pro prvn stupe Z. tvrt kapitola zahrnuje vsledky testu pro ky 5. ronku, nhled do hodiny slohu a rozbor slohovch prac k.

Vedouc prce: Mgr. Milan David

Jana Provodov

Vypravovn jako slohov tvar na prvnm stupni zkladn koly

Diplomov prce se zabv vypravovnm jako slohovm tvarem na prvnm stupni zkladn koly. Charakterizuje vypravovn z hlediska stylistickho i metodickho, reaguje na souasnou situaci ve vyuovn slohu. Jdrem prce je sledovn vsledk vyuovn slohu se zetelem k vypravovn podle uebnic rznch nakladatelstv.

Vedouc prce: Mgr. Milan David

Helena Nohavov

Pohdka ve koln a zjmov etb dnench prepubescent

Diplomov prce se zabv problematikou postaven pohdky ve tenskm kontextu souasnch dt mladho koln vku. V teoretick sti byly postupn sledovny faktory ovlivujc vznik a vvoj dtskho tenstv. Prvn kapitola je vnovna osobnosti prepubescentnho tene a znakm literrn komunikace. Je zde sledovna loha umn v ivot lovka, zvlt pak psobnost literrnho dla na utvejc se osobnost dtskho tene. Druh kapitola je orientovna na znaky vvojovch etap prepubescentnho tenstv. Ve tet kapitole jsou rozvedeny jednotliv oblasti tvorby pro dti. Zvltn kapitola je vnovna pohdce, charakteristickm znakm tohoto nru a typm pohdek, s nimi se dtsk ten setkv. Tento pohled dotv analza tankovch text. V dal sti diplomov prce jsou uvedeny vsledky dotaznkovho eten, provedenho s ky a jejich uiteli. kolem dotaznku pro ky bylo zjistit postaven pohdky v nrov sklad sedmi a jedenctiletch dt a ovit jejich znalosti pohdkov struktury. Vsledky dotaznkovho eten jsou zpracovny v est a sedm sti tto prce. Zvr obsahuje celkov hodnocen przkumu a shrnut vsledk.

Vedouc prce: doc. PaedDr. Jaroslav Toman, CSc.

Viktor stka

Josef Mach - bsnk

Prce si klade za cl podat pokud mono komplexn, i kdy ne pln vyerpvajc reflexi bsnickho dla Josefa Macha. Mlo by jt o prvn ucelenj monografii, jej nejpodstatnj st je vnovna sledovn pro Macha typickch prostedk a postup, je se nejvce podlej na utven jeho poetiky. Zvltn msto pak zaujme detailnj sledovn prostorovch vztah v Machov poezii.

Vedouc prce: doc. PaedDr. Vladimr Papouek, CSc.

Kateina Vackov

Exitenciln fenomny v tvorb Miguela de Unamuno a Jiho Ortena

Tma diplomov prce spad do oboru literrn komparatistiky, dotk se tak literrn historie. Zabv se porovnnm dl autor Miguela de Unamuno a Jiho Ortena.

Pracuje se souhrnnm vydnm spis Jiho Ortena z nakladatelstv esk spisovatel a Mlad fronta, kter konfrontuje i s ostatnmi dostupnmi vydnmi Ortenova dla. V ppad Miguela de Unamuno za zkladn povauje originln panlsk texty, upednostuje kritick vydn. Dla, kter byla peloena do etiny, jsou pouita pedevm pro ely citac.

Vlastn prce je rozdlena do pti kapitol. Kad z nich uvd relie ze ivota autor, porovnv jejich dlo a v zvru se pokou vadit je do dobovho kontextu a porovnat s mylenkami existenciln filosofie.

Vedouc prce: doc. PaedDr. Vladimr Papouek, CSc.

Stanislava Bumbov

Pohdka - jej vznik, svt a vyuit

Prce se zabv nrem pohdky. Sna se popsat jej vznik tm, e jsou pedeslny charakteristick rysy procesu tvorby zjitn odpozorovnm v prbhu desetiletho psan tohoto literrnho tvaru. na obecn rysy tvorby je aplikovn konkrtn text. Pohdka je pedloena dtskmu teni a jsou vyvozeny zvry pro nov vznikajc texty. Prce rozkrv pozad tvorby pohdek, je vyslovena teze o vzdln autora a je naznaen zpsob prce s odbornm materilem. Prosazovanm pohledem je nazrn na pohdky z hlediska mt, ale lze se seznmit i s postojem jungovsk psychologie a strukturln analzy. V zvru jsou naznaeny konkrtn zpsoby vyuit pohdek v podmnkch bnho kolnho vyuovn na II. stupni zkladnch kol.

Vedouc prce: PaedDr. Frantiek Skorunka

Ji Stoes

Vvojov promny dobrodrunho nru v novodob esk literatue pro mlde

Diplomov prce byly zpracovna s clem postihnout vvojov promny dobrodrun przy pro mlde v letech 1945-2000 v eskm spoleenskm a literrnm kontextu. Je rozdlena na dv sti. V prvn, teoretick, je sledovn vvoj dobrodrun literatury od jejch potk a po souasnost a jsou definovny prvky, kter ji vymezuj jako samostatn nr. V dalch kapitolch je vnovn prostor analze konkrtnch knih, doplnn strunm portrtem u reprezentativnch autor. Rozbor jednotlivch dl je zaloen na ist subjektivnm tenskm proitku, draz je kladen na postien principilnho kritria dobrodrunosti. Vedle zmapovn povlenho vvoje esk dobrodrun literatury si vak tato diplomov prce klade cl mnohem zvanj. Sna se prokzat, e obvykl deklasace dobrodrun przy do polohy oddechov etby je nesprvn a e tento nr zaujm v literrnm rozvoji dtskho tene mnohem vznamnj postaven, ne kter mu je eskou kritikou mnohdy pisuzovno.

Vedouc prce: doc. PaedDr. Jaroslav Toman, CSc.

Petra erven

Nedostatky mluvenho projevu k zkladnch kol

Diplomov prce se zabv nedostatky v mluvench projevech k druhho stupn Z, tj. estho a devtho ronku.

Je rozdlena do pti kapitol. Prvn tyi kapitoly jsou zaloeny na rozboru nahrvek ve vech jazykovch rovinch, a to hlskoslovn, tvaroslovn, syntaktick a lexikln. Pt kapitola pak zahrnuje aplikaci vsledk prce v pedagogick praxi.

Clem prce je popsat autentick obraz stavu mluvench projev k estch a devtch ronk a pedevm poskytnout zptnou vazbu uitelm eskho jazyka.

Vedouc prce: PhDr. Milena Noskov

Jana tablov

rove mluvy modertor publicistickch poad

Diplomov prce se zabv komunikac v televiznch poadech Kotel, V prav poledne a Sedmika. Prvn st je vnovna vymezen pojmu styl a charakteristice publicistickho stylu. Dle je rozvedena kapitola o hromadnch sdlovacch prostedcch. Nsleduje krtk pojednn o publicistice psan, o mluvench projevech a zkladnch znacch publicistiky mluven, vetn teorie dialogu. Praktick st diplomov prce vychz z rozboru jazykovho materilu, kter byl zskn videozznamem ve zmnnch televiznch poad v asovm rozmez jednoho a pl roku, v dob od z roku 1999 do bezna roku 2001. Dal kapitoly pinej analzu jazyka na zklad zskanho materilu. V zvru jsou uvedeny poznatky zskan rozborem materilu a obecn shrnut rovn mluvy astnk komunikace.

Vedouc prce: PaedDr. Bohumila Junkov, CSc.

Drahoslava Vchtov

Protiklad spisovnosti a nespisovnosti v souasn esk komunikaci

Diplomov prce se zabv protikladem spisovnosti a nespisovnosti projevujcm se ve vech jazykovch rovinch, tzn. fonetick, morfologick, syntaktick a lexikln. Clem je zachytit vvojov tendence v souasn komunikaci na zklad analzy komunikt vybranch z rznch oblast (nap. komente, kulturn rubrika apod.).

Vedouc prce: PhDr. Milena Noskov

Vladimra Kabkov

Aktuln problmy dtskho tenstv starho kolnho vku

Clem diplomov prce je postihnout tensk zjmy dt starho kolnho vku, k 6.-9. ronku zkladn koly. Teoretick st je zamena na vnitn a vnj initele, kte vznamn ovlivuj vztah pubescent k etb. V praktick sti jsou vyhodnoceny a analyzovny vsledky vzkumu. Zvry, kter z tchto zskanch materil vyplvaj, mohou pomoci uitelm v jejich sil o vytven kladnho postoje svch k k literatue a tm obohatit jejich vvoj.

Vedouc prce: doc. PaedDr. Jaroslav Toman, CSc.

Nina Landsmannov

oa jako pam a literrn stylizace

Diplomov prce se zabv problematikou tmatu oa, zitk z koncentranch tbor i atmosfry pedchzejc transportm do tchto tbor. V prvn sti je zachyceno autentick svdectv pamtnice tchto udlost. Pan K. Hermannov oivuje minulost a prozrazuje sv vzpomnky. Vyprv a popisuje tyt motivy, kter jsme slyeli tisckrt: transport, Terezn, nemocnice, strach a nadje. ani jednou vak nemme dojem, e by se svdectv opakovala. Nsleduje konfrontace s umleckm ztvrnnm v beletrii Ladislava Fukse, Pan Theodor Mundstock (1963) a Jiho Weila ivot s hvzdou (1949). Soust diplomov prce je komparace jednotlivch autorskch pstup podle zpodoben jednotlivch motiv zvolenho tmatu. Pro nzorn piblen je uita citace ryvk. Ve je defilovno vlastnm komentem.

Vedouc prce: Dr. Michal Bauer

Eva Neumannov

Synsmantika v umleckm textu

Clem diplomov prce bylo analyzovat ve vybranm umleckm textu vyuit nesamostatnch slovnch druh. Vzhledem k bohatosti materilu jsme ze synsmantickch slovnch druh rozpracovali pouze pedloky, jak primrn, tak sekundrn. Prepozice byly dle posuzovny z hlediska jejich vznamu, funkce ve vtnch strukturch danho textu a tak podle etnosti vskytu.

Vedouc prce: PaedDr. Jarmila Alexov, CSc.

Eva Tich

K jazykov strnce mluvench a psanch projev tho autora

Jedn se o soubor text, kter zachycuj ob podoby jazyka (mluvenou a psanou). Jejich autoi jsou rznho vku, doshli odlinho stupn vzdln, avak jejich spolenm kolem bylo zachytit tent obsah sdlen v mluven a psan form. kolem bylo nalzt jejich specifick znaky v jednotlivch sfrch. Analza je provdna v rovinch hlskoslovn, syntaktick, morfologick a lexikln mluvenho projevu. V prvn sti, teoretick, je uvedena obecn charakteristika zkouman problematiky, jsou zde vysvtleny termny uvan v praktick sti. Nsleduje praktick st vnovan jazykovch projevm a jejich analzm. V zvru jsou shrnuty zjitn poznatky, nabzen monosti uplatnn v pedagogick praxi a vyhldky do budoucnosti.

Vedouc prce: PaedDr. Jarmila Alexov, CSc.

Jana tpnov

Aktuln profil dtskho tene mladho koln vku

Diplomov prce je vnovna otzkm tenstv dtte druh poloviny devadestch let. V teoretick sti nastiuje irokost tematiky dtskho tenstvm jej komplexn zobrazen je zvisl na propojen pstup psychologickch, sociologickch, literrnvdnch i poznatk teorie literrn vchovy. Prvn st je vnovna promnm psychiky dtte mladho kolnho vku. Nsleduje st vnovan vztahu literatury pro dospl a literatury pro dti a mlde. Tet st svmi vybranmi tmaty postihuje zkladn promny dtskho tenstv. Spolu s uvedenmi preferovanmi nry charakterizuje jeho souvisl tensk vvoj, naznauje jeho progresivn smr utven vztahu dtskho tene k etb hodnotn literatury. Posledn kapitola informuje o provdnm przkumu a hodnot jeho dl zjitn.

Vedouc prce: doc. PaedDr. Jaroslav Toman, CSc.

Jana Srnov

Pvodn adaptace bible pro dti a mlde vydan v devadestch letech

Diplomov prce se zamuje na jeden z hlavnch nr dtsk literatury s nboenskou tematikou. V literrn teoretick sti definuje nr adaptace bible pro dti a mlde, nastiuje problematiku vzniku bible, jejho dlen a literrnch druh a forem. Sleduje vvoj biblickch adaptac v esk literatue pro dti a mlde do roku 1989, vce se vnuje dlm zaazenm do Zlatho fondu literatury pro dti a mlde. Ve druh sti charakterizuje legendrn pohdku, legendrn povst a pbhovou przu s dtskm hrdinou a v pehledu seznamuje s tituly tchto nr (reedicemi i pvodnmi) vydanch v devadestch letech s odkazy na odbornou literaturu. Tet stejn st tvo literrn interpretace pvodnch adaptac devadestch let. Dl je podle zkladn funkce textu. Sousted se na analzu tematick, kompozin a jazykov vstavby a na prci autora s pedlohou.

Vedouc prce: doc. PaedDr. Jaroslav Toman, CSc.

Ladislav Lojka

Estetick norma budovatelskho romnu a jej konkretizace v pojet Jana Mukaovskho

Diplomov prce vychz z teoretickch stat (Estetick funkce, norma a hodnota jako sociln fakty; Estetick norma). Prce v teoretick sti uvd obecnou charakteristiku normy a jej jednotliv sloky. Zrove pibliuje smr socialistickho realismu a sm nr budovatelskho romnu. Kategorie estetick normy (jej konkrtn podoba) jsou npln praktick sti (vychz z romn K. F. Sedlka, T. Svatopluka, A. Bernkov, J. Otenka a P. Bojara). Diplomov prce se zamuje i na zmnu normy v prbhu 50. let, soust je i seznam literatury k tmatu.

Vedouc prce: Dr. Michal Bauer

Olga vadlenov

umava v przch Karla Klostermanna

Diplomov prce se zabv eskojazynou przou vydanou do roku 1923. Pozornost je soustedna pedevm na klov dla, je zaujmaj prostor esko-bavorskho pomez centrln umavy. Clem prce je sledovn postupnho utven obrazu umavy, piem se nesousted pouze na rovinu tematickou a motivickou, ale zkoum i promny zpsobu narace, zpsob literrn vstavby prostoru a tvrn otzky obecn. Prce se opr pedevm o Stanzelovu naratologickou teorii, Teorie vyprvn. Jednotliv kapitoly jsou postupn vnovny tmto romnm a povdkovm souborm. Ze svta lesnch samot a V rji umavskm, V srdci umavskch hvozd, Skli a Kam spj dti, Bl samum a Urvan listy, Zmizel osada, Odysea soudnho sluhy a dal povdkov tvorba.

Vedouc prce: doc. PhDr. Dalibor Tureek, CSc.

Monika Voln

Historie, souasnost a vznam stlch amatrskch divadel v eskch Budjovicch (J. K. Tyl, D 111)

Tato diplomov prce se sna ucelit djiny amatrskch soubor J. K. Tyl a D 111 a ukzat, e mal scny jsou nezbytnou soust naeho kulturnho ivota.

Vedouc prce: Mgr. Jana Sklov

Libor Szojka

Lexikln vzkum Sobnovska

Zkladem diplomov prce je lexikum sebran Ing. Zdekem Jan. Prvn (teoretick) st se vnuje zkladnm otzkm oboru dialektologie. Nsleduje histirock pohled na zkoumanou oblast. V praktick sti je pozornost vnovna pedevm klasifikaci dialektism a pejmkm z nminy. Plohu tvo ukzky z nench text, diferenn a ideografick slovnek.

Vedouc prce: PaedDr. Zbynk Holub, Ph.D.

David Komma

Frantiek imeek, ivot, dlo a jin spekulace

Diplomov prce se zabv ivotem a dlem F. imeka (nar. 1842 v Mlnech u Choustnka, zemel roku 1877), je pspvkem k regionln literatue. Prce je zaloena na pramennm materilu, je snahou o zaazen F. imeka do esk literatury. imeek byl bsnkem, realistickou zkratku dovedl uplatnit ve vybrouench soudnikch.

Vedouc prce: PaedDr. Frantiek Skorunka

Petr Ddouch

Tematick a nrov promna historick przy 60.let

Prce je zaloena na interpretaci vznamnch dl historick przy 60. let. Nejdleitjmi z nich jsou pravda o zkze Sodomy Ivana Ke, Tovarystvo Jeovo Jiho otoly a est a slva Karla Michala. Autor vychz ze studie esk historick romn 1945-1965 Blahoslava Dokoupila, opr se o dobov asopisy, pokou se zjistit, jak se li historick prza 60. let od pedchozho obdob.

Vedouc prce: PaedDr. Frantiek Skorunka