Anotace diplomovch prac - 2001 - Katedra fyziky
Anotace diplomovch prac - 2001
Katedra fyziky
Jan Novotn
Metody men elektrickch veliin pi revizch elektrickch zazen a hromosvod
Bakalsk prce se zabv problematikou men elektrickch veliin pi revizch elektrickch zazen a hromosvod.
Obsahem jsou pklady jednotlivch reviznch zprv (zprva o revizi hromosvod, elektrick instalace, elektrickho nad a elektrickch spotebi), bakalsk prce seznamuje s jednotlivmi metodami men, osvtluje problematiku chyb men, popisuje principy reviznch mcch pstroj, ktermi byly nameny uveden hodnoty.
Clem tto bakalsk prce bylo seznmen s problematikou reviz, upozornn na jejich dleitost a zpracovn hodnot namench v praxi.
Vedouc prce: PaedDr. Petr Admek, Ph.D.
Josef Tich
Vyuit PC ve strojrenstv
(se zamenm CNC systmy)
V tto prci se zabvm vyuitm PC ve strojrenstv. Zamil jsem se na jednu st vyuit a to na CNC systmy. kolem m prce je ble seznmit tene s vyuitm CNC stroj, jejich konstrukc, ovldnm a programovnm. V sti seznmen je uveden popis mechanick sti a ovldac sti (elektronick st). Dle je uveden nstin postupu programovn tchto stroj.
Vedouc prce: Ing. Michal er
Miroslav Tichk
Vyuit PHP a ASP pro tvorbu WWW strnek
Bakalsk prce pojednv o skriptovacch internetovch jazycch PHP (PHP: Hypertext Preprocesor) a ASP (Active Server Pages). Pouvaj se pro tvorbu dynamicky generovanch HTML strnek a to na stran www serveru. Jsou to revolun skriptovac jazyky. Pomoc skript je mon udlat z vaich strnek dynamick, tedy promnliv, WWW strnky. Nap. mete velmi jednodue udlat webovsk chat, ankety, napojovat se na rzn databzov systmy, atd. Mete si naprogramovat vlastn WWW potadlo, vlastn nvtvn knihu nebo i teba profesionln internetov obchod.
Vedouc prce: Ing. Michal er
Ji Tomek
Uit programu Famulus pi rozboru a een fyziklnch loh
Tato prce se zabv uitm programu Famulus pi modelovn a simulaci vybranch fyziklnch loh a experiment. V prci jsou uvedeny monosti aplikace VT ve fyzice a to zejmna pi tvorb model a simulaci. Dle jsou zde popsny paramerty systmu Famulus a monosti jeho pouit. Nejvt pozornost je vnovna rozboru vybranch fyziklnch tmat a nsledn tvorb model v programu Famulus.
Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk
Luk Valenta
Kontroln zkouky asfaltovch sms
Clem tto bakalsk prce je snaha alespo sten poukzat na sloitost kontroly zpracovvanho materilu pouvanho na vrobu kvalitn asfaltov smsi z hlediska fyziklnho a mechanickho, i na sloitost kontroly smsi materil jako takovou. Hlavn npln tmatu je zskvn namench hodnot pomoc mcch pstroj a zazen akreditovan laboratoe, zpracovvn vsledk a porovnvn tchto vsledk s SN a diskuse o vhodnosti mench materil.
Vedouc prce: Mgr. Pavel K
Petr Macek
Uit programu ISES pi zpracovn men
Clem tto bakalsk prce je seznmit tene s vyuitm vpoetn techniky ve fyzice, konkrtn ve spojen PC s experimentlnmi mcmi systmy. Zde je pouit systm ISES. Pota je zde vyuvn jako ON-LINE systm, pomoc nho meme nejen zpracovvat namen hodnoty experiment, ale tak pomoc nho dme cel experiment, tzn. pota je soust mc aparatury. Nsledn je uvedena realizace a konstrukce mcho zazen, kter bezpochyby zv monosti systmu ISES pi provdn vybranch fyziklnch experiment a jejich nsledn demonstrace je pnosem pro vuku fyziky.
Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk
Marek Weyda
Vyuit LabVIEW
Tato bakalsk prce se zabv vyuitm grafickho programovacho jazyka LabVIEW pro pstup k sriovmu rozhran. Programovac jazyk LabVIEW je uren pro vytven vdeckch a technickch aplikac, zejmna z oblasti men a zen. Je vynikajcm eenm pro vytven tchto aplikac a to nejen kvli jeho uren, ale i dky jednoduchosti programovn v nm. Prvn kapitola tto bakalsk prce podv zkladn popis vvojovho prosted LabVIEW a vysvtluje rozdl mezi grafickm programovacm jazykem a textov orientovanm programovacm jazykem. V prvn kapitole jsou tak popsny prvky vvojovho prosted, kter jsou vyuity ve vytvoench programech, jen jsou soust bakalsk prce. U popisu vtiny prvk je piloen i obrzek, na kterm je zobrazena ikona zastupujc v blokovm diagramu pslun prvek. Blokov diagram je ve vvojovm prosted LabVIEW zdrojovm kdem. Druh kapitola se zabv hardwarem sriovho rozhran a penosem znak po sriov lince. Je zde popsna jednosmrn i dvojsmrn komunikace, vyuit vodi podle normy RS-232-C, hardwarov a softwarov handshaking, synchronn a asynchronn komunikace, vytven rmc pi asynchronn sriov komunikaci, penosov rychlost a podobn. Velk st popis je doplnna obrzkem nebo tabulkou. Tet kapitola popisuje prvn vytvoen program, kter slou k odposlechu komunikace dvou sriovch zazen. Je popsn princip innosti tohoto programu a jeho jednotliv funkce. Na zklad vsledk tohoto programu byl vytvoen druh program, kter je uren k ovldn digitlnho fotoapartu firmy Olympus po sriov lince. O tomto programu a o jeho jednotlivch funkcch pojednv tvrt kapitola. V n je podrobn popsno pouit programu pi ovldn digitlnho fotoapartu. Oba vytvoen programy jsou piloeny k bakalsk prci na CD mdiu.
Vedouc prce: Ing. Michal er
Pavel Vaas
Fyzikln aspekty bioniky
(Bionika)
Slovo bionika je akronymem ze slov biologie a technika. Biologie (ec. bios = ivot) je souhrn vd o iv prod. Ve starovk filozofii znamenal pojem "fyzika" (staroec. fyzis = proda) nauku o cel prod. Dnes znamen vdu o zkladnch vlastnostech ltek a pol. Slovo bionika je star 40 rok.
Bionika je vda, kter se zabv pemnou a pouitm konstrukc, projev a vvojovch zsad biologickch systm. Je tedy hraninm oborem mezi biologi a technikou. Vyuv poznatk o stavb a funkcch ivch systm k een technickch a technologickch problm.
lovk ji me vyut ke konstrukci originlnch vtvor s vhodnmi parametry, nap. vzkumem nervov soustavy ivoich s pouitm v elektronice a informan technice, studiem smyslovch orgn s vyuitm v lkastv, zkoumnm struktur a stavby organism s vyuitm pro nvrh stavebnch konstrukc atd.
Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk
Miroslav Hazuka
Men asu a slunen hodiny
V bakalsk prci jsem se v prvn sti zabval problematikou asu. Byly zde uvedeny zkladn nzory na as a postupn vvoj men asu. Druh st m prce pojednv o kalendch. V tto sti jsem se zamil na slunen kalende, msn kalende, lunisolrn kalende a jin kalendn soustavy. Hlavnm clem tto prce byla vlastn konstrukce slunench hodin a proto jsem se v posledn kapitole vnoval tomuto tmatu.
Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk
Petr Votruba
Kmity a vlnn v experimentech
Obsahem m bakalsk prce je fyzikln popis vlnn a jeho demonstrace a nvrh Kundtovy trubice s vodou. V prvn sti je popsno vlnn jako takov, druh st obsahuje pokusy, kter demonstruj kinematiku a dynamiku postupnho vlnn, interferenci vlnn, stojat vlnn, Dopplerv jev, vznik a en zvuku ve vzduchu a vku tnu. V posledn sti je popsna Kundtova trubice klasick, elektronick a nvrh Kundtovy trubice s vodou.
S klasickou Kundtovou trubic, kter m reproduktor jako zdroj zvuku, meme mit rychlost sen zvuku ve vzduchu. Pouijeme-li jako zdroj zvuku ty, d se zmit rychlost en zvuku v materilu, z kterho je ty vyrobena, znme-li rychlost en vlnn v plynu, kter obsahuje trubice. Poslednm bodem m bakalsk prce byl nvrh Kundtovy trubice s vodou, na kter se d demonstrovat stojat vlnn vznikajc pod povrchem vodn hladiny a mit rychlost en vlnn ve vod.
Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk
Ing. Petr imek
Souasn principy snmn a zznamu obrazu a trendy dalho vvoje ve videotechnice
Principy snmn a zznamu obrazu. Vvoj elektronickho snmn a zpracovn obrazov informace. Digitln technika pro zpracovn a ukldn obrazovch dat. Pehled a parametry jednotlivch systm zznamu. vod do problematiky techniky snmn a zznamu obrazu s vysvtlenm princip a specifikac jednotlivch systm, kter jsou nebo v dohledn dob budou vyuvny v oblasti neprofesionln videotechniky.
Vedouc prce: PaedDr. Petr Admek, Ph.D.
Ale Faust
Men prtoku proudcho plynu
V prvn sti tto bakalsk prce jsem v jednotlivch kapitolch popsal a porovnal rzn druhy men prtoku plynu.
Dal st prce je vnovna zvolen nejvhodnj z popsanch metod men prtoku plynu, kter proud do plazmachemick komory, uren k holografick interferometrii a optick diagnostice plazmatu.
Vedouc prce: RNDr. Ji Kalk, Dr.
Ondej Novk
Zklady a praktick vznam audiometrie
V tto bakalsk prci se zabvm audiometri jak ze strnky teoretick, tak z praktick. Jsou zde popsny zkladn teoretick znalosti z audiometrie. Dle tato prce obsahuje popis stavby a funkce sluchovho orgnu. Nakonec je zde popsna prce pi audiometrickch mench, zpracovn a vyhodnocen jejich vsledk, piny vzniku odchylek men. V ploze je uvedeno nkolik konkrtnch audiogram vyetovanch osob zskanch bhem praxe na oddlen hygieny prce OHS v Tboe. Takt je zde popis sloen a prce s audiometrem AS 53.
Vedouc prce: Mgr. Pavel K
David Boreck
Men zkladnch charakteristik a parametr vysokovakuov aparatury AV63 s psluenstvm
Teoretick st zan vodem do vakuov fyziky, jejm vyuitm a procesy probhajcmi ve vakuovm systmu. Dle se zabv zdroji plynu ve vakuovm systmu, zskvnm nzkch tlak a metodami jejich men.
V sti praktick je potom pmo popsna vysokovakuov aparatura AV63 a jsou zde uvedeny vsledky men poklesu a nrstu tlaku v evakuovanm prostoru, porovnn skuten a efektivn erpac rychlosti a vpoet proudu molekul plynu do vakua.
Vedouc prce: RNDr. Ji Kalk, Dr.
Pavel Martnek
Men tepelnch deformac
Tato bakalsk prce popisuje nkter zkladn senzory pro men teploty a posuvu a to jak pro kontaktn, tak i bezkontaktn snmn dan veliiny, dle popisuje dynamick i statick vlastnosti tchto senzor. V dalm bod je prce zamena na potebn hardware a software, kter je potebn k vlastnmu men. V poslednm bod jsou vsledky vlastnho men oteplovn a tepelnch deformac spolu s chybami men, kter jsou u men obecn nejastj.
Vedouc prce: Mgr. Pavel K
Tom Chadim
Vyuit technologie Flash pro tvorbu WWW strnek
Bakalsk prce pojednv o programu Macromedia Flash. V tto prci jsem se zamil na podrobn popsn pracovnho prosted programu, jeho monost a vyuit jeho aplikac na Internetu. V kad dleit kapitole jsem na konci uvedl pklad. Praktickou st m prce tvo internetov prezentace katedry fyziky.
Vedouc prce: Ing. Michal er
Petr Nmeek
Obrazov zznam pohybovch jev
Prce je vnovna zobrazen a rozfzovn pohybovch jev, tj. vtok kapaliny z st trubice vetn rozpadu sloupce vytkajc kapaliny, odtrhvn kapky od hrdla trubice a jejmu dopadu na vodn hladinu, vzniku a pohybu bubliny vodn pry smrem k vodn hladin ve vrouc kapalin.
Prce popisuje a vysvtluje zkladn funkce analogov a digitln videokamery, dle popisuje teoretick poznatky o ji zmnnch djch, obsahuje i soubor obrzk zachycujc nkter vybran pohybov fze sledovanch dj a to v asovm sledu. Jevy byly studovny pomoc digitln videokamery a zskan zznamy zpracovny s vyuitm vpoetn techniky.
Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel David, CSc.
Petr Kornatovsk
Men intenzity magnetickho pole
V tto bakalsk prci je popsno teoretick men intenzity magnetickho pole. Jak teorie magnetickho, tak i geomagnetickho pole. Je zde popsna kompletn konstrukce pstrojovho zesilovae, A/D mcho systmu a Hallovy sondy. Dle zadn bakalsk prce byla provedena kalibrace mcho systmu, vpoet citlivosti, dle promen magnetickho pole v okol dlouhho pmho vodie, men plochy 120×120 cm, rozrastrovan po 5 cm a nakonec thodinov men vertikln sloky magnetickho pole v laboratoi slo 224.
Bakalsk prce obsahuje t tabulky namench hodnot a jejich grafick zobrazen.
Vedouc prce: PaedDr. Petr Admek, Ph.D.
Roman Adam
Konstrukce karty analogov-digitlnho pevodnku pro sbrnici ISA
Prce se zabv A/D pevodnky, popisem potaov sbrnice modelu XT i AT. Z tchto st vychz een problematiky spojen s vlastnm nvrhem a konstrukc mc karty pro sbrnici ISA. Dle e problematiku adresace a softwarov obsluhy tto mc karty. Zkonstruovanou kartou byla pomoc autorova obslunho programu provedena jednoduch men, jejich vsledky jsou v prci uvedeny. Tato prce m tedy spe charakter nvrhov pruky a technick dokumentace obsahujc ve podstatn pro nvrh, konstrukci a pouit ve zmnnho zazen.
Vedouc prce: PaedDr. Petr Admek, Ph.D.
Mgr. Petr Jik
en a rozloen akustickho signlu v nahrvacm studiu
Obsahem bakalsk prce je promen hlasitosti vybranch frekvenc ve stanovench mstech mstnosti nahrvacho studia a dlky dozvuku v tomto prostoru, za elem uren akustickch vlastnost mstnosti studia. Vsledky men jsou tabelrn a graficky zpracovny. Na zklad vsledk jsou navreny nkter technick een, slouc ke zlepen akustickch vlastnost prostoru nahrvacho studia.
Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel David, CSc.
Frantiek Matas
Nvrh a konstrukce manulnho ovldn erpac rychlosti difzn vvvy vysokovakuov aparatury AV 100
V prvn sti prce jsou uvedeny potebn teoretick informace z vakuov fyziky. Jsou zde vyloeny: kinetick teorie plyn, objemov procesy, povrchov procesy a procesy probhajc ve stnch vakuovch systm.
V druh praktick sti prce je uvedena innost vakuov aparatury AV 100 a podrobn popsno manuln ovldn s rozborem jeho funkce. Soust jsou schmata zapojen.
Vedouc prce: RNDr. Ji Kalk, Dr.
Bohuslav Vyroubal
Dvoudob spalovac motory
V vodn sti je popsno zkladn rozdlen spalovacch motor. Od 3. kapitoly je prce zamena na dvoudob vozidlov motory, piem v sti pojmenovan jako "Zapalovac jednotky" jsou vysvtleny nkter vhody, nevhody a funkn principy jednotlivch systm. V kapitole "Vlec a pst" najdeme rozdlen pracovnch vlc podle technologi, pomoc kterch se vlec vyrb. 6. kapitola obsahuje zkladn poadavky na palivo potebn k vytvoen kvalitn zpaln smsi. Dle jsou vysvtleny nkter problmy symetrickho rozvodu, kter nastvaj pi pouit pstu jako hlavnho rozvodovho orgnu. V prci jsou tak zahrnuty alternativy, kter z sti e nevhody symetrickho rozvodu. V zvren sti je nastnna problematika tkajc se emisnch sloek vfukovch plyn, jejich dodaten pravy a metod s pstroji, ktermi se koncentrace jednotlivch komponent zjiuj.
Vedouc prce: RNDr. Ji Kalk, Dr.
Petr Florin
Vyuit digitlnch technologi pro vizualizaci
Tato bakalsk prce obsahuje podrobn informace o technickch zazench jako jsou digitln fotoaparty, skenery a digitln kamery. Pro kad zazen je zde piblen princip innosti, jeho funkce a prce s nm, dle jsou zde celkem podrobn popsny technick monosti a nejvhodnj oblast jeho pouit v bn i profesionln praxi. Vtina modernch pstroj stav na zkladech, kter jsou uvedeny v tto bakalsk prci. Kad, kdo m alespo sten znalosti z tohoto oboru, zde me najt informace, kter jsou i nad rmec jen pouhho zkladnho pehledu.
Dalm pnosem je multimediln aplikace, kter je piloena k tto bakalsk prci. Spolu s ukzkou monost, jak vyut materilu zskanho pomoc ve uvedench zazen, je zde pibleno prosted, v nm tato multimediln aplikace byla vytvoena.
Vedouc prce: Ing. Michal er
Kamil Caprka
Men hlunosti na rznch typech kol
V vodnch kapitolch tto bakalsk prce jsou objasnny zkladn principy men a vyhodnocovn hladin hluku a poukzno na negativn dsledky vlivu hluku na zdrav lovka. V praktick sti je popsno men hlunosti ped budovami a v przdnch tdch vybranch eskobudjovickch kol. Na n navazuje experimentln men hlunosti bhem vuky se zamenm na jednotliv typy prce vyuujcho s ky (vklad, frontln vuka apod.) Tato men jsou v zvru srovnvna s rznmi hlukovmi situacemi ze koln (hlavn pestvka, hlen rozhlasu) i mimokoln praxe (mstsk park, silnice).
Vedouc prce: PaedDr. Ji Tesa, Dr.
Hudec Vclav
Vyuit technologie FLASH ve fyzice a pi men
kolem tto bakalsk prce bylo zjistit uplatnn technologie FLASH ve fyzice. FLASH se ukazuje jako dobr nstroj pro tvorbu fyziklnch prezentac, vukovch aplikac i uivatelskho prosted fyziklnch informanch systm. Praktick st tto prce demonstruje jednu z monost vyuit. Dokazuje, e v animanm prosted FLASH nen problm vytvoit plnohodnotnou aplikaci napklad pro vykreslen graf, tvorby tabulek i vykreslen schmat elektrickch obvod.
Pomoc tzv. third-party 3D aplikac, jen pracuj s SWF formtem, jakm je napklad Swif.t3D, se daj vytvet prostorov animace. To umouje autorm tchto aplikac neomezovat se jen na plochu, ale uvat ve svch schmatech i fyziklnch prezentacch i prostoru.
Vedouc prce: Ing. Michal er
Vendula Pfeiferov
Soubor demonstranch experiment na tlak par a plyn
V prci je popsn nvrh, realizace a metodick postup nov navrench pokus demonstrujcch: 1. tlak sytch par kapalin (nap. vody, lihu, benzinu apod.) v zvislosti na teplot, 2. skupenskho kondenzanho tepla vody pomoc navren tzv. tepeln trubice. V vodn kapitole je popsna teoretick problematika demonstrovanch jev a zkonitost.
Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel David, CSc.
Miroslav Pcha
Komparace rznch druh uebnic fyziky pro Z
Tato diplomov prce se zabv komparac vybranch uebnic fyziky pro Zkladn koly. Jedn se o uebnice fyziky pro sedm ronk. Autorem prvn uebnice je RNDr. Martin Machek, CSc. Druhou z uebnic zpracovala autorsk dvojice PaedDr. Frantiek Jchim, PaedDr. Ji Tesa, Dr. Tet uebnice je zpracovan autorskou dvojic PaedDr. Ji Bohunk, doc. RNDr. Rena Kolov, CSc. Mimo to, diplomov prce rovn porovnv filozofii vuky fyziky v rznch projektech vzdlvn. Konkrtn jde o Zkladn kolu, Obanskou kolu a Waldorfskou kolu.
Vedouc prce: PaedDr. Ji Tesa, Dr.
Luk Kostohryz
Geometrick optika a jej uit v optickch pstrojch, zejmna v lkastv
Tato diplomov prce mla za svj cl shrnout a hloubji proniknout do problematiky fyziologie oka, refraknch vad a jejich mon korekce. Tato oblast je velice irok, proto jsme se zamili v prvn sti na zklady optickho zobrazovn, dle na anatomii oka a korekci refraknch vad pomoc brlovch skel a kontaktnch oek. Prce roziuje klasick pohled na problematiku lidskho oka s uitm modernch vsledk studovan problematiky.
Vedouc prce: doc. RNDr. Vojtch Stach, CSc.
Josef Konopa
Komparace uebnic fyziky pro Z v R a Rakousku
Tato DP srovnv pojet vuky fyziky na Z v R a Rakousku. Podv pehled a srovnn vzdlvacho systmu v obou zemch. Srovnv zvolen tematick celek v obou pojetch vuky fyziky, zamuje se na formln grafick zpracovn uebnic, rozsah a obsah probranho uiva, experimenty, kvantitativn a kvalitativn lohy, aplikace na praxi, mezipedmtov vztahy. Hlavn st tto prce je nvrh vlastnho pojet vuky danho tematickho celku na zklad proveden komparace.
Vedouc prce: PaedDr. Ji Tesa, Dr.
Martin Mendel
Vznik a vvoj hvzd
Diplomov prce "Vznik a vvoj hvzd" je pojata jako populrn naun text, kter by ml nepli nronou formou prezentovat nejnovj znalosti a objevy z kosmologie a pbuznch obor. Obsahem prce je nahldnut do historie vesmru, vzniku a vvoje hvzd a ostatnch vesmrnch objekt. Velk st prce je tak vnovna aplikaci poznatk z modern fyziky.
Z didaktickho hlediska je prci mono vyut jako zkladn ucelen zdroj informac na jejich zklad lze zejmna na stednch kolch vybudovat komplexn pedstavu o vzniku a vvoji vesmru.
Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk
Jaroslav Kore
Uebn text na tma vnitn energie, teplo
Obsahem diplomov prce je uebn text na tma Vnitn energie, teplo, v rozsahu pro zkladn koly a gymnzia. Uebn text pro gymnzia je doplnn uivem, navazujcm a prohlubujcm ji probranou ltku. Pi nvrhu text byl brn zetel na vyuit model pi vuce.
Rozsah a hloubka probran ltky a vbr tmat odpovd rozsahu uiva na pslunm stupni, nejde o vdeckou prci. Tot plat i o prohlubujcm uivu - jde jen o jednoduch nstin a vod do problematiky.
V uebnm textu je vzhledem k jeho povaze zohlednno didaktick hledisko.
Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk
Antonn lek
Elektronika v zen hnacho agregtu silninch motorovch vozidel
Tato diplomov prce se zabv vyuitm elektroniky a vpoetn techniky pi zen ppravy zpaln smsi u zehovch motor a jejich vlivem na snen emis kodlivch plyn pedevm u silninch motorovch vozidel.
Clem prce je srovnn sloen vfukovch plyn motor starch typ vozidel s novjmi typy motor, vybavenmi elektronickm zenm ppravy zpaln smsi a katalytickou pravou vfukovch plyn.
Vedouc prce: RNDr. Ji Kalk, Dr.
Petr Kovsk
Aplikace Modulrn stanice DIAMO-S na vodn cest JETE
Dvodem stle rostoucch poadavk na prmyslovou vrobu vede k hledn monost jak produkci zefektivnit a zlevnit. Jednou z monost jak toho lze doshnout je zdokonalit vrobn procesy.
V tto diplomov prci je piblen dc systm DIAMO-S, kter je nasazen na vodn cest Jadern Elektrrny Temeln. V prci jsou eeny technick a programov prostedky s ukzkou efektivnho zen malho technologickho celku.
Vedouc prce: PaedDr. Petr Admek, Ph.D.
Jan Jeremi
Metody analzy a syntzy linernch regulanch obvod a jejich aplikace na dic systm DASOR 601 JR
Tato prce by mla bt vodem do problematiky linernch regulanch systm. Tvo pehled zkladnch vlastnost systm a nkter nvody k jejich vyuit pro dal studium. Nen zde een problm nelinernch systm ani problm digitlnch (slicovch) regultor.
Vzhledem k tomu, e praxe vychz pi nvrhu regulanch systm ve vtin ppad z pechodov charakteristiky, je zde kladen draz na jej vyuit jak k sestrojovn frekvenn charakteristiky v polrnch souadnicch, tak v logaritmickch a nvazn na posuzovn obvodu z tchto charakteristik.
Vm, e tento materil spln svoji funkci a poslou k pehledu o problematice regulanch systm.
Vedouc prce: Ing. Michal er
Martin Janovsk
dic a informan systmy Westinghouse na JETE
elem tto knihy, je nastnit jednotliv vazby mezi pouitmi systmy SK a zdvodnn jejich nasazen v dcm procesu jadern elektrrny. Dle pak na jednom vybranm zazen je podrobnji popsna jeho innost a zpsob komunikace s okolm.
V zvru je proveden vpoet asovho seku, kter je nutno vylenit procesoru aby mohl sv data bezpen odvyslat na sbrnici.
Vedouc prce: PaedDr. Petr Admek, Ph.D.
Ji Kodad
Nasazen dicho a automatizanho systmu DPU na JETE
Tato prce by mla slouit jako pehledn informace o vech technickch prostedcch Westinghouse pouitch na JE Temeln, se zamenm na funkci dicho a automatizanho systmu WDPF realizovanho pomoc stavebnice DPU. Snahou tohoto textu nen pochopit veker detaily pouit pi zen a regulaci, ale seznmit se s celkovou strukturou a strategi tchto dicch systm.
Vm, e tento materil splnil svoji funkci a poslou k irmu pohledu na zen technologickch celk jako takovch.
Vedouc prce: Ing. Michal er
Petr Polk
Softwarov vybaven a jeho kontrola u ochrannch systm v energetice pro JETE
Dvodem stle vtho vyuit digitlnch systm je rychlost a pesnost s jakou zpracovvaj potebn data. S vysokm tempem rozvoje roste i jejich sloitost. Je mnoho odvtv, kde je zkladnm poadavkem spolen s vyuitm digitln techniky zajitn stability a spolehlivosti.
V tto diplomov prci je eena problematika vvoje a kontroly programovho vybaven rozshlch potaovch systm s ohledem na platn mezinrodn normy a bezpenostn poadavky.
Vedouc prce: PaedDr. Petr Admek, Ph.D.
Tom Strouhal
Montn zazen pro lisovn konektorov zsuvky do pruby OPEL
Tato diplomov prce na tma "Lisovn konektorov zsuvky do pruby OPEL" se zaobr nvrhem poloautomatu pro Zalisovvn konektorovch zsuvek do pruby palivovch erpadel. V vodu prce je nastnna charakteristika souasnho stavu a stanoveny cle een.
V dalch kapitolch jsou zpracovny zkladn body nvrhu poloautomatickho montnho systmu jako je nvrh mechanick, pneumatick, dic a silov sti a s tm souvisejc zhodnocen pouitho typu zen SIEMENS S7-200. Nkter z nich jsou doplnny vkresovou dokumentac. Prce dle obsahuje pracovn podklady dleit pro sprvn fungovn montnho systmu a opaten pro zlepen stupn vyuit. V zvru prce je provedeno ekonomick zhodnocen navrenho montnho systmu a vlastn vznam.
Vedouc prce: PaedDr. Petr Admek, Ph.D.
Ji Rada
Vpoetn technika v bezpenostnch systmech jadern elektrrny
Tato prce se zabv problematikou nasazen technickch prostedk na bzi digitln techniky do bezpenostnch systm jadern elektrrny. Vysvtluje specifick poadavky na tyto prostedky a jejich vhody. Popisuje tyto systmy jak komplexn, tak i jednotliv vtve podsystm a jejich nutn vazby.
Zdvoduje nutnost een bezpenostnch systm za pouit vpoetn techniky z rznch hledisek, bezpenostnch pedevm.
Vedouc prce: PaedDr. Petr Admek, Ph.D.
Vclav Proek
Kalibrace odporovch snma teploty
Clem tto prce je v souladu se schvlenm dem podnikov metrologie EZ-ETE stanovit metodick postupy kalibrace provoznch kovovch odporovch snma teploty, a odporovch snma teploty - sekundrnch etalon druhho du. Protoe pro kalibraci je nezbytn znalost mezinrodn teplotn stupnice ITS-90 je tato popsna v kapitole 3. Postup stanoven nejistot, kter je nedlnou soust kalibrace je pro provozn i etalonov teplomry shodn a je popsn v kapitole 4.
Vedouc prce: Ing. Michal er
Vclav ek
Nvrh sloit prostorov sousti s vyuitm CAD/CAM systmu CATIA
Clem tto diplomov prce je ukzat vyuit CAD/CAM systmu pi nvrhu sloit objemov sousti.
Vedouc prce: Ing. Michal er
Ludk Vojta
Kontrola pesnosti hladinovho snmae paliva osobnch automobil
Diplomov prce pedkld een pro men fyziklnch a elektrickch veliin odporovho snmae paliva, nvrh na vhodn mic pstroj hodc se pro vechny druhy vyrbnch snma pro vbrovou kontrolu v poadovan pesnosti men.
Vedouc prce: PaedDr. Petr Admek, Ph.D.
Vojtch Tanto
dic systm DASOR 601J a jeho nahodil a pravideln diagnostika
Diplomov prce se zabv globln diagnostikou slicovho systmu, je zamena na dic systm DASOR, pedevm na jeho centrln dic st, kterou tvo elektronick stedna ADT 4750.1.
V sti teoretick diagnostiky jsou rozebrny problmy kolem druh diagnostickch test a forem diagnostiky. V informan sti o funkci dicho systmu DASOR a jeho st, prce podv informace o konstruknch prvcch a pstrojovch jednotkch.
Kapitola zaveden programovho vybaven do dicho systmu DASOR pesn popisuje a vysvtluje pravidla a zpsob oivovn elektronick stedny ADT 4750.1 ve spojen s uivatelskm potaem PC.
V posledn kapitole diplomov prce podrobn rozebr problematiku a strojovou pesnost zavdn a praktick provdn jednotlivch diagnostickch test. Jednotliv testy jsou provdny ve vech modulech ADT 4750.1, a na vech pdavnch zazench, vetn jednotky pro styk s prostedm DASIO 600J.
Vedouc prce: doc. RNDr. Vojtch Stach, CSc.