Symbol PF Anotace diplomovch prac - 2001 - Katedra matematiky

Anotace diplomovch prac - 2001

Katedra matematiky

Petra varcov

Pojitn majetku

V prci se snam ble seznmit se zkladnmi druhy majetkovch pojitn u podnikatel a fyzickch osob, podnikajcch na zklad ivnostenskho oprvnn. Porovnvm pojistn podmnky pojitn prmyslu a podnikatel u mnou zvolench pojioven, esk pojiovny a pojiovny Kooperativa.

Vedouc prce: Ing. Pavel Pokorn

Josef Valek

Elektronick obchod

Internet je v 21. stolet velmi diskutovan tma. Tato diplomov prce si klade za cl piblit problematiku elektronickho obchodovn a pomoci pi zizovn systmu pro elektronick obchod. Obchodovn po internetu jako jedna z monost komernho vyuit celosvtov st pin v dnen "dob informac" mnoho vhod, a tak by mlo bt dostupn pro vechny obchodnky kte chtj rozit klu svch slueb.

Vedouc prce: RNDr. Vladimra Petrkov

Lubomr Prokop

razov pojitn

Z hlediska vcnho obsahu jde pedevm o pojitn osob, majetku a pojitn odpovdnosti za koly. Pojitn je definovno jako efektivn zpsob tvorby a rozdlovn finannch rezerv k hrad poteb, je vznikaj z nahodilch udlost. Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje poskytnou plnn ve sjednanm rozsahu, nastane-li nahodil udlost ve smlouv ble uren.Vedle pojitn dobrovolnho existuje i pojitn povinn, dan zkonem, nap. zkonn pojitn odpovdnosti z provozu vozidel a zkonn pojitn odpovdnosti organizace za kodu pi pracovnm razu nebo nemoci z povoln (zkon 37/1993 Sb.).

Vedouc prce: Ing. Pavel Pokorn

Renata Hokovsk

Operace se smnkami

Smnky provzej lidskou spolenost od 12. stolet a jsou nstrojem pro zjednoduen finannch transakc. V esk republice se smnen operace d Zkonem smnenm a ekovm . 191/1951 Sb. V prvn a druh kapitole je popsna aplikace tohoto zkona. Praktick vyuit tto prvn normy se odvj od skutench relnch vztah na naem finannm trhu. Tato situace si vynutila urit odlinosti a o tom pojednv tet kapitola.

Vedouc prce: RNDr. Vladimra Petrkov

Jitka Dvokov

Stavebn spoen

Ucelen obraz souasnho stavu stavebnho spoen v esk republice, srovnn nabdek jednotlivch stavebnch spoitelen a nvrhy monch koncepc v oblasti spoen ze stavebnho spoen.

Vedouc prce: RNDr. Vladimra Petrkov

Viktor Dokuajev

Homebanking a Internetbanking

Ze 32 firem bylo 24 bez pedchozho vbru rozhodnuto pro jednu banku, kter jim homebanking poskytne. Ty firmy, kter si banku vybraly podle kvality sluby si vybraly SOB a ty, kter kladly draz na seriznost zvolily KB.

Pro firmy je u homebankingu nejpodstatnj rychlost aktulnch informac a pohodlnost, protoe nemus svj drahocenn as pltvat na dochzen do poboek bank a ekn ve frontch.

Podvme-li se na cenov podmnky, pat KB k nimu prmru a SOB je o mlo dra. Z bank, jejich slueb vyuvaj klienti AZP, m vyjvy poplatek jak za instalaci, tak ron poplatek, Raiffeisenbanka.

Zvrem lze ci, e banky, chtj-li uspt ve stle se zostujc konkurenci, mus nabdnout nejen kvalitn produkty a sluby, ale tak snadn pstup ke sv nabdce vtin zkaznk.

Vedouc prce: Mgr. Ji Olejnek

Michaela Pohlov

ivotn pojitn

Pojitn je takov vztah, pi kterm pojiovna pebr na sebe zvazek, e pojitnmu uhrad jmu, kter mu vznikne ve smyslu pojistn smlouvy a pojistnch podmnek. Tento zvazek se realizuje za platu, kterou je pojistn.

Z jinho pohledu je pojitn forma tvorby a perozdlovn pennch rezerv nebo pojistnch fond, kter vykonv pojiovna nebo zajiovna. Do pojistnch fond pispvaj vichni pojitn, vyplacenou nhradu dostane vak pouze ten, u nho vznikla pojistn udlost.

Vedouc prce: Ing. Pavel Pokorn

Pavel Pour

Povinn ruen

K zkladn charakteristice odpovdnosti za kodu zpsobenou prv motorovm vozidlem pat, e fyzick a prvnick osoby, kter provozuj dopravu, odpovdaj za kodu, vyvolanou zvltn povahu tohoto provozu. zvltn povaha provozu motorovho vozidla pak spov bezpochyby v jeho rychlosti, kterou je schopno motorov vozidlo vyvinou a k n je uzpsobeno svou konstrukc a vybavenm. Je nebezpenm zdrojem rizika vzniku kod, nebo jeho provoz nen mstn oddlen do uzavench prostor, ale naopak probh na veejnch prostranstvch za ptomnosti dalch astnk silnin dopravy.

Vedouc prce: RNDr. Jana Vysok

Jan Brta

Havarijn pojitn

V tto diplomov prci se budu zabvat histori havarijnho pojitn a nynjmi produkty pojioven a jejich vzjemnm porovnn. Tak prozkoumm problematiku nehod a vlivy, kter je ovlivuj.

Vedouc prce: Ing. Pavel Pokorn

Jaroslava Kodelov

Pojitn odpovdnosti

V teoretick sti se zabvm rznmi druhy pojitn odpovdnosti za kody. Nejprve se snam piblit veobecn podmnky pro uzaven smlouvy. Pi tto charakteristice nejvce vyuvm daje ze veobecnch pojistnch podmnek. Potom se soustedm na rozdlen pojitn odpovdnosti podle forem, podle zkonk a v zvren teoretick sti pojednvm o pojitn odpovdnosti, kter me bt soust rznch druh pojitn.

V praktick sti porovnvm podmnky pojitn odpovdnosti, soustedm se na kritria podle kterch si budouc klient vybr pojitn a rozhoduje se pro uritou pojiovnu. Praktickou st zakonm vpotem pojistnho dvou pojioven. Vpoet srovnm a znzornm ho do grafu.

Vedouc prce: Ing. Pavel Pokorn

Miroslav Hromada

Historie pojitn

Od kapitoly 1 se zabvm historickm vvojem pojiovnictv v eskch zemch. Tuto kapitolu rozleuji na obdob do roku 1918, na obdob od roku 1918 do 1938, na obdob od roku 1938 do 1945, na obdob od roku 1945 do roku 1989 a konen na obdob od roku 1989. Nejdve se vnuji historickmu a ekonomicko-politickmu rmci danho obdob a po t se vnuji vlastnmu historickmu vvoji v pojiovnictv.

Vedouc prce: Ing. Pavel Pokorn

Filip Rdr

Vyuit didaktickch test v uivu matematiky na stedn kole

Prce pojednv o didaktickch testech, o tom, jak takov test sestrojit, jak ho vyhodnotit a jak tchto vsledk vyut. Tyto teoretick informace jsou prokldny skutenmi vsledky, kterch bylo dosaeno pi ovovn nkterch test. Na zvr je piloen soubor didaktickch test z matematiky pro studenty stednch kol.

Vedouc prce: Mgr. Pavel Leischner

Jan ehek

Vyuit vpoetn techniky pi een konstruknch loh na stedn kole

Obsahem tto prce jsou vyeen konstrukn lohy a popis jejich een. Dle jsou zde uvedeny zkladn metody een pouvan na stednch kolch. Konstrukce jsou vypracovan v modelech programu CABRI geometrie.

Vedouc prce: Mgr. Pavel Leischner

Michaela Hrukov

Vyetovn mnoin bod na stedn kole s podporou Cabri geometrie

Obsahem tto prce je prozkoumn monost vyuit Cabri geometrie pi vuce tmatu "vyetovn mnoin bod s danou vlastnost". Dle jsou zde vypracovny metodick postupy sestrojen vhodnho modelu v Cabri geometrii jako pomcka pro nalezen vyetovan mnoiny.

Vedouc prce: Mgr. Pavel Leischner

Hana Chvtalov

Geometrie na kulov ploe

Prce je vnovna prostorov geometrii. Je lenna do t st. Prvn z nich obsahuje zkladn poznatky z teorie kivek a ploch. Tato teorie je pak v druh sti aplikovna na kulovou plochu. Je zde nap. vpoet prvn a druh zkladn formy kulov plochy, jej normlov, Gaussovy a stedn kivosti i zmnka o ortodrom a loxodrom. Posledn st je vnovna odvozen sinovy a kosinovy vty sfrick trigonometrie a ukzkm een sfrickho trojhelnku.

Vedouc prce: doc. RNDr. Jan Strobl, CSc.

Pavel Urban

Gradientn metody

Diplomov prce obsahuje teoretick odvozen gradientnch metod pro een soustavy linernch rovnic, metody nejvtho spdu a metody sdruench gradient. Dle je uveden postup algoritmizace zmnnch metod a programov implementace v jazyce C++.

Vedouc prce: RNDr. Jana Vysok

Anna Cepkov

Testy z numerickch metod

Prce shrnuje typy loh k procvien uiva z numerickch metod algebry. Probran ltka zahrnuje numerick een rovnic f(x) = 0 a een soustav linernch rovnic Ax = b. Sbrka je vypracovna ve form test. Soust test je bodov ohodnocen a vyeen zadanch pklad.

Vedouc prce: RNDr. Jana Vysok

Jana Batov

Vyuit Cabri geometrie na zkladn kole

Obsahem tto prce je vytvoen pehledu vybranho uiva planimetrie na zkladn kole, doplnnho interaktivnmi obrzky v programu Cabri geometrie. Tyto pomcky by mly usnadnit vuku planimetrie a pedevm rozvjet pedstavivost a geometrick mylen.

Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel Pech, CSc.

Kateina Randkov

Modely ve vuce matematiky na Z

Diplomov prce, jak ji nzev napovd, pojednv o matematickch, respektive geometrickch modelech, pouvanch pi hodinch matematiky na zkladnch kolch. Jejm clem bylo shrnut stvajc situace stavu model na trhu a hlavn ve kolnch sbrkch, rovn jsem se zajmala o vyuit, kvalitu a dostupnost jednotlivch druh matematickch model, v neposledn ad i o jejich prezentaci na internetovch strnkch.

Nemal st tto prce je vnovna modelm a pomckm pro procviovn a prohlubovn pedstavivosti, kter tvo nedlnou soust cel matematiky.

Jsou zde uvedeny pklady rznch "netradinch" model a pomcek, kter je mono vyrobit samostatn, pouze z dostupnch materil, tud lze do jejich vroby zapojit i ky.

Tato diplomov prce by mla slouit jako souhrn poznatk o matematickch modelech, kter se mi s pomoc informac zskanch od uitel kol prostednictvm uvedenho dotaznkovho eten podailo sehnat a seadit. Mete zde najt typy pro pouit uritch druh model v praxi, rovn nvrhy na vyroben novch, a to ve mete porovnat se stvajc nabdkou model rznch firem.

V zvru mete nahldnout do ukzek odpovd zkladnch kol na rozeslan dotaznkov eten.

Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel Pech, CSc.

Roman Hanzal

Cabri geometrie na zkladn a stedn kole

Kad zpracovan loha se skld z nkolika st - rozbor, npovda, een. kad loha je oznaena slem, kter zrove odpovd nzvu souboru tto lohy na disket. Tato prce obsahuje obrzky z dan lohy s slem pkladu a doplujcm textem vysvtlujcm monosti, kterch lze v programu Cabri II na tomto obrzku vyuvat.

Dleitou st moj prce jsou piloen diskety. Obsahuj cel znn diplomov prce a lohy een v tto prci. Dvojitm kliknutm na odkaz, kter se nachz pod kadm obrzkem, se oteve pslun obrzek dan lohy v programu Cabri II.

Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel Pech, CSc.

Eva eznkov

Elementrn metody een extremlnch loh

Obsahem tto prce jsou metody een extremlnch loh a een lohy uren pro prci v nepovinn matematice.

Vedouc prce: Mgr. Pavel Leischner

Stanislav Pohan

Mra v uivu zkladn koly

Tato prce se zabv zavdnm pojmu mra na zkladn kole. Je rozdlena do t kapitol. Prvn pojednvaj o historii mry, druh obsahuje vpoty obvod a obsah rovinnch tvar a v tet najdeme objemy a povrchy tles. Kad z tchto kapitol je pak dle rozdlena podle tmat. Kad kapitole obsahuje nkolik pklad eench, ktermi se dan tma vysvtl, ploha obsahuje pklady k procvien.

Vedouc prce: doc. RNDr. Jan Strobl, CSc.

Iva Blkov

Konstrukn lohy na zkladn kole

Prce je rozlenna do t hlavnch kapitol. Rozsah jednotlivch kapitol je dn osnovami na zkladn kole. Tyto kapitoly se dle dl podle jednotlivch tmatickch celk. V estm ronku je to hlavn osov soumrnost. V sedmm ronku je pozornost zamena na uit stedov soumrnosti, a na konstrukci rovnobnk a lichobnk. Osm tda tvo zklad konstruknch loh. Zde to jsou lohy een uitm mnoin bod danch vlastnost a een sloitjch loh vetn rozboru a diskuse potu een. Postupn pechod od loh zadanch numericky k obecnmu een.

Vedouc prce: doc. RNDr. Jan Strobl, CSc.

Roman Biskup

Vyuit grafickch kalkultor Texas Instruments

Obsahem prce "Vyuit grafickch kalkultor Texas Instruments" je vedle zevrubnho popisu tohoto kalkultoru tak nkolik pklad vyeench s pouitm kalkultoru TI-92. Text je tmaticky rozdlen do sedmi kapitol. Prvn dv kapitoly se vnuj kalkultoru TI-92 jako takovmu. Obsahem tet a tvrt kapitoly je zevrubn zmapovn dovednost kalkultoru na poli algebry respektive matematick analzy. Pt a est kapitola se o nco podrobnji ne pedchzejc kapitoly vnuje vybranm tmatm z oblasti statistiky a numerickch metod. V tchto kapitolch se vedle eench pklad nalz i douka k teorii ze zpracovvanch oblast. Sedm kapitola nabz vysvtlen k programm vytvoench k obsahu problmu numerickch metod.

Soust prce je CD obsahujc elektronickou podobu textu diplomov prce, software vyuiteln pi prci s kalkultorem a programy pro kalkultory TI-92 a TI-89.

Vedouc prce: RNDr. Jana Vysok

Hana Soukov

Vvoj numeranch soustav a algoritm pro poetn operace s racionlnmi sly

Tato prce sleduje historick vvoj poznatk z oblasti numerizanch soustav a algoritm. Je doplnna o daje tkajc se osobnost a text pedel doby. Prce je urena pedevm uitelm na 1. stupni zkladnch kol, kte se chtj vce zaobrat histori pedmtu matematiky a podat dtem nkter matematick celky i z jinho pohledu, ne ukld program, podle kterho u.

Vedouc prce: doc. PhDr. Ji Divek, CSc.

Eva Hlouchov

Pstupy k een Apolloniovy lohy

Ve sv prci jsem se pokusila piblit problematiku Apolloniovy lohy. Pro studenty stednch kol a studenty v zkladnch kurzech geometrie bych doporuila zejmna een na zklad stejnolehlosti. Za zvlt vhodn lohy povauji ty, ve kterch se mezi danmi tvary objevuje pmka i bod. loha se vtinou znan zjednoduuje a lze na n pak demonstrovat zkladn rysy a vyuit stejnolehlch tvar.

Tak een pomoc kruhov inverze je zajmav a jednoduch. Konstrukce vak bv asto nepehledn. V kadm ppad nevyaduje een touto metodou dn dal hlubok geometrick znalosti ne ty, kter jsem v pslun kapitole uvedla.

Zajmav jsou i metody, kter jsem uvedla v zvru tvrt kapitoly. Vsledkem jsou jednoduch, rychl a propracovan een, kter jsou vak zaloen na mnoha souvislostech. Jejich pochopen je teba vnovat del dobu.

Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel Pech, CSc.

Ale Kunc

Vyuit kalkultor TEXAS INSTRUMENTS

Obsahem prce je vyuit kalkulaky TI-83 firmy Texas Instruments pi prci s maticemi, vpotu determinantu a een soustav linernch rovnic. V vodu je tak uveden jej strun popis a zkladn obsluha. Soust tto diplomov prce je 1 disketa s vytvoenmi programy.

Vedouc prce: RNDr. Jana Vysok

Kamila Svobodov

Vliv dovednost v pamtnm potn na porozumn jinm oblastem matematickho vyuovn

Clem prce je zjistit, jak ovlivuje pamtn potn porozumn jinm oblastem matematickho vyuovn. Na zklad prostudovn osnov jsem vybrala okruhy zkladnho uiva a sestavila testy pro stanoven rovn pamtnho potn. Bhem kolnho roku jsem otestovala 172 dt 8. ronk ty zkladnch kol. Po vyhodnocen jsem vybrala skupiny k s rznou rovn pamtnho potn. 129 respondentm jsem zadala mnou sestaven lohy a sledovala porozumn v rznch oblastech uiva. Dan testy jsem vyhodnotila a zjiovala jejich vzjemn vliv. Spearmanv koeficient poadovan korelace potvrdil, e stanoven rozdl mezi testy nen nhodn, nbr statisticky vznamn (signifikantn). Proto se domnvn, e rove pamtnho potn ovlivuje porozumn jinm oblastem matematickho vyuovn. Jsem pesvdena, e je nutn klst draz na osvojen tohoto zpsobu potn.

Vedouc prce: PhDr. Alena Hopesov, Ph.D.

Markta Jekov

Testy z matematick analzy pro tet semestr

Diplomov prce je souborem deseti test z matematick analzy, pokrvajc ltku tetho semestru studia. Na zatku prce jsou zaazena zadn vech test a za nimi nsleduj jejich vypracovn. Jednotliv pklady v testech jsou bodov ohodnoceny, v kadm testu je mono doshnout maximln sta bod. V prci nejsou uvedeny dn vty ani definice, ten je vak odkazovn na jednotlivou literaturu.

Vedouc prce: RNDr. Vladimra Petrkov

Soa Lov

Geometrie podporovan potaem

Ve sv prci se zabvm problmem eitelnosti loh krutkem a pravtkem. Nkter lohy, kter nelze pomoc tchto pomcek sestrojit, jsem eila potaem. K tomu jsem si vybrala program Maple.

Prce je rozlenna do pti hlavnch kapitol. V prvn kapitole popisuji program Maple, jeho strukturu a zkladn pkazy. Druh a tet kapitola je vnovna teoretick sti, vnuji se zde problmm eitelnosti Eukleidovskch loh. V dal kapitole uvdm pklady a zvren st je vnovna roziujcm informacm o Maplu.

Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel Pech, CSc.

Jana Voboilov

Geometrick modely na stednch kolch

Tato prce se zabv vlivy souvisejcmi s uitm uebnch pomcek ve vuce, speciln geometrickmi modely pi hodinch matematiky. Obsahuje zjitn tkajc se souasnho stavu geometrickch model na stednch kolch, etnosti jejich pouvn, nvrhy, jak by ml mt sprvn geometrick model vypadat a jak by ml mt vlastnosti.

Soust prce je seznam firem, kter se zabvaj vrobou uebnch pomcek a pklady podporujc podobn sloky mylen jako geometrick modely.

Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel Pech, CSc.

Veronika Jelnkov

Monosti vyuit tabulkovch procesor ve vuce matematiky na zkladn kole

Pedmtem m diplomov prce je tma "Monosti vyuit tabulkovho procesoru ve vuce matematiky na zkladn kole". Moj snahou bylo vytvoit prci, kter by mla slouit jako model pro uebn texty, jako doplkov pomcka k procviovn uiva a jako metodick pruka pro uitele.

Vedouc prce: PhDr. Alena Hopesov, Ph.D.

Jana Vekrnov

Diofantsk rovnice

Tato prce zpracovv zkladn pehled o klasifikaci diofantskch rovnic. Obsahuje pehled monch metod jejich een. V druh sti diplomov prce jsou uveden een pklady k jednotlivm typm rovnic. Cel prce je doplnna pklady z pedchozch ronk matematick olympidy pro ky zkladnch kol.

Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel Tlust, CSc.

rka Hnlov

Jihoesk matematick korespondenn semin 1984-1988

Obsahem tto prce jsou vyeen lohy JKMS, ronk 1984-1988, aby mohly bt pouity jako podklad dal prce s podobnmi lohami.

Vedouc prce: Mgr. Pavel Leischner