Standard FCI č. 102/ 06. 12. 2004/D
Kolem roku 1870 byl znám v oblasti Münsteru dlouhosrstý křepelák, který pevně vystavoval, vynikal jistotou na stopě a uměl aportovat. V roce 1906 vyhledával básník Hermann Löns se svými bratry poslední jedince tzv. červených hanoverských vřesovištních brak a nazval je vřesovištním křepelákem.
Ve stejné době dosáhli první úspěchy s liniovým chovem baron Bevervörde-Lohburg a řídící učitel Heitmann z Burgsteinfurtu. A tak se v následujících letech ve Vestfálsku objevila tzv. dorstenská varieta.
Spolek pro malé münsterlandské ohaře byl potom založen 17. března 1912. Ten stanovil své cíle takto: “Účelem spolku je podporovat čistokrevný chov malého dlouhosrstého ohaře, chovaného již desetiletí v Münsteru“. Brzdou chovu i činnosti spolku se v té době však stala neexistence jasně definovaného standardu a charakteristiky plemene. Teprve od roku 1921 se začalo chovat podle standardu vytvořeného dr. Jungklausem.
Důležité proporce: délka těla od výstupku hrudní kosti po sedací hrbol má kohoutkovou výšku přesahovat maximálně o 5 cm. Délka mozkovny od týlního hrbolu ke stopu odpovídá délce mordy od stopu ke špičce čenichu.
Povaha: Malý münsterland je inteligentní a chápavý, velmi temperamentní, vyrovnaný, sebejistého chování. Ve vztahu k člověku je pozorný a přátelský ( rodinný pes ), má správnou sociální vazbu a vztah ke svému vůdci ( vhodný pro týmovou práci ). Je to náruživý a vytrvalý lovec s všestrannými loveckými vlohami, pevnými nervy a ostrostí na škodnou.
Hlava: typ je definován hlavou a výrazem.
Mozkovna/Stop: ušlechtilá, suchá, plochá až mírně klenutá, nepříliš výrazný ale zřetelně naznačen.
Obličejová část:
Nos: jednobarevný, hnědý.
Morda: silná, dlouhá, rovný nosní hřbet.
Pysky: krátké, přiléhavé, dobře pigmentované- jednobarevně hnědé.
Čelist/Chrup: zuby jsou silné, bílé, čelisti silné,pravidelný a úplný nůžkový skus, přičemž horní řezáky překrývají spodní, aniž by s nimi ztratily kontakt, zuby jsou postaveny v čelistech kolmo. Chrup tvoří 42 zubů podle zubního vzorce, s tolerancí plus / minus 2x P1.
Líce: silné, svalnaté.
Oči: středně velké, ani vystouplé ani hluboko vsazené, nejlépe tmavohnědé. Víčka pevně přiléhají na bulvu a zakrývají spojivku.
Závěs: široký, vysoko nasazený, dobře přiléhá k hlavě, dolů se zužuje do špičky, natažen nepřesahuje ústní koutek.
Krk: jeho délka je v souladu s celkovou stavbou těla, směrem ke trupu pozvolna zesiluje. Šíje velmi svalnatá, lehce klenutá. Kůže na krku napjatě přiléhá – bez laloku.
Tělo:
Horní linie: rovná, lehce se svažuje.
Kohoutek: výrazný.
Hřbet: pevný, svalnatý, páteř má být zakryta svalstvem.
Bedra: krátká, široká, svalnatá.
Záď: dlouhá a široká, svalnatá, nesmí být sražená, nýbrž jen lehce skloněná směrem k oháňce. Pánev je široká.
Hrudník: spíše hluboký než široký, co nejdelší, dobře klenutá žebra.
Spodní linie a břicho: pozvolna se zvedá směrem k zádi, tvoří elegantní křivku, je suché.
Oháňka: vysoko nasazená s dlouhou vlajkou, u kořene silná, postupně se zužuje, středně dlouhá. V klidu svěšená, v pohybu nesená vodorovně, nepříliš nad linií hřbetu ani příliš zatočená. V poslední třetině smí být lehce zakřivená nahoru.
Končetiny
Hrudní končetiny: při pohledu zepředu rovné a co nejvíce rovnoběžné, z profilu postavené pod tělem. Vzdálenost od země k lokti by měla být přibližně stejná jako od lokte ke kohoutku.
Lopatka: těsně přiléhá k hrudnímu koši, mohutně osvalená, s ramenní kostí svírá úhel přibližně 90°.
Rámě: co nejdelší, dobře osvalené.
Lokty: dobře přiléhají k tělu, ani vbočené ani vybočené, rámě s předloktím tvoří správný úhel
Předloktí: silné kosti, kolmo postavené.
Zápěstí: silné.
Záprstí: postavené nepatrně dopředu.
Tlapky: kulaté a klenuté, prsty jsou sevřené, polštářky dostatečně silné, tuhé a odolné, bez příliš bohatého osrstění. Postavené rovnoběžně, nesměřují ani k sobě ani od sebe jak v klidu, tak i v pohybu.
Pánevní končetiny: při pohledu zezadu rovné a rovnoběžně postavené. Správně zaúhlené v koleni a hleznu. Silné kosti.
Stehna: dlouhá, široká, svalnatá, tvoří s pánví správný úhel.
Kolena: silná, stehno tvoří s lýtkem správný úhel.
Lýtko: dlouhé, svalnaté, šlachovité.
Hlezna: silná.
Nárt: krátký, postavený kolmo.
Tlapky: viz. tlapky u hrudních končetin.
Pohyb: prostorný, vychází ze zádi a dobře pokrývá terén, koordinovaný, končetiny pracují v ose, pes se pohybuje přímo. Mimochod je nežádoucí.
Kůže: napjatě přiléhavá, netvoří záhyby.
Srst: hustá, středně dlouhá, hladká až mírně zvlněná, přiléhavá, nepropouštějící vodu. Obrysy těla nesmí být zakryty příliš dlouhou srstí. Hustota srsti má poskytovat co nejlepší ochranu proti zranění i terénním a klimatickým podmínkám. Krátce osrstěný, hladký závěs je chybou. Přední běhy s praporci, kalhotky na zadních bězích dosahují až k hlezennímu kloubu. Konec oháňky s dlouhou vlajkou je bílý. Příliš bohaté osrstění hrudníku je nežádoucí.
Zbarvení: hnědobílé a hnědý bělouš s hnědými plotnami, pláštěm, nebo tečkami. Lysina na hlavě je přípustná. Tříslové pálení je dovoleno na mordě, očích a kolem řitního otvoru. (Jungklausovy znaky)
Výška: výška v kohoutku psi: 54 cm, feny: 52 cm, s přípustnou odchylkou plus/minus 2 cm.
Vady: všechny odchylky od uvedeného standardu musí být považovány za vady a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.
Hrubé vady(značné odchylky od standardu)
- těžkopádná,hrubá tělesná konstrukce, příliš hrubá kostra,
- značná disharmonie mezi trupem, krkem a kohoutkovou výškou,
- více než 50% nosu zbarveno masově nebo skvrnitě,
- špičatá morda, prohnutý, nebo vydutý nosní hřbet,
- příliš světlé oko, světle žluté oko,
- příliš mělký hrudník, nebo příliš plochý nebo sudovitý,
- silně vybočené nebo vbočené lokty,
- strmé záprstí,
- kravský , nebo sudovitý postoj, jak v klidu tak i pohybu,
- roztažené prsty, (otevřené tlapky), ploché tlapky (prošláplé),
- těžkopádný pohyb,
- hladký závěs bez osrstění, příliš dlouhé a kudrnaté třásně na závěsech,
- příliš kudrnatá srst,
- odchylky od výšky více než plus/minus 2 cm, avšak ne více než plus/minus 4 cm.
Vylučující vady:
- bázlivost, agresivita, strach před zvěří nebo výstřelem,
- hrubé odchylky od typu plemene, nevyjádřenost samčího nebo samičího typu,
- úplná depigmentace nosní houby,
- všechny odchylky od správného nůžkového skusu, mimo nadpočetné nebo chybějící 2 x P1,
- mezera mezi čelistmi nebo pysky,
- dravčí oko,
- ektropium, entropium, distichiasis (zdvojené řasy),
- příliš volná kůže na krku-lalok,
- kapří hřbet,
- prohnutý hřbet, zakřivená páteř,
- deformace hrudního koše, např. „odsazený hrudník“,
- zalomená oháňka, stočená oháňka a jiné vady, např. příliš krátká nebo příliš dlouhá oháňka,
- jednobarevnost,
- odchylka od výšky větší než plus/minus 4 cm,
Jedinci, na kterých se zřetelně projeví porucha psychiky nebo chování musí být vyloučeni.
Poznámka: Psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.