PF JU - home  

University of South Bohemia
FE  FP  FS  FT
FA  FHSS  FFPW

sitemap

česky     english

Jiří Vaníček: Materiály pro kurz VT2

Tvorba rámcových vzdělávacích plánů
(se zvláštním zřetelem k oblasti informačních technologií)

Tento článek shrnuje rady a doporučení, která používáme při dalším vzdělávání učitelů výpočetní techniky na PF JU k tématům klíčových kompetencí a tvorby vzdělávacích plánů v oblasti IT.

Několik rad k tvorbě RVP

Nabízíme několik rad, jimiž se lze řídit při tvorbě RVP pro svoji výuku, a poznámek, které jejich tvorbu mohou usnadnit. Pod "populární" zkratkou RVP zde rozumíme učitelův vzdělávací plán pro jeho výuku.

  • Dívejte se na výuku z pohledu, co chcete, aby žák na konci výuky uměl. (nikoliv tedy z pohledu "co má být probráno"). Například místo "odrážky a číslování" je podstatnější "žák ví, kdy má použít odrážky a kdy číslování, rozlišuje mezi těmito pojmy a umí je použít v běžném textu, umí vybrat různý formát odrážek, dokáže napsat kuchařský recept s použitím odrážek a číslování" apod.
  • Zajímejte se o cíle hodiny. Jestliže víte, co chcete žáka naučit (nikoliv jen "co chcete probrat"), je snadnější vybrat úlohy a činnosti tak, aby se žák při jejich vypracování učil.
  • Kontrolujte si splnění cílů. Pokud si na konci vyučovací hodiny či tématu zkontrolujete (a to jakýmkoliv způsobem), zda a jak jsou cíle splněny (tedy co žáci umí z toho, co požadujete, aby uměli), můžete příští výuku modifikovat (např. do příští hodiny zařadit procvičující úlohy, propříště upravit RVP apod.)
  • Zařazujte projekty. Projekty, zvláště přesahující témata nebo vyučovací předmět, rozvíjejí tzv. obecné klíčové kompetence a dovednosti přesahující informační technologie (a související např. s pracovními návyky, schopnost pracovat v týmu a plánovat svoji činnost, pěstování vůle a odpovědnosti, rozvoj tvořivosti apod.). Prostě projekty plní více cílů najednou.
  • Osvoboďte se. Řada učitelů používá skvělé výukové postupy a zařazuje témata, které ovšem učila jakoby nelegálně, mimo osnovy, "na černo". Nyní máte možnost opravdu podle svého svědomí popsat, co chcete učit, a vyučovat tak podle dokumentu, kterému věříte a který Vás příliš nesvazuje.
  • Inspekce vás nenachytá. Když přijde inspekce nebo hospitace, často sleduje, zda učitel "jede podle plánu". Tvorbou pravdivých RVP k této situaci těžko dojde. Učitel přeci v plánech nepopisuje, "co má probrat", ale jaké dovednosti mají jeho žáci mít. Lze tedy velmi snadno aktuálně některé méně podstatné pasáže látky vynechat či zredukovat za účelem splnění základních cílů výuky, nebo naopak některý přínosný projekt prodloužit.
  • Vzdělávací plán není neměnný dokument. Na rozdíl od osnov jsou Vaše plány přenastavitelné, každý rok se mohou modifikovat, vylepšovat a více přibližovat Vaší představě o správném dosažení cílů výuky informačních technologií. Buďte ovšem připraveni, že své plány budete upravovat.
  • Odpovědnost nesmí svazovat. Fakt, že učitel je nyní více zodpovědný za výsledky výuky (on přeci sestavuje kurikulum, sestavuje rámcové plány), by jej neměl naplňovat nejistotou a ztrátou sebedůvěry. Nebojte se naplánovat si výuku podle svých zkušeností a své nejlepší představy a teprve potom ji korigovat (zda jste nezapomněli na některé podstatné dovednosti nebo téma).

Jak využít učebnici k tvorbě RVP

Učitel, který chce využít učebnice informatiky, které užívají žáci, může postupovat podle následujících doporučení:

  • Vybírejte si. Vyberte si kapitoly a v kapitolách ty články, které chcete použít (každá kapitola směřuje do určité hloubky znalostí a dovedností, které trénuje, a je možné, že někdy přesahuje Váš záměr). V kapitolách si podobným způsobem vybírejte úlohy a cvičení. Doplňte tématy, které třeba chcete učit s jinou učebnicí nebo bez učebnice.
  • Sledujte cíle výuky. V metodických příručkách k učebnicím jsou často u kapitol vyjmenovány cíle výuky, tedy kompetence (chcete-li, dovednosti), kterých by žák měl "probráním kapitoly" dosáhnout. Stačí je tedy trochu rozvést a především konkretizovat. Můžete je doplnit ryze praktickými cíli (např. "žák umí na počítači napsat dopis a poslat jej jako přílohu e-mailu", "žák dokáže samostatně vyhledat informace vedoucí k sepsání referátu")
  • Zařazujte projekty. Měli byste zařadit alespoň 1 větší projekt do každého pololetí (optimální je zakončit projektem každý tématický blok). Projekt "zahustí" výuku, trénuje totiž současně mnoho kompetencí, nejen počítačových.
  • Ujistěte se, že jste na nic nezapomněli. Projděte si požadavky, které jsou kladeny na Vaše plány (především z hlediska klíčových kompetencí) a rozhodněte, zda je Vaše plány v nějaké míře zahrnují. Nezapomeňte, že řadu těchto kompetencí trénují vhodně zvolené projekty!
  • Co učíte "navíc". Především u projektů nebo delších samostatných prací, případně mezipředmětových aktivit, které jste v minulosti prováděli a které se osvědčily, si promyslete, co se všechno vlastně žáci naučili. Vezměte si výpis nadpředmětových kompetencí a určitě najdete řadu z nich, které tyto projekty nebo aktivity rozvíjejí. Základní změnou v přípravě výuky i jejích plánů potom může být, že si uvědomíte, že tyto nepočítačové dovednosti jsou také vysoce důležité a nejsou vedlejší. Měly by se dostat do popředí vašich zájmů.

Tvorba školních vzdělávacích programů

Učitelé informatiky mají vycházet při psaní svých vzdělávacích plánů ze školních vzdělávacích programů, a současně se mají podílet na jejich přípravě. Tvorbu plánů usnadňuje situace, že informační technologie jsou samostatnou vzdělávací oblastí. Tyto dva fakty umožňují tvorbu školních vzdělávacích plánů zezdola zhruba podle následujícího postupu:

  1. Dohodněte se s kolegy, kteří učí informatiku, na tomto (nebo modifikovaném) níže popsaném postupu.
  2. Sestavte každý z Vás rámcově pro svoji výuku osobní vzdělávací plán, podle kterého byste chtěli učit.
  3. Na pracovní schůzce vyberte průnik z těchto plánů od všech učitelů – vyberte, co máte společné. To bude základem kostry školního vzdělávacího plánu.
  4. Debatujte s kolegy o sporných tématech (o těch, která chcete učit každý jinak, ve výrazně jiném rozsahu nebo pořadí), jak je zahrnout do školního plánu a přitom nemuset příliš měnit osobní plány. Případně upravte kostru plánu.
  5. Ověřte si, zda takto navržená kostra plánu splňuje podmínky, které jsou na plán kladeny (především z hlediska klíčových kompetencí).
  6. Sežeňte si nějaký vzorový plán, který jistě najdete na Internetu, a porovnejte s Vaším především jeho formální stránku. Je důležité nejprve navrhnout vlastní, třeba "neotesaný" plán, než vytvářet mutace plánu jiného, vytvořeného pro jiné podmínky školy, jiné hodinové dotace a skladbu žactva. Objevíte-li opravdu podstatné oblasti, která Vaše dosavadní kostra nezahrnovala, snadno je přidáte.
  7. Vytvořte si tzv. „titulky“, tedy několik sloganů či hesel, které ve stručnosti vyjádří Vaši školní koncepci výuky výpočetní techniky (např. zaměření na projekty, na programování či grafiku, na mezipředmětové vztahy, na uplatnění informačních technologií v životě školy, na přípravu odborníků apod.). Tyto slogany pak použijete v preambuli ŠVP a při prezentaci plánů např. na webových stránkách školy.

Školní vzdělávací plán je obecnější dokument, který učitel ve svém osobním plánu reflektuje pouze do jisté míry. Takto sestavený dokument by měl umožnit učitelům možnost učit podle svých představ a přesto v souladu s plány školy.

Nabídněte kolegům z ostatních předmětů společné projekty procházející více předměty. I oni si jistě projektovou výuku rádi zapíší do svých předmětových plánů. Řada takových projektů je popsána v třídílné řadě učebnic Informatika pro základní školy a víceletá gymnázia od nakladatelství Computer Press. Část takového projektu lze realizovat v odborném předmětu a část při výpočetní technice.

Jako příklad jednoduše dohodnutelné spolupráce s učiteli jazyků můžeme zmínit třeba povolení psaní domácích úkolů na počítači při hodině informatiky (každý z učitelů pak hodnotí tu část žákovy práce, která odpovídá jeho předmětu) či psaní slohových prací na počítači.

Trochu složitějším projektem spolupráce informatiky a hudební výchovy může být záznam třídou zazpívané písně a její následné digitální úpravy a vypálení (viz mezinárodní projekt "Let’s sing together").

 

ECTS Label
Průvodce studenta PF JU