Úvod do financí - KMA/ÚF

 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,   Pedagogická fakulta,   katedra matematiky

Penzijní připojištění

Penzijní připojištění se státním příspěvkem je výhodná forma spoření, podporovaná státem, která umožňuje zajistit si určitý objem prostředků pro zabezpečení ve stáří. Penzijní připojištění je upraveno zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem v platném znění.

Samotné penzijní připojištění je zákonem definováno jako shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění.

Penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy mezi fyzickou osobou a penzijním fondem.

Účastníkem penzijního připojištění může být fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území ČR nebo s bydlištěm na území jiného členského státu EU, pokud je účastna důchodového pojištění nebo veřejného zdravotního pojištění v ČR a která uzavře s penzijním fondem písemnou smlouvu o penzijním připojištění.

Penzijní fond je povinen vést každému účastníkovi ode dne vzniku penzijního připojištění jeho osobní účet, kde se průběžně evidují příspěvky zaplacené jako příspěvky účastníka, jiné osoby a zaměstnavatele, dále pak státní příspěvky, podíly na výnosech hospodaření penzijního fondu a vyplacené dávky.

Příspěvky na penzijní připojištění

  • Účastník může platit příspěvky na penzijní připojištění pouze u jednoho penzijního fondu (tzn. účastník může mít pouze jedno penzijní připojištění v aktivním stavu; pokud má další penzijní připojištění, pak je ukončeno nebo přerušeno).
  • Povinnost platit příspěvky končí kalendářním měsícem, kdy vznikl nárok na penzi. Účastník může platit příspěvky i dále, aniž by cokoliv oznamoval penzijnímu fondu. Povinnost platit příspěvky odpadá též po dobu přerušení placení příspěvků a odkladu placení příspěvků. Pokud účastník nesplňuje žádnou z uvedených variant a přesto příspěvky na penzijní připojištění neplatí, může jeho smlouva být ukončena z důvodu neplacení příspěvků. Pokud účastník nezaplatí příspěvky po čtyři jdoucí měsíce za sebou, obdrží od penzijního fondu písemné upozornění na neplacení příspěvků. Pokud na výzvu penzijního fondu do dvou měsíců nezareaguje zaplacením dalšího příspěvku, pak obdrží od penzijního fondu písemnou výpověď penzijního připojištění. Po uplynutí dvouměsíční výpovědní doby je jeho penzijní připojištění ukončeno. Pokud se účastník rozhodne v průběhu výpovědní doby začít platit příspěvky, musí toto písemně oznámit penzijnímu fondu.
  • Za účastníka může s jeho souhlasem platit fondu příspěvek nebo jeho část zaměstnavatel nebo jiná osoba.
  • Minimální výše měsíčního příspěvku (tj. součet příspěvku účastníka, příspěvku zaměstnavatele a příspěvku jiné osoby) je 100 Kč, horní hranice není omezena.

Vyplacení penzijního připojištění

  • Jednorázové vyrovnání spočívá ve výplatě celé finanční částky vedené na osobním účtu účastníka penzijního připojištění ve prospěch příslušné penze, a to v den, kdy vznikl nárok na starobní, výsluhovou či invalidní penzi (starobní penze - věk minimálně 60 let a doba připojištění alespoň 5 let, výsluhová penze - doba připojištění minimálně 15 let, invalidní penze - viz níže) nebo
  • Výplata penze, tj. doživotní pravidelná výplata peněžní částky, kterou stanoví penzijní fond (viz níže)
  • Odbytné náleží účastníkovi, který:
    • zaplatil příspěvky alespoň na 12 kalendářních
    • jeho penzijní připojištění trvalo alespoň 12 kalendářních měsíců
    • jeho penzijní připojištění zaniklo výpovědí nebo dohodou, přičemž nedošlo k převodu prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu

    Výše odbytného se stanoví jako úhrn příspěvků zaplacených účastníkem a podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu odpovídajícího výši jím zaplacených příspěvků. Odbytné nezahrnuje státní příspěvky a podíly na výnosech z hospodaření penzijního fondu odpovídající státním příspěvkům.

Typy penzí penzijního připojištění

  • Starobní penze Starobní penze musí být ve smlouvě vždy sjednána; náleží pouze účastníkovi a je vyplácena pouze jako doživotní penze.
    Nárok na starobní penzi vznikne účastníkovi, který splnil všechny tyto podmínky:
    • dosáhl věku nejméně 60 let,
    • byla mu započtena pojištěná doba penzijního připojištění v trvání nejméně 60 měsíců.

    Penzijní fond poskytuje tyto druhy starobní penze:
    • starobní penze doživotní bez sjednané pozůstalostní penze,
      Účastník nemá před podáním žádosti o dávku penzijnímu fondu evidovány na své smlouvě žádné oprávněné osoby, resp. nemá sjednánu pozůstalostní penzi. V průběhu výplaty penze již nelze dodatečně sjednat oprávněné osoby, resp. pozůstalostní penzi.
    • starobní penze doživotní se sjednanou pozůstalostní penzí na dobu určitou,
      Účastník má před podáním žádosti o dávku penzijnímu fondu evidovánu na své smlouvě alespoň jednu oprávněnou osobu, resp. má sjednánu pozůstalostní penzi. V průběhu výplaty starobní penze doživotní se sjednanou pozůstalostní penzí na dobu určitou může účastník měnit oprávněné osoby.
    • starobní penze doživotní s garantovanou dobou výplaty,
      V žádosti o výplatu penze s garantovanou dobou výplaty si účastník určí dobu, po kterou bude penze vždy vyplácena. Fond žádost akceptuje, jen pokud bude mít účastník sjednanou pozůstalostní penzi. Po uplynutí garantované doby je penze dále účastníkovi vyplácena, a to doživotně. V případě úmrtí účastníka před uplynutím garantované doby je pozůstalostní penze ve výši poslední měsíční penze, kterou účastník pobíral, vyplácena oprávněné osobě do konce sjednané garantované doby. Pokud oprávněná osoba zemře v průběhu výplaty pozůstalostní penze, nárok na výplatu penze zaniká. V průběhu výplaty starobní penze doživotní s garantovanou dobou výplaty může účastník měnit oprávněné osoby.
    • starobní penze doživotní pro účastníka s doživotní pozůstalostní penzí pro oprávněnou osobu,
      Požádá-li účastník o penzi doživotní pro účastníka s doživotní pozůstalostní penzí pro oprávněnou osobu, je povinen určit oprávněnou osobu, které bude v případě jeho úmrtí penze vyplácena doživotně, a to ve výši poslední měsíční penze, kterou účastník pobíral. Po zahájení výplaty starobní penze doživotní pro účastníka s doživotní pozůstalostní penzí pro oprávněnou osobu nelze měnit oprávněnou osobu.

    Starobní penze se vyměří ze zůstatku prostředků evidovaných na osobním účtu účastníka ve prospěch starobní penze (resp. starobní a invalidní penze) k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, od něhož byla penze přiznána. Měl-li účastník sjednánu výsluhovou penzi a nebyl dosud jejím příjemcem, zanikne nárok na poskytování výsluhové penze a prostředky evidované ve prospěch výsluhové penze se před vyměřením starobní penze převedou na penzi starobní (resp. starobní a invalidní penzi). Účastník může v žádosti o výplatu penze žádat o zvýšenou první splátku penze ve výši maximálně jedné třetiny zůstatku evidovaného ve prospěch starobní penze. Základem pro výpočet výše dalších splátek měsíční starobní penze je pak zůstatek osobního účtu snížený o vyplacenou první splátku.
  • Invalidní penze
    Invalidní penzi lze sjednat ve smlouvě; náleží pouze účastníkovi a je vyplácena pouze jako doživotní penze.
    Nárok na invalidní penzi vznikne účastníkovi, který splnil všechny tyto podmínky:
    • sjednal poskytování invalidní penze ve smlouvě
    • byl mu přiznán plný invalidní důchod (před uzavřením smlouvy nebo v průběhu existence smlouvy)
    • byla mu započtena pojištěná doba penzijního připojištění v trvání nejméně 36 měsíců.

    Penzijní fond poskytuje tyto druhy invalidní penze:
    • invalidní penze doživotní bez sjednané pozůstalostní penze, Účastník nemá před podáním žádosti o dávku penzijnímu fondu evidovány na své smlouvě žádné oprávněné osoby, resp. nemá sjednánu pozůstalostní penzi. V průběhu výplaty penze již nelze dodatečně sjednat oprávněné osoby, resp. pozůstalostní penzi.
    • invalidní penze doživotní se sjednanou pozůstalostní penzí na dobu určitou, Účastník má před podáním žádosti o dávku penzijnímu fondu evidovánu na své smlouvě alespoň jednu oprávněnou osobu, resp. má sjednánu pozůstalostní penzi. V průběhu výplaty invalidní penze doživotní se sjednanou pozůstalostní penzí na dobu určitou může účastník měnit oprávněné osoby.
    • invalidní penze doživotní s garantovanou dobou výplaty,
    • V žádosti o výplatu penze s garantovanou dobou výplaty si účastník určí dobu, po kterou bude penze vždy vyplácena. Fond žádost akceptuje, jen pokud bude mít účastník sjednanou pozůstalostní penzi. Po uplynutí garantované doby je penze dále účastníkovi vyplácena, a to doživotně. V případě úmrtí účastníka před uplynutím garantované doby je pozůstalostní penze ve výši poslední měsíční penze, kterou účastník pobíral, vyplácena oprávněné osobě do konce sjednané garantované doby. Pokud oprávněná osoba zemře v průběhu výplaty pozůstalostní penze, nárok na výplatu penze zaniká. V průběhu výplaty invalidní penze doživotní s garanto-vanou dobou výplaty může účastník měnit oprávněné osoby.
    • invalidní penze doživotní pro účastníka s doživotní pozůstalostní penzí pro oprávněnou osobu, Požádá-li účastník o penzi doživotní pro účastníka s doživotní pozůstalostní penzí pro oprávněnou osobu, je povinen určit oprávněnou osobu, které bude v případě jeho úmrtí penze vyplácena doživotně, a to ve výši poslední měsíční penze, kterou účastník pobíral. Po zahájení výplaty starobní penze doživotní pro účastníka s doživotní pozůstalostní penzí pro oprávněnou osobu nelze měnit oprávněnou osobu.
    Invalidní penze se vyměří ze zůstatku prostředků evidovaných na osobním účtu účastníka ve prospěch starobní penze k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, od něhož byla penze přiznána. Měl-li účastník sjednánu výsluhovou penzi a nebyl dosud jejím příjemcem, zanikne nárok na poskytování výsluhové penze a prostředky evidované ve prospěch výsluhové penze se před vyměřením invalidní penze převedou na penzi starobní (resp. starobní a invalidní penzi). Účastník může v žádosti o výplatu penze žádat o zvýšenou první splátku penze ve výši maximálně jedné třetiny zůstatku evidovaného ve prospěch starobní penze. Základem pro výpočet výše dalších splátek měsíční invalidní penze je pak zůstatek osobního účtu snížený o vyplacenou první splátku.
  • Výsluhová penze
    Výsluhovou penzi lze sjednat ve smlouvě; náleží pouze účastníkovi a je vyplácena pouze jako doživotní penze.
    Nárok na výsluhovou penzi vznikne účastníkovi, který splnil všechny tyto podmínky:
    • sjednal poskytování výsluhové penze ve smlouvě
    • byla mu započtena pojištěná doba penzijního připojištění v trvání nejméně 180 měsíců.

    Penzijní fond poskytuje tyto druhy výsluhové penze:
    • výsluhová penze doživotní bez sjednané pozůstalostní penze,
      Účastník nemá před podáním žádosti o dávku penzijnímu fondu evidovány na své smlouvě žádné oprávněné osoby, resp. nemá sjednánu pozůstalostní penzi. V průběhu výplaty penze již nelze dodatečně sjednat oprávněné osoby, resp. pozůstalostní penzi.
    • výsluhová penze doživotní se sjednanou pozůstalostní penzí na dobu určitou,
      Účastník má před podáním žádosti o dávku penzijnímu fondu evidovánu na své smlouvě alespoň jednu oprávněnou osobu, resp. má sjednánu pozůstalostní penzi. V průběhu výplaty výsluhové penze doživotní se sjednanou pozůstalostní penzí na dobu určitou může účastník měnit oprávněné osoby.
    • výsluhová penze doživotní s garantovanou dobou výplaty,
      V žádosti o výplatu penze s garantovanou dobou výplaty si účastník určí dobu, po kterou bude penze vždy vyplácena. Fond žádost akceptuje, jen pokud bude mít účastník sjednanou pozůstalostní penzi. Po uplynutí garantované doby je penze dále účastníkovi vyplácena, a to doživotně. V případě úmrtí účastníka před uplynutím garantované doby je pozůstalostní penze ve výši poslední měsíční penze, kterou účastník pobíral, vyplácena oprávněné osobě do konce sjednané garantované doby. Pokud oprávněná osoba zemře v průběhu výplaty pozůstalostní penze, nárok na výplatu penze zaniká. V průběhu výplaty výsluhové penze doživotní s garan-tovanou dobou výplaty může účastník měnit oprávněné osoby.
    • výsluhová penze doživotní pro účastníka s doživotní pozůstalostní penzí pro oprávněnou osobu,
      Požádá-li účastník o penzi doživotní pro účastníka s doživotní pozůstalostní penzí pro oprávněnou osobu, je povinen určit oprávněnou osobu, které bude v případě jeho úmrtí penze vyplácena doživotně, a to ve výši poslední měsíční penze, kterou účastník pobíral. Po zahájení výplaty výsluhové penze doživotní pro účastníka s doživotní pozůstalostní penzí pro oprávněnou osobu nelze měnit oprávněnou osobu.
    Výsluhová penze se vyměří ze zůstatku prostředků evidovaných na osobním účtu účastníka ve prospěch výsluhové penze k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, od něhož byla penze přiznána. Účastník může v žádosti o výplatu penze žádat o zvýšenou první splátku penze ve výši maximálně jedné třetiny zůstatku evidovaného ve prospěch výsluhové penze. Základem pro výpočet výše dalších splátek měsíční výsluhové penze je pak zůstatek osobního účtu snížený o vyplacenou první splátku.
    Pokud je ve smlouvě sjednána výsluhová penze, je nutné stanovit, jaká část příspěvku připadá na starobní (resp. starobní a invalidní penzi) a jaká na výsluhovou penzi. Část příspěvku připadající na výsluhovou penzi musí být menší nebo rovna výši příspěvku připadající na penzi starobní. Poměr se stanovuje procentem jednotně pro všechny typy příspěvku. Příspěvek určený na starobní penzi je zároveň příspěvkem na invalidní penzi, pokud je ve smlouvě sjednána.
  • Pozůstalostní penze
    Pozůstalostní penze se sjednává ve smlouvě uvedením alespoň jedné oprávněné osoby.
    Nárok na výplatu pozůstalostní penze vznikne oprávněným osobám za těchto podmínek:
    • při úmrtí účastníka, který byl příjemcem
      • doživotní penze starobní nebo invalidní nebo výsluhové se sjednanou pozůstalostní penzí na dobu určitou, vzniká nárok na pozůstalostní penzi typu A1,
        • pozůstalostní penze typu A1 se vyplácí po dobu 24 kalendářních měsíců. Nárok na výplatu pozůstalostní penze zaniká uplynutím doby výplaty nebo úmrtím oprávněné osoby.
        • měsíční výše pozůstalostní penze typu A1 je stanovena ve výši měsíční penze posledně vyplácené zemřelému účastníkovi. Pokud byla zemřelému účastníkovi vyplacena pouze první zvýšená splátka penze, vyplácí se pozůstalostní penze ve výši, jakou by měly další splátky měsíční penze zemřelého účastníka.
      • doživotní penze starobní nebo invalidní nebo výsluhové s garantovanou dobou výplaty, vzniká nárok na pozůstalostní penzi typu A2,
        • pozůstalostní penze typu A2 se vyplácí do konce garantované doby výplaty. Nárok na výplatu pozůstalostní penze zaniká uplynutím garantované doby výplaty nebo úmrtím oprávněné osoby.
        • měsíční výše pozůstalostní penze typu A2 je stanovena ve výši měsíční penze posledně vyplácené zemřelému účastníkovi. Pokud byla zemřelému účastníkovi vyplacena pouze první zvýšená splátka penze, vyplácí se pozůstalostní penze ve výši, jakou by měly další splátky měsíční penze zemřelého účastníka.
      • doživotní penze starobní nebo invalidní nebo výsluhové pro účastníka a oprávněnou osobu, vzniká nárok na pozůstalostní penzi typu A3,
        • pozůstalostní penze typu A3 se vyplácí doživotně. Nárok na výplatu pozůstalostní penze zaniká úmrtím oprávněné osoby.
        • měsíční výše pozůstalostní penze typu A3 je stanovena ve výši měsíční penze posledně vyplácené zemřelému účastníkovi. Pokud byla zemřelému účastníkovi vyplacena pouze první zvýšená splátka penze, vyplácí se pozůstalostní penze ve výši, jakou by měly další splátky měsíční penze zemřelého účastníka.
    • při úmrtí účastníka, který splnil podmínku pojištěné doby v trvání nejméně 36 měsíců a nebyl příjemcem žádné penze, vznikne nárok na výplatu pozůstalostní penze typu B
      • měsíční výše pozůstalostní penze typu B se stanoví tak, že se celková výše prostředků evidovaných na osobním účtu zemřelého účastníka ve prospěch dané penze vydělí počtem měsíců sjednané výplaty pozůstalostní penze. Pozůstalostní penze typu B se vyplácí po dobu sjednanou oprávněnou osobou v žádosti o výplatu pozůstalostní penze. Tato doba nemůže být kratší než 12 měsíců a delší než 120 měsíců. Nárok na výplatu pozůstalostní penze zaniká uplynutím doby výplaty nebo úmrtím oprávněné osoby.
    Nárok na výplatu pozůstalostní penze uplatní oprávněná osoba či osoby písemnou žádostí o výplatu pozůstalostní penze. Má-li být pozůstalostní penze vyplácena více oprávněným osobám, náleží každé z nich podíl ve výši jejího podílu na pozůstalostní penzi stanoveného ve smlouvě. Příjemci pozůstalostních penzí se nepodílejí na výnosech hospodaření penzijního fondu za období od vzniku nároku na pozůstalostní penzi.

Výnosy hospodaření penzijního fondu

Právo podílet se na výnosech hospodaření penzijního fondu mají:
  • účastníci penzijního připojištění včetně příjemců starobních, invalidních a výluhových penzí
  • účastníci, kteří přerušili penzijní připojištění, a to i za období přerušení penzijního připojištění
  • účastníci, jejichž penzijní připojištění v průběhu období, za něž se podíl na výnosech rozděluje, zaniklo - získávají poměrnou část podílu na výnosech.

Podíl účastníka na výnosu hospodaření penzijního fondu za předchozí kalendářní rok se připisuje na účastníkův osobní účet jednou ročně, nejpozději do 1. července běžného kalendářního roku. U příjemce penze dochází k přepočítání penzí. Pokud je zhodnocení vyšší než pojistně-technická úroková míra, podle níž byla penze přiznána, dojde k navýšení penze. V opačném případě zůstává výše penze nezměněna.

Penzijního připojištění má garantovaný výnos. Penzijní fondy nemohou ze zákona připsat záporné zhodnocení.

Změna od 1.1. 2013

Lidé, kteří již spoří v dnešních penzijních fondech nebo do nich vstoupí do konce příštího roku (tj. do konce roku 2012) a budou mít zájem nic neměnit, si zachovají garanci každoročního nezáporného výnosu. Tuto výhodu ztratí, pokud dobrovolně přestoupí do jednoho ze čtyř nových penzijních fondů ve třetím pilíři důchodové reformy. Pak ale zase budou mít naději na vyšší výnos podle zvolené investiční strategie. Účastníky pouze nových fondů se stanou lidé, kteří do třetího pilíře vstoupí po 1. lednu 2013.

Státní podpora

Státní podpora pro penzijní připojištění
výše příspěvku účastníka v Kč    výše státního příspěvku v Kč
100 až 19950 + 40 % z částky nad 100 Kč
200 až 29990 + 30 % z částky nad 200 Kč
300 až 399120 + 20 % z částky nad 300 Kč
400 až 499140 + 10 % z částky nad 400 Kč
500 a více150 Kč.


Od 1.1. 2013 dojde ke změně:
Státní podpora pro penzijní připojištění
výše příspěvku účastníka v Kč    výše státního příspěvku v Kč
100 až 2990 Kč
300 až 99990 + 20 % z částky nad 300 Kč
1 000 a více230 Kč.

Daňové otázky penzijního připojištění

Daňové výhody

Daňové úlevy lze rozdělit do 3 kategorií podle toho, kdo onu výhodu přímo využívá, tedy kdo je od platby daně osvobozen. Jsou to:
  • Daňové úlevy zaměstnanců
    Od daně z příjmu jsou osvobozeny příspěvky zaměstnavatele poskytované zaměstnancům, a to až do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro výpočet srážek na sociální zabezpečení. Přeloženo do češtiny: to, co dostanete od zaměstna-vatele, se nezdaňuje, pokud to nepřekročí uvedenou mez.
  • Daňové úlevy pro všechny účastníky penzijního připojištění
    Daňovou úlevou, která se týká kromě zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných, je možnost snížení daňového základu až do výše 12 000 Kč ročně. Částka, kterou lze odečíst od zdaňovacího základu, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených účastníkem poplatníkem daně na zdaňovací období, sníženému o 6 000 Kč. (od 1.1.2013 dojde ke změně : Částka, kterou lze odečíst od zdaňovacího základu, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených účastníkem poplatníkem daně na zdaňovací období, sníženému o 12 000 Kč).
  • Daňové úlevy zaměstnavatelů
    Zákon umožňuje zaměstnavatelům započítat příspěvek na penzijní připojištění zaměstnanců do nákladů, a tím si snížit daňový základ. Výše možného odpočtu je stanovena až do výše 3 % vyměřovacího základu zaměstnance pro výpočet srážek na sociální zabezpečení. Ona 3% hranice je proto také nejčastějším stropem, který zaměstnavatelé v praxi svým zaměstnancům nabízejí.

Daňové povinnosti

Rozhodující pro výši a předmět zdanění je, jakou formu výplaty peněz zvolíme. Pokud se rozhodneme peníze čerpat prostřednictvím pravidelně vyplácené penze, podléhá zdanění jen ta část penze, která odpovídá výnosům. Týká se to výnosů z příspěvků placených účastníkem, zaměstnavatelem i ze státních příspěvků. Výnosy jsou zdaněny sazbou 15 %. Jde o analogický princip jako u zdanění příjmů nebo úroků.

Rozhodneme-li se vybrat veškeré svoje peníze formou jednorázového vyrovnání, budou do zdanitelné části započítány nejen veškeré výnosy, ale i příspěvky zaměstnavatele. Najednou neplatí, že příspěvky zaměstnavatele nejsou zdaněny. Zaměstnanec - klient penzijního fondu je v případě jednorázového vyrovnání musí zdanit. Sazba daně je v tomto případě rovněž 15 %.

Předčasné ukončení se vypořádává pomocí odbytného. Takto zaniká nárok na státní příspěvek a i výnos z něj. Další postih ze strany státu za toto nerozumné chování však přichází v podobě další daně s vyšší sazbou. Daň platíme podobně jako u jednorázového vyrovnání z příspěvku zaměstnavatele a z veškerých výnosů. Sazba daně se v tomto případě zvyšuje na 25%.

Při využívání výše zmíněné daňové výhody (možnost odečíst až 12 tisíc Kč ročně) platí, že když se rozhodneme peníze z penzijního fondu předčasně vybrat (tzn. nedodržíme podmínku 60 měsíců spoření a dosažení věku nejméně 60 let), budeme muset všechny tyto daňové úspory zahrnout do základu daně a zaplatit z nich daň.

Zdroje

www.finance.cz
www.penize.cz
www.mesec.cz

Vytvořeno s podporou grantu FRVŠ 1857/2009