Úvod do financí - KMA/ÚF

Spořící účty

Charakteristika spořícího účtu:

• Spořicí účet je vkladový produkt, který slouží ke krátkodobému až střednědobému uložení volných finančních prostředků.
• Vklady jsou zde úročeny výhodnější úrokovou sazbou než na běžných účtech.
• Vklady jsou pojištěny a pojištění se řídí zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona jsou veškeré vklady klientů v bankách, včetně úroků, pojištěny ve výši 100 % vkladu, nejvýše však do částky odpovídající ekvivalentu 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky.
• Úrokové výnosy na účtech, které nejsou určeny k podnikání, podléhají dani z příjmu podle zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Sazba daně činí 15%. Daň je počítána vždy při připsání úroků. Banka daň sama strhne a k částce na účtu připíše již jen čistý výnos vkladu.
• Vzhledem k tomu, že úroková sazba na spořicím účtu nezajistí dostatečné zhodnocení vložených prostředků, aby výnos dostatečně převýšil inflaci, hodí se pro dlouhodobé spoření jiné výnosnější produkty (např.stavební spoření).
  Uvedˇme příklad "zhodnocování" peněz na spořícím účtu: spořící účet mBank byl v roce 2007 úročen 3% p.a. a inflace byla 2,8 % (zdroj: ČNB a Český statistický úřad), tudíž hrubé zhodnocení bylo 0,2 %, v roce 2008 byla úroková sazba na spořícím účtu mBank 3,5 % p.a. a inflace 6,3 %, tudíž znehodnocení vkladu bylo 2,8%.

Rozdělení spořicích účtů

Spořicí účty lze rozdělit na dva typy vkladových produktů.

1. První typ nemá prakticky žádné omezení. Vyznačuje se:
   • nulovými či minimálními poplatky,
   • okamžitou dostupností finančních prostředků (disponibilitou),
   • stanovenou úrokovou sazbou bez ohledu na výši vkladu a době uložení peněz.
   Mezi charakteristické zástupce patří spořicí účty eMax a eMax Plus (mBank), ING Konto (ING Bank N.V.), LBBW Spořicí účet (LBBW Bank CZ a.s.) a Běžný spořicí účet (Volksbank CZ, a.s.). Tento typ spořicího účtu nabízí především malé a střední banky, které chtějí zvýšit počet svých klientů nebo získat úplně nové a nabízejí proto i vyšší úrokové sazby. Za pozornost stojí polská mBank, která vstoupila na český trh na podzim roku 2007. Tato banka je založena na internetovém a telefonním bankovnictví, nemá kamenné pobočky, což jí neumožňuje oslovit všechny potenciální klienty. Od počátku také nenabízela všechny běžné produkty (např. platbu SIPO či zahraniční platby), ale zavádí je postupně. Aby vyrovnala své nedostatky, nabízela banka hned od počátku spořicí účet s vysokou úrokovou sazbou a získala tak pravděpodobně nemálo klientů.
2. Druhým typem jsou spořicí účty s pásmovým úročením. Vyznačují se:
   • pevnou úrokovou sazbou závislou na výši prostředků na účtu (tzv. pásma od - do Kč) s různou dobou uložení vkladu, tzn. délkou výpovědní lhůty.
   • Výhodnější úročení lze většinou získat jen za cenu dlouhých výpovědních lhůt a vysokých vkladů.
   Mezi typické zástupce s tímto typem spořicího účtu patří Česká spořitelna, a.s., GE Money Bank, a.s., ČSOB nebo Komerční banka, a.s. Banky nabízející tento typ spořicího účtu mají dostatek klientů a nepotřebují získávat nové.

Úrokové sazby spořicích účtů

Výše úrokové sazby na spořicích účtech je závislá na vývoji základních úrokových sazeb České národní banky (dále jen "ČNB"), na inflaci a na externích a interních vlivech, které na banku působí. Mezi základní úrokové sazby ČNB patří Repo sazba, lombardní sazba a diskontní sazba, které ovlivňují poptávku obchodních a dalších bank po úvěrech od centrální banky.

• Nejvýznamnější je Repo sazba. Tu platí ČNB bankám za peníze, jež si u ní uloží. Je to maximální sazba, za kterou ČNB stahuje měnu (volnou likviditu) z oběhu prodejem svých cenných papírů (nebo pokladničních poukázek) a naopak ji do oběhu uvolňuje nákupem stejných cenných papírů. Obě strany se při této operaci zavazují, že po uplynutí doby splatnosti ČNB jako dlužník vrátí věřitelské bance zapůjčenou jistinu, která je zvýšena o dohodnutý úrok a věřitelská banka vrátí ČNB její cenné papíry. Základní doba těchto operací je 14 dní (2T Repo sazba) (http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje/). Repo sazbu lze tedy definovat jako úrokovou sazbu, za kterou odkupuje centrální banka od obchodních bank jimi eskontované směnky ( http://business.center.cz/business/pojmy/p1040-repo-sazba.aspx).
• Diskontní sazba (též automatizovaná depozitní facilita) je úroková míra, za kterou centrální banka poskytuje obchodním bankám úvěr. Banka si může chybějící peněžní prostředky opatřit buď u centrální banky nebo na mezibankovním trhu (JUREČKA, V., JÁNOŠÍKOVÁ, I.: Makroekonomie, Základní kurs, VŠB -Technická univerzita Ostrava, Ostrava 2006, dotisk 1. vydání, s. 140.).
• Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze oproti zástavě cenných papírů (dříve lombardní úvěr, dnes se tato operace nazývá marginální zápůjční facilita)( http://cs.wikipedia.org/wiki/Lombardn%C3%AD_sazba).

Základní úrokové sazby se od sebe liší o jeden procentní bod a pohybují se současně. Pokud centrální banka uvede změnu úrokové sazby např. na 2 procenta, znamená to, že Repo sazba se změnila na 2 %, diskontní sazba na 1 % a sazba lombardní na 3 % ( http://cs.wikipedia.org/wiki/Repo_sazba).

Centrální banka může díky pohybu uvedených sazeb regulovat oběh peněz. Zvýšením sazeb dochází ke zdražení peněz a zájem o úvěr ze strany bank se snižuje, půjčují si méně. Centrální banka provádí restriktivní monetární (peněžní) politiku. Opakem je expanzivní monetární politika, při které ČNB sazby snižuje. Banky mají levnější zdroje a samy pak mohou poskytovat levnější úvěry svým klientům (JUREČKA, V., JÁNOŠÍKOVÁ, I.: Makroekonomie, Základní kurs, VŠB -Technická univerzita Ostrava, Ostrava 2006, dotisk 1. vydání, s. 141.). Na pohybu základních úrokových sazeb je tudíž závislá výše úrokových sazeb na úvěrovém trhu. Od toho se také odvíjí vyhlašování úrokových sazeb u spořicích účtů. Pokud má banka menší zisk z úvěrů v podobě nižších úrokových sazeb, snižuje i úroky u spořicího účtu.

Výhody a nevýhody spořících účtů

Výhody:

• jde o bezpečnou formu výhodného zhodnocení peněžních prostředků, je minimalizováno riziko - veškeré vklady včetně úroků jsou ze zákona pojištěny; chce-li mít klient uložen větší finanční obnos opravdu bezpečně, může si založit spořicí účet u různých bank a maximálně tak využít zákonné pojištění svých peněz,
• díky vyšší úrokové sazbě nabízí spořicí účet větší zhodnocení peněz v porovnání s běžným účtem,
• většina bank nabízí možnost přístupu na spořicí účet pomocí elektronického bankovnictví (jednoduché ovládání přes internet), a to zdarma,
• klient, který se naučí odkládat volné finanční prostředky na spořicí účet, je pravděpodobně neutratí v unáhlené potřebě něco si pořídit, než při uložení na rychle přístupném běžném účtu.

Nevýhody:

• úroky na spořicích účtech podléhají srážkové dani ve výši 15%,
• spořicí účet nelze používat k platebnímu styku, k tomuto účelu slouží běžný účet,
• nižší zhodnocení peněz než u jiných investičních produktů (stavební spoření, termínované vklady, fondy peněžního trhu),
• "úroková nejistota", o výši úroků rozhoduje banka na základě vývoje finančního trhu, konkurence a politiky České národní banky.

Shrneme-li výhody a nevýhody, lze říci, že pro krátkodobé až střednědobé uložení volných peněžních prostředků je tento vkladový produkt vhodný zejména pro klienty, kteří nemají rádi riziko, příliš se neorientují v investování a nechtějí nechat peníze na běžném účtu.

Vezmeme-li v úvahu i konkrétní nabídky jednotlivých bank, jeví se jako nejvýhodnější řešení uložit peníze na spořicí účet prvního typu (bez omezení), a to na kratší dobu, nejlépe v řádu měsíců. Lze ho využívat ke zhodnocení a kumulaci peněz a v případě potřeby finanční prostředky okamžitě vybrat.

Spořicí účty druhého typu (s pásmovým úročením) mají často nastaveno mnoho parametrů, složitých, nepřehledných a častokrát pro klienta ne zrovna výhodných. Spořicí účet s pásmovým úročením se jeví jako lepší varianta termínovaného vkladu a se spořením nemá příliš společného. Na internetových stránkách bank, které tento typ spořicího účtu nabízejí je často těžké získat potřebné informace z úrokových lístků a sazebníků poplatků.

Jaký spořící účet vybrat?

Ideální spořicí účet by měl mít:

• nadprůměrný úrok,
• vysokou likviditu,
• vklady a výběry bez limitů,
• jednoduché parametry,
• služby zdarma,
• neměl by být vázán na běžný účet.

Aktuální úrokové sazby na spořicích účtech lze najít na www stránkách( http://www.uctysporici.cz/products/aktualni-urokove-sazby-sporicich-uctu-a-terminovanych-vkladu).

Další zdroje informací:
Vlčková, J., Spořící účty, bakalářská práce, Č. Budějovice, 2009.