Katedra výtvarné výchovy PF JU  

HOME

Aktuality

Konzultační hodiny

Vyučované předměty

Přijímací řízení

Studijní odkazy

Státní závěrečné zkoušky

Kvalifikační práce

Směrnice vedoucí katedry

Rigorózní řízení

Publikace a katalogy

Fotogalerie

Historie katedry

Galerie D9

Malá Galerie

 

facebook

 

Další katedry PF JU

 

Konference Kritéria kvality ve výtvarné výchově

Haptické modely pro osoby se zdravotním postižením

Katedra výtvarné výchovy

Fotogalerie

KŘÍŽEM (objekty, malby, kresby, grafika)

1. 8. - 31. 8 2014 v Galerii kostela sv. Marka Soběslav

Nejen neobyčejný interiér galerie kostela sv. Marka inspiroval členy Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích k vytvoření volného konceptu výstavy jejich výtvarných realizací, nazvané Křížem.

Výtvarníci-pedagogové se tradičně (mimo publikační a vědecké činnosti) prezentují i autorskou uměleckou tvorbou v zahraničí i tuzemsku podle jednotlivých odborných profilů členů sboru. Tyto aktivity jsou důležitou prezentací jejich profesionality, protože se podílejí významným způsobem na výchově mladých učitelů výtvarné výchovy. Katedra výtvarné výchovy byla v nejrůznějších organizačně administrativních podobách součástí Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích od jejího založení v akademickém roce 1948/49. Jejími učebnami a ateliéry prošlo mnoho generací posluchačů, ale i těch, jež je na dráhu výtvarného pedagoga připravovali. Jde o více jak tři desítky pedagogů, kteří se na výchově budoucích učitelů výtvarné výchovy podíleli v interním zaměstnaneckém poměru, a pěti desítkách externích odborníků.

Současný kolektiv výtvarníků se tedy prezentuje autorskými artefakty, jejichž jednotící prvek je naznačen názvem - "Křížem". Výstava objektů z kamene, skla i kovu, maleb, kreseb a grafik různými způsoby ukazuje velmi široké spektrum autorských interpretací daného tématu.

Charakteristickým rysem myšlenkové malířské interpretace námětu Petra Brožky je úspornost záběrů a kompozice, při naprostém využití různorodých možností techniky kladení barev. Prostor, který je skutečný i relativní, získává na novém významu - je interpretován jako předmět filozofie.

Práce Radko Chodury můžeme snadno vnímat jako reflexívní záznamy jeho intelektuálního a profesního života. Tvorba cyklů a návraty k zásadním tématům s potenciálem mnohovýznamového symbolu prozrazuje potřebu autora v dialogu sama se sebou obnovovat nezpochybnitelné hodnoty. Charakteristickým rysem obrazů je práce se strukturou, formou a jemnou barevností.

Keramické reliéfy i volné objekty Josefa Lorence jsou výrazně stavěné formy se stopami expresívního tvůrčího procesu, hranice téměř archetypálních objektů. Sochařské realizace v různých druzích kamenů jsou komponovány jako kontrast monumentálních forem a jemných detailů, které umocňují námět.

Dnes již externí spolupracovník katedry Roman Kubička je malíř s nezaměnitelným, výrazným a silně expresivním malířským gestem. Gesto i zvláštní barevnost podtrhují existenciální pocity a jsou vázány na emotivní obsah kompozičních námětů.

Jaromíra Němcová jako jediná z vystavujícího kolektivu působí pedagogicky na Univerzitě v Pardubicích v Ateliéru výtvarné přípravy. V sochařské tvorbě užívá forem zásadních, lapidárních, daných jasným konceptem. Ve své grafické tvorbě kombinuje klasické postupy s netradičními technikami, vytváří několikanásobné soutisky tematických cyklů.

Aleš Pospíšil tvoří své grafiky využitím klasických hlubotiskových technik. Na první pohled vidíme nefigurativní tvarosloví, upoutají klíčové grafické prvky: elementární symboly, barva, strohý formální chromatický repertoár. Příběh je zde ale patrný pohybem, zvukem a rytmem. Promlouvá o nekonečném čase, pohybu i o nás.

Tvorba Dominiky Sládkové a Petra Sládka je charakteristická široce rozvětvenými cykly naplněnými zajímavými obsahy. Tematicky a námětově se nevyhýbají figurálnímu, předmětnému a symbolickému vyjádření. V případě autorských knih, jež jsou zpracovávány klasickou, ale i experimentální formou, je patrné zamýšlení se o transformování tématu k dalším významovým výpovědím.

Věra Vejsová využívá tzv. technologii fusingu, která umožňuje kombinacemi řezaných prvků vytvářet různorodé struktury a tvary odlehčených forem a perforací. Tato nová cesta začíná u grafického detailu, který je skládán do větších kompozičních celků tvořících příběh. Proces zkoumání možností této techniky se často blíží ryzímu experimentu.

Lenka Vilhelmová aplikuje různorodé grafické techniky do vícenásobných přetisků s prořezávanými matricemi, s velmi strukturálním hlubotiskovým provedením. Zesiluje tím působení barvy i struktur, aby docílila co nejsilnějšího obrazového účinku svého tvůrčího záměru. Aplikace těchto postupů nevyhnutelně ústí v originální technologické experimenty velkých formátů v rozsáhlejších celcích s existenciální tématikou.

Kříž jako znak a symbol v tisícileté historii evropské kultury získal mnohé významy, přesto k nám v různých souvislostech, situacích osobních i celospolečenských, mluví naprosto srozumitelným způsobem. Kříž jako znak grafický, jako průnik dvou přímek, jako střet dvou prvků, má svou výtvarnou, estetickou i psychologickou sílu. Bereme tedy soubor vystavených prací jako nenásilnou připomínku toho, abychom i v téměř idylickém čase léta nezapomínali, že nejen historie minulá, ale i přítomný čas léta je pro mnohé lidi a území obdobím těžkých zkoušek.

 

Úvodní text pro výstavu "Křížem" od rektora Jihočeské univerzity:

Krása výtvarného umění v nejrůznějších jeho formách nás znovu a znovu přivádí k úžasu, podobně jako hloubka lidského poznání. Aby ne, vždyť právě věda a umění patří k sobě už od doby, kdy člověk začal rozum brát, tedy mnohem dříve než se dle řecké mytologie ochrany moudrosti a umění ujala bohyně Athéna. Jistě není náhodou, že její další kompetencí byla ochrana statečnosti, ostatně byla to bohyně vítězné války. Dnes se nám zdá těžko uvěřitelné, že již v době antického Řecka bylo třeba chránit moudrost a umění, a přeci tomu tak bylo.

V novodobých dějinách civilizace to ovšem nikoho nepřekvapuje, člověk Homo sapiens nedbá a znovu a znovu testuje možnost své existence bez moudrosti/vědy a umění, vždyť co kdyby ušetřil, aby si mohl dopřát lepší životní úroveň. Raději nedomýšlet, jak snadno se dají napáchat jen těžko napravitelné škody v oblasti nehmotné existence naší podstaty.

Každá škola posilující lidskou moudrost a umění je neopomenutelným kamínkem v mozaice výchovy nových generací nositelů a pokračovatelů moudrosti a umění. Moudrost/věda a umění jdou spolu ruku v ruce, není jednoho bez druhého, vždyť právě z jednoty obojího se zrodily univerzity. Velikou radost mně v tomto ohledu dělají umělecké obory rozvíjené tradičně na naší Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Každá výstava výtvarných prací studentů a jejich pedagogů je úžasnou potěchou ducha, ať už se jedná o malířskou, sklářskou či keramickou tvorbu nebo moderní instalace výtvarných děl jakou v poslední době byl úspěšný výstavní cyklus "Hledání ztraceného místa".

Nám, kteří jsme spojeni s přírodními vědami, slouží výtvarná díla studentů a pedagogů katedry výtvarné výchovy vystavovaná ve fakultní galerii D9 a dalších výstavních síních též jako inspirace, inspirace abstraktního pohledu na objekty živé i neživé přírody, inspirace k poznání mechanismů komunikace živého a funkčních vztahů živého a neživého. Každým novým počinem v tvorbě našich výtvarníků, studentů a jejich pedagogů, oslavujme řeckou bohyni Athénu za její statečnou ochranu moudrosti a uměni.

Vážení a milí, kolegyně a kolegové, studenti a pedagogové z katedry výtvarné výchovy, děkuji Vám velice za Vaše půvabné umělecké počiny, jakož i výchovu nadšených učitelů výtvarné výchovy, a přeji Vám hodně zdaru v tomto náročném konání do příštích let.

S úctou a srdečně
prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc.
rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

 

 

Formátovat stránku pro tisk

 

Katedra výtvarné výchovy ]

Další katedry PF JU ]

[ Jihočeská univerzita ] [ Pedagogická fakulta ]

© 2010–2018 KVV PF JU       správa webu: Martin Toman