Plenární přednášky
Pozvání na jednání v plénu přijali:
prof. PhDr. Eliška Walterová, CSc. (Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání)
Robert Harry Evans, associate professor; Jesper Bruun, assistant professor (University of Copenhagen, Faculty of Science Department of Science Education, Denmark)
Dr. Silke Rönnebeck (Leibniz-Institute for Science and Mathematics Education, Kiel, Germany)
Přednášky zahraničních hostů budou předneseny v anglickém jazyce a budou simultánně tlumočeny do českého jazyka.
Anotace plenárních přednášek
MOŽNOSTI A LIMITY SÍŤOVÁNÍ V PEDAGOGICKÉM VÝZKUMU
prof. PhDr. Eliška Walterová, CSc.
V posledních desetiletích je pojem sítě a síťování jedním z nejfrekventovanějších v různých oblastech lidské činnosti. I když fenomén síťování má hluboké historické kořeny, stal se viditelným a zkoumaným v globální éře. Extenzi sítí v prostoru a zrychlování v čase umožňují zejména rozvinuté technologie, současně však představují četná rizika. Síťování jako lidská činnost podporující sdílení poznatků a spolupráci se stala předmětem teorií a výzkumů, zkoumajících smysluplnost a efektivnost sítí také ve vědě obecně i v příslušných oborech zvlášť, pedagogiku nevyjímaje. V českém prostředí jsou vytvářeny různé formální sítě regulované institucemi, výzkumnými programy a projekty, které však pro pedagogický výzkum vytvářejí jen omezený prostor v konkurenci s jinými obory, zatímco rozvoj neformálních sítí uvnitř pedagogické komunity se vyznačuje nebývalou extenzitou. Referát se proto zaměří na specifika síťování v pedagogickém výzkumu vzhledem k podmínkám rozvoje sítí, udržitelnosti (zpevňování a zanikání), možným a reálně existujícím typům sítí s důrazem na jejich účel a efektivnost s využitím ilustrací z mezinárodního, zejména evropského, a českého prostředí. V ohnisku pozornosti bude aktérství sítí, hlavním východiskem sociologická teorie ANT Actor-network Theory (Latour, Callon aj.), rozvíjená od 90. let minulého století, umožňující analyzovat heterogenní sítě s různými jednotkami a znaky, silnými a slabými vazbami a rozdílnou "konektivitou uzlů" v celkovém kontextu, který je propojuje. Zvláštní pozornost bude věnována České asociaci pedagogického výzkumu jako případu profesně zájmové sítě, jejím silným a slabým stránkám. Autorka bude uvažovat o možnostech a limitech využití této sítě k neformální koordinaci a evaluaci českého pedagogického výzkumu.
MAKING CHANGE HAPPEN - THE EFFECTS OF PISA ON EDUCATIONAL REFORMS IN GERMANY
Dr. Silke Rönnebeck
The results from TIMSS 1997 (Third International Mathematics and Science Study) and even more so from PISA 2000 (Programme for International Student Assessment) came as a shock not only to educational policy makers but also to the general public in Germany. In PISA 2000, German students scored in all three domains - reading, mathematics, and science - significantly below the OECD average and ranged in the international comparison well behind countries like Finland, Australia, the United States, or Austria. Especially worrying were the comparably high percentages of 15-year-olds with very low competences and the strong positive relationship between achievement and socioeconomic status - in no other OECD country had the socioeconomic status of the family a higher impact on student achievement than in Germany. Based on its long tradition of Bildung, Germany had for decades strongly believed in the quality and equity of its educational system - a belief that was severely shaken by the PISA results. Thus, almost immediately after the publication of the results, a fundamental debate in matters of education policy started. The debate became the starting point for a number of far-reaching and large-scale reforms within the educational system in Germany. The probably most prominent example is the development, implementation and regular monitoring of nationwide educational standards that define what students are supposed to know and able to do at the end of their primary and secondary education. The standards are supplemented by standardized comparative tests either at national or federal state level and the implementation of central school leaving examinations. Other reforms e.g. include structural changes in the school system (e.g. changing from a strongly tracked to a more comprehensive system), the abolition of grade retention, and the implementation of large-scale and long-term professional development programs for teachers like e.g. the SINUS program. All these reforms could only be successfully implemented because different stakeholder groups worked together. In the talk, the development of educational reforms in Germany following the 'PISA shock' and the collaborative efforts that have led to their successful implementation will be discussed.
NETWORK ANALYSIS AS A RESEARCH METHODOLOGY IN SCIENCE EDUCATION
Robert Harry Evans, associate professor; Jesper Bruun, assistant professor
Researchers within the science education research community have begun to use Network Analysis as a methodology to extend understanding of teaching and learning science by viewing both as complex systems. We will discuss how the work of our research group has identified relevant relationships by analyzing these networks.
We will show how a network can be methodologically described as a set of relations between a set of entities, and how a network can be characterized and analyzed as a mathematical object. Then, as an illustrative example, we will discuss our current work which uses networks to create insightful maps of learning discussions. We will show how the adoption of a complex system methodology can lead to rich interplays between qualitative and quantitative analysis to generate powerful "mixed methods" methodological framing.
