PACZion

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci ve své nejnovější zprávě na toto téma (publikované v roce 2009) poukázala na fakt, že 22 % pracovních sil v EU je dotčeno pracovním stresem a že dochází k stálému nárůstu v tomto směru. Zpráva rovněž hovoří o vysoké úrovni stresu ve zdravotnickém a vzdělávacím sektoru a identifikuje země s nejvyššími úrovněmi stresu: např. Slovinsko, Řecko, Lotyšsko (s více než 50 % pracovníků ve stresu). Dokonce i v zemích, kde je úroveň stresu pracovníků pod celounijní úrovní, konkrétně např. v České republice, se pracovní stres dotýká 20 % pracovníků.

Jak již bylo naznačeno v úvodu, v pedagogické profesi existuje nesoulad mezi požadavky v různých kontextech a zdroji k naplnění těchto požadavků. Pracovní stres pedagogických pracovníků se může vzhledem k různým rizikovým faktorům projevit v úrovni fyzické, emocionální nebo sociální a může vážně poškodit jednotlivce (jedná se zejména o kardiovaskulární a muskuloskeletální onemocnění a dále o syndrom vyhoření). Poškozovány jsou i samotné vzdělávací instituce, a to absencí v docházce do zaměstnání, nízkou pracovní výkonností, předčasnými odchody pracovníků). Muskuloskeletální onemocnění představují vůbec největší problém a jsou značným ekonomickým břemenem ve vyspělé i rozvojové části světa, a to jak v nákladech na zdravotní péči, tak i v ušlém výdělku postižených osob. Jedná se zejména o nemoci jako revmatoidní artritida, osteoartróza, osteoporóza, vertebrogenní syndromy, větší úrazy končetin, dna, fibromyalgie, namožení (natažení) svalstva apod.

Studie publikovaná Evropským odborovým výborem pro vzdělávání uvádí, že primárními faktory stresu u pedagogů jsou: množství a intenzita práce, nároky na pedagogy, vysoký počet žáků a studentů ve třídách, špatné chování žáků a studentů, nedostatečná podpora od vedení instituce, nedostatek zdrojů v institucích, negativní atmosféra, nízký sociální status vzdělavatelů. Dále byly identifikovány následující projevy stresu: vyhoření, deprese a emoční obtíže, vysoké absence, nespavost, příznaky kardiovaskulárních onemocnění, osobní konflikty a problémy, migrény, zažívací obtíže.

Z výše uvedených důvodů vznikl návrh mezinárodního výzkumného projektu PACZion řešený ve spolupráci Univerzity Pasov (odborný garant: prof. Norbert Seibert) a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (odborný garant: doc. Milada Krejčí, CSc.), který se zabýval řešením zdraví učitelů zejména ve vztahu k pracovnímu stresu a syndromu vyhoření. Tento výzkumný projekt unikátní v rámci EU byl rozpracován ve čtyřech etapách do roku 2012.