Toto je záložní verze starého webu Pedagogické fakulty JU (https://old.pf.jcu.cz), která již nebude dále aktualizována.
 
Od září 2022 funguje nový web fakulty na standardní adrese https://www.pf.jcu.cz.

Symbol PF Učitel Pro Futuro – obrazový materiál

Učitel Pro Futuro,
učitel Pedagogické Fakulty, učitel pro budoucnost.

 

Obrazový materiál

 

Megatrendy a udržitelný rozvoj

Centrum pro prognózy při Evropské komisi v r. 2018 formulovalo 14 megatrendů, které nejvýznamněji ovlivňují Evropu. Megatrendy jsou definovány jako dlouhodobé hnací síly, které jsou nyní pozorovatelné a s největší pravděpodobností budou mít globální dopad. Mohou vám pomoci identifikovat pravděpodobnou budoucnost.

 

Vedle megatrendů výrazně ovlivňují budoucnost i globální problémy a na ně navazující cíle udržitelného rozvoje formulované OSN.

 

Učící se organizace

CEJTHAMR, V., DĚDINA, J. (2010). Management a organizační chování. 2. aktualizované a rozšířené vyd. Praha: Grada Publishing.: Učící se organizace podporuje lidi na všech úrovních, aby se pravidelně a přesně ze své práce učili; má systémy k získávání a učení se informací a k jejich předávání tam, kde jsou zapotřebí; své učení hodnotí a je schopna se průběžně měnit.

Model učící se organizace podle Sengeho (Senge, P. M.: Pátá disciplína: teorie a praxe učící se organizace. Praha: Management Press, 2007).

 

Future Classroom

Projekt Future Classroom Lab vytvořila síť 33 evropských ministerstev školství European Schoolnet jako model pro transformaci školní infrastruktury.

Jde o inspirativní, plně vybavené, rekonfigurovatelné prostředí pro výuku a učení, které vyzývá k přehodnocení role vzdělávacích postupů, technologie a designu ve třídách. Umožňuje zkoumání rolí a kompetencí učitelů a žáků ve vzdělávání v 21. století, různých stylů učení a více personalizovaného, aktivního učení, zkoumání učebního prostředí a jeho dopadu na zapojení žáků a interakci ve třídě, a zkoumání současných i vznikajících technologií ovlivňujících vzdělávání.

 

Hluboké učení

Tento termín užívá Michal Fullan pro celek systémových změn, které mohou pomoci tomu, aby učení ve školách nebylo jen předáváním znalostí, ale především výchovou schopných lidí, připravených čelit výzvám, jako je klimatická změna a další globální problémy. Prosazuje směr zvaný Nová pedagogika pro hluboké učení. Ve „staré“ pedagogice je ve třídě v centru učitel, který má pod kontrolou vše, co se v hodině odehrává. Zatímco studenti většinu času mlčí a přijímají to, co se jim říká, učitel naopak většinu času mluví. Nová pedagogika naopak učitele staví do role aktivátora učení, který studentům nabízí otázky a problémy k řešení. Když před žáky/studenty stojí nějaká zajímavá výzva, jsou zapojení, spolupracují, snaží se přijít s nějakým zajímavým nápadem, pak se opravdu učí. Pokud je před nimi inspirativní úkol, pracují s vervou a radostí. Hluboké učení tedy znamená učit se způsobem potřebným do budoucnosti, kdy už nebude stačit toho hodně vědět, bude třeba umět řešit problémy.

Fullanův model dle Metodického portálu RVP

 

Kompetence pro budoucnost

OECD popsala kompetence, které by vzdělávání mělo rozvíjet ve své zprávě o budoucnosti vzdělávání The future of education and skills: Education 2030. OECD

 

Klíčové dovednosti pro profesní uplatnění v buducnosti

Na Světovém ekonomickém fóru 2021 byla prezentována zpráva „Defining the skills citizens will need in the future world of work„ společnosti McKinsey, která ukazuje, že tyto dovednosti patří ke klíčovým dovednostem, které ovlivní profesní uplatnění obecně.

 

 

Učící se organizace, škola jako učící se organizace

OECD shrnulo klíčové dimenze, které charakterizují učící se školu v materiálu s názvem „Co dělá školy učícími se organizacemi?“ (What makes a school a learning organisation?). Je zaměřen na školy vzdělávající děti a dospívající, nicméně popsané principy jsou dobrým modelem i pro fakulty připravující učitele:

  1. Tvorba a sdílení vize, v jejímž centru stojí výuka všech žáků a studentů.
  2. Tvorba a podpora možností dalšího učení pro všechny pedagogické pracovníky.
  3. Podpora týmového učení a spolupráce mezi pedagogy.
  4. Vytvoření atmosféry založené na zvídavosti, inovacích a výzkumu.
  5. Včlenění systémů podporujících výměnu a shromažďování znalostí.
  6. Výuka, která využívá vnější prostředí a/nebo z něj vychází.
  7. Modelování a podpora dovedností potřebných k vedení.

OECD: Škola jako učící se organizace

 

Vliv infrastruktury na výsledky učení žáků

Světová banka vydala v r. 2019 podrobnou zprávu o vlivu školní infrastruktury na učení se žáků The Impact of School Infrastructure on Learning : A Synthesis of the Evidence

 

  zpět na hlavní dokument