KONĚSPŘEŽNÍ ŽELEZNICE

Na počátku rozvoje techniky počátkem 19. století reprezentovalo českou technickou vyspělost ojedinělé dílo mezinárodního významu - první a nejdelší koněspřežní železnice na evropském kontinentě, vedoucí z Českých Budějovic do rakouského Lince.

bývalá konenčná stanice koněpřežky v Českých Budějovicích
Roku 1807 byl pověřen ředitel prvního polytechnického ústavu v Praze F. J. Gerstner, aby přešetřil možnost spojení Vltavy s Dunajem pomocí kanálu. Ten, ač odborník na vodní stavby, navrhl nakonec po důkladném studiu spojení obou řek vybudováním železnice. Stavba, jejímž vedením byl pověřen jeho syn F. A. Gerstner, byla započata v roce 1825. V roce 1827 byla zkušebně uvedena do provozu severní, česká část železnice, a o rok později již byla zprovozněna trvale. Celá trať z Českých Budějovic do Gmündu u Lince byla dokončena 1. 6. 1830. Pravidelná přeprava zboží byla zahájena v roce 1832. Doprava osob byla na trati zavedena až dodatečně. Spřežení se dvěma koňmi zapřaženými za sebou se křižovala v příhraničním Kerschtaumu a urazila cestu dlouhou 129 km za 14 hodin.
Po nástupu parních lokomotiv byla téměř celá česká část využívána pro parní železnici.

zbytky můstku koněpřežky u Rybníka násep a můstek koněpřežky u Holkova (u Velešína) opravený můstek koněpřežky u Holkova (u Velešína)

Z trati, která byla první veřejně užívanou v Evropě, se do dnešní doby zachovalo několik fragmentů (např. přízemní domek konečné stanice v Českých Budějovicích, část trati mezi stanicemi Suchdol a Rybník. V Holkově je dobře zachována budova přepřahací stanice, nedaleko je část náspu s klenutým mostem.


(c) Martin Bílek 1999. All rights reserved.