Anotace diplomovch prac - 1998 - Katedra fyziky
Anotace diplomovch prac - 1998
Katedra fyziky
Ale Princ
Nvrh, koncepce a realizace vybranch experiment fyziky vakua k pednce Obecn fyzika II - Termika a molekulov fyzika
Hlavnm kolem tto diplomov prce bylo navrhnout a realizovat experimenty fyziky vakua, kter dokazuj platnost jednotlivch zkonitost. Zrove vak pochopit dsledky, kter z pokus vyplvaj, uvdomit si zkonitosti fyziky nzkch tlak. Ujasnit a upesnit si pedstavy, kter s oblast vakuov fyziky zce souvis. Na zklad vech tchto vc si udlat pedstavu, jak se vakuov fyziky vyuv v praxi, jak probhaj procesy ve sloitjch vakuovch aparaturch a jak by se daly jednotliv proveden experimenty aplikovat v praxi.
Vedouc prce: RNDr. Ji Kalk, Dr.
Luk Hauer
Vyuit vpoetn techniky v oblasti evidence kalibrace midel v ZVVZ a.s. Milevsko
Tato diplomov prce seznamuje s stmi oboru metrologie a to hlavn s pojmy evidence a kalibrace, zkony a normami, ktermi se metrologie d, a s vyuitm vpoetn techniky v tto oblasti. V zvru prce je hodnocen programu evidence kalibrace midel, kter pouv ZVVZ a.s. Milevsko.
Vedouc prce: Ing. Michal er
Martin Znojil
Men radonu
Tato diplomov prce se zabv vlivem radonu v ivotnm prosted a jeho vlivem na obytn domy. Zabv se problematikou men objemov aktivity radonu (OAR) v pdnm vzduchu, stanoven radonovho rizika pd, men ekvivalentn objemov aktivity radonu (EOAR) v interiru objektu.
Vedouc prce: doc. Ing. Ji Patoka, CSc.
Jan ern
Elektrick vlastnosti pevnch ltek
Diplomov prce pojednv o zkladnch elektrickch vlastnostech pevnch ltek. Je pojata jako nadstavba dnench standardnch uebnic pro gymnzia. Je psna jednodum jazykem tak, aby byla srozumiteln studentm, kte by se chtli dozvdt vce o problematice pevnch ltek a kte maj pouze stedokolsk znalosti matematiky a fyziky. V prvn sti prce se upesuj zkladn pojmy z teorie pevnch ltek, jako jsou napklad krystalov struktura, krystalov vazby, ideln krystaly, klasifikace elementrnch bunk. Dle je pojednno o vzniku krystalu pevn ltky, o klasickm a Sommerfeldov modelu kov, o elektronov a tepeln vodivosti a jejich vztahu. Takt je zmiovn Hallv jev a problematika psov teorie. V zvru jsou vysvtleny nkter pojmy z kvantov mechaniky, kter jsou pouity v pedchozch kapitolch.
Vedouc prce: doc. RNDr. Eva Prochzkov, CSc.
Roman Vychytil
Telekomunikan st
Diplomov prce se zabv studiem komunikan st, dle pak historickm vvojem, vstavbou pevnch (stacionrnch) st, rdiovmi celulrnmi systmy (NMT 450, NMT 900, GSM), hlavn draz je kladen na popis rdiovch celulrnch systm, jejich rozdlen, vhody a nevhody. Pozornost je vnovna mobilnm spojm budoucnosti (druicov komunikan systmy).
Vedouc prce: Ing. Michal er
Jan Placer
Uit vlknov optika
Diplomov prce se zabv obecnm popisem fyziklnho principu veden optickho zen optickm vlnovodem, respektive vlknem, dle popisem zkladnch druh vlnovod a pouvanch materil, zdroj a detektor zen. Poskytuje strun popis vyuit optickch vlken nejen v komunikacch, ale i v optickch senzorech a jinch aplikacch ( nao. Penos svtla do tko dostupnch prostor, penos obrazu, atd.). Hlavn podstatou tto prce je vak uveden soupravy vlknov optiky EMOS - OPTEL do provozu a zmen nkolika zkladnch loh, na jejich zklad je navrhnuta mic loha pro fyzikln praktikum z vlknov optiky, kter se tk jak optickch telekomunikanch tras, tak i optickch senzor.
Vedouc prce: doc. RNDr. Vojtch Stach, CSc.
Ivona Hrubeov
Vybran partie z historickho vvoje optiky a optickch zazen
Diplomov prce je zamena na historick vvoj optiky a optickch pstroj. Tento vvoj lze zat sledovat ji ve star Antice, kdy se objevuj prvn formulovan zkony. Prce je lenna na tyi vvojov etapy: starou, pedklasickou, klasickou a kvantovou optiku. Ve star optice jsou zahrnuty prvn zkony, katoptrika, vynlez temn komory a brl. V dob pedklasick optiky se objevuj prvn mikroskopy a dalekohledy, je formulovn zkon lomu, je prvn spotna rychlost svtla, objevuj se prvn fotoaparty a vedou se spory mezi korpuskulrn a vlnovou teori en svtla. Klasick optika zan Maxwellovou teori elektromagnetickho pole, Roentgen pichz s paprsky X, Albert Einstein formuluje speciln a poslze obecnou teorii relativity, je znm efekt gravitan oky a na obnou drhu kolem Zem je vysln Hubblv dalekohled. Kvantov optika zahrnuje Becquerelv objev uranovch paprsk, Planckv objev zen ernho tlesa, Einsteinv fotoelektrick jev a Maimanv vynlez laseru, kter umonil intenzvn vvoj kvantov optiky.
Vedouc prce: doc. RNDr. Eva Prochzkov, CSc.
Pavel Pavlk
Uit fotometrie
V diplomov prci jsem se zamil na vvoj osvtlovac techniky od jejho potku a k modernm zdrojm svtla. V dal sti jsou definovny jednotliv fotometrick veliiny. Tak jsem se zamlel nad obsahem uiva o fotometrii na stedn kole. Podstatnou st tto prce tvo popis modernch zdroj svtla v souasnosti, hlavn spornch kompaktnch zivek a jejich praktick vyuit. Prce je doplnna zpracovanmi grafy a tabulkami z mench. Na zklad zskanch hodnot jsem v zvru vypotal sporu elektrick energie v domcnosti, kter pouv spornch zivek.
Vedouc prce: doc. RNDr. Vojtch Stach, CSc.
Robert Brt
Elektroakustick men
Tato prce by mla slouit k ucelenmu nhledu na men hluku a vibrac v pracovnm prosted. Jej zamen je tedy smovno k potebm a poznatkm hygieny prce. V tto prci jsme se nejvce zabvali hlukem a jeho hodnocenm v pracovnm prosted, protoe vibrace nejsou tak astm problmem, vyskytujcm se v oblasti hygieny prce, jako hluk. Proto jsme jim nevnovali takovou pozornost jako hluku. Teoretick poznatky uveden v tto prci nm poslouily jako zklad pro vypracovn protokolu o men hluku v eskobudjovick Teplrn. Tento protokol je soust grafick plohy tto prce.
Vedouc prce: doc. RNDr. Vojtch Stach, CSc.
Robert Peina
Simulace a modelovn pro vuku v zkladnm kurzu fyziky
Diplomov prce je rozdlena do pti kapitol a je doplnna dvmi plohami. V vodu jsou uvedeny cle prce, je zde tak uveden strun obsah jednotlivch kapitol a zdvodnn zaazen tchto st do diplomov prce. Soust prce jsou dle sti vnovan obecnjm otzkm vyuit pota ve vuce a samotn problematice vyuit simulace a modelovn ve vuce. Nejrozshlej st prce je tvrt kapitola psan formou sbrky eench loh. Soust jednotlivch pklad je i jejich een pomoc tabulkovho kalkultoru. K nkolika mlo vybranm lohm se vztahuje i ploha B, kter obsahuje vzorov een pomoc program Excel, Maple a Famulus. V ploze A jsou uvedeny zjednoduen popisy prv tchto program.
Vedouc prce: prof. RNDr. Karel Kapoun, CSc.
David un
Fyzikln zkonitosti souvisejc s plachetn nmon plavbou
Diplomov prce se zabv hlavnmi fyziklnmi zkonitostmi nutn k sprvn plavb plachetnch lod. Dle je zde vnovno msto meteorologii a navigaci.
Vedouc prce: doc. RNDr. Eva Prochzkov CSc.
Petr Kuera
Elektronick zpracovn projektov dokumentace
Clem tto prce je seznmit tene s vyuitm vpoetn techniky pi zpracovn projektov dokumentace telekomunikanch st. Popisuje tvorbu jednotlivch st projektu, jejich obsah a formu v nvaznosti na platn pedpisy. Prce rovn strun seznamuje s pouitm programovm vybavenm, pin pehled postup a innost pi prci s nm a obsahuje jednotliv ukzky projektu vytvoen pomoc tchto program.
Vedouc prce: Ing. Michal er
Stanislav Mikyka
Tvorba Hypertextov dokumentace
Tato diplomov prce se zabv monostmi tvorby a vyuit hypertextov dokumentace, dle pak vzjemnm porovnvnm dostupnch vvojovch systm a program pro elektronick (hypertextov) publikovn, z nich hlavn draz klade na pednosti a popis jazyka HTML.
Vedouc prce: Ing. Michal er
Rudolf Novk
Zpracovn dat z pojzdnch laborato
Tato prce obsahuje zkladn informace o historickm vvoji zneiovn ovzdu vlivem lidsk innosti, ale tak o ltkch pochzejcch z prmyslov vroby, kter zneiuj ivotn prosted a hlavn ovzdu v souasn dob. V dal sti jsou uvedeny principy mcch pstroj, kter se pro men koncentrac tchto ltek v ovzdu v souasn dob pouvaj a kter pro svoji innost vyuvaj prvky elektroniky a vpoetn techniky.
Vedouc prce: Ing. Michal er
Michal Prchlk
Men parametr zdroje a plazmatu v prmyslov aparatue
Tato diplomov prce se bude vnovat konstruknmu popisu vakuov aparatury, kter byla vyuita v oblasti nzkoteplotnch zazench, a proto bylo provedeno men zkladnch parametr zdroje a plazmatu v tto oblasti.
Vedouc prce: Ing. Michal er
Milan Stejskal
Automatizovan sbr a zpracovn provoznch dat
Diplomov prce seznamuje s pojmy a principy z oblasti automatizovanho sbru a zpracovn provoznch dat. Jsou zde vysvtleny zkladn pojmy a zpsoby zskvn provoznch dat, princip funkce zkladnch vyhodnocovacch zazen a jejich komunikanch rozhran.
Vedouc prce: Ing. Michal er
Marek Bene
Urychlovae
Prce se zabv velkmi pstroji ve fyzice stic - urychlovai. Je zde podna celkov charakteristika dnench urychlovacch komplex, piem v vodu prce je rozpracovna teorie urychlovn. Prce obsahuje didaktick zpracovn spaciln teorie relativity, kter souvis s funkc urychlova. Soust tto prce je ada obrzk a ploh.
Vedouc prce: doc. Ing. Ji Patoka, CSc.
Zdeka Beneov
Detektory
Tmatem diplomov prce jsou detekn zazen ve fyzice stic. Prce obsahuje vodn st, ve kter jsou zahrnuty kapitoly tkajc se teorie, kter se vztahuje k tomuto tmatu. V dal sti prce jsou rozdleny zkladn detektory s jejich popisem funkce a konstrukce a poslze jsou rozebrna velk detekn zazen pouvan ve fyzice vysokch energi.
Vedouc prce: doc. Ing. Ji Patoka, CSc.
Monika Pokorn
Demonstran experiment, jeho vvoj a loha pi vuce fyziky
V tto prci je nejdve provedeno srovnn dvou druh kolnch experiment - demonstranho a kovskho. Jsou zde zdraznny klady a zpory tchto pokus a tak jejich rozdlen podle toho k jakmu elu ve vyuovn slou a jakou v nm maj didaktickou funkci. Dle ji frontln pokusy ustupuj do pozad a prce se zabv demonstranm experimentem. Jsou vyjmenovna nkter pravidla - didaktick poadavky na demonstran experiment, kter maj bt pi demonstraci dodrena, aby bylo dosaeno dnho inku u k. Samotn tma demonstranho experimentu je zpracovno na u vybran sti fyziky - elektrostatice. Na 6-ti stranch je uveden krtk pehled jejho historickho vvoje, na kter navazuje kapitola tkajc se zkladnch poznatk o elektrostatice, jejich znalost je dleitm pedpokladem pro sprvn pochopen demonstrac. Nsleduje pehled pokus, kter se pouvaj na kolch k vkladu jev elektrostatiky. Dleitou st zde tvo nkter netradin zbavn pokusy, kter slou pedevm k motivaci k, k probuzen jejich zjmu o dal innost. Zvren st je vnovna nkterm uebnicm pro Z ve 20. stolet. Na nich je sledovn historick vvoj experimentu v elektrostatice z hlediska zpsobu jejich provdn, zaazovn do vkladu a tak z hlediska pouvanch pomcek. Vlastn metodick zpracovn vybran kapitoly elektrostatiky je nvrhem , jak by mla bt dnes ltka zpracovna v uebnicch fyziky a jakch demonstranch pokus by mlo bt pi vkladu pouito. Clem prce je ukzat nezastupitelnost demonstranch experiment pi vuce fyziky.
Vedouc prce: doc. RNDr. Vojtch Stach, CSc.
Jan Sobek
Velk pstroje ve fyzice - urychlovae
M diplomov prce obsahuje pehled a vvoj urychlova. Dle obsahuje teoretickou st, kde je popsn vliv elektrickho a magnetickho pole na stici v nich se pohybujc. Jsou zde uvedeny vpoty trajektori tchto stic, fokusan vlastnosti elektrickho a magnetickho pole a nsledn aplikace vlastnost v elektrickch a magnetickch okch. V dal sti m diplomov prce je uvedeno vyuit urychlova k jinm elm ne vzkumnm.
Vedouc prce: doc. Ing. Ji Patoka, CSc.
Miroslav apek
Doutnav vboj, vlastnosti, charakteristika, rozdlen, diagnostika plazmatu doutnavho vboje a technick aplikace
Hlavnm kolem tto diplomov prce bylo shrnout poznatky z fyziky doutnavho vboje . Charakterizovat doutnav vboj , jeho odlinosti od dalch druh vboj . Zrove je v tto prci zmnka o plazmatu doutnavho vboje, jeho diagnostice pomoc rznch mcch metod. Tyto metody jsou zde zevrubn sepsny a srovnny. Dal st prce se zabv uitm doutnavho vboje a jeho plazmatu . Tradin zpsoby uit doutnavho vboje ( doutnavky...) jsou popsny , ale hlavn draz je kladen na nov a modern zpsoby pouvn doutnavho vboje . Je zde popsn podnikov pstroj NNV - 6,6 I1 rusk vroby uvan v podniku Z Strakonice a.s. Tento pstroj vyuv plazmatu doutnavho vboje k pokovovn rznch druh materil . Tato prce je prac popisnou a klade si za cl obecn informovat o doutnavm vboji a jeho plazmatu .
Vedouc prce: RNDr. Ji Kalk, Dr.
Ji Bartoka
Fyzikln minimum pro potpe
Obsahem diplomov prce je fyzikln minimum pro potpe v rozsahu 79 stran. Prce, kter je zrove metodickm nvodem pro potpe, je rozlenna do osmi kapitol. Jdro tvo kapitoly: Mechanika kapalin, Mechanika plyn, Termika, Akustika a Optika. Kad z nich je sestavena s ohledem na vznam pro potpskou praxi. V nkterch stech je v poznmkch pipojeno rozen danho tmatu.
Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk
Jaroslav Zadrail
Pedprojektov pprava men a regulace, ppravna keramickch hmot Jihoesk keramika Bechyn a.s.
kolem diplomov prce bylo vytvoit studii situace v zvod s ohledem na budouc automatizaci. V vodu se zabv ppravou keramick hmoty na vrobu sanitrn keramiky. Tma prce je rozeno o popis zkladnch druh ostatnch keramickch hmot a specializuje se na vrobu keramick lic hmoty. Seznamuje tene se zkladnmi druhy zkouek. Teoretickmi (rozdleno na fyzikln, chemick ), konkrtnmi druhy zkouek vstupnch surovin (nap. kaolnu) a konenmi zkoukami keramick lic hmoty ped vstupem do vrobnho seku zvodu. V dalch kapitole jsou uvedeny nejdleitj sti strojn zkladny - zjednoduen vkresy stroj jsou uvedeny v ploze na konci diplomov prce. Nsleduje popis technologie a nvrh vrobn linky. Zejmna je kladen draz na kvalitu vrobn hmoty, hospodrnost vroby a pohyb materilu v zvislosti na postupn pechod zvodu na normu ISO 9000 a konkurenceschopnost v zemch EU.
Vedouc prce: Ing. Michal er