Symbol PF Anotace diplomovch prac - 1998 - Oddlen ruskho jazyka a literatury

Anotace diplomovch prac - 1998

Oddlen ruskho jazyka a literatury

Ondej Vale

Budoucnost nkterch malch nrod ruskho Severu a Sibie (geografick aspekt)

Pedkldan prce m 32 stran psanho textu, obsah, plohy a seznam pouit literatury. Diplomant se pokusil o nov pohled na historii, souasnost a perspektivy nkterch sibiskch nrod a nrodnost. Veker materil m solidn geografick rmec. Vvojov aspekty historick, geografick, etnografick aj. jsou organicky spojeny do jednoho rmce. Devt kapitol obsahuje vyven teoretick otzky - formulace tmatu, vymezen zkladnch pojm, i praktick daje ze ivota a historie nrod Sibie. Za sympatick srovnvac pokus lze povaovat kapitolu sedmou, kde autor opout vymezen hranice Sibie a pokou se o komparaci s jinmi etniky v rmci Ruska a za jeho hranicemi. Prce je s ohledem na znan nedostatek literatury o tto problematice vhodnm doplkovm materilem nejen pro studenty pslunho bakalskho oboru, ale tak pro vechny zjemce o nov rusk relie.

Vedouc prce: Ji Korostenski, CSc.

Josef Matouek

K perspektivm esko-ruskch ekonomickch kontakt

38 stran psanho textu, seznam literatury, obsah. Plohy, poznmky a mapy nejsou uvedeny. Prce je vnovna pedevm praktickm aspektm novch monost hospodsk spoluprce mezi eskmi podnikatelskmi subjekty a ruskmi protjky. Krom novch faktickch daj o ekonomickch zmnch v Rusku uvd diplomant praktick rady i sv osobn postehy na zklad osobn zkuenosti z opakovanho pobytu v Rusku v poslednch letech. Do popisu zaadil i nkter dal ekonomicky vznamn stty, kter vznikly po rozpadu bvalho SSSR, jako Kazachstn a Uzbekistn. Prce me poslouit nejenom studentm pslunho studijnho oboru, ale tak ostatnm zjemcm o monosti podnikn na zem souasnho Ruska a nkterch dalch stt bvalho SSSR.

Vedouc prce: Ji Korostenski, CSc.

Andrea Novkov

Vyuit pstavku v souasn rutin v porovnn s etinou

64 stran, obsah, poznmkov apart, seznam pouit literatury a pramen. V teoretick sti prce je charakterizovn pstavek jako vtn len a jeho typy v rusk a esk syntaxi. V praktick sti jsou na vzorku 220 tsnch pstavk vyexcerpovanch ze souasnho ruskho tisku zkoumny pedevm monosti jejich pekladu do etiny, frekvence vyuit pstavkovch spojen tohoto typu v souasn rutin v porovnn s etinou, vyuit tsnch pstavk pro pojmenovn uritch skupin osob, jev, pedmt, apod. Soust prce je rusko-esk pekladov slovnek pstavkovch spojen.

Vedouc prce: Mgr. Marta Vgnerov

Radka Pavlkov

Frekventovanost slov cizho pvodu v souasnm ruskm tisku

35 stran, obsah, seznam pouit literatury a pramen. V teoretick sti prce jsou uvedeny typy rusk slovn zsoby z hlediska jejho pvodu a naznaeny oblasti, ve kterch se v souasn dob objevuje nejvce novch slov a termn. V praktick sti je zkoumn vzorek slov cizho pvodu zskan excerpc ze souasnho ruskho tisku, a to z hlediska chronologickho, hlediska tmatickch oblast, v nich se dan slova cizho pvodu vyskytuj, dle z hlediska frekventovanosti jednotlivch slovnch druh mezi slovy cizho pvodu a z hlediska podlu novch slov ve sledovanch tiskovinch. Soust prce je rusko-esk slovnek aktulnch pojm pejatch do rutiny z cizch jazyk, v nm jsou k pejatm pojmm (pokud byla zjitna) uvdna i synonyma pvodem rusk.

Vedouc prce: Mgr. Marta Vgnerov

Ivana ervinkov

Rusk dramatick a hudebn-scnick dla na scn Jihoeskho divadla v eskch Budjovicch

Diplomov prce pojednv o esko-ruskch vztazch v oblasti dramatick a hudebn-scnick tvorby (inohra, opera, balet) tak, jak se projevovaly ve zpracovn a konkrtnm ztvrnn na scn Jihoeskho divadla v eskch Budjovicch. Tematika je zpracovna na zklad chronologickho principu. Jednotliv divadeln sezny jsou azeny po desetiletch - od tyictch let po lta devadest. Stejnm zmrem, kter byl v konenm vsledku splnn, bylo sumarizovat a provst celkov pehled inscenac ruskch a rusky pcch tvrc v uvedench umleckch oblastech. Soust diplomov prce jsou dokumentrn plohy, kter obsahuj dobov fotografie a archivn materily.

Vedouc prce: PaedDr. Zdeka Matyuov