Symbol PF Anotace diplomovch prac - 2001 - Katedra biologie

Anotace diplomovch prac - 2001

Katedra biologie

Erika Apostolov

Zkuenosti pedagog s vukou a znalost k z pstitelskch disciplin na II. stupni Z ve vybran oblasti

Prce se zabv zkuenostmi pedagog s vukou pstitelskch prac a hodnocenm rovn znalost k z tohoto pedmtu v okrese esk Budjovice. Na zklad przkumu byly porovnvny znalosti t vybranch kol: Z Nerudova, Z Ronov a Z Zliv. Zkuenosti pedagog byly zjiovny dotaznkovou metodou na vech kolch v okresu . Budjovice.

Przkum znalost k byl provdn metodou didaktickho testu a byl zadvn km osmch td. Vsledky byly zpracovny a zaznamenny na grafech a v tabulkch.

Vedouc prce: Ing. Ji Peterka

Tom Bohdal

Inventarizace obratlovc se zamenm na drobn savce v revitalizovan pramenn oblasti Senotn

Clem tto prce bylo zjitn druhovho sloen spoleenstev drobnch zemnch savc v lokalit Senotn (okr. J. Hradec). Ternn przkum probhal v obdob od 2. 7. do 4. 8. 1998 a od 2. 7. do 1. 8. 1999 na sedmi odlinch biotopech.

Celkem bylo poloeno 50 (sezna 1998), resp. 70 (sezna 1999) zemnch padacch past a odchyceno 335 jedinc. Byl prokzn vskyt 5 druh hmyzoravc - krtka obecnho (Talpa europea), rejska obecnho (Sorex araneus), rejska malho (Sorex minutus), rejsce ernho (Neomys anomalus) a rejsce vodnho (Neomys fodiens), a 7 druh hlodavc - hraboe polnho (Microtus arvalis), hraboe mokadnho (Microtus agrestis), hryzce vodnho (Arvicola terrestris), nornka rudho (Clethrionomys glareolus), myky drobn (Micromys minutus), myice lesn (Apodemus flavicollis) a myice kovinn (Apodemus sylvaticus).

Krom determinace ulovench druh byly vypotny zkladn kvantitativn (dominance a abundance) a strukturln znaky taxacenzy (frekvence, druhov diverzita, ekvitabilita a identita).

Nejvych hodnot diverzity dosahovaly biotopy behovho porostu, raelinnch luk a lesa. Stabiln nzk hodnoty diverzity vykazoval biotop revitalizovan a meliorovan.

Vedouc prce: Mgr. Vlasta Matnov. Ph.D.

Kamila Filpkov

Ekofyziologie vybranch druh vych rostlin obnaenho dna sdek aloun u Lomnice nad Lunic

Diplomov prce by mla eit piny souasnho stavu vskytu nkterch kriticky ohroench druh vych rostlin obnaenho dna na Tebosku. V souvislosti se zmnou hospodaen na rybncch dochz k rapidnmu stupu nkterch vzcnch druh, kter pro svou existenci potebuj v uritch intervalech obnaen pdy. Hlavnmi koly tto prce bylo zhodnocen stavu kriticky ohroench druh v ndrch sdek aloun, zhodnocen hydrologickho reimu ndr (vka hladiny vody, kolsn bhem roku, chemismus vody, chemismus substrtu), u vybranch druh zjistit jejich klivost a po pezimovn za rznch podmnek a navren managementu pro sdky aloun k udren stvajcch populac vzcnch druh.

Vedouc prce: Mgr. Rostislav ern, CSc.

Stanislava Hol

Nkter aspekty spnho velkochovu krlk

Pedpokladem spnho vkrmu a ekonomick rentability velkochovu brojlerovch krlk je optimalizace systmu technologie, veterinrn pe, vivy a plemensk prce. Hlavnm clem tto diplomov prce bylo sledovn nkterch aspekt spnho velkochovu krlk.

Sledovnm rovn reproduknch vlastnost samic brojlerovch krlk kombinace Hyla a Stamm v zvislosti a poad vrhu byl zjitn kladn (tm pmkov) trend u vech ukazatel plodnosti, vetn ukazatele potu odstavench mlat od 1. do 5. vrhu. Na zklad tchto zjitn lze konstatovat, e samice obou kombinac dosahuj nejlepch vsledk v 5., resp. 4. vrzch. Rozdly v ukazatelch plodnosti byly zjitny i v zvislosti na msci porodu mlat. Nejlepch ukazatel plodnosti bylo docleno v msci ervenci, srpnu a listopadu. Z tchto vsledk je patrno, e vnj klimatick podmnky nemaj v podstat vliv na dosahovn vsledk v uitkovosti. Vkrm je provdn v halch, kde je mikroklima zeno automaticky potaem.

Vedouc prce: doc. Ing. Ji Slipka, CSc.

Kateina Janochov

Taxacenzy vodnch a semiakvatickch plotic (Insecta, Heteroptera: Nepomorpha, Gerromorpha) rybnk v oblasti Novch Hrad

Hlavnm kolem diplomov prce bylo zjistit druhov spektrum akvatickch a semiavatickch plotic na vybranch lokalitch v oblasti Novohradskch hor. Dalm kolem bylo posoudit vazby nalezench druh na okoln prosted a vyhodnotit je v podob fenologickch vsledk. Nebo se jedn o zem navrhovan pro CHKO, lo i o zhodnocen vznamu jednotlivch biotop pro zachovn a ochranu vodn fauny sledovan oblasti.

Ternn prce byly provdny v letech 1999/2000.

Na sledovanch lokalitch byli nalezeni zstupci pti eled z poddu Nepomorpha (Nepidae, Corixidae, Naucoridae, Notonectidae a Pleidae) a ty eled z poddu Gerromorpha (Gerridae, Hydrometridae, Veliidae a Mesoveliidae).

Vedouc prce: prof. RNDr. Miroslav Papek, CSc.

Dana Krkov

Tlesn vvoj a vskyt obezity u dt mladho kolnho vku v zvislosti na nkterch vivovch a socilnch faktorech

Prce se zabv souborem k zkladn koly ve vku od 7 do 10 let. Obsahuje vsledky men nkterch somatometrickch znak v jednotlivch vkovch kategorich (7, 8, 10 let). Vsledky jsou statisticky zpracovny, porovnny s dosavadnmi vzkumy a pedkldny v tabulkch a grafech. Dle prce sleduje stravovac a pohybov zvyklosti k.

Prezov antropometrick eten probhalo od msce listopadu roku 1999 do msce dubna roku 2000 na esti zkladnch kolch: v eskch Budjovicch, v Teboni a blzkm okol. Celkem vzkum zahrnul 199 proband obojho pohlav.

Bylo sledovno celkem 8 tlesnch rozmr: tlesn hmotnost, tlesn vka, obvod pae, obvod pasu, obvod bicha, obvod gluteln, obvod stehna gluteln a obvod stehna stedn, kon asa nad dvojhlavm svalem panm (biceps), kon asa nad trojhlavm svalem panm (triceps), kon asa bicho, kon asa stehno.

Clem tto prce byl monitoring vskytu obezity u dt, v souinnosti s Evropskou skupinou pro dtskou obezitu.

Vedouc prce: RNDr. Jarmila Kobzov, Ph.D.

Jitka Lavikov

Vybran faktory ovlivujc vnos mku

Tato prce se zabv vlastnostmi ovlivujc vnos mku setho (Papaver somniferum). Pro oven tchto vlastnost byl v letech 1999 a 2000 zaloen pokus. Za vnosotvorn ukazatele byly povaovny: vka rostlin, hmotnost pln makovice, hmotnost przdn makovice, poet makovic na jedn rostlin a zejmna hmotnost semen mku z jedn rostliny a prmrn hmotnost semen mku v jedn makovici v zvislosti na odrd, sponu a dob vsevu. Z odrd mku byly provovny blosemenn Albn a modrosemenn Gerlach a Opal. Rostliny mku byly pstovny ve sponech 5, 10, 15 a 20 cm. Mk byl vyset v polovin bezna a na zatku dubna.

Materil zskan z obou vegetanch obdob byl zmen, zven, byly vypoteny zkladn statistick daje (x, s, v) a byl proveden Studentv test vznamnosti rozdlu mezi dvma aritmetickmi prmry hmotnosti semen mku z jedn rostliny.

S rostoucm sponem se zvtuj makovice, roste i jejich poet. Bylo zjitno, e se zvyujcm se sponem roste vnos z jedn rostliny. Spon 5 m nzkou hmotnost semen v jedn makovici. Bylo prokzno, e vnos semene mku na jednotku plochy m pi zvyovn sponu sestupnou tendenci. Lpe se projevila dvj doba set ve vech zjiovacch dajch.

Odrda Albn mla vtinou ni hodnoty ve sledovanch faktorech ne dal odrdy. Z modrosemennch odrd se lpe projevila odrda Gerlach.

Byla tak zjiovna zvislost hmotnosti semen mku z jedn rostliny na vce rostliny pomoc regresn a korelan analzy. Byla zjitna kladn korelace vnosu semene mku a vky rostliny.

Vedouc prce: doc. Ing. Ji Slipka, CSc.

Marcela Marvanov

Nkter aspekty tvorby vnos u rajat

Tato diplomov prce m za kol vyhodnotit vliv nkterch vybranch aspekt na tvorbu vnos u indeterminantnch odrd rajat. Ovovn vliv jednotlivch aspekt bylo provdno metodou biologickho pokusu. Pro pokus byly vybrny ti rzn odrdy (Torndo, Domino, Cristina), kad odrda byla pstovan na jeden a dva stonky. Pokus probhal na 90 ks rajatech tj. 15 ks rostlin na jeden faktor, po dobu dvou vegetanch obdob, abychom vylouili vliv klimatickch faktor. Bhem pokusu byly zskvny daje o potu, mnostv plod a vce jednotlivch rostlin. Zskan daje byly zaznamenny do pracovnho denku a pot slouily pro dal zpracovn a vyhodnocovn. Vsledky byly pehledn uspodny do tabulek a graf. Vyhodnocen bylo provdno zkladnmi statistickmi metodami: x, v, s, sx. Vsledn hodnoty x byly testovny t-testem. Ze zskanch vsledk vyplv, e nejvych vnos na rostlinu dosahovala odrda Torndo pstovan na jeden vhon (5756 g). Prmrn hmotnost plod byla nejvt u odrdy Cristina s jednm stonkem, inila 74,928 g a nejvt prmrn mnostv plod pipadajc na jednu rostlinu poskytla odrda Torndo s jednm stonkem 91,2 ks. Zvrem lze konstatovat, e vych vnos dosahovaly rajata drdy Torndo a Domino pstovan na jeden stonek, ped rajaty tch odrd se dvma stonky. Vyjmkou byla rajata odrdy Cristina, kdy vnosy dvoustonkovch rostlin pedily vnosy jednostonkovch rajat.

Vedouc prce: doc. Ing. Ji Slipka, CSc.

Lenka Mareov

Nerosty hald starovoickho rudnho revru

Prce pin pehled o souasnm fyzickm stavu hald starovoickho rudnho revru a jejich mineralogickm vzkumem.

Z mineralogickho hlediska byly zpracovny pouze haldy vhodn pro odbr vzork oznaovan podle Ouednkov (1988) Hlavn, Kateina, a Marie.

Soust prce je charakteristika zjmovho zem: poloha, geologick pomry, hydrologick pomry a historie.

V ploze jsou piloeny: geologick mapa oblasti, pehled souasn podoby montnnch tvar na podkladu topografick mapy, nkresy souasnho stavu dochovanch hald, pedpokldan prez achet dolu "Dobr nadje".

Vedouc prce: PaedDr. Vclav Pavlek

Michaela Matjkov

Historie a souasnost tby zlata v okol Kaperskch hor

Kapersko zlatorudn revr bv ji od roku 1836, kdy hrab Kapar tenberk - spoluzakladatel Nrodnho muzea - strun popsal djiny dolovn v Kaperskch Horch, povaovn za druh po Jlovm u Prahy nejslavnj, to znamen historicky nejbohat loisko zlata v echch. Kaperskohorsk dolovn zlata v minulch piblin 2200 letech patilo k loiskm tetho du. Vechna vylepen zpsob tby a pravrenstv dorela do ech a po del dob po jejich uplatnn ve svt. Pesto vak tvo historie zskvn zlata na Kaperskohorsku jednu z dstojnch kapitol na nrodn historie, i kdy se na n podleli pslunci t etnik, Keltov, Nmci a ei.

Snaila jsem se vystihnout krizov a rozhodujc momenty msta, trvajc pes 2200 let.

Vedouc prce: PaedDr. Vclav Pavlek

Jana Merhautov

Vegetace chrnn lokality Temen vrch u Romitlu pod Temnem

Prce pin pehled o kvten a vegetaci chrnnho zem Temen vrch. Zabv se pouze vskytem cvnatch rostlin. Celkem bylo nalezeno 111 rostlinnch druh, kter nle pti ivotnm formm podle Raunkiaera. V prci jsou dle uvedeny dominantn druhy kadho vegetanho patra s krtkou charakteristikou. Prce je rovn zamena na charakteristiku vegetace zjmovho zem, kter je doloena vegetanmi snmky. Dle se zabv ochranou zem do budoucna.

Soust prce je tak charakteristika zjmovho zem: fyzicko - geografick daje, geologick a pedologick charakteristika, geomorfologick, klimatick a vegetan pomry.

V plohch je obsaeno nkolik map a fotografi tkajcch se mapovanho zem. Dle je zde uvdn floristick przkum z roku 1962.

Vedouc prce: Mgr. Rostislav ern, CSc.

Karel Myka

Netradin drah kameny jinch ech

Snahou tto diplomov prce na tma "Netradin drah kameny jinch ech je podat informace nejen o nalezench nerostech, ale i o tb a vyuit hornin v tto oblasti.

Prce je zamena na oblast jinch ech, kter je pojata v souvislostech spolu geografickmi, pedologickmi, hydrologickmi a klimatickmi pomry zjmovho regionu.

Jednotliv kapitoly jsou postupn vnovny vymezen pojmu netradin drah kmen, tradin drah kmen a jejich rozdlen. Samostatn kapitola je vnovna zpracovn a vznamu drahch kamen v minulosti a po souasnost.

Tedy npln m prce je uveden obrazu vskytu, tby a monho vyuit netradinch drahch kamen v oblasti jinch ech, jejich uveden do jednotlivch skupin hornin pop. v nerostnch asociacch.

Vedouc prce: PaedDr. Vclav Pavlek

Monika Perutkov

Kvalita vod a jej indikace prostednictvm bezobratlch ivoich - tma v rmci enviromentln pojat vuky biologie

Diplomov prce se zabv analzou stedokolskch uebnic a hydrobiologickch publikac, obsahujc problematiku bioindikac ve vodch. Dal loha e proveden faunistickho vzkumu konkrtnho toku na zvolench stanovitch. Vsledky faunistickho vzkumu jsou konfrontovny s daji obsaenmi v uebnicch, odborn literatue a aplikac vlastnho zjitn v podob nvrhu uebnho textu s obsahem navrench didaktickch pomcek (pracovn listy, didaktick testy, didaktick kl, obrazov plohy, praktick cvien a pokusy). Soust nvrhu uebnho textu je i hydrobiologick exkurze na vybran lokality, k praktickmu uskutenn faunistickho vzkumu. Doporuen hydrobiologick exkurze m za cl demonstrovat km bioindikujc ivoichy, vysvtlit a prax pochopit pojmy bioindikace, ekologick valence, biodiverzita a samoistc schopnost vody. Konenm clem doporuen hydrobiologick exkurze je tak celkov pochopen a praktick vyuit metod biologick kvality vody.

Vedouc prce: prof. RNDr. Miroslav Papek, CSc.

Martina Pospilov - Svobodov

Ontogeneze vnitnch samich pohlavnch orgn spleule bltiv (Nepa cinerea L.), (Insecta, Heteroptera: Nepomorpha)

Diplomov prce se zabv stavbou a vvojem vajenk a vvodnch pohlavnch cest larev a rzn starch dosplc spleule bltiv (Nepa cirenea).

Vsledky studia tto diplomov prce jsou zdokumentovny psemnou i grafickou formou.

Vvoj sami pohlavn soustavy, vetn procesu oogeneze, byl srovnn s vvojem sami pohlavn soustavy jehlanky vlcovit (Rantra linearis) z eledi Nepidae.

V prci jsou rovn navrhovny a zhodnoceny monosti didaktickho vyuit vsledku pi vuce prodopisu a biologie.

Vedouc prce: prof. RNDr. Miroslav Papek, CSc.

Radka Smejkalov

Vskyt vodnch a semiakvatickch plotic (Insecta, Heteroptera: Nepomorpha, Gerromorpha) v bvalch klauzurch Novohradskch hor

Hlavnm kolem tto diplomov prce byl vzkum taxacenz vodnch a semiakvatickch plotic ve vybranch ndrch Novohradskch hor. Dalm kolem bylo posouzen jejich spoleenstev z hlediska faunistickch prvk, sloen cen a vazeb na konkrtn habitaty. Ternn prce byly provdny v roce 1999 a v roce 2000.

Na Sledovanch lokalitch bylo nalezeno 21 druh ze 7 eled du Heteroptera: z eledi Corixidae (Kleankovit) 7 druh - Callicorixa praeusta praeusta, Hesperocorixa sahlbergi, Paracorixa concinna, Sigara distinca, Sigara falleni (kleanka obecn, Sigara stagnalis stagnalis a Sigara striata; z eledi Nepidae (Spleulovit) 2 druhy - Nepa cenerea (spleule bltiv) a Ranatra linearis (jehlanka vlcovit); z eledi Notonectidae (Znakoplavkovit) 3 druhy - Notonecta glauca (znakoplavka obecn), Notocecta lutea (znakoplavka lut) a Notonecta viridis (znakoplavka zelen); z eledi Gerridae (Bruslakovit) 6 druh - Gerris lacustris (bruslaka obecn), Gerris lateralis, Gerris (Limnoporus) rufoscutellatus (bruslaka rzivott) Gerris najas, Gerris odontogaster (bruslaka zubat) a Gerris paludum (bruslaka rybnin); z eledi Hydrometridae (Vodomrkovit) 1 druh - Hydrometra stagnorum (vodomrka thl); z eledi Mesoveliidae (Nrtnicovit) 1 druh Mesovelia furcata (nrtnice evropsk) a z eledi Veliidae (Hladinkovit) tak 1 druh - Microvelia reticulata (hladinatka poben).

Vedouc prce: prof. RNDr. Miroslav Papek, CSc.

Vclav elmt

Uebn lohy pro vuku zoologie obratlovc na Z podporujc samostatnost a tvoivost k

Diplomov prce obsahuje pracovn seit ze zoologie strunatc pro 2. stupe Z, kter byl vytvoen na zklad rozboru kolnch osnov a uebnic, a prce se ky a uiteli. Pi tvorb otzek a kol byly dodrovny postupy a zsady, je jsou soust teoretickch rozbor v DP. Pracovn seit je uren pro samostatnou nebo skupinovou prci k, pro zpesten vuky i k opakovn nebo testovn znalost k. Vedle pracovnho seitu DP obsahuje i metodickou pruku pro uitele, kter navrhuje nejvhodnj vyuit pracovnho seitu. Soust DP jsou nkter vsledky kovsk prce s pracovnmi seity.

Vedouc prce: PaedDr. Radka Zvodsk

Ivana pimerov

Prodn zajmavosti Chebska a jejich vyuit ve vuce prodovdy

V diplomov prci jsou uvedeny nkter zajmavosti Chebska, pozornost je zamena na NPR Soos a pamtn stromy. V prvn sti jsou uvedeny obecn informace o tchto regionlnch zajmavostech, v druh sti jsou sestaveny dva projekty - Za pan Prodou a Pamtn stromy, kde je ukzno, jak vyut regionln zajmavosti ve vuce prodovdy, a to pro dti zajmavou formou.

Vedouc prce: Mgr. Jan Petr, Ph.D.

Barbora rotov

Zkuenosti pedagog s vukou a znalosti k z pedologickch discipln na II. stupni Z

Prce se zabv zjiovnm a hodnocenm rovn znalost k z pedologie v souasn dob a zkuenost pedagog s vukou pedologickch discipln na II. stupni zkladn koly. Pro przkum provdn dotaznkovou metodou byly vybrny nkter ronky II. stupn t zkladnch kol v Praze 8 - Bohnicch. Vsledky przkumu, kter poskytly informace o znalostech k z pedologie, byly vyhodnoceny a zaznamenny v grafech.

Vedouc prce: Ing. Ji Peterka

Petra Trskov

Zjmov prodovdn innost a jej propojen s vukou prvouky a prodovdy

V tto prci je zpracovna npl prodovdnho krouku, jeho innost dopluje osnovy prvouky a prodovdy. Me slouit jako inspirace pro uitele, kte vedou na kole v rmci mimokoln innosti zjmov prodovdn krouek, ale i pro ty, kte pracuj s dtmi v tto oblasti.

Vedouc prce: Mgr. Jan Petr, PhD.

Ji Valtr

Taxacenzy vodnch a semiakvatickch plotic v rybnin soustav v okol ru (Novohradsko)

Clem tto diplomov prce byl vzkum taxacenz vodnch a semiakvatickch plotic (naddy Gerromorpha a Nepomorpha) ve vymezen oblasti Novohradskch hor, co je oblast navrhovan jako CHKO. Prce nezahrnuje pouze vet zjitnch druh a jejich charakteristiky, ale i posouzen spoleenstev z hlediska faunistickch prvk, sloen cenz a vazby na konkrtn stanovit. Vzkum v ternu byl provdn v letech 1999 a 2000.

Ve sledovan oblasti bylo nalezeno 24 druh: z naddu Nepomorpha 15 druh - z eledi Nepidae: spleule bltiv (Nepa cirenea) a jehlanka vlcovit (Ranatra linearis), z eledi Naucoridae: bodule obecn (Ilyocoris cimicoides), z eledi Notonectidae: znakoplavka obecn (Notonecta glauca), znakoplavka lut (Notonecta lutea) a znakoplavka zelen (Notonecta viridis), z eledi Corixidae byly nalezeny kleanky: Cymatia coleoprata, Callicorixa praeusta, Micronecta scholzi, Paracorixa continna, Sigara distincta, Sigara falleni, Sigara lateralis a Sigara striata. Z naddu Gerromorpha bylo zachyceno 9 druh - z eledi Gerridae druhy bruslaek: Gerris lacistris, Gerris rufoscutellatus, Gerris odontogaster a Gerris paludum, z eledi Hydrometridae 2 druhy vodomrek: Hydrometra stagnorum a Hydrometra gracilenta, tak 2 druhy z eledi Veliidae: Microvelia reticulata a Velia saulii, a z eledi Mesoveliidae 1 druh: Mesovelia furcata.

Vedouc prce: prof. RNDr. Miroslav Papek. CSc.

Lucie Valvodov

koln prodovdn exkurze v oblasti Horaovicka

Diplomov prce obsahuje ucelen soubor vychzek a exkurz k uebnicm prodopisu s programem Zkladn kola v oblasti Horaovicka.

Vychzky maj regionln charakter. Jsou zameny podle probranho uiva v jednotlivch roncch na exkurze botanick, zoologick a geologick. V navrench pracovnch listech si ci ov sv znalosti o prodninch, kter se vyskytuj na Horaovicku a jeho okol bn i vzcn.

Vedouc prce: PaedDr. Radka Zvodsk

Jana Vanurov

Nerosty lomu Bezdn

Snahou tto diplomov prce je podat konkrtn informace nejen o nalezench nerostech, ale i o tb a vyuit horniny z lokality.

Prce je zamena na lom Bezdn, kter je pojat v irch souvislostech spolu s horopisnmi, hydrogeologickmi, klimatickmi, pedologickmi, biologickmi a geologickmi pomry zjmov oblasti.

V vodu je krtce popsn souasn stav loiska a nalezen nerosty poslednch let. Samostatn kapitola je vnovna typm melafyru vyskytujcch se na loisku, kde je mon seznmit s jejich chemickmi a fyziklnmi vlastnostmi.

Jdrem prce je obraz o dosud nalezench nerostech lokality, kter je pehledn rozdlen na nerosty, kter nalezli autoi zabvajc se lomem Bezdn pede mnou, m vlastn nlezy a popisy nalezench nerost.

Vedouc prce: PaedDr. Vclav Pavlek

Lucie Zikov

Taxacenzy vodnch a semiakvatickch plotic (Heteroptera: Nepomorpha, Gerromorpha) "Veversk soustavy" rybnk v Novohradskch horch

kolem diplomov prce byl vzkum taxacenz vodnch a semiakvatickch plotic na vymezenm zem Novohradskch hor v letech 1999/2000.

Prce se nezabvala pouze vtem zjitnch druh a jejich systematickm zaazenm, ale snaila se najt vazbu druh na urit typ lokality z hlediska abiotickch a biotickch faktor.

Dle byla hodnocena diverzita spoleenstev na jednotlivch lokalitch pomoc dominance a u nejpoetnjch druh popisovny ivotn cykly.

Vedouc prce: prof. RNDr. Miroslav Papek, CSc.

Petra Zkov

Taxacenzy vodnch a semiakvatickch plotic v oblasti Horn Stropnice (Insecta, Heteroptera: Nepomorpha, Gerromorpha)

Diplomov prce je zamen na taxacenzy akvatickch a semiakvatickch plotic Novohradskch hor, konkrtn na oblasti Horn Stropnice - ejby. Zahrnuje vet nalezench druh na pslunch lokalitch vymezenho zem v seznch 1999 a 2000. Obsahuje systematick zaazen a charakteristiky druh. Dle hled a popisuje vztahy charakteristik druh vzhledem k charakteru lokalit a stanovuje stupe dominance vskytu jednotlivch druh.

V kapitole fenologie jsou pedloeny, formou tabulek a graf, vsledky fenologickch pozorovn u nejfrekventovanjch druh s pslunmi komenti tkajcmi se asov periodizace ivotnch cykl bhem sezny.

Vedouc prce: prof. RNDr. Miroslav Papek, CSc.

Martina Zdkov

Sexualita a reprodukn strategie ivoich - tma ve vuce biologie vych gymnzi

Clem diplomov prce je na jedn stran analza souasnho pojet vuky tmatu rozmnoovn ivoich na vych gymnzich a na druh stran tvorba nmt a didaktickch pomcek pro uitele i jejich studenty, kter by mli zvit efektivitu a motivaci ve vuce tto problematiky.

Vedouc prce: prof. RNDr. Miroslav Papek, CSc.

Lenka Zoubkov

Alelopatick vztahy mezi vybranmi druhy zeleniny

Pro oven nkterch alelopatickch vztah mezi rostlinami byl v letech 1999 a 2000 zaloen pokus, kter zjiuje ovlivovn vnosotvornch ukazatel - hmotnost a vka nat v zvislosti na vhodnm vbru rostlin ve smen kultue.

Materil byl zmen, zven, byly vypoteny zkladn statistick daje (x, s, sx, v) a provedeno hodnocen pomoc Studentova testu (t-testu).

Nkter metody hodnocen tohoto pokusu a sti literrnho pehledu mohou bt vyuity v hodinch pstitelskch prac, ekologick vchovy a prodopisu.

Vedouc prce: doc. Ing. Ji Slipka, CSc.

Ji Mlek

Rozliovac charakteristiky larev znakoplavek Notonecta glauca a Notonecta viridis

Clem diplomov prce je nalezen rozliovacch znak larev dvou sympatricky se vyskytujcch se druh vodnch plotic Notonecta glauca a Notonecta viridis prostednictvm jejich morfologie a biometrickho studia. Jej zvr pak odhaluje monosti rozlien tchto druh pouze podle vybranch morfometrickch znak. Tyto znaky jsou nsledujc: dlka oka, maximln a minimln interokulrn vzdlenost, maximln e oka, minimln e oka, minimln e oka a dlky kyle, pkyl, stehna a chodidla. Konkrtn hodnoty znak prce uvd.

Vedouc prce: prof. RNDr. Miroslav Papek, CSc.

Lenka Hronov

Botanick vychzky v prvouce a prodovd

Diplomov prce se zabv nvrhy botanickch vychzek do okol Strmilova. Vychzky navazuj na uivo prvouky a prodovdy pro 1. stupe Z. Vychzky jsou zameny na jednotliv biotopy (rybnk, zahrada, les, louka, pole).

Vedouc prce: Mgr. Jan Petr, Ph.D.

Ale Kuera

Vskyt obojivelnk v okol ru

Hlavnm clem tto prce bylo proveden zkladnho faunistickho vzkumu obojivelnk v severozpadn st podh Novohradskch hor. Jednalo se zejmna o lokality v katastru obc Boejov, Chudjov, r a umberk na eskobudjovicku. Ternn prce byly provdny v seznch 1999 a 2000. Na zkouman ploe bylo nalezeno celkem 8 druh obojivelnk: olek obecn, rosnika zelen, blatnice skvrnit, ropucha obecn, skokan hnd, skokan ostronos, skokan thl a druhov nerozlien skupina vodnch skokan (Rana esculenta synklepton), kte zde poetn pevaovali. U odchycench jedinc byly na zklad men stanoveny morfometrick charakteristiky.

Dalm clem bylo vytipovn lokalit, kter jsou vyuvny k rozmnoovn obojivelnk. Krom ropuchy obecn, skokana ostronosho a skokana thlho byla zaznamenna msta rozmnoovn vech nalezench druh. Byly tak vytipovny lokality, kter by bylo vhodn dlouhodob sledovat.

Vedouc prce: Mgr. Vlasta Matnov, Ph.D.