Anotace diplomovch prac - 2003 - Katedra fyziky
Anotace diplomovch prac - 2003
Katedra fyziky
Michaela Denkov
Teploty v keramickch pecch
V prvn sti diplomov prce jsou rozdleny keramick pece a detailnji popsny pece tunelov. Druh st je vnovna en tepla v pecch a pouvanm teplotnm idlm. Na prbh dosaen teploty m samozejm nemal vliv zvolen druh otopu, jak je vysvtleno v sti tet. Na zvr jsou peloeny reln plic kivky = grafy zvislosti teploty na ase, kter zaznamenv datalogger pi prbhu jednoho vpalu.
Vedouc prce: RNDr. Ji Kalk
Nikola Zemanov
Tepeln ochrana budov
Tato diplomov prce se vnuje problematice zateplovn budov z nkolika hledisek. V prvn sti se zamuje na zkoumn objektu a s tm spojenou technologii, dle potom na systmy zateplovn, jejich vhody a nevhody. Zmiuje se tak o vznamu tepeln pohody lovka, vzniku plsn a tepelnch most. Na zvr pak uvd pehled uritch druh zateplen a sna se poukzat na jejich pednosti a monosti vyuit. Clem tto prce je zdraznit dleitost zateplovn dom z dvod jednak ekonomickch, pedevm vak ekologickch.
Vedouc prce: RNDr. Ji Kalk
Alena Rybkov
Alternativn zdroje energie a jejich uit
V tto diplomov prci se sousteuji na otzku alternativnch zdroj energie a jejich uit. Prvn st je zamena na rozbor fyziklnch vztah souvisejcch s touto tmatikou. Nsledujc st popisuje jednotliv alternativn zdroje a jejich podl na vrob elektrick energie.
Posledn dv kapitoly jsou vnovny tepelnm erpadlm.
Vedouc prce: doc. RNDr. Vojtch Stach, CSc.
Petr Barto
Uit matematiky pi vkladu fyziklnch zkonitost
V diplomov prci je provedena aplikace maticovho a vektorovho potu na ppad en monofrekvennho optickho paprsku soustavou homogennch izotropnch prosted o danch indexech lomu. Draz je kladen pedevm na paraxiln zobrazen centrovanou optickou soustavou. Podrobn je s vyuitm vybudovan teorie odvozena vtina charakteristik centrovanch optickch soustav tvoench obecnm potem kulovch lmavch ploch, pot jsou odvozeny vztahy platn pro oku a soustavu dvou oek ve vzduchu. Odvozen vztahy jsou dle vyuity pro vytvoen potaovch funkc v programu MATLAB, umoujcch dan charakteristiky lehce vypotat. Cel prce je koncipovna tak, aby ji bylo mono vyut i jako uebn text pslun sti optiky.
Vedouc prce: doc. RNDr. Vojtch Stach, CSc.
Michal Korous
Technologick a softwarov monosti pouit digitlnho videa ve vuce
Prce je rozdlena na dv sti - teoretickou st a praktickou st. Teoretick st obsahuje zkladn informace o problematice digitlnho videa jako jsou: struktura TV karty, vyslac normy TV signlu, monosti uloen videosekvenc, komprese videa do rznch formtu, stihov software, kdovni a dekdovn satelitnho signlu. Praktick st je zamena na problematiku zjitn vhodnho dekomprimanho kodeku a jeho sprvnho nastaven, vhodnho pehrvae. Dle popisuje zkladn nastaven stihovho programu VirtualDub, postup instalace karty ATI TV Wonder, pouit VCD a SVCD v praxi a optimalizaci vkonu vpoetnho systmu.
Prce je koncipovna jako studijn text pro vyuujc i studenty.
Vedouc prce: PaedDr. Petr Admek, Ph.D.
Milo Prokek
3D modelovn ve fyzice
Clem diplomov prce je poskytnout pehled zkladnch nstroj vhodnch pro vizualizaci fyziklnch jev v prosted 3D Studio Max.
Prvn st prce obsahuje shrnut hardwarovch a softwarovch nrok trojrozmrnho modelovn s pihldnutm ke specifikm 3D Studio Max. Nsledujc kapitoly rozebraj jednotliv nstroje, pedevm pak particle systems, MaxScript a Reactor.
Vedouc prce: Ing. Michal er
Radim Reme
Vyuit rznch programovacch prostedk ve fyzice
edmtem zjmu tto diplomov prce je posoudit a zhodnotit mon souasn programovac prostedky pro aplikaci a pouit model a modelovn v trojrozmrnm prostoru pi vuce fyziky. Jsou posuzovny dv nejpednj knihovny v souasn dob vyvan nejen pro domc a kancelsk vyuit - grafick knihovny OpenGL a DirectX. Pouit je demonstrovno na rznch programovacch nstrojch (Basic, Pascal, C/C++). Problematika je poukazovna na podobnch aplikacch a tyto pak vzjemn porovnvny. Pi prezentacch aplikac jsou vyuvny tak nadstavbov knihovny a knihovn nstroje tzv. grafick engine, kter sten usnaduj grafick zpracovn a sna se zpjemnit nvrh grafick scny.
Vedouc prce: Ing. Michal er
Petr Kursa
Problematika men intenzity elektromagnetickho vlnn
Tma m diplomov prce zn: "Problematika men intenzity elektromagnetickho vlnn".
Diplomov prce je rozdlena na dv sti: psemnou a praktickou, kter je zpracovna v elektronick ploze. V sti psemn se zabvm vznikem, histori a zdroji elektromagnetickho pole. Rovn enm elektromagnetickch vln v blzkosti zem a psobenm tohoto vlnn na zdrav lovka. Je zde vysvtlena funknost bezdrtovch telekomunikanch systm, dve pouvanho systmu Iridium, funknost nynjch st - GSM a st tet generace mobilnch telefon, oznaovan jako UMTS.
GSM technologie je systm, kter ke sv innosti vyuvaj dnen mobiln telefony. V diplomov prci najdeme podrobn popis tohoto systmu, jeho historii a zkladn prvky nutn k innosti GSM st. Je zde podrobn vysvtlena i funknost technologie UMTS. Najdeme tady i porovnn obou systm a jejich nejvt klady a zpory.
st praktick je zamena na men elektromagnetickho pole vyslanho vyslaem pro mobiln telefony. Men bylo provdno 24 hodin pomoc mcho pstroje s technickm oznaenm EMR - 300. Veker namen hodnoty jsou zpracovny v sti psemn, a i v sti elektronick. Z namench hodnot byly sestaveny grafy, kter jsou rovn soust diplomov prce.
Tato diplomov prce mla za cl jednak zmit elektromagnetick pole vyslan vyslaem pro mobiln telefony a jednak seznmit neznalho tene s elektromagnetickm polem a jeho psobenm na zdrav lovka. Po peten by si ml ten uvdomit, co to tedy vbec elektromagnetick pole je, jak vznik a jak se ped jeho psobenm chrnit.
Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk
Pavel Kendziorski
Multimediln studijn materil
(Elektronika)
Clem bakalsk prce bylo vytvoit a prezentovat WWW strnky. Vlastn studijn materil tchto strnek se zabv elektronikou, kter je zamena na oblast polovodiovch diod.
Teoretick st zan vodem do elektroniky a jejm vyuitm. Nsleduje piblen prezentace, tvorba a proveden WWW strnek. Dle se teoretick st zabv vkladem o polovodiovch diodch a vm, co se jich tk. V zvren sti se nachz struktura a strun popis vytvoench WWW strnek.
st praktick se pmo skld z vytvoench strnek, kter jsou zhotoveny v jazyce HTML a prozatm jsou uloen na CD nosii.
Cel praktick st prezentace bude pozdji umstna na kolnm serveru Jihoesk univerzity, kter se jmenuje e-Amos, pod katedrou fyziky.
Vedouc prce: PaedDr. Ji Tesa, Dr.
Marek ek
Soubor obrazovch doplk pro vuku fyziky
(Spalovac motory)
Tato bakalsk prce se zabv problematikou spalovacch motor. Objasuje jak spalovac motory funguj, z jakch st se spalovac motory skldaj, a jak jednotliv sti spalovacch motor pracuj.
V prezentaci jsou jednotliv sti spalovacch motor nafotografovan pomoc digitlnho fotoapartu. Soust bakalsk prce je tak digitalizace obrazu.
Vedouc prce: PaedDr. Ji Tesa, Dr.
Radim Dvok
Elektronick dc systm pily pro automatick proez komuttoru
Bakalsk prce pedkld een modernizace zastaralho zen proezvn komuttorovch krouk vmnou za standardn systm pouvan firmou Bosch a vylepen vedouc k rychlmu a pesnmu nastaven polohy drek komuttoru kotvy proti pile proezu komuttoru a snen doby cyklu proezu.
Vedouc prce: PaedDr. Petr Admek, Ph.D.
Mgr. Josef Konopa
Problematika men asu
Obsahem tto bakalsk prce je zjednoduen realizace fyziklnch experiment - men thovho zrychlen Zem z doby kyvu reverznho kyvadla a stanoven momentu setrvanosti tlesa pomoc torznch kmit. Soust tto prce je nvrh a realizace mcho zazen, nahrazujcho sledovn potu kmit fyzickho kyvadla a unecho kotoue studentem, stejn tak i manipulaci s mechanickmi stopkami, je tyto experimenty provzela. Od zmny realizace tchto men si slibujeme zpesnn vsledk men, vylouen nhodnch chyb do experimentu vnesench realiztorem tto lohy.
Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk
Josef Filipk
Regulace rovn vlhkosti vzduchu pi vrob kynutho peiva
Tato prce se sna porovnat znm zpsoby men a regulace relativn vlhkosti vzduchu a spolu se znalostmi z technologie vroby v pekastv urit nejvhodnj zpsob a realizovat zazen pro konkrtn pouit v podmnkch stedn velk pekrny osazen parnmi pecemi.
Vsledkem je funkn regulan systm dimenzovan pro konkrtn vrobnu.
Vedouc prce: PaedDr. Petr Admek, Ph.D.
Milan Hronek
Spektrometrie gama radioaktivnch vzork
Clem bakalsk prce na tma Spektrometrie gama radioaktivnch vzork bylo vytvoit nvod pro obsluhu gamaspektrometrickho zazen s anorganickm scintilanm detektorem NaI(Tl), vetn zpsobu vyhodnocen nabranch spekter radioaktivnch vzork. Prvn st prce pojednv o interakci ionizujcho zen s ltkou, druh st rozebr a charakterizuje jednotliv zazen detektoru a vyhodnocovacho systmu. Tet st je zaloena na praktick innosti s detektorem od nabrn radioaktivnch vzork po jejich vyhodnocovn.
Vedouc prce: Ing. Marie vadlenkov, CSc.
Miroslav Marouek
Men malch nboj a napt
Tato prce se vnuje v prvn sti problematice, kter je spjata s elektrostatickm nbojem v elektronice a sna se upozornit na nebezpe, kter od elektrostatickho nboje hroz zvlt soustkm na nj nchylnm. Dle je v prci popsna ada pokus souvisejc s elektrickm nbojem. Ve druh sti se vnuje problematice men malch napt a to pevn v lkastv.
Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk
Duan Valenk
Automatick elektronick stopky
Tato bakalsk prce popisuje v prvn sti historii hodin a objevitele asu. V prvnm bod jsem se zamil na typy hodin, jak kter mily as rznm zpsobem. V dalm bod byla prce zamena na urovn asu. V poslednm bod to bylo sestrojen stopek a jejich vyuit.
Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk
Vt Nmec
Tvorba testovch otzek z obecn fyziky a konstrukce test pomoc databzovho systmu
Tato bakalsk prce slou jako manul k programu "Tvorba test z obecn fyziky", kter vznikl souasn s touto prac. Mla by piblit tenm zkladn funkce programu, jeho chovn a monosti. Mezi zkladn funkce programu popsanho v tto prci pat manuln tvorba didaktickho testu z fyziky, prochzen databz testovch otzek, vytven nhodn generovanch vcevariantovch test.
V administran sti jsou pak navc obsaeny funkce pro pidvn a editovn jednotlivch obor fyziky, jednotlivch otzek a jim psluejcch odpovd a obrzk a v neposledn ad sem pat i sprva uivatel a cel databze.
Vedouc prce: Mgr. Pavel K
Tom Chromeek
Langmuirova sonda v proudcm prosted
Tato prce pojednv o problematice proudcho plazmatu a diagnostice tohoto prosted pomoc sond. V sti prce se pojednv i o nkterch diagnostickch metodch stacionrnho plazmatu.
Prce m charakter syntetick, sna se sjednotit poznatky o proudcm plazmatu a jeho diagnostice, kter byly prezentovny v rzn odborn literatue.
Vedouc prce: RNDr. Ji Kalk, Dr.
Miroslav patn
E-Learning pi vuce prodnch vd
Fyzikln zklady biomechaniky
Tato diplomov prce obsahuje uebn text v elektronick podob (e-Learning). Jsou zde zpracovny fyzikln zklady pro pedmt biomechanika. Diplomov prce je urena pro studenty z oboru tlesn vchovy.
Nejdve je zde vysvtlen pojem e-Learning a jeho pouit pi vuce prodnch vd. Nsledn jsou uvedeny zklady biomechaniky se zamenm na tlesn cvien. V tchto kapitolch jsou uvedeny tak fyzikln zklady z mechaniky, kter jsou nezbytn pro pochopen fyziklnch aspekt biomechaniky. V ploze diplomov prce je tabulka jednotek SI, abecedn a tmatick rejstk, seznam fyziklnch veliin a seznam fyziklnch konstant.
Praktick st tto prce je prezentovna v elektronick podob. Je tedy umstna na kompaktnm disku, kter je v ploze diplomov prce a vyuv interaktivnch prvk, kter v titn podob nemohou bt vyuity. Text je propojen hypertextovmi odkazy mezi jednotlivmi kapitolami.
Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk
Tom Janda
Holografick interferometrie a monosti jejho uit
Tato bakalsk prce se zabv problematikou holografick interferometrie a e dva hlavn koly. Prvn pedstavuje kompletn piblen fyziklnho principu holografick interferometrie. Druh kol spov v aplikaci holografick interferometrie v experimentln praxi pi diagnostice zkladnch parametr nzkoteplotnho plazmatu. Tato druh st zce koresponduje s technickm a experimentlnm zzemm katedry fyziky Pedagogick fakulty Jihoesk univerzity.
Vedouc prce: doc. RNDr. Vojtch Stach, CSc.
Ji Tancer
Tvorba model pomoc Lego stavebnic Robolab a eLab a jejich modelovn pomoc programu MATLAB
Tato prce se zabv popisem programovacho prosted Robolab. Je zde nejen podrobn popis procesu programovn s mnoha ukzkovmi pklady, ale i popis sbru dat pomoc tto stavebnice a jejich nsledn analza.
Vedouc prce: Ing. Michal er
DP z technick vchovy:
Alena Vesel
Nvrh kompenzanho projektu pro dti z ADHD
Diplomov prce se zabv problematikou kompenzace a reedukace obt dtte se syndromem ADHD v mladm kolnm vku. Dle je prezentovn realizovateln vzkum innosti vybranch loh z programu DysCom. Hlavnm clem vzkumu bylo zjitn rovn psychomotorickch dovednost jednotlivch dt s diagnzou ADHD a schopnosti zamen pozornosti se zvldnm neklidu u tchto dt. Rovn oven rovn vizuomotorick koordinace, vizuln pamti a schopnosti tvarovho rozliovn pi prci s programem DysCom. Diplomov prce se skld ze dvou st. V prvn sti jsou zpracovny teoretick poznatky o problematice specifickch poruch uen a syndromu ADHD. Druh st se zabv popisem vzkumu a jeho vyhodnocen.
Vedouc prce: Mgr. Eva Rouov
Ji Gruntord
Bezpenostn prvky osobnch automobil
Tmatem prce je pehled bezpenostnch prvk osobnch automobil a jejich ovovn. V prci jsou popsny zkladn principy jitn ochrany posdky ped a po nehod. Prce me bt vyuita k pprav uitel technicky zamench pedmt. Obsahem prce je i didaktick pomcka v podob prsvitnch foli na zptn projektor.
Vedouc prce: Ing. Jan Hladk, CSc.
Jan Loula
Tvoivost k na stedn kole a jej zvyovn
Prce se zabv vzkumem veobecn a technick tvoivosti k na stedn kole a jejm zvyovnm.
V prvn sti prce jsou uvedeny teoretick poznatky o tvoivosti, druh st obsahuje popis a vsledky vzkumu rovn tvrch schopnost k v oblasti obecn a technick tvoivosti.
Vedouc prce: PaedDr. Bedich Vesel
Zdenk Pra
Tvoivost k na zkladn kole a jej zvyovn
Prce se zabv vzkumem veobecn a technick tvoivosti k na zkladn kole a jejm zvyovnm.
V prvn sti prce jsou uvedeny teoretick poznatky o tvoivosti, druh st obsahuje popis a vsledky vzkumu rovn tvrch schopnost k v oblasti obecn a technick tvoivosti.
Vedouc prce: PaedDr. Bedich Vesel
Ji Ryav
Vpoetn technika - aplikace na rozvoj tvoivosti v pravohlm zobrazen
Diplomov prce sestv z sti teoretick a praktick. Praktickou st je program vykreslujc k danmu nrysu a pdorysu vechny odpovdajc bokorysy.
V teoretick sti je prvn kapitola vnovna teorii kreativity a jejmu praktickmu vyuit pi vyuovn. Dal kapitoly popisuj vvoj a funkce programu vetn vpisu jeho zdrojovho kdu.
Vedouc prce: PaedDr. Bedich Vesel
Marian Slpka
Historie vroby osobnch automobil koda v Mlad Boleslavi
V prci je zmapovn vvoj mladoboleslavsk automobilky koda a jejch osobnch voz. Nalezneme zde daje o sriov vyrbnch automobilech, specilech a prototypech z obdob let 1895-2003. Zskan poznatky lze vyut pi vuce technicky zamench pedmt na kolch rznch typ i pi aktivitch na projektech z oblasti automobilov dopravy.
Vedouc prce: Ing. Jan Hladk, CSc.
Petr Novotn
Vyuit tepelnch erpadel v energetickch systmech
Tato diplomov prce se zabv vyuitm tepelnch erpadel v energetickch systmech. V teoretick sti je rozebrna na zklad dostupn literatury funkce a vyuit tepelnch erpadel. Praktick st je zaloena na didaktickm zpracovn dan problematiky.
Vedouc prce: Ing. Jan Hladk, CSc.
Frantiek Marouek
Technika jako soust veobecnho vzdlvn na gymnziu
Clem tto diplomov prce byl nastnit vuku technickch pedmt na gymnzich ped a v obdob transformace naeho kolskho systmu a porovnn se kolskm systmem v zahrani.
Soust tto prce je dotaznk, kter byl vyplnn studenty poslednch ronk gymnzi. Vypovd o jejich zjmu a smru jejich dalho vzdlvn.
Vedouc prce: Ing. Jan Hladk, CSc.
Vclav kopek
ivotn prosted eskch Budjovic z hlediska kvality ovzdu
Prce podv pehled o problematice zneiovn ovzdu tj. principech en, vznamu kodlivosti jednotlivch zneiujcch ltek (toxikologie), zpsobech men, platn legislativ s praktickou ukzkou vyhodnocen namench hodnot zneitn v eskch Budjovicch.
Diplomov prce m bt pedevm prostedkem nebo pomckou pro pedagogy, ale je t vhodn pro studenty stednch a vysokch kol, kte se touto problematikou zabvaj.
Vedouc prce: Ing. Jan Hladk, CSc.
Ilona Slaninov
Aktuln stav vyuvn hraek v edukaci
Hra m v ivot dtte nezastupitelnou roli. Je zce spjat s vvojem osobnosti, a to prv v obdob dtstv. Je pirozenou potebou dtte, nevyaduje del motivaci a dochz pi n k vtmu soustedn. Dt se pi n me svobodn rozhodovat, pracovat, tvoit a komunikovat. Hra m spoustu pednost, pi kter se k me uit, ani by vdl, e se u.
V teoretick sti sv diplomov prce se zabvm vyuovacm procesem jako takovm, pnosem her ve vyuovn, hrou jako pirozenou soust dtte mladho kolnho vku, typologi hraek a jejich vlivem na dtskou osobnost, pedagogikou hry a hrou jako soust jednotlivch vyuovacch pedmt.
Praktick st je vnovna vzkumu, ve kterm zjiuji, zda se hra a hraka, jako vyuovac metoda, na 1. stupni Z skuten v aktulnm mtku pouv a zda ji uitel berou jako pirozenou soust vyuovacho procesu. Dle pak zjiuji, zda jsou uitel dostaten informovn o pnose her a hraek v edukaci a zda jsou v tto problematice tak vzdlvni. V tto sti se snam dt odpov na na otzky: Zda uitel v naich kolch vyuvaj pi vyuovn hraky a jak? Jestlie ano, tak ve kterch pedmtech vid nejoptimlnj vyuit a pnos hraek? Zda mohou ci nosit hraky do koly? Zda se hraky pouvan ve vyuovn alespo zsti pibliuj nejoblbenjm hrakm dt mladho kolnho vku?
Na zvr tohoto vzkumu porovnvm sv vsledky se zvry vzkumnch eten jinch autor.
Vedouc prce: Mgr. Eva Rouov
Lenka Svobodov
Klasifikace vybranch vlastnost velkoplonch materil a monost jejich ovovn v praxi
V vodu diplomov prce je podn pehled souasnho sortimentu velkoplonch materil na bzi prodnho i aglomerovanho deva zpracovan na zklad literatury, firemnch propaganch materil a internetu s clem charakterizovat a sumarizovat tento sortiment. Dle se zamuje na monosti ovovn vybranch vlastnost uritch velkoplonch materil v praxi.
Prce obsahuje namen hodnoty provdnch experiment pmo na sklad devnch materil firmy Devoprodej, a.s. pro kterou byla men provdna, a to men vlhkosti vzork materil a rozmrovch zmn tchto materil v zvislosti na jejich navlhavosti. Dal men provdna na KTE se tkaj statistickch zkouek mechanickch vlastnost v tahu, tlaku a ohybu u vybranch velkoplonch materil.
V zvru jsou zhodnoceny dosaen vsledky.
Vedouc prce: PaedDr. Ji Vintr