Utváření vzdělávacích programů

Transformace Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání do přípravy budoucích učitelů Občanské výchovy.

Rámcový vzdělávací program /RVP/ uvádí nový název předmětu Občanská výchova - a to Výchova k občanství.

Vzdělávací obsah základního vzdělávání je v RVP orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí. Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou tvořeny jedním vzdělávacím obore nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory: Výchova k občanství je spolu s Dějepisem zahrnuta do vzdělávacího oboru Člověk a společnost.

Tento obor v základním vzdělání vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do života demokratické společnosti. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci poznali dějinné, sociální a kulturně historické aspekty života lidí v jejich rozmanitosti, proměnlivosti a ve vzájemných souvislostech. Seznamuje žáky s vývojem života a mají vliv na utváření společenského klimatu. Zaměřuje se na utváření pozitivních občanských postojů, rozvíjí vědomí přináležitosti k evropskému civilizačnímu a kulturnímu okruhu a podporuje přijetí hodnot, na nichž je současná demokratická Evropa budována. Důležitou součástí vzdělávání v dané vzdělávací oblasti je prevence rasistických, xenofobních a extrémistických postojů, výchova k toleranci a respektování lidských práv, k rovnosti mužů a žen a výchova k úctě k přírodnímu a kulturnímu prostředí i k ochraně památek.

Ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost se u žáků formují dovednosti a postoje důležité pro aktivní využívání poznatků o společnosti a mezilidských vztazích v občanském životě. Žáci se učí rozpoznávat a formulovat společenské problémy v minulosti a současnosti, zjišťovat a zpracovávat informace nutné pro jejich řešení, nacházet řešení a vyvozovat závěry, reflektovat je a aplikovat v reálných životních situacích.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

• rozvíjení zájmu o současnost a minulost vlastního národa i jiných kulturních společenství, utváření a upevňování vědomí přináležitosti k evropské kultuře
• odhalování kořenů společenských jevů, dějů a změn, promýšlení jejich souvislostí a vzájemné podmíněnosti v reálném a historickém čase.
• hledání paralel mezi minulými a současnými událostmi a jejich porovnání s obdobnými či odlišnými jevy a procesy v evropském a celosvětovém měřítku
• utváření pozitivního hodnotového systému opřeného o historickou zkušenost
• rozlišování mýtů a skutečnosti, rozpoznávání projevů a příčin subjektivného výběru a hodnocení faktů i ke snaze o objektivní posouzení společenských jevů současnosti i minulosti
• vytváření schopností využívat jako zdroj informací různorodé verbální i neverbální texty společenského a společenskovědního charakteru
• k úctě k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům
• utváření vědomí vlastní identity a identity jiných lidí
• utváření pozitivních vztahů k opačnému pohlaví v prostředí školy i mimo ni
• rozpoznávání názorů a postojů ohrožujících lidskou důstojnost nebo odporujících základním principům demokratického soužití.
• uplatňování vhodných prostředků komunikace k vyjádření vlastních myšlenek, citů názorů a postojů, k zaujímání a obhajování vlastních postojů a k přiměřenému obhajování svých práv.

Toto vše mají žáci základních škol zvládnout za devět let povinné školní docházky. nejprve se ale s touto změnou musejí seznámit studenti oboru výchova k občanství - nejlépe v rámci předmětu Didaktika. Proto uvítám diskusi k jednotlivým výstupům z RVP.

 

Mgr. J. Interholcová, externista katedry společenských věd PF JU