Anotace diplomovch prac - 1999 - Katedra pedagogiky a psychologie
Anotace diplomovch prac - 1999
Katedra pedagogiky a psychologie
rka Kugelov
Fotografie jako soust technologie vzdlvn
Pedmtem diplomov prce je fotografie jako soust technologie vzdlvn. Teoretick st diplomov prce obsahuje historii vzniku fotografie, vvoj fotoapartu a prci se snmacm materilem. Dle pak obsahuje rady pro prci s pstrojem a tzv. "hledn", kterm je mnna nauka o kompozici, perspektivn atd. Teoretickou st uzavr strun popis fotografickch nr.
Na zklad teoretick sti diplomov prce vznikala praktick st a to konkrtn strun publikace obsahujc zklady fotografick praxe. Zde podotkm vztah mezi diplomovou prac a publikac (viz obrzky v publikaci vztahujc se i k vkladu v diplomov prci nebo rozen informan st v diplomov prci, kter dopluje zkladn informace v publikaci).
Dal st praktick diplomov prce je arch fotografi vytvoench i na zklad teoretickch poznatk z diplomov prce.
V zvru uvdm nvrh vyuit fotografie ve koln praxi.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Gabriel vejda, CSc.
Radek Pos
Problematika technologie vzdlvn ve vuce na II. stupni zkladnch kol
Diplomov prce Problematika technologie vzdlvn ve vuce na II. stupni Z zamen na vyuit audiovizulnch vukovch prostedk pi vuce cizch jazyk na zkladnch kolch se zabv problematikou edukanho pnosu audiovizulnch technickch vukovch prostedk pro vuku cizch jazyk na zkladnch kolch. vod prce tvo vymezen obsahu pojmu technologie vzdlvn. Dal st je vnovna vznamu pojmu audiovizuln didaktick sdlen a technickm vukovm systmm, kter ho zprostedkovvaj. V teorii vzkumu je analyzovno audiovizulnho didaktickho sdlen a jeho zkladn charakteristiky. Vzkumn eten probhlo na Z Rovniny v Hlun s rozenou vukou cizch jazyk. Toto informativn eten poodhalilo souasn stav a monosti vyuit audiovizulnch didaktickch prostedk pi vuce cizch jazyk na zkladnch kolch. Samotn vyuvn tchto prostedk se jev jako velmi vhodn didaktick doplnk vyuovacho procesu. Aplikaci audiovizulnch didaktickch prostedk do vuky provz vak ada problm, kter mohou sniovat i znehodnocovat jejich pnos. Diplomov prce je ukonena vlastnm rozborem tto situace a nvrhem mon koncepce een.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Gabriel vejda, CSc.
Vra Prov
Rozvoj vyjadovacch schopnost k na 1. stupni Z
Je obecn znmo, e rove uvdomlho ten ovlivuje koln spnost ka vce, ne inteligence. Studium na 1. stupni je nejdleitj slokou kolnho vzdlvn. Prv zde se utv pedpoklady dalho sebevzdlvn, mj. dovednost uvdomlho ten, kter ovlivuje koln spnost k.
Diplomov prce se zabv porovnnm slohovho vcviku k 4. ronk zkladnch a mlotdnch kol. Pi analze kovskch prac byla vyuita Bernsteinova teorie omezenho a rozvinutho jazykovho kdu a jeho pravou provedenou D. Laktonem.
V zskanm vzorku prac k jsem sledovala pohotovost slohovho projevu, tzn. jak ci reaguj na pokyn uitele. Dleit bylo tak tempo k, proto byla prce asov omezena. Dle jsem soustedila pozornost na schopnost adaptace k na zmnu poadavku, kter se odrazila ve druh sti textu.
Po analze a zpracovn vsledk jsem zjistila, e ci zkladnch kol reaguj lpe na zmnu poadavk, ne ci mlotdnch kol, jak tomu bylo v minulch letech.
Mj vzkum navazuje na minul prce nap. H. Duroov 1994, a prce z let 1990-1993. Tato prce me slouit jako jeden z podnt dalho zpracovn tto problematiky.
Vedouc prce: PhDr. Petr Havelka
Alena Blkov
Pedagogick software ve vuce prodopisu na zkladnch a stednch kolch
Tato prce pin pehled nejen o souasnm pedagogickm softwaru, ale tak o jeho historii. Tuto prci lze rozlenit na nkolik st.
V prvn sti je uvdna historie pedagogickho softwaru, jeho tvrci a vvoj prvnch zstupc pota.
Popis rznch typ program, principy uplatovan v programovanm vyuovn, ale pedevm rozdlen a popis podmnek uen podle B. Hubkov (1990) jsou st dal.
Souasn pedagogick software je dal st tto prce. Jsou zde uvedeny nejastj programy pouvan na zkladnch i stednch kolch, kter slou k ovovn vdomost k. st je tak vnovna Internetu, kter se v souasnosti stv pomocnkem student pi vypracovn loh. Slou ovem tak uitelm pi zskvn novch informac nejen z jejich oboru.
Soust prce bylo tak vytvoen relnho pedagogickho softwaru, st posledn. Na zklad tohoto programu byl vytvoen didaktick test, kter byl vyzkouen na zkladn kole a vyhodnocen. Pi vypracovn testu byla tak kontrolovna prce k s potaem.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Gabriel vejda, CSc.
Martina Drbkov
rove fonematickho sluchu u kolnch zatenk
Diplomov prce je zamena na zjiovn rovn sluchovho vnmn u kolnch zatenk, pedevm na zjiovn rovn fonematickho sluchu a sluchov analzy a syntzy. V teoretick sti jsou vymezeny pojmy tkajc se sluchovho vnmn a jeho odraz ve koln prci hlavn v prvopotenm ten a psan. Praktick st je zamena na vlastn eten v 1. a 2. roncch zkladnch kol a zpracovn zskanch dat. eten vychz z realizace testu Wepman Matjek fonematick diferenciace a Matjkova testu sluchov analzy a syntzy.
Vedouc prce: PaedDr. Eva Suchnkov
Marie Provodov
Vskyt vadn vslovnosti u k 1. td Z
Diplomov prce je zamena na etnost vskytu a druhy vadn vslovnosti hlsek u kolnch zatenk, realizace logopedick pe v pedkolnm vku a v dob provdnho eten. U uitelek jsem zjiovala, jak se patlavost promt do koln prce dt, zejmna do hodin eskho jazyka.
Prvn st prce m teoretick charakter. Zahrnuje zkladn pehled o logopedii, dtsk ei v pinch, druzch a prevence patlavosti. Men st je vnovna dtsk ei a jejmu vztahu k typm vy nervov innosti.
Na teoretickou st navazuje st druh, praktick, vychzejc z vzkumnho eten vslovnosti na zkladn kole, spojen se zjitnm rovn fonematickho sluchu, kter s e velice zce souvis.
Vedouc prce: PaedDr. Eva Suchnkov
Kateina Terentiewov
Pedagogick aspekty estetick vchovy se zamenm na fotografii
Pro svou diplomovou prci jsem si vybrala tma pedagogickho hlediska estetick vchovy se zamenm na fotografii zejmna proto, e by se u dt mla tak rozvjet schopnost esteticky vnmat, provat a hodnotit krsu umn, prody A pro jsem se zamila na fotografii? Protoe se stala neoddlitelnou soust naeho svta.
V vodn sti sv prce jsem se snaila strun piblit technologii, historii a vvoj "umleck" fotografie. Tato st by mohla slouit jako teoretick pprava uitele na hodinu vtvarn vchovy.
V praktick sti najdete metodick listy a obrazovou plohu k nkterm vtvarnm pracm, kter uritm zpsobem pibliuj fotografickou kompozici a nkter zvltn fotografick techniky.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Gabriel vejda, CSc.
Petra Svobodov
Odmny a tresty ve kole a v rodin
Prce se zabv problematikou odmn a trest ve kole a v rodin. Je rozdlena na dv sti. V sti teoretick se nejdve ohl zpt do minulosti a vybr zajmav mylenky historie. V dalch kapitolch je pojednno o otzce vchovy, vchovnho cle a prostedk. Vychz ze zkladnch pojm "vchova, odmna a trest". Informuje o ji dve provedench vzkumech, kter ukazuj, zda vce odmovat i trestat a tak jak dti provaj "odmovn a trestn". Prce dokazuje, e existuje irok kla vchovnch prostedk, tedy velk variabilita vchovnho psoben. O tom svd i kapitola 5, kter popisuje zajmav projevy, chovn a jednn dt vedench rznmi vchovnmi styly. st empirick vychz z vpovd uitel, rodi i dt. Zjiuje, jak vchovn prostedky jsou pouvan ve kole a v rodin a jak je jejich efektivita. Je zaloena na formulaci hypotz, kter by mly bt pnosem pro vchovnou praxi uitelskou i rodiovskou. Pi vzkumu bylo pouito metod exploranch (dotaznku a rozhovoru) a hospitac. Odpovdi uitel a rodi jsou srovnvny s odpovmi dt. Zvrem jsou uvedeny nkter pklady, jakm zpsobem uitel koriguj chovn k.
Vedouc prce: Mgr. Michal Walter
Lenka Makuderov
Metoda B. Sindelarov a jej vyuit ve koln praxi
V souasn dob je rozpracovna ada projekt zabvajcch se diagnostikou a nslednou npravou specifickch poruch uen. Jednm z vznamnch projekt v terapii je metoda B. Sindelarov, kter je zamena na diagnostiku a npravu dlch funkc.
Pedmtem tto prce je oven prv tto metody, zvlt jej testov sti a to v podmnkch bn vuky na naich kolch. Tato prce je reakc na nzory na tuto metodu, kter tuto metodu povauj za asov nronou a tud nepouitelnou na naich kolch.
Oven bylo provdno na dvou vkov odlinch skupinch. Jednou byly dti z pedkoln tdy matesk koly a druhou ci prvn tdy zkladn koly.
Porovnnm vsledk, kter byly zskny testovnm jednotlivch dt bylo mon zjistit, zda s touto metodou mohou pracovat uitelky mateskch kol a uitel prvnch td.
Vedouc prce: PhDr. Miloslava Dvokov, CSc.
Jitka Gregorov
Aktuln problmy ve vyuovn na 1. stupni zkladn koly
Diplomov prce se zabv aktulnmi problmy vuky na prvnm stupni zkladnch kol.
V vodu je vnovna pozornost zkladnm teoretickm pohledm na transformaci soudobho eskho kolstv a jsou konfrontovny zmry vzdlvacch program. V tto sti jsou sledovny i alternativn koncepce, je jsou u ns na nkterch zkladnch kolch vyuvny.
Ve druh kapitole jsou analyzovny vsledky vzkumu zamenho na komparaci vybranch problm, kter jsou v praxi prvnho stupn zkladn koly aktuln pociovny. Jde zejmna o klima ve td, uitelovo pojet vuky, vztah koly a rodiny atd. Pedpokldala jsem, e prv rzn vzdlvac koncepce vytvej odlin vnj rmec pro tyto sledovan jevy. Vsledky vzkumu (nap. zjitn stle pevldajc transmisivn zpsob vuky na zkladn kole, prohlouben vztahu rodiny a koly, klima ve td zkladn koly je tm stejn s klimatem ve td koly alternativn atd.) mohou bt pokldny za urit charakteristiky obrazu zkladn koly a hlavn pojet prvnho stupn.
Vedouc prce: doc. PhDr. Ludmila Prokeov, CSc.
Soa Grnov
Problematika agresivity a ikany v souasn edukan realit
Diplomov prce se zabv agresivitou a ikanou v souvislosti s vchovnm a vzdlvacm procesem na zkladnch kolch. Komplex otzek kolem agresivity a ikany pat k zvanm problmm, kterm mus uitel vnovat mimodnou pozornost.
Prvn st prce obsahuje teoretick rozpracovn otzek agresivity a ikany, druh st je zamena na przkum a analzu reln situace ve vchovn vzdlvac praxi.
Clem pedkldan prce bylo zjistit vztah dt na 1. stupni zkladnch kol k nsil, agresivnmu chovn a ikan v sociln skupin. Przkum smoval zrove k zjitn, jak vliv m prosted a rodinn vchova na ppadn vznik a rozvoj agresivnch projev dtte. Z daj, kter byly zskny metodou dotaznkovho eten a uitm jedn z projektivnch technik u 150 respondent z ad k a 50 uitel, lze shrnout nsledujc obecn zvr. Postoje k k nsil a ikan v jejich blzkm okol se li podle velikosti koly, kterou navtvuj. Tento fakt potvrzuj i zkuenosti uitel. Zkladem pro vznik a nsledn rozvoj agresivnch projev dtte mohou bt i negativn vlivy prosted, zejmna psoben televize, a patrn i nkter projevy rodinn vchovy.
Vedouc prce: doc. PhDr. Ludmila Prokeov, CSc.
Pavla Eybertov
Hodnotov orientace souasnch stedokolk a jej diagnostika
Diplomov prce pojednv o problematice hodnotov orientace souasn stedokolsk mldee. Skld se ze dvou st: 1. Teoretick st zprostedkovv poznatky o psychickm vvoji v adolescenci, o osobnosti adolescenta a jejm dotven, o jeho vztazch k okolnmu svtu atd. Dle se teoreticky zabv hodnotami, hodnotovm systmem a hodnotovou orientac vzhledem k psychice dospvajcch. 2. Praktick st se zamuje konkrtn na souasnou mlde. Pro zjitn hodnotov orientace adolescent byl proveden vzkum v maturitnch roncch ty stednch kol v Tboe (listopad 1998), a to formou dotaznku, kter se skldal z invente hodnot, ankety a projektov metody. Vzkumu se zastnilo celkem 290 respondent, z toho 162 dvek a 128 chlapc. Praktick st se opr jak o interpretaci celkovch vsledk, tedy o analzu vech dotaznk bez pihldnut k pohlav i typu koly, tak i o srovnn vsledk jednotlivch kol mezi sebou a tak o srovnn vsledk mezi chlapci a dvkami. Vzkum podv nhled do mylen souasnch adolescent, kde se odr i jejich postoje, nzory, pn, plny a hodnotov orientace.
Vedouc prce: PhDr. Miloslava Dvokov, CSc.
Michal Svoboda
Volnoasov aktivity dt a mldee v kontextu s poruchami chovn
V tto diplomov prci se budeme zabvat problematikou vyuvn volnho asu a zejmna pak jej souvislosti s ppadnm vskytem poruchovho chovn. Nejprve vymezme klov pojmy a problm rozebereme teoreticky, piem se opeme o prostudovanou odbornou literaturu postihujc tuto tematiku. Na zklad tchto daj pak stanovme vlastn hypotzy.
Tato st se stane vchodiskem pro st druhou vyhodnocen strukturovanho rozhovoru, jeho prostednictvm se budeme dt na volnoasov aktivity dotazovat a zjiovat rzn aspekty tohoto problmu. Krom toho, jak dti svj voln as trv, se budeme tak zajmat o to, jak by si jej trvit ply a do jak mry povauj innosti, kter nyn vykonvaj, za dleit.
V zvru srovnme zskan vsledky s oekvnm zskanm teoretickou ppravou.
Vedouc prce: Mgr. Petr Grinninger
Michal Hornk
Role uitele na 1. stupni Z a alternativn pstupy k vyuovn
Diplomov prce se zabv rol uitele na 1. stupni Z a alternativnmi pstupy k vyuovn. Je rozdlena na st teoretickou, kde jsou popsny ti alternativn vzdlvac programy vznikl po roce 1989 a jeden vzdlvac program, kter je chpn jako tradin.
Dle se tato prce zabv vybranmi dovednostmi uitele, kter jsou nutn ke zmn role uitele ve vyuovn. Popisuje komunikaci ka s uitelem, hodnocen k a klima ve td.
Tyto zkladn dovednosti uitele pak vedly k vymezen cl vzkumn sti diplomov prce. Na zklad stanoven dvou hypotz byl provdn na kolch s odlinmi typy vzdlvacch program vzkum, ve kterm jsem sledoval spnost realizace alternativnch vzdlvacch program. Aby bylo mon porovnat mru alternativnho pojet vuky, zaadil jsem do vzkumu tak kolu se vzdlvacm programem Zkladn kola, kter pedstavuje tradin pojet vuky.
K vsledkm vzkumn sti jsem dospl za pouit metody pedagogickho pozorovn a kovsk ankety. V ploze jsou uvedeny ukzky formul pouitch ve vzkumn sti.
Vedouc prce: doc. PhDr. Ludmila Prokeov, CSc.
Kamila Zajacov
Sluchov uebnice pro dti postien specifickou poruchou uen
Teoretick st diplomov prce vysvtluje pojem specifick poruchy uen (SPU) strun charakterizuje jednotliv typy poruch se zamenm na dyslexii, sna se nalzt piny SPU a mon zpsoby jejich reedukace (npravy).
Z teoretickch poznatk vychz praktick st, kterou pedstavuje tanka literrn vchovy pro 6. ronk (soubor text s koly a komenti) a Sluchov uebnice literrn vchovy pro 6. ronk.
Vedouc prce: Mgr. Renata Jandov
Marcela Pechkov
Uplatovn aktivizujcch metod a forem vuky v obansk vchov na 2. stupni Z
Autorka vychz z odborn literatury pojednvajc o vyuovacch metodch a organizanch formch vuky, doplnn konkrtnmi nmty aktivizujcch metod pro vuku obansk vchovy na 2. stupni Z. V teoretick sti prce porovnv teoretick pojet aktivizujcch metod u Josefa Maka a Tome Houky, ve vzkumn sti se zamila na uplatovn vybranch metod v praxi s clem zjistit zkuenosti, souvisejc s jejich uvedenm do vuky. erp ze svch poznatk zskanch na Z Nov v eskch Budjovicch a Z v Janovicch nad hlavou, kde provedla i przkum formou dotaznku. Na zklad tohoto przkumu autorka dochz k pedpokldanm zvrm, e ci upednostuj pi vuce rzn hry, soute, diskuse apod., kter in hodinu i probranou ltku zajmavj. Proto autorka ve sv prci ukazuje na dleitost vyuvn zejmna aktivizujcch metod uitele pi vuce, kter pispvaj k vraznmu zven efektivnosti vyuovn.
Vedouc prce: PhDr. Petr Havelka
Bohdana Prkov
Problematika drogovch zvislost na 2. stupni Z
Tato diplomov prce se zabv oblast prevence drogovch zvislost na 2. stupni zkladnch kol a innost dosavadnch preventivnch aktivit. Zahrnuje koncepci Minimlnho preventivnho programu, kter je v souasn dob na naich zkladnch kolch uplatovn.
Teoretick st tto prce sleduje po vymezen zkladnch pojm a po pehledu u ns dostupnch drog piny vzniku drogovho problmu a jeho prevenci.
Praktick st obsahuje z dotaznk zskan informace o souasn situaci v oblasti protidrogov prevence a zneuvn nvykovch ltek. Vzkum byl provdn na pti zkladnch kolch v eskch Budjovicch a okol.
V zvru diplomov prce je uveden nvrh preventivnho programu.
Vedouc prce: Mgr. Miroslav Prochzka
Dagmar Pansk
Uplatovn prvk tvoiv dramatiky ve vuce na druhm stupni zkladn koly
Ve sv diplomov prci se vnuji problematice didaktickho vyuit tvoiv dramatiky na druhm stupni zkladn koly. Zvolila jsem si toto tma z dvod poznn jedn z alternativnch metod modernho vyuovn. Souasn doba nabz monosti nahldnout do nkterch zpsob vuky, kter s spchem probhaj ji nkolik let v zahraninm kolstv a jist by jejich vyuit pisplo k osven tradinch zpsob uplatovanch na vtin naich kol.
Zmrem tto prce bylo seznmit se s teoretickmi zklady dramatick vchovy, zjistit, jak se realizuje v naich podmnkch a shrnout zskan poznatky tak, aby byl patrn pnos tohoto zpsobu vuky pro ky.
Tato diplomov prce je rozdlena do t tematickch celk, kter se len dle do nkolika kapitol. Prvn st je vnovna obecn charakteristice tvoiv dramatiky, jejmu obsahu a metodm.
Ve druh sti jsem se zamila na praktickou strnku vyuit dramatick vchovy. Vyuila jsem metodu pozorovn s clem zaznamenat uplatovn dramatick vchovy v eskm jazyce a djepise. Snaila jsem se systematicky zaznamenvat cle a metody pouit v hodin.
Tet st poskytuje shrnut zskanch informac a jejich uplatnn v systmu vzdlvn. Zamuje se t na celkov pnos pro rozvoj osobnosti.
Vedouc prce: Mgr. Miroslav Prochzka
Zdeka akov
koln hodnocen ve vuce Vv na 2. stupni Z
Pedloen diplomov prce zpracovv tma kolnho hodnocen ve vyuovn Vv na 2. stupni Z. Diplomov prce obsahuje st teoretickou a praktickou, vzkumnou.
Teoretick st je rozdlena do t okruh, oblast. Prvn oblast pojednv o otzkch kolnho hodnocen celkov, pin pehled o historickm vvoji kolnho hodnocen, ujasuje pojem kolnho hodnocen jeho podstatu, funkce, metody a formy, naznauje modernizan trendy kolnho hodnocen, zvlt hodnocen slovn.
Druh st informuje o vyuovn Vv na 2. stupni Z. Pojednv o mst Vv ve vzdlvacch programech kol, pedkld cle Vv. Dle pak pedkld formy a metody vyuovn Vv, hovo o osobnosti uitele Vv a o pohledu Vv v souvislosti s vvojem dtsk kresby.
Tet kapitola pin informace o hodnocen ve vyuovn Vv (nap. zpsoby hodnocen, kritria hodnocen Vv, vztah hodnocen a motivace a pedkld konkrtnj pohled do hodnocen pi vyuovn Vv).
tvrt praktick st je st vzkumnou. Byl proveden vzkum pomoc dotaznkov metody, pomoc nho byla zjiovna konkrtn situace kolnho hodnocen ve vyuovn Vv na 2. stupni Z. koln hodnocen bylo sledovno z pohledu uitel a k. Dle pak oblast hodnocen byla zkoumn ze ty okruh hodnocen Vv globln, hodnocen v prbhu prce ka, hodnocen vsledku prce a formulace na vysvden. Situaci hodnocen ilustruje rozhovor obsaen v zvru tvrt kapitoly.
Vedouc prce: Mgr. Miroslav Prochzka
Olga Kadrov
Alternativn vchovn systmy
(Don Bosco jako vychovatel, jeho preventivn systm a vchovn innost salesin v eskch zemch)
Hlavnm clem tto prce je pedstavit tzv. "preventivn systm", vchovn pojet, jeho tvrcem a zastncem byl italsk knz sv. Jan Bosko (1815-1888). Jedn se o vchovnou metodu zaloenou na pozitivnm vztahu vychovatele a vychovvanho. Hlavnmi prvky tohoto vztahu jsou podle Dona Boska rozum, nboenstv a laskavost. Clem vchovy je tedy dt mladm lidem vzdln, vtpit jim urit mravn zsady a hlavn dt jim lsku. Don Bosko vychz z pedpokladu, e mlad lovk, kter ct, e je milovn svm vychovatelem, se sna t tak, aby jej nezarmoutil. Tento vchovn systm odmt tlesn a jinak poniujc tresty a upednostuje npravu laskavost.
Svtec a vychovatel Jan Bosko svm vchovnm pojetm pedbhl dobu 19. stolet. Tento systm vchovy je iv i v dnen dob, a to dky salesinm, eholnm pokraovatelm odkazu sv. Jana Boska a jejich spolupracovnkm z ad laik.
V prvn sti tto prce je strun popsn zrod "salesinskho dla" a potky psoben salesin na naem zem. Dleitou roli v tomto procesu sehrl p. Ignc Stuchl (1869-1953), zakladatel salesinskho dla v echch a na Morav. Druh st tto prce podv pehled o souasnch aktivitch salesin Dona Boska u ns se zetelem k jihoeskmu regionu. Zamila jsem se zejmna na vchovn program Salesinskho stediska mldee v eskch Budjovicch, jeho clem je smyslupln vyut voln as dt a mldee z okolnch sdli.
Vedouc prce: doc. PhDr. Miroslav Somr, DrSc.
Ji Hork
Przkum rovn informovanosti o problematice alkoholu a jinch drog u k zkladnch kol
Pi vbru nmtu svoj diplomov prce mne zvlt zaujal titul "Przkum rovn informovanosti o problematice alkoholu a jinch drog u k zkladnch kol". Uvdomil jsem si msto koly o problematice zneuvn nvykovch ltek, a proto jsem teoretickou st prce zamil na pedpokldan aktivity koly a rodiny, kter by jako spoleensk instituce mly v tomto snaen vyvinout.
Orientoval jsem se pedevm na literaturu a psemn materily, kter by mly bt na kad kole dostupn k formulaci aktivit koly v protidrogovch programech. Teoretick st moj diplomov prce konstatuje urit pedpoklady, urit oekvn stavu informovanosti k zkladn koly, je jsem se rozhodl ovit nestandardizovanm dotaznkem u k 9. ronku t kol.
Stanovil jsem si cle przkumu a formuloval si sedm pracovnch hypotz, kter jsem rozvedl ve 21 otzkch dotaznku.
Przkum pln potvrdil pt ze sedmi hypotz:
- ci ve svoj vtin nead alkohol ani cigarety k nvykovm ltkm,
- ci se domnvaj, e drogy kod,
- trnctilet a patnctilet ci maj zkuenosti s drogami krom alkoholu, nikotinu a kofeinu pouze ojedinle,
- vtina dotazovanch k by dokzala odmtnou nabzenou drogu,
- km jsou znmy drogy podle jejich nzv, neznaj je podle ink.
Nebyly potvrzeny dv hypotzy przkumu, akoliv se moje pedpoklady pli od vsledk przkumu neliily:
- ci ve 14. a 15. letech se svuj pednostn kamardm ped rodii,
- ci se o drogch opt proti pedpokladu dozvd vce z televize a rdia ne od uitel.
Vsledky svoj prce povauji za zajmav a pro mne poun a vyuiteln v dal pedagogick praxi.
Vedouc prce: Mgr. Petr Grinninger
Jitka Lerchov
Osobnost uitele 1. stupn Z
Diplomov prce se zabv problematikou osobnosti uitele na 1. stupni Z.
V teoretick sti jsou probrny nkter promnn charakterizujc osobnost souasnho uitele.
Praktick st je empirick, zamen na zkoumn nkterch sociln-psychologickch charakteristik osobnosti skupiny uitel na 1. stupni Z (30 uitel).
Byly uity metody nestandardizovan (dotaznk vytvoen k danm clm) a standardizovan (Zkrcen verze dotaznku EPQ-R H. J. Eysenck, S. G. B. Eysenck, Dotaznk interpersonln orientace FIRO-B - W. C. Schutz).
Pedem stanoven hypotzy byly dle ovovny rznmi statistickmi postupy a nsledn interpretovny.
Zvr tvo shrnut zjitnch skutenost.
Vedouc prce: PhDr. Olga Jlkov
Jana Kadelov
Prce s dyslektickmi ky na 1. stupni zkladn koly
Ve sv diplomov prci jsem se zamila na prci s dtmi, kter navtvuj zkladn kolu, ale maj specifickou poruchu uen. Vychzm z pedagogick literatury, kter zahrnuje problematiku specifickch poruch uen, a z vlastnho pozorovn. Clem prce bylo zjistit, jak s uiteli spolupracuj rodie a pedagogicko-psychologick poradna.
Prvn st prce je vnovna orientaci v problematice specifickch poruch uen, zejmna dyslexii.
Na tuto st navazuje druh st prce, kter vychz pmo z vzkumnho eten. Jejm clem bylo zjistit, jak se pracuje ve kole s dyslektickmi ky.
Vedouc prce: PaedDr. Eva Suchnkov
Eva Blehov
Hra souasnch dt na prvnm stupni Z
Diplomov prce se zabv hrou a hrakou v ivot dtte.
V prvn sti jsou uvdny teorie vysvtlujc hru dt a dleit vvojov aspekty provzejc a umoujc hrov aktivity dt vbec. Podrobnji jsou rozveden charakteristiky od ranho do mladho kolnho vku.
Druh, empirick st prce, pedstavuje sondu do hry a hrovch aktivit dt souasnho spoleensko-historickho vvoje. Vechny sledovan aspekty tkajc se her jsou na zklad pedchozho vzkumu analyzovny, sumarizovny a interpretovny i s pomoc statistickch postup.
Vsledky naznauj, e souasn dt mladho kolnho vku m dostatek hraek, vnuje se rozmanitm hrovm aktivitm. Nhled rodi na hrov aktivity dt patrn nen zcela adekvtn. Uitel ve kole pravdpodobn mohou ze svho hlu pohledu zcela vhodn posuzovat hru dt. Souvislost hrovch aktivit s rozumovou kapacitou ka nebyla zcela prokzna.
Zvry vyznvaj pro podporu hrovch aktivit dtte kolou i rodinou.
Vedouc prce: PhDr. Olga Jlkov