PF JU - home  

University of South Bohemia
FE  FP  FS  FT
FA  FHSS  FFPW

sitemap

česky     english

Anotace diplomových prací - 2001

Katedra pedagogiky a psychologie

Tomáš Jelínek

Vliv aktuálního emocionálního stavu na analýzu problému

Cílem mé diplomové práce bylo zjištění vlivu aktuálního emocionálního stavu na analýzu problému. Z tohoto důvodu jsme pro empirickou část práce provedli sběr dat za experimentální manipulace emocionálního stavu. Při provádění experimentu byla použita také metoda POMS, která však nebyla hlavním hodnotícím kritériem práce. Vlastní experiment se sestával z analýzy literárního příběhu jednotlivými respondenty. Pro lepší možnost zpracování dat byly použity jednoduché dotazníky, které sledovaly pochopení příběhu jednotlivými respondenty a jejich názory na problémy, jež byly v tomto příběhu řešeny. Při vyhodnocování získaných dat byla použita kombinace postupu exploratorního s postupem konfirmatorním.

Výstupem mé práce je zjištění vlivu aktuálního emocionálního stavu na analýzu problému. Kladný emocionální stav způsobuje odklon od řešení problému, zatímco záporný emocionální stav řešení problému naopak podporuje.

Vedoucí práce: doc. PaedDr. Iva Stuchlíková, CSc.

 

Klára Hromková

Výchovné prostředky v rodině a ve škole

Práce se zabývá problematikou výchovných prostředků v rodině a ve škole. Je rozdělena na dvě části. V části teoretické se nejdříve ohlíží zpět do minulosti a vybírá zajímavé myšlenky historie. V dalších kapitolách je pojednáno o otázce výchovy, výchovného cíle a prostředků. Vychází ze základních pojmů "výchova, odměna a trest". Informuje o již dřív provedených výzkumech, které ukazují, jak děti prožívají "odměňování a trestání". Práce dokazuje, že existuje široká škála výchovných prostředků, tedy velká variabilita výchovného působení. O tom svědčí i kapitola 5, která popisuje zajímavé projevy, chování a jednání dětí vedených různými výchovnými styly.

Část výzkumná vychází z výpovědi učitelů, rodičů a dětí. Zjišťuje, jaké výchovné prostředky jsou používané ve škole a v rodině a jaká je jejich efektivita.

Vedoucí práce: Mgr. Michal Walter

 

Martina Sejčková

Emocionální projevy u dětí ve zvláštní a základní škole

Diplomová práce se zabývá prožíváním dítěte mladšího školního věku ve vztahu k některými sociálních charakteristikám prostředí - rodině, škole, širšímu prostředí.

V teoretické části jsou uvedeny koncepce a teorie vysvětlující emoce, city, a to z hlediska jejich ontogenetického vývoje, funkce, obsahového zaměření, vnějších projevů apod. Podrobněji jsou uvedené charakteristiky rozvedeny od raného dětství do mladšího školního věku. Výchozí pro toto sdělení jsou literární odkazy uvedené v seznamu literatury.

Empirická část představuje sondu do prožívání dětí na zvláštní a základní škole u skupiny 40 žáků. K tomuto zjištění byly užity některé psychologické projektivní metody, následně byly vyhodnoceny, sumarizovány a zjištěné výsledky u obou skupin srovnány. K tomuto účelu byly využity i některé statistické postupy.

Výsledky ukázaly, že se obě skupiny neliší základním citovým laděním a prožívají kladné city zejména v rodině. Děti ZvŠ projevují více kladné emoce ke škole a ke svým vrstevníkům, kladné city vzhledem ke svému prospěchu převažují více u dětí ZŠ.

Vedoucí práce: PhDr. Olga Jílková

 

Martina Hájíčková

Alternativní přístupy k výuce na 1. stupni základní školy

Diplomová práce se zabývá alternativními přístupy k výuce na 1. stupni základní školy.

V úvodu je věnována pozornost změnám, které nastaly po roce 1989. V této části byly východiskem materiály, které průběh transformace dokumentují. V závěru práce je proto zmíněn aktuální text, kterým je Národní program rozvoje vzdělávání, tzv. Bílá kniha.

Ve druhé kapitole jsou charakterizovány jednotlivé pedagogické koncepce, které jsou na základních školách využívány.

Ve třetí kapitole jsou analyzovány výsledky výzkumu zaměřeného na zjištění důvodů, proč v jihočeském regionu jsou alternativní vzdělávací programy na základních školách (v primárním stupni) realizovány pouze výjimečně. Součástí šetření byly např. otázky, zda jsou učitelé dostatečně informováni o jiných vzdělávacích programech a metodách, jaké představy o alternativních možnostech svého působení v praxi mají a zda pociťují změny ve školství, které proběhly po roce 1989. Výsledky výzkumu dokázaly, že učitelé nejsou dostatečně informováni o nových alternativních možnostech ve výuce. Celkově však lze říci, že 1. stupeň základní školy je změnám otevřený nejvíce a že pedagogové, kteří na něm působí, jsou ve své většině ochotni svůj individuální styl výuky postupně proměňovat.

Vedoucí práce: doc. PhDr. Ludmila Prokešová, CSc.

 

Silvie Frydrýšková

Projevy emocí a jejich důsledky u dětí na 1. stupni ZŠ

Ve své diplomové práci, která se zabývá projevy emocí u dětí na 1. stupni, se snažím postihnout tuto problematiku nejen z hlediska tohoto období, ale i z hlediska obecného. V teoretické části práce se zabývám rozborem problematiky emocí na základě dostupné literatury. Tento rozbor je proveden jednak jako obecná charakteristika, ale zároveň jako aplikace této obecné stránky na konkrétní vývojové období, v tomto případě na 1. stupeň ZŠ. K této teoretické části se pak vztahuje část praktická, ve které se zabývám výzkumem emocí. Zaměřila jsem se na zjišťování emocí u dětí pomocí psychodiagnostických metod, především testu, pozorování a rozhovoru. Pro své zkoumání jsem si vybrala děti z několika skupin, děti z běžných rodin, bez handicapu, dále děti z dětského domova a děti se specifickými poruchami učení. Snažím se porovnat tyto skupiny podle toho, jak emocionálně reagují na určité situace a osoby ve svém životě. Na základě toho jsem pak zjistila, jaký je jejich vztah ke škole, k rodině, ke kamarádům i k sobě samým, a jak ovlivňují tyto vztahy zpětně emocionální reakce dětí.

Vedoucí práce: Mgr. Renata Jandová

 

Erika Macháčková

Úroveň fonematického sluchu u žáků 1. ročníku základní školy na konci školního roku

Diplomová práce je zaměřena na zjišťování úrovně sluchového vnímání, především na zjišťování úrovně sluchové diferenciace, sluchové analýzy a syntézy a úrovně jazykového citu (konkrétně schopnosti tvoření rýmů) u žáků na konci 1. ročníku školní docházky. Teoretická část pojednává o sluchovém vnímání a jeho vztahu k utvářející se dovednosti číst a psát. Charakterizujte jednotlivé metody používané k nácviku čtení a psaní a zabývá se také specifickými poruchami učení a metodami jejich nápravy.

Pro praktickou (výzkumnou) část byly použity tyto testy: Zkouška sluchového rozlišování Wepmana - Matějčka (WM), Matějčkova Zkouška sluchové analýzy a syntézy (SAS-M) a zkouška jazykového citu (tvoření rýmů). Vyšetření bylo celkem podrobeno 83 žáků, z toho 43 dívek a 40 chlapců. Testování probíhalo v měsících květnu a červnu ve školním roce 1999/2000 na základních školách v Kubatově a Dukelské ulici v Českých Budějovicích. Praktická část obsahuje výsledky výzkumu a jejich interpretaci.

V přílohách jsou uvedeny různé náměty, cvičení a hry pro rozvoj sluchového vnímání žáků.

Vedoucí práce: PaedDr. Eva Suchánková

 

Martina Desatová

Možnosti identifikace žáků nadaných a talentovaných na 1. stupni ZŠ

Diplomová práce vznikla jako reakce na potřeby současné školské praxe. Identifikace žáků nadaných a talentovaných v jejich co nejnižším vývojovém stadiu je důležitějším předpokladem jejich optimálního vedení a rozvíjení.

Proto jsou v teoretické části práce uvedeny dosud známé teorie a koncepce nadání a talentu, některé osobnostní charakteristiky takových dětí a jejich možné problémy v sociálním začlenění v běžné populaci i v jejich seberozvoji.

Praktická část práce analyzuje situaci vzhledem k uvedenému tématu na konkrétních žácích ZŠ. Na dvou skupinách dětí "běžná" populace a kontrolní skupina (talentovaní, nadaní jedinci) jsou analyzovány rozdíly v některých proměnných obou skupin. Zároveň jsou naznačeny pohledy na uvedenou problematiku ze strany rodičů a učitelů. Zjištěné skutečnosti jsou sumarizovány a specifikovány. Závěry vyznívají i v doporučení pro pedagogickou praxi.

Vedoucí práce: PhDr. Olga Jílková

 

Olga Svatoňová

Vybrané teorie emocí, motivace a výkonu v německy mluvících zemích

Diplomová práce vychází převážně z německy psané literatury. Je rozdělena do dvou relativně na sobě nezávislých částí. V první části jsou uváděny psychologické a biologické základy emocí a je zvažována jejich redukovatelnost. Většina současných prominentních emočních teorií je vztahována k přístupu W. McDougalla (1908/1960). Část druhá je zaměřena na učební a výkonové emoce ve vztahu k motivaci a zejména ve vztahu ke školnímu/univerzitnímu zkouškovému výkonu. Až na výjimku zkouškové úzkosti (Prüfungsantst) je o dalších emocích známo pouze velice málo. Ukazuje se možnost separování zkouškových a učebních emocí a to jak interindividuálně tak i intraindividuálně. Učební a zkouškové emoce vykazují souvislosti jak s učební motivací, tak zejména se studijním výkonem. Výsledky jsou velice předběžné, jsou limitovány velikostí zkoumaných souborů i jednoduchou statistikou (převážně korelacemi). Přesto ukazují možnosti směrování dalšího výzkumu.

Vedoucí práce: prof. PhDr. František Man, CSc.

 

Eva Strouhová

Učebnice zeměpisu a její sluchová verze pro děti se specifickou poruchou učení

Teoretická část diplomové práce se zabývá vymezením, příčinami, důsledky a diagnózou specifických poruch učení (především dyslexie) se zaměřením na různé možnosti jejich nápravy a popisuje postup a zásady uplatněné v praktické části.

Praktická část je tvořena Učebnicí zeměpisu pro 7. ročník základní školy a nahrávkou - sluchovou verzí této učebnice.

Vedoucí práce: Mgr. Renata Jandová

 

Lenka Králová

Analýza chování učitele ve vybraných nestandardních pedagogických situacích

V teoretické části je rozebírána na základě dostupné literatury osobnost učitele a charakterizován výchovně vzdělávací proces na druhém stupni ZŠ. Rozbor obsahuje především neobvyklé výchovné situace.

Praktická část je založena na výzkumu provedeném v terénu. Formou dotazníkového šetření byly zjištěny reakce učitelů v neobvyklých pedagogických situacích. Výzkum byl prováděn na druhém stupni vybraných základních škol.

Cílem práce je nastínění otázky nespolupracujícího chování žáků ve škole a jeho řešení ze strany učitelů.

Vedoucí práce: Mgr. Renata Jandová

 

Jitka Melicharová

Prevence vlivu sekt na středoškolskou mládež

Problematika působení sekt a prevence před jejich nebezpečnými vlivy je nahlížena z mnoha úhlů. Po úvodním zamyšlení je věnován prostor pro vysvětlení základních světových náboženství a náboženských proudů. Následuje výčet náboženských sekt a jejich hlavních rysů, zvláštní důraz je kladen na konkrétní aspekty jejich působení v České republice. Pojednáno je též o otázkách a problémech náboženské registrace.

V další části je přiblížena problematika psychické manipulace a zároveň jsou nabídnuty zásady, jak se při setkání se zástupci sekty chovat. Nezbytnou součást práce tvoří též kapitola, v níž jsou doporučeny instituce, na které je možno se obrátit se žádostí o radu či o pomoc, obsažena jsou i doporučení, jež mohou pomoci při hledání dalších informací.

Nedílnou součást práce tvoří empirický výzkum, který byl proveden pomocí nestandardizovaného dotazníku na českobudějovických středních školách. Jeho cílem bylo zmapovat úroveň informovanosti studentů. Vyplývající poznatky a ověřené hypotézy jsou interpretovány v závěrečném shrnutí práce.

Přílohy obsahují znění nestandardizovaného dotazníku, grafy a další materiály.

Vedoucí práce: Mgr. Michal Walter

 

Kateřina Palánová

Projevy emocí a jejich důsledky u dětí na 1. stupni ZŠ

Diplomová práce je zaměřena na zjišťování emocí v rozličných situacích. Cílem bylo zjištění různých emočních stavů, které jsou způsobovány školními i mimoškolními situacemi.

Nejdřív je přiblíženo období mladšího školního věku, které zahrnuje 1. stupeň. Je zde uveden vývoj základních schopností a dovedností, kognitivní vývoj a socializace.

Další kapitola se zabývá rozborem emocí. Ze začátku je vysvětleno, co jsou to emoce a některé funkce emocí. Součástí kapitoly je také charakteristika emocí a dimenze emocí.

V nadcházející kapitole je uvedena klasifikace emocí z rozličných pohledů i podle různých autorů.

V krátkosti jsou v diplomové práci zmíněny i vnitřní a vnější podmínky vzniku emocí a výrazy emocí, které se projevují navenek hlavně mimikou a pantomimikou.

Diplomová práce pokračuje uvedením několika teorií emocí.

V závěrečné kapitole teoretické části se zabývám emotivitou u dětí. Podkapitolou je vývoj emočního a pudového života od narození do období mladšího školního věku.

V praktické části je nejdříve popsán Test barevného sémantického diferenciálu. Dále je zmíněna charakteristika zkoumaného vzorku dětí a vysvětlena aplikace testu. Samozřejmě jsou uvedeny interpretace výsledků testu, mezi tím i porovnání 1. a 2. tříd. V závěru jsou podrobnější charakteristiky čtyř dětí a jejich vyhodnocení testu.

Vedoucí práce: Mgr. Renata Jandová

 

Martina Kolářová

Spolupráce běžných škol se speciálně pedagogickými centry pro sluchově postižené v otázkách integrace

Cílem diplomové práce bylo sledovat jak integrace dvou sluchově postižených žáků na 1. stupni ZŠ probíhá v reálných podmínkách a zároveň si ověřit účinnost speciálně pedagogického centra při realizaci.

Pro vypracování empirické části byly použity čtyři diagnostické metody. Byla to metoda pozorování, rozhovoru, dotazníková metoda a analýza žákových činností.

V závěru diplomové práce je zhodnocení získaných údajů.

Vedoucí práce: PaedDr. Helena Havlisová

 

Vladimíra Karvánková

Emocionální reaktivita dětí s poruchami učení v situaci školní zátěže

V teoretické části diplomové práce je podána charakteristika specifických poruch učení jejich příčin a projevů. Dále jsou charakterizovány emoce, podmínky vzniku pozitivních, ale také negativních. Na tuto část navazuje obecná charakteristika zvláštností v prožívání dětí se specifickými poruchami učení, kde se mimo jiné hovoří i o strachu, který je bohužel nedílnou součástí školního prostředí. V poslední kapitole je zmínka o metoda, která zkoumá variabilitu srdeční frekvence, kdy tato metoda vznikla, v jakých oborech se používá a na jaké bázi pracuje a kterou jsme pro svůj výzkum použili i my.

V praktické části diplomové práce je podána výše uvedená metoda, tak jak jsme s ní pracovali. Stejně tak jako další metody a testy, které byly použité v rámci námi realizovaného šetření. Dále jsou v práci uvedeny výsledky šetření s podrobným komentářem, na něž navazují závěry práce.

Vedoucí práce: PaedDr. Helena Havlisová

 

Petra Kozlová

Riziko poruch chování u dětí z nefunkčních rodin

Diplomová práce pojednává o problematice poruch chování u dětí z nefunkčních rodin. Je zaměřena na děti ve věku 11-15 let. Skládá se ze dvou částí:

  1. Teoretická část zprostředkovává poznatky o psychickém vývoji dětí ve věku 1-15 let. Podrobněji se zabývá poruchami chování, jejich základní charakteristikou a rozdělením na agresivní a neagresivní projevy. V závěru teoretické části je uveden základní rozdíl mezi rodinou funkční a dysfunkční.
  2. Praktická část je zaměřena na popis výzkumu, charakteristiku zkoumaného vzorku, tj. dětí trpících poruchami chování, umístěných v DDU a dětí, které nemají "poruchy chování". Jsou zde uvedeny použité metody, vytvořené otázky a vše je uzavřeno hodnocením dosažených výsledků. Základní otázkou je, zda rodina je základní příčinou rizika rozvoje poruch chování u dětí. Práce je doplněna seznamem příloh.

Vedoucí práce: Mgr. Michal Walter

 

Markéta Líznerová

Percepce emočního klimatu třídy žáky 4. ročníku ZŠ

Diplomová práce přispívá k řešení otázky, jak lze poznávat kvalitu emočního klima ve školní třídě a k poznání toho, jak je vnímáno žáky.

V teoretické části je naznačena obecná problematika emocí vztahující se k tématu.

Praktická část je zaměřena na ověřování hypotéz, že žáci 1. stupně ZŠ vnímají emoční klima třídy pozitivně, a které testované složky (sebepojetí, prospěch, obliba a další) mají vliv na kvalitu vnímání.

K tomuto účelu bylo provedeno šetření na 42 žácích ze dvou tříd, tj. celého ročníku náhodně vybrané ZŠ v Praze.

Výsledky mohou být použity jako informace pro učitele, spolu s metodami, kterých mohou učitelé využít ke zjištění úrovně emočního klima v jejich třídě.

Vedoucí práce: PhDr. Olga Jílková

 

Jana Matisová

Nové technologie vzdělávání - využití metody superlearning ve výuce

Tato diplomová práce přináší popis Lozanovy metody zvané sugestopedie neboli superlearning.

Dr. Georgi Lozanov, bulharský lékař, psychoterapeut a psycholog, který výrazně působil v institutu pro sugestologii a sugestopedii v Sofii v 50. a 60. letech 20. století. Tato práce se zaměřuje na vyučovací metodu superlearning a její využití v praxi.

Vedoucí práce: doc. PaedDr. Gabriel Švejda, CSc.

 

Ladislav Marek

Emoční bilance školního neúspěchu

Tato diplomová práce se skládá ze dvou částí. V teoretické části se zabývá školním neúspěchem, jeho příčinami, dětmi, které jsou neúspěšné a možnostmi řešení. V praktické části je popsán výzkum mezi žáky osmých a devátých tříd sledující souvislost mezi školní úspěšností či neúspěšností a pocity, které žák ve škole prožívá.

Vedoucí práce: doc. PaedDr. Iva Stuchlíková, CSc.

 

Petr Neuvirt

Interakce učitele a žáka ve vyučování na základní škole

Obsah diplomové práce je zaměřen na vztah mezi učitelem a žákem při vyučování.

Teoretická část se zabývá definicemi pojmu "interakce" a "komunikace", pedagogickou komunikací a závěr teoretické části je určen učitelově pojetí výuky.

V praktické části byl dotazníkovým šetřením zjišťován vztah žáků k učitelům, jaké jsou vztahy mezi žáky navzájem a jaká je jejich představa o oblíbeném učiteli.

Kopie dotazníků a ukázky některých vyplněných dotazníků jsou uvedeny v přílohách.

Vedoucí práce: PhDr. Petr Havelka

 

Vladan Chlumský

Světová reformní pedagogika a české pokusné školy jako inspirace současného alternativního školství u nás. Sociální klima ve waldorfské škole

Tato práce pojednává o alternativním školství, zejména o waldorfské škole a výzkumu sociálního klimatu v tomto typu školy.

Teoretická část zahrnuje charakteristiku, vznik a vývoj alternativního školství u nás i ve světě. Hlavní důraz je kladen na waldorfskou pedagogiku, její východiska, obsah, cíle, rozšíření ve svět i u nás.

Praktická část se zabývá průzkumem sociálního klimatu ve waldorfské škole a jeho srovnáním se sociálním klimatem ve škole běžného typu pro objektivizaci bylo při průzkumu použito několika metod: dotazníky, interview a pozorování. Vzorek respondentů sestával jak z žáků, tak z učitelů obou škol.

Práce je doplněna srovnávacími tabulkami, fotografiemi, dotazníky a dalším doplňkovým materiálem.

Vedoucí práce: PaedDr. Radmila Somrová, CSc.

 

Helena Višňáková

Agresivita a šikana na základní škole

Tato diplomová práce se zabývá problematikou agresivity a šikany na základních školách.

První část je zaměřena na teoretické poznatky, druhá část (projekt) pak posuzuje dílčí problém v praxi.

Ideou projektu bylo zjistit, jak moc individualistická výchova naší doby ovlivňuje názory a postoje k šikanování. Pro zjištění potřebných informací bylo použito dotazníkového šetření, přičemž dotazníky byly předloženy celkem 133 žákům druhého stupně ZŠ na dvou ZŠ v Ústí nad Labem.

První skupinou byli žáci školy s většinovým podílem romských dětí, u kterých jsme předpokládali větší smysl pro kolektivismus a tím i rozdílné postoje k šikanování, druhou skupinou pak byli děti ze školy s většinovým podílem "českých" dětí, zpravidla vychovávaných v duchu naší doby.

Cílem projektu bylo zjistit, zda tyto dvě skupiny mají rozdílné názory na to, co je šikanování, na jeho příčiny a zároveň zjistit, zda se při setkávání se se šikanou mají tendenci chovat rozdílně.

Z analýzy výsledků šetření vyplývá, přestože se objevily dílčí rozdíly ve všech bodech, že domněnka předpokládající rozdílnost názorů dětí z romské komunity se tímto šetřením nijak prokazatelně nepotvrdila.

Vedoucí práce: Mgr. Michal Walter

 

Martin Ježek

Kriminalita dětí a mládeže a její prevence

Tato práce se převážně zaměřuje na problematiku týkající se příčin a podmínek vzniku trestné činnosti dětí a mládeže. Druhou hlavní otázkou, kterou se v práci zabývám, je také prevence kriminality a podmínky, které ji provázejí a to jak v celorepublikovém měřítku, tak na jednotlivých školách. Prevence je tedy prvním a základním krokem při práci s mládeží, hlavním úkolem v tomto směru je především vyplnění jejich volného času nejvhodnějším způsobem.

Určujícími faktory kriminality dětí a mládeže jsou především vývojové zvláštnosti mladých lidí a sociální prostředí, v němž se mládež pohybuje. Důraz je dále kladen na socializační oblast ve smyslu začleňování mladých lidí do neformálních skupin a jejich negativní vliv na dozrávání jedince.

Své poznatky jsem konfrontoval se studiem odborné literatury, která se zabývá právě touto otázkou.

Nakonec uvádím ještě statistiky, z nichž je patrný vývoj dětské kriminality a to zejména majetkové, násilné a mravnostní a úspěšnost jejího potírání.

Zjištěné závěry mohou dopomoci k tomu, abychom si udělali lepší obrázek o skutečném stavu kriminality dětí a mládeže a o otázkách prevence, jako nejpalčivějším problému naší společnosti.

Vedoucí práce: Mgr. Michal Walter

 

Gabriela Růžičková

K vybraným otázkám pedeutologie (aktuální problémy učitelského vzdělávání)

Diplomová práce se zabývá úvahami o proměnách vzdělanostní koncepce u nás tak, aby tyto trendy odpovídaly záměrům vyjádřeným například Mezinárodní komisí UNESCA (studie Učení je skryté bohatství) i aktuálním materiálům z MŠMT. Tyto nové představy vyžadují zabývat se i odpovídající podobou profesionálních kompetencí budoucích učitelů. Protože jde o téma značně rozsáhlé a náročné, zaměřila jsem se na problematiku vytváření žádoucích pedagogických dovedností.

Úkolem praktické části práce bude postihnout, jaké dovednosti by měl mít učitel druhého stupně základní školy při nástupu do praxe osvojené tak, aby mohl působit na škole kompetentně. Adekvátními výzkumnými metodami diplomová práce zjišťuje, jaké oblasti dovedností pokládají absolventi Pedagogické fakulty JU, kteří relativně krátkou dobu učí, za dostatečně zvládnuté a s jakými mají ve výchovně vzdělávací práci největší potíže. Současně identifikuje ty skupiny dovedností, které lze pro budoucí podobu vzdělávání na ZŠ pokládat za významné a pro které by se měl otevřít větší prostor v rámci pregraduální přípravy.

Vedoucí práce: doc. PhDr. Ludmila Prokešová, CSc.

 

Jan Zach

Funkce mimotřídních a mimoškolních forem práce na vytváření vztahu žáků k vyučovacímu předmětu dějepisu na ZŠ

Diplomová práce se zabývá přínosem projektové metody pro motivaci žáka k poznávání regionálních dějin.

V teoretické části si všímá fenoménu potřeby poznání dějin pro jednotlivce i pro lidstvo, vztah společenských systému k poznávání dějin a k dějepisně-didaktickým metodám, všímá si poznatků pedagogiky k problematice projektu. Nastiňuje projektovou koncepci pedagoga meziválečné republiky Eduarda Štorcha a seznamuje se zajímavými výukovými projekty současnosti.

V praktické části přináší aplikaci konkrétního projektu pro mimoškolní výuku žáků sedmé třídy, který měl děti seznámit s předhusitským obdobím v Jihlavě a pozorovat, jestli se změnil vztah dětí k poznávání dějin svého města.

Vedoucí práce: Mgr. Miroslav Procházka

 

Lenka Trlicová

Analýza školních zátěžových situací vzhledem k dítěti s epilepsií na 1. stupni ZŠ

Diplomová práce se zabývá analýzou takových školních situací, které mohou děti s epilepsií na 1. stupni základní školy prožívat jako zátěžové nebo stresující. Práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a empirickou.

V teoretické části diplomové práce se zaměřuji, na základě prostudované odborné medicínské literatury, na shrnutí základních poznatků o tomto typu onemocnění s důrazem na základní rozdělení epileptických záchvatů a jejich stručnou charakteristiku. Dále na podněty vyvolávající tyto záchvaty, na úpravu životního stylu při terapii a především na poskytnutí první pomoci dítěti při záchvatu. Zmiňuji se také o dítěti mladšího školního věku z pohledu vývojové psychologie. Hlavní oddíl teoretické části je věnován specifikaci těch školních situací, které jsou epileptickými dětmi vnímány a prožívány jako zátěžové.

Empirická část obsahuje předpoklady a cíle diplomové práce. Dále zde popisuji organizaci průzkumu a použité metody pedagogického výzkumu. K výsledkům průzkumu jsem dospěla za použití následujících metod: měření elementárních fyziologických parametrů (tj. měření tepové frekvence), dotazník pro učitele 1. stupně základních škol, introspektivní výpověď o prožitku, rozhovor s učiteli a přímé pozorování ve třídě. Za pomoci konzultace s dětským neurologem a třídním učitelem byly vypracovány kazuistiky sledovaných dětí s epilepsií. V závěru empirické části práce uvádím výsledky dotazníkového šetření a jejich interpretaci a také výsledky měření tepové frekvence, které jsou uvedeny přehledně v tabulkách a graficky znázorněny.

V závěrečném shrnutí poukazuji na ty situace, které se mohou stát pro epileptického žáka významněji zatěžující a navrhuji také řešení zjištěné nedostatečné informovanosti učitelů o tomto typu onemocnění.

V příloze je uveden dotazník pro učitele 1. stupně základních škol, který byl sestaven speciálně pro potřeby této práce.

Vedoucí práce: PaedDr. Helena Havlisová

 

Petra Salonová

Změny interpretace podnětu pod vlivem aktuálních emocionálních stavů

Diplomová práce je zaměřena na zkoumání vlivu aktuálních emocionálních stavů na interpretaci podnětů. Teoretická část se podrobně zabývá různými aspekty problematiky vnímání, rozpoznávání a emocí. Praktická část práce popisuje provedený výzkum koncipovaný na ověření hypotéz. Závěry práce mohou napomoci k lepší orientaci v této problematice.

Vedoucí práce: doc. PaedDr. Iva Stuchlíková, CSc.

 

Radka Čandová

Psychologická charakteristika žáků s problémy ve čtení

Diplomová práce se zaměřuje na některé psychologické charakteristiky žáků v souvislosti s jejich čtenářskou úrovní, zejména na charakteristiky podprůměrných čtenářů, a to v závěru docházky na první stupeň ZŠ - v 5. ročníku.

V teoretické části jsou naznačeny jak teoretické základy čtenářského procesu, tak i jeho některé psychologické aspekty, vztah dosahované úrovně čtení ke školní zralosti při nástupu školní docházky. Charakterizovány jsou i druhy čtení a jednotlivé metody vyučování čtení. Větší pozornost je věnována i specifickým poruchám učení (SPU), jejich diagnostice a nápravě. Podrobněji je rozveden i možný vliv rodiny jednak pro formování osobnosti dítěte, jednak pro rozvíjení návyků nutných pro zvládání čtenářské dovednosti.

V praktické části je popisován z hlediska úrovně čtení a některých sledovaných psychických proměnných vzorek žáků ze dvou základních škol. Jsou uvedeny užité výzkumné metody, jejich výsledky, statistické ověření a provedena následná interpretace vyúsťující do závěrů.

Závěr shrnuje zjištěné skutečnosti v situaci přechodu žáků na druhý stupeň ZŠ a vyúsťuje do závěrečných doporučení pro práci školy i rodiny.

Vedoucí práce: PhDr. Olga Jílková

 

Jitka Urbánková

Metodické zpracování historického období pravěku pro nevidomé žáky 1. stupně ZŠ

Ve své diplomové práci se zabývám problematikou výchovy a vzdělávání nevidomých dětí.

Teoretická část pojednává o historii výchovy a vzdělávání nevidomých ve světě i u nás.

Praktická část obsahuje vzdělávací projekt "Po stopách pravěkého člověka", seznámení s jeho realizací a zkušenostmi s dětmi ze ZŠ Máj v Českých Budějovicích. V přílohách jsou ukázky písem pro nevidomé a fotografie dokumentující průběh projektu.

Vedoucí práce: PaedDr. Eva Suchánková

 

Iva Špindlerová

Úroveň fonematického sluchu u školních začátečníků

Diplomová práce je zaměřena na zjišťování úrovně fonematického sluchu u školních začátečníků, především na zjišťování úrovně fonematické diferenciace, fonematické analýzy a fonematické syntézy. V teoretické části jsou vymezeny pojmy týkající se sluchového vnímání a jeho odraz ve školní práci, hlavně v prvopočátečním čtení a psaní. Praktická část je zaměřena na vlastní šetření v 1. ročnících základní školy a zpracování získaných dat. Šetření vychází z realizace testu Wepman - Matějček fonematické diferenciace a Matějčkova testu fonematické analýzy a fonematické syntézy.

Vedoucí práce: PaedDr. Eva Suchánková

 

Hana Maturová

Analýza školních zátěžových situací ve vztahu k dítěti s epilepsií

Epilepsie je jedním ze závažných nerovných onemocnění, které postihuje jedince různého věku a pohlaví.

Tato práce je zaměřena na děti mladšího školního věku trpící touto chorobou. Na jejich život v rodině, ve škole a mezi vrstevníky. Pozornost je věnována škole jako instituci, ve které žák tráví většinu svého času. Diplomová práce je zaměřena jednak na shrnutí poznatků o tomto typu onemocnění a dále na specifikaci těch školních situací, které jsou epileptickými dětmi vnímány a prožívány jako zátěžové.

Vedoucí práce: PaedDr. Helena Havlisová

ECTS Label
Průvodce studenta PF JU