Symbol PF Anotace diplomovch prac - 2001 - Katedra pedagogiky a psychologie

Anotace diplomovch prac - 2001

Katedra pedagogiky a psychologie

Tom Jelnek

Vliv aktulnho emocionlnho stavu na analzu problmu

Clem m diplomov prce bylo zjitn vlivu aktulnho emocionlnho stavu na analzu problmu. Z tohoto dvodu jsme pro empirickou st prce provedli sbr dat za experimentln manipulace emocionlnho stavu. Pi provdn experimentu byla pouita tak metoda POMS, kter vak nebyla hlavnm hodnotcm kritriem prce. Vlastn experiment se sestval z analzy literrnho pbhu jednotlivmi respondenty. Pro lep monost zpracovn dat byly pouity jednoduch dotaznky, kter sledovaly pochopen pbhu jednotlivmi respondenty a jejich nzory na problmy, je byly v tomto pbhu eeny. Pi vyhodnocovn zskanch dat byla pouita kombinace postupu exploratornho s postupem konfirmatornm.

Vstupem m prce je zjitn vlivu aktulnho emocionlnho stavu na analzu problmu. Kladn emocionln stav zpsobuje odklon od een problmu, zatmco zporn emocionln stav een problmu naopak podporuje.

Vedouc prce: doc. PaedDr. Iva Stuchlkov, CSc.

Klra Hromkov

Vchovn prostedky v rodin a ve kole

Prce se zabv problematikou vchovnch prostedk v rodin a ve kole. Je rozdlena na dv sti. V sti teoretick se nejdve ohl zpt do minulosti a vybr zajmav mylenky historie. V dalch kapitolch je pojednno o otzce vchovy, vchovnho cle a prostedk. Vychz ze zkladnch pojm "vchova, odmna a trest". Informuje o ji dv provedench vzkumech, kter ukazuj, jak dti provaj "odmovn a trestn". Prce dokazuje, e existuje irok kla vchovnch prostedk, tedy velk variabilita vchovnho psoben. O tom svd i kapitola 5, kter popisuje zajmav projevy, chovn a jednn dt vedench rznmi vchovnmi styly.

st vzkumn vychz z vpovdi uitel, rodi a dt. Zjiuje, jak vchovn prostedky jsou pouvan ve kole a v rodin a jak je jejich efektivita.

Vedouc prce: Mgr. Michal Walter

Martina Sejkov

Emocionln projevy u dt ve zvltn a zkladn kole

Diplomov prce se zabv provnm dtte mladho kolnho vku ve vztahu k nktermi socilnch charakteristikm prosted - rodin, kole, irmu prosted.

V teoretick sti jsou uvedeny koncepce a teorie vysvtlujc emoce, city, a to z hlediska jejich ontogenetickho vvoje, funkce, obsahovho zamen, vnjch projev apod. Podrobnji jsou uveden charakteristiky rozvedeny od ranho dtstv do mladho kolnho vku. Vchoz pro toto sdlen jsou literrn odkazy uveden v seznamu literatury.

Empirick st pedstavuje sondu do provn dt na zvltn a zkladn kole u skupiny 40 k. K tomuto zjitn byly uity nkter psychologick projektivn metody, nsledn byly vyhodnoceny, sumarizovny a zjitn vsledky u obou skupin srovnny. K tomuto elu byly vyuity i nkter statistick postupy.

Vsledky ukzaly, e se ob skupiny neli zkladnm citovm ladnm a provaj kladn city zejmna v rodin. Dti Zv projevuj vce kladn emoce ke kole a ke svm vrstevnkm, kladn city vzhledem ke svmu prospchu pevauj vce u dt Z.

Vedouc prce: PhDr. Olga Jlkov

Martina Hjkov

Alternativn pstupy k vuce na 1. stupni zkladn koly

Diplomov prce se zabv alternativnmi pstupy k vuce na 1. stupni zkladn koly.

V vodu je vnovna pozornost zmnm, kter nastaly po roce 1989. V tto sti byly vchodiskem materily, kter prbh transformace dokumentuj. V zvru prce je proto zmnn aktuln text, kterm je Nrodn program rozvoje vzdlvn, tzv. Bl kniha.

Ve druh kapitole jsou charakterizovny jednotliv pedagogick koncepce, kter jsou na zkladnch kolch vyuvny.

Ve tet kapitole jsou analyzovny vsledky vzkumu zamenho na zjitn dvod, pro v jihoeskm regionu jsou alternativn vzdlvac programy na zkladnch kolch (v primrnm stupni) realizovny pouze vjimen. Soust eten byly nap. otzky, zda jsou uitel dostaten informovni o jinch vzdlvacch programech a metodch, jak pedstavy o alternativnch monostech svho psoben v praxi maj a zda pociuj zmny ve kolstv, kter probhly po roce 1989. Vsledky vzkumu dokzaly, e uitel nejsou dostaten informovni o novch alternativnch monostech ve vuce. Celkov vak lze ci, e 1. stupe zkladn koly je zmnm oteven nejvce a e pedagogov, kte na nm psob, jsou ve sv vtin ochotni svj individuln styl vuky postupn promovat.

Vedouc prce: doc. PhDr. Ludmila Prokeov, CSc.

Silvie Frydrkov

Projevy emoc a jejich dsledky u dt na 1. stupni Z

Ve sv diplomov prci, kter se zabv projevy emoc u dt na 1. stupni, se snam postihnout tuto problematiku nejen z hlediska tohoto obdob, ale i z hlediska obecnho. V teoretick sti prce se zabvm rozborem problematiky emoc na zklad dostupn literatury. Tento rozbor je proveden jednak jako obecn charakteristika, ale zrove jako aplikace tto obecn strnky na konkrtn vvojov obdob, v tomto ppad na 1. stupe Z. K tto teoretick sti se pak vztahuje st praktick, ve kter se zabvm vzkumem emoc. Zamila jsem se na zjiovn emoc u dt pomoc psychodiagnostickch metod, pedevm testu, pozorovn a rozhovoru. Pro sv zkoumn jsem si vybrala dti z nkolika skupin, dti z bnch rodin, bez handicapu, dle dti z dtskho domova a dti se specifickmi poruchami uen. Snam se porovnat tyto skupiny podle toho, jak emocionln reaguj na urit situace a osoby ve svm ivot. Na zklad toho jsem pak zjistila, jak je jejich vztah ke kole, k rodin, ke kamardm i k sob samm, a jak ovlivuj tyto vztahy zptn emocionln reakce dt.

Vedouc prce: Mgr. Renata Jandov

Erika Machkov

rove fonematickho sluchu u k 1. ronku zkladn koly na konci kolnho roku

Diplomov prce je zamena na zjiovn rovn sluchovho vnmn, pedevm na zjiovn rovn sluchov diferenciace, sluchov analzy a syntzy a rovn jazykovho citu (konkrtn schopnosti tvoen rm) u k na konci 1. ronku koln dochzky. Teoretick st pojednv o sluchovm vnmn a jeho vztahu k utvejc se dovednosti st a pst. Charakterizujte jednotliv metody pouvan k ncviku ten a psan a zabv se tak specifickmi poruchami uen a metodami jejich npravy.

Pro praktickou (vzkumnou) st byly pouity tyto testy: Zkouka sluchovho rozliovn Wepmana - Matjka (WM), Matjkova Zkouka sluchov analzy a syntzy (SAS-M) a zkouka jazykovho citu (tvoen rm). Vyeten bylo celkem podrobeno 83 k, z toho 43 dvek a 40 chlapc. Testovn probhalo v mscch kvtnu a ervnu ve kolnm roce 1999/2000 na zkladnch kolch v Kubatov a Dukelsk ulici v eskch Budjovicch. Praktick st obsahuje vsledky vzkumu a jejich interpretaci.

V plohch jsou uvedeny rzn nmty, cvien a hry pro rozvoj sluchovho vnmn k.

Vedouc prce: PaedDr. Eva Suchnkov

Martina Desatov

Monosti identifikace k nadanch a talentovanch na 1. stupni Z

Diplomov prce vznikla jako reakce na poteby souasn kolsk praxe. Identifikace k nadanch a talentovanch v jejich co nejnim vvojovm stadiu je dleitjm pedpokladem jejich optimlnho veden a rozvjen.

Proto jsou v teoretick sti prce uvedeny dosud znm teorie a koncepce nadn a talentu, nkter osobnostn charakteristiky takovch dt a jejich mon problmy v socilnm zalenn v bn populaci i v jejich seberozvoji.

Praktick st prce analyzuje situaci vzhledem k uvedenmu tmatu na konkrtnch cch Z. Na dvou skupinch dt "bn" populace a kontroln skupina (talentovan, nadan jedinci) jsou analyzovny rozdly v nkterch promnnch obou skupin. Zrove jsou naznaeny pohledy na uvedenou problematiku ze strany rodi a uitel. Zjitn skutenosti jsou sumarizovny a specifikovny. Zvry vyznvaj i v doporuen pro pedagogickou praxi.

Vedouc prce: PhDr. Olga Jlkov

Olga Svatoov

Vybran teorie emoc, motivace a vkonu v nmecky mluvcch zemch

Diplomov prce vychz pevn z nmecky psan literatury. Je rozdlena do dvou relativn na sob nezvislch st. V prvn sti jsou uvdny psychologick a biologick zklady emoc a je zvaovna jejich redukovatelnost. Vtina souasnch prominentnch emonch teori je vztahovna k pstupu W. McDougalla (1908/1960). st druh je zamena na uebn a vkonov emoce ve vztahu k motivaci a zejmna ve vztahu ke kolnmu/univerzitnmu zkoukovmu vkonu. A na vjimku zkoukov zkosti (Prfungsantst) je o dalch emocch znmo pouze velice mlo. Ukazuje se monost separovn zkoukovch a uebnch emoc a to jak interindividuln tak i intraindividuln. Uebn a zkoukov emoce vykazuj souvislosti jak s uebn motivac, tak zejmna se studijnm vkonem. Vsledky jsou velice pedbn, jsou limitovny velikost zkoumanch soubor i jednoduchou statistikou (pevn korelacemi). Pesto ukazuj monosti smrovn dalho vzkumu.

Vedouc prce: prof. PhDr. Frantiek Man, CSc.

Eva Strouhov

Uebnice zempisu a jej sluchov verze pro dti se specifickou poruchou uen

Teoretick st diplomov prce se zabv vymezenm, pinami, dsledky a diagnzou specifickch poruch uen (pedevm dyslexie) se zamenm na rzn monosti jejich npravy a popisuje postup a zsady uplatnn v praktick sti.

Praktick st je tvoena Uebnic zempisu pro 7. ronk zkladn koly a nahrvkou - sluchovou verz tto uebnice.

Vedouc prce: Mgr. Renata Jandov

Lenka Krlov

Analza chovn uitele ve vybranch nestandardnch pedagogickch situacch

V teoretick sti je rozebrna na zklad dostupn literatury osobnost uitele a charakterizovn vchovn vzdlvac proces na druhm stupni Z. Rozbor obsahuje pedevm neobvykl vchovn situace.

Praktick st je zaloena na vzkumu provedenm v ternu. Formou dotaznkovho eten byly zjitny reakce uitel v neobvyklch pedagogickch situacch. Vzkum byl provdn na druhm stupni vybranch zkladnch kol.

Clem prce je nastnn otzky nespolupracujcho chovn k ve kole a jeho een ze strany uitel.

Vedouc prce: Mgr. Renata Jandov

Jitka Melicharov

Prevence vlivu sekt na stedokolskou mlde

Problematika psoben sekt a prevence ped jejich nebezpenmi vlivy je nahlena z mnoha hl. Po vodnm zamylen je vnovn prostor pro vysvtlen zkladnch svtovch nboenstv a nboenskch proud. Nsleduje vet nboenskch sekt a jejich hlavnch rys, zvltn draz je kladen na konkrtn aspekty jejich psoben v esk republice. Pojednno je t o otzkch a problmech nboensk registrace.

V dal sti je piblena problematika psychick manipulace a zrove jsou nabdnuty zsady, jak se pi setkn se zstupci sekty chovat. Nezbytnou soust prce tvo t kapitola, v n jsou doporueny instituce, na kter je mono se obrtit se dost o radu i o pomoc, obsaena jsou i doporuen, je mohou pomoci pi hledn dalch informac.

Nedlnou soust prce tvo empirick vzkum, kter byl proveden pomoc nestandardizovanho dotaznku na eskobudjovickch stednch kolch. Jeho clem bylo zmapovat rove informovanosti student. Vyplvajc poznatky a oven hypotzy jsou interpretovny v zvrenm shrnut prce.

Plohy obsahuj znn nestandardizovanho dotaznku, grafy a dal materily.

Vedouc prce: Mgr. Michal Walter

Kateina Palnov

Projevy emoc a jejich dsledky u dt na 1. stupni Z

Diplomov prce je zamena na zjiovn emoc v rozlinch situacch. Clem bylo zjitn rznch emonch stav, kter jsou zpsobovny kolnmi i mimokolnmi situacemi.

Nejdv je pibleno obdob mladho kolnho vku, kter zahrnuje 1. stupe. Je zde uveden vvoj zkladnch schopnost a dovednost, kognitivn vvoj a socializace.

Dal kapitola se zabv rozborem emoc. Ze zatku je vysvtleno, co jsou to emoce a nkter funkce emoc. Soust kapitoly je tak charakteristika emoc a dimenze emoc.

V nadchzejc kapitole je uvedena klasifikace emoc z rozlinch pohled i podle rznch autor.

V krtkosti jsou v diplomov prci zmnny i vnitn a vnj podmnky vzniku emoc a vrazy emoc, kter se projevuj navenek hlavn mimikou a pantomimikou.

Diplomov prce pokrauje uvedenm nkolika teori emoc.

V zvren kapitole teoretick sti se zabvm emotivitou u dt. Podkapitolou je vvoj emonho a pudovho ivota od narozen do obdob mladho kolnho vku.

V praktick sti je nejdve popsn Test barevnho smantickho diferencilu. Dle je zmnna charakteristika zkoumanho vzorku dt a vysvtlena aplikace testu. Samozejm jsou uvedeny interpretace vsledk testu, mezi tm i porovnn 1. a 2. td. V zvru jsou podrobnj charakteristiky ty dt a jejich vyhodnocen testu.

Vedouc prce: Mgr. Renata Jandov

Martina Kolov

Spoluprce bnch kol se speciln pedagogickmi centry pro sluchov postien v otzkch integrace

Clem diplomov prce bylo sledovat jak integrace dvou sluchov postiench k na 1. stupni Z probh v relnch podmnkch a zrove si ovit innost speciln pedagogickho centra pi realizaci.

Pro vypracovn empirick sti byly pouity tyi diagnostick metody. Byla to metoda pozorovn, rozhovoru, dotaznkov metoda a analza kovch innost.

V zvru diplomov prce je zhodnocen zskanch daj.

Vedouc prce: PaedDr. Helena Havlisov

Vladimra Karvnkov

Emocionln reaktivita dt s poruchami uen v situaci koln zte

V teoretick sti diplomov prce je podna charakteristika specifickch poruch uen jejich pin a projev. Dle jsou charakterizovny emoce, podmnky vzniku pozitivnch, ale tak negativnch. Na tuto st navazuje obecn charakteristika zvltnost v provn dt se specifickmi poruchami uen, kde se mimo jin hovo i o strachu, kter je bohuel nedlnou soust kolnho prosted. V posledn kapitole je zmnka o metoda, kter zkoum variabilitu srden frekvence, kdy tato metoda vznikla, v jakch oborech se pouv a na jak bzi pracuje a kterou jsme pro svj vzkum pouili i my.

V praktick sti diplomov prce je podna ve uveden metoda, tak jak jsme s n pracovali. Stejn tak jako dal metody a testy, kter byly pouit v rmci nmi realizovanho eten. Dle jsou v prci uvedeny vsledky eten s podrobnm komentem, na n navazuj zvry prce.

Vedouc prce: PaedDr. Helena Havlisov

Petra Kozlov

Riziko poruch chovn u dt z nefunknch rodin

Diplomov prce pojednv o problematice poruch chovn u dt z nefunknch rodin. Je zamena na dti ve vku 11-15 let. Skld se ze dvou st:

  1. Teoretick st zprostedkovv poznatky o psychickm vvoji dt ve vku 1-15 let. Podrobnji se zabv poruchami chovn, jejich zkladn charakteristikou a rozdlenm na agresivn a neagresivn projevy. V zvru teoretick sti je uveden zkladn rozdl mezi rodinou funkn a dysfunkn.
  2. Praktick st je zamena na popis vzkumu, charakteristiku zkoumanho vzorku, tj. dt trpcch poruchami chovn, umstnch v DDU a dt, kter nemaj "poruchy chovn". Jsou zde uvedeny pouit metody, vytvoen otzky a ve je uzaveno hodnocenm dosaench vsledk. Zkladn otzkou je, zda rodina je zkladn pinou rizika rozvoje poruch chovn u dt. Prce je doplnna seznamem ploh.

Vedouc prce: Mgr. Michal Walter

Markta Lznerov

Percepce emonho klimatu tdy ky 4. ronku Z

Diplomov prce pispv k een otzky, jak lze poznvat kvalitu emonho klima ve koln td a k poznn toho, jak je vnmno ky.

V teoretick sti je naznaena obecn problematika emoc vztahujc se k tmatu.

Praktick st je zamena na ovovn hypotz, e ci 1. stupn Z vnmaj emon klima tdy pozitivn, a kter testovan sloky (sebepojet, prospch, obliba a dal) maj vliv na kvalitu vnmn.

K tomuto elu bylo provedeno eten na 42 cch ze dvou td, tj. celho ronku nhodn vybran Z v Praze.

Vsledky mohou bt pouity jako informace pro uitele, spolu s metodami, kterch mohou uitel vyut ke zjitn rovn emonho klima v jejich td.

Vedouc prce: PhDr. Olga Jlkov

Jana Matisov

Nov technologie vzdlvn - vyuit metody superlearning ve vuce

Tato diplomov prce pin popis Lozanovy metody zvan sugestopedie neboli superlearning.

Dr. Georgi Lozanov, bulharsk lka, psychoterapeut a psycholog, kter vrazn psobil v institutu pro sugestologii a sugestopedii v Sofii v 50. a 60. letech 20. stolet. Tato prce se zamuje na vyuovac metodu superlearning a jej vyuit v praxi.

Vedouc prce: doc. PaedDr. Gabriel vejda, CSc.

Ladislav Marek

Emon bilance kolnho nespchu

Tato diplomov prce se skld ze dvou st. V teoretick sti se zabv kolnm nespchem, jeho pinami, dtmi, kter jsou nespn a monostmi een. V praktick sti je popsn vzkum mezi ky osmch a devtch td sledujc souvislost mezi koln spnost i nespnost a pocity, kter k ve kole prov.

Vedouc prce: doc. PaedDr. Iva Stuchlkov, CSc.

Petr Neuvirt

Interakce uitele a ka ve vyuovn na zkladn kole

Obsah diplomov prce je zamen na vztah mezi uitelem a kem pi vyuovn.

Teoretick st se zabv definicemi pojmu "interakce" a "komunikace", pedagogickou komunikac a zvr teoretick sti je uren uitelov pojet vuky.

V praktick sti byl dotaznkovm etenm zjiovn vztah k k uitelm, jak jsou vztahy mezi ky navzjem a jak je jejich pedstava o oblbenm uiteli.

Kopie dotaznk a ukzky nkterch vyplnnch dotaznk jsou uvedeny v plohch.

Vedouc prce: PhDr. Petr Havelka

Vladan Chlumsk

Svtov reformn pedagogika a esk pokusn koly jako inspirace souasnho alternativnho kolstv u ns. Sociln klima ve waldorfsk kole

Tato prce pojednv o alternativnm kolstv, zejmna o waldorfsk kole a vzkumu socilnho klimatu v tomto typu koly.

Teoretick st zahrnuje charakteristiku, vznik a vvoj alternativnho kolstv u ns i ve svt. Hlavn draz je kladen na waldorfskou pedagogiku, jej vchodiska, obsah, cle, rozen ve svt i u ns.

Praktick st se zabv przkumem socilnho klimatu ve waldorfsk kole a jeho srovnnm se socilnm klimatem ve kole bnho typu pro objektivizaci bylo pi przkumu pouito nkolika metod: dotaznky, interview a pozorovn. Vzorek respondent sestval jak z k, tak z uitel obou kol.

Prce je doplnna srovnvacmi tabulkami, fotografiemi, dotaznky a dalm doplkovm materilem.

Vedouc prce: PaedDr. Radmila Somrov, CSc.

Helena Vikov

Agresivita a ikana na zkladn kole

Tato diplomov prce se zabv problematikou agresivity a ikany na zkladnch kolch.

Prvn st je zamena na teoretick poznatky, druh st (projekt) pak posuzuje dl problm v praxi.

Ideou projektu bylo zjistit, jak moc individualistick vchova na doby ovlivuje nzory a postoje k ikanovn. Pro zjitn potebnch informac bylo pouito dotaznkovho eten, piem dotaznky byly pedloeny celkem 133 km druhho stupn Z na dvou Z v st nad Labem.

Prvn skupinou byli ci koly s vtinovm podlem romskch dt, u kterch jsme pedpokldali vt smysl pro kolektivismus a tm i rozdln postoje k ikanovn, druhou skupinou pak byli dti ze koly s vtinovm podlem "eskch" dt, zpravidla vychovvanch v duchu na doby.

Clem projektu bylo zjistit, zda tyto dv skupiny maj rozdln nzory na to, co je ikanovn, na jeho piny a zrove zjistit, zda se pi setkvn se se ikanou maj tendenci chovat rozdln.

Z analzy vsledk eten vyplv, pestoe se objevily dl rozdly ve vech bodech, e domnnka pedpokldajc rozdlnost nzor dt z romsk komunity se tmto etenm nijak prokazateln nepotvrdila.

Vedouc prce: Mgr. Michal Walter

Martin Jeek

Kriminalita dt a mldee a jej prevence

Tato prce se pevn zamuje na problematiku tkajc se pin a podmnek vzniku trestn innosti dt a mldee. Druhou hlavn otzkou, kterou se v prci zabvm, je tak prevence kriminality a podmnky, kter ji provzej a to jak v celorepublikovm mtku, tak na jednotlivch kolch. Prevence je tedy prvnm a zkladnm krokem pi prci s mlde, hlavnm kolem v tomto smru je pedevm vyplnn jejich volnho asu nejvhodnjm zpsobem.

Urujcmi faktory kriminality dt a mldee jsou pedevm vvojov zvltnosti mladch lid a sociln prosted, v nm se mlde pohybuje. Draz je dle kladen na socializan oblast ve smyslu zaleovn mladch lid do neformlnch skupin a jejich negativn vliv na dozrvn jedince.

Sv poznatky jsem konfrontoval se studiem odborn literatury, kter se zabv prv touto otzkou.

Nakonec uvdm jet statistiky, z nich je patrn vvoj dtsk kriminality a to zejmna majetkov, nsiln a mravnostn a spnost jejho potrn.

Zjitn zvry mohou dopomoci k tomu, abychom si udlali lep obrzek o skutenm stavu kriminality dt a mldee a o otzkch prevence, jako nejpalivjm problmu na spolenosti.

Vedouc prce: Mgr. Michal Walter

Gabriela Rikov

K vybranm otzkm pedeutologie (aktuln problmy uitelskho vzdlvn)

Diplomov prce se zabv vahami o promnch vzdlanostn koncepce u ns tak, aby tyto trendy odpovdaly zmrm vyjdenm napklad Mezinrodn komis UNESCA (studie Uen je skryt bohatstv) i aktulnm materilm z MMT. Tyto nov pedstavy vyaduj zabvat se i odpovdajc podobou profesionlnch kompetenc budoucch uitel. Protoe jde o tma znan rozshl a nron, zamila jsem se na problematiku vytven doucch pedagogickch dovednost.

kolem praktick sti prce bude postihnout, jak dovednosti by ml mt uitel druhho stupn zkladn koly pi nstupu do praxe osvojen tak, aby mohl psobit na kole kompetentn. Adekvtnmi vzkumnmi metodami diplomov prce zjiuje, jak oblasti dovednost pokldaj absolventi Pedagogick fakulty JU, kte relativn krtkou dobu u, za dostaten zvldnut a s jakmi maj ve vchovn vzdlvac prci nejvt pote. Souasn identifikuje ty skupiny dovednost, kter lze pro budouc podobu vzdlvn na Z pokldat za vznamn a pro kter by se ml otevt vt prostor v rmci pregraduln ppravy.

Vedouc prce: doc. PhDr. Ludmila Prokeov, CSc.

Jan Zach

Funkce mimotdnch a mimokolnch forem prce na vytven vztahu k k vyuovacmu pedmtu djepisu na Z

Diplomov prce se zabv pnosem projektov metody pro motivaci ka k poznvn regionlnch djin.

V teoretick sti si vm fenomnu poteby poznn djin pro jednotlivce i pro lidstvo, vztah spoleenskch systmu k poznvn djin a k djepisn-didaktickm metodm, vm si poznatk pedagogiky k problematice projektu. Nastiuje projektovou koncepci pedagoga mezivlen republiky Eduarda torcha a seznamuje se zajmavmi vukovmi projekty souasnosti.

V praktick sti pin aplikaci konkrtnho projektu pro mimokoln vuku k sedm tdy, kter ml dti seznmit s pedhusitskm obdobm v Jihlav a pozorovat, jestli se zmnil vztah dt k poznvn djin svho msta.

Vedouc prce: Mgr. Miroslav Prochzka

Lenka Trlicov

Analza kolnch ztovch situac vzhledem k dtti s epilepsi na 1. stupni Z

Diplomov prce se zabv analzou takovch kolnch situac, kter mohou dti s epilepsi na 1. stupni zkladn koly provat jako ztov nebo stresujc. Prce je rozdlena na dv sti, a to na st teoretickou a empirickou.

V teoretick sti diplomov prce se zamuji, na zklad prostudovan odborn medicnsk literatury, na shrnut zkladnch poznatk o tomto typu onemocnn s drazem na zkladn rozdlen epileptickch zchvat a jejich strunou charakteristiku. Dle na podnty vyvolvajc tyto zchvaty, na pravu ivotnho stylu pi terapii a pedevm na poskytnut prvn pomoci dtti pi zchvatu. Zmiuji se tak o dtti mladho kolnho vku z pohledu vvojov psychologie. Hlavn oddl teoretick sti je vnovn specifikaci tch kolnch situac, kter jsou epileptickmi dtmi vnmny a provny jako ztov.

Empirick st obsahuje pedpoklady a cle diplomov prce. Dle zde popisuji organizaci przkumu a pouit metody pedagogickho vzkumu. K vsledkm przkumu jsem dospla za pouit nsledujcch metod: men elementrnch fyziologickch parametr (tj. men tepov frekvence), dotaznk pro uitele 1. stupn zkladnch kol, introspektivn vpov o proitku, rozhovor s uiteli a pm pozorovn ve td. Za pomoci konzultace s dtskm neurologem a tdnm uitelem byly vypracovny kazuistiky sledovanch dt s epilepsi. V zvru empirick sti prce uvdm vsledky dotaznkovho eten a jejich interpretaci a tak vsledky men tepov frekvence, kter jsou uvedeny pehledn v tabulkch a graficky znzornny.

V zvrenm shrnut poukazuji na ty situace, kter se mohou stt pro epileptickho ka vznamnji zatujc a navrhuji tak een zjitn nedostaten informovanosti uitel o tomto typu onemocnn.

V ploze je uveden dotaznk pro uitele 1. stupn zkladnch kol, kter byl sestaven speciln pro poteby tto prce.

Vedouc prce: PaedDr. Helena Havlisov

Petra Salonov

Zmny interpretace podntu pod vlivem aktulnch emocionlnch stav

Diplomov prce je zamena na zkoumn vlivu aktulnch emocionlnch stav na interpretaci podnt. Teoretick st se podrobn zabv rznmi aspekty problematiky vnmn, rozpoznvn a emoc. Praktick st prce popisuje proveden vzkum koncipovan na oven hypotz. Zvry prce mohou napomoci k lep orientaci v tto problematice.

Vedouc prce: doc. PaedDr. Iva Stuchlkov, CSc.

Radka andov

Psychologick charakteristika k s problmy ve ten

Diplomov prce se zamuje na nkter psychologick charakteristiky k v souvislosti s jejich tenskou rovn, zejmna na charakteristiky podprmrnch ten, a to v zvru dochzky na prvn stupe Z - v 5. ronku.

V teoretick sti jsou naznaeny jak teoretick zklady tenskho procesu, tak i jeho nkter psychologick aspekty, vztah dosahovan rovn ten ke koln zralosti pi nstupu koln dochzky. Charakterizovny jsou i druhy ten a jednotliv metody vyuovn ten. Vt pozornost je vnovna i specifickm poruchm uen (SPU), jejich diagnostice a nprav. Podrobnji je rozveden i mon vliv rodiny jednak pro formovn osobnosti dtte, jednak pro rozvjen nvyk nutnch pro zvldn tensk dovednosti.

V praktick sti je popisovn z hlediska rovn ten a nkterch sledovanch psychickch promnnch vzorek k ze dvou zkladnch kol. Jsou uvedeny uit vzkumn metody, jejich vsledky, statistick oven a provedena nsledn interpretace vysujc do zvr.

Zvr shrnuje zjitn skutenosti v situaci pechodu k na druh stupe Z a vysuje do zvrench doporuen pro prci koly i rodiny.

Vedouc prce: PhDr. Olga Jlkov

Jitka Urbnkov

Metodick zpracovn historickho obdob pravku pro nevidom ky 1. stupn Z

Ve sv diplomov prci se zabvm problematikou vchovy a vzdlvn nevidomch dt.

Teoretick st pojednv o historii vchovy a vzdlvn nevidomch ve svt i u ns.

Praktick st obsahuje vzdlvac projekt "Po stopch pravkho lovka", seznmen s jeho realizac a zkuenostmi s dtmi ze Z Mj v eskch Budjovicch. V plohch jsou ukzky psem pro nevidom a fotografie dokumentujc prbh projektu.

Vedouc prce: PaedDr. Eva Suchnkov

Iva pindlerov

rove fonematickho sluchu u kolnch zatenk

Diplomov prce je zamena na zjiovn rovn fonematickho sluchu u kolnch zatenk, pedevm na zjiovn rovn fonematick diferenciace, fonematick analzy a fonematick syntzy. V teoretick sti jsou vymezeny pojmy tkajc se sluchovho vnmn a jeho odraz ve koln prci, hlavn v prvopotenm ten a psan. Praktick st je zamena na vlastn eten v 1. roncch zkladn koly a zpracovn zskanch dat. eten vychz z realizace testu Wepman - Matjek fonematick diferenciace a Matjkova testu fonematick analzy a fonematick syntzy.

Vedouc prce: PaedDr. Eva Suchnkov

Hana Maturov

Analza kolnch ztovch situac ve vztahu k dtti s epilepsi

Epilepsie je jednm ze zvanch nerovnch onemocnn, kter postihuje jedince rznho vku a pohlav.

Tato prce je zamena na dti mladho kolnho vku trpc touto chorobou. Na jejich ivot v rodin, ve kole a mezi vrstevnky. Pozornost je vnovna kole jako instituci, ve kter k trv vtinu svho asu. Diplomov prce je zamena jednak na shrnut poznatk o tomto typu onemocnn a dle na specifikaci tch kolnch situac, kter jsou epileptickmi dtmi vnmny a provny jako ztov.

Vedouc prce: PaedDr. Helena Havlisov