Anotace diplomovch prac - 2002 - Katedra germanistiky
Anotace diplomovch prac - 2002
Katedra germanistiky
Markta Vankov
Slovotvorba jako prostedek k pekonvn psychickch barir pi osvojovn cizho jazyka
V diplomov prci se zabvm zastoupenm slovotvorby v uebnicch nmeckho jazyka pro zkladn a stedn koly, okrajov tak ve studijnch materilech vysokch kol. Sleduji frekvenci jednotlivch slovotvornch postup a npaditost cvien. Jako oprn materil jsem pouila seminrn prce studujcch roziujcho studia, z nich jsem zskala pehled o spektru uebnic pouvanch na naich kolch a o nzorech vyuujcch na jimi pouvan uebnice.
Vedouc prce: Dr. Jana Valdrov
Jana Kovov
Das Absurde im Prosawerk von Markus Werner
Ve sv diplomov prci se zabvm tmatem "Das Absurde im Prosawerk von Markus Werner" ("Absurdita v dle Markuse Wernera"). Tvorba tohoto souasnho vcarskho spisovatele ukazuje krizi modernho lovka, kter se ocit ve svt plnm absurdnch situac a nhod. Tyto paradoxn a absurdn situace plynou z naprosto normlnho, banlnho a kadodennho ivota, ovem pro Wernerovy hrdiny pedstavuj ohroen, kter postupn perst a v existenciln strach a krizi osobnosti. Tito se dve i pozdji ocitnou v situaci, kdy jim svt pipad nesrozumiteln a ciz; asto se ocitaj na okraji spolenosti, jsou nuceni eit nelehk ivotn kiovatky a obraty. Typickmi vlastnostmi Wernerovch postav jsou nerozhodnost, nejistota, negativismus, frustrace a pocit odcizen vi svtu, kter je obklopuje. astmi literrnmi prostedky, je autor pouv, jsou pedevm situan komika a ironie. Jeho protagonist se stvaj antihrdiny proti sv vli a reaguj na absurdn svt pomoc ostr kritiky. Tyto situace a scny se v dle Markuse Wernera snam najt a interpretovat.
V vodu prce se pokoum charakterizovat literaturu osmdestch let a zaadit autorovo dlo do kontextu modern literatury nmecky mluvcch zem.
Vedouc prce: PaedDr. Dana Pfeiferov, Ph.D.
Radka Lvikov
Bedeutung der Krpersprache in der Kommunikation und die Folgen fr den Framdsprachenunterricht. Anwendung der Krpersprache in der fremdsprachigen Kommunikation.
Veker lidsk existence je urovna fenomnem komunikace. Ta je tradin rozdlovna na verbln (stn a psemnou) a neverbln. Akoliv prv toto neverbln sdlovn tvo stedn tma diplomov prce, je vnovna nemal pozornost i obecn problematice komunikace, jeliko e tla - tedy veker neverbln signly - je nutno chpat v irm kontextu dan problematiky. Na zklad prostudovan literatury a vlastnho pozorovn jsou v prci vylenny zkladn znaky ei tla a popsna jejich vpovdn hodnota. Jedn se o sdlovn vrazem oblieje (mimika), pohledy (e o), pohyby (kinezika), gesty (gestika), fyzickmi postoji (posturologie), piblenm i oddlenm (proxemika), mimoslovnmi aspekty ei (paralingvistika) a pravou zevnjku. Diplomov prce se rovn zabv pedagogickou komunikac, zvlt jejm neverblnm aspektem. Poukazuje na fakt, e zdnliv nepodstatn, nkdy pouze podvdom vnman e tla uitele, m na tdu velk vliv. Zvren st, zamen na specifika ei tla v cizojazyn a pedagogick komunikaci poukazuje na monosti didaktickho vyuit neverblnch signl, kter ve svm dsledku vede k modernizaci a zefektivnn vuky cizch jazyk.
Vedouc prce: doc. PhDr. Alena Aignerov, CSc.
Milena Kopen
Deutsche Familiennamen in Tel im 20. Jahrhundert (Pjmen nmeckho pvodu v mst Teli v prbhu 20. stolet)
Diplomov prce se zabv vskytem pjmen nmeckho pvodu v mst Teli v prbhu 20. stolet.
Tel le v jihozpadnm cpu Moravy, asi 25 km od rakouskch hranic, ale vskyt obyvatel nmeckho i rakouskho pvodu zde byl a je minimln. Tento fakt ale neovlivnil vskyt pjmen nmeckho pvodu.
Clem prce bylo zachytit vvojov tendence uvn nmeckch pjmen v Teli v roce 1921 a 2000.
Pjmen z roku 1921 byla erpna ze Sbrnch stacch i domovnch arch vyplnnch bhem celorepublikovho stn obyvatel v tme roce. Zdrojem pjmen z roku 2000 byly matrin zznamy Mstskho adu v Teli. Zjitn pjmen byla analyzovna z hlediska motivace, slovotvorby, hlskovch, fonetickch i pravopisnch zmn a pro lep pehlednost byla rozlenna do sedmi skupin (kapitol): nmeck pjmen, nmeck pjmen s eskmi prvky, pjmen z biblickch jmen a jmen svtc, jejich pvod nen zcela nmeck, kter ale do etiny z nminy pila, pjmen z poetlch osobnch jmen nmeckho pvodu, pjmen s monm eskm i nmeckm vkladem, ponmen esk pjmen a neuriteln pjmen.
Z vslednch daj vyplv, e nositel nmeckho pjmen tvoili v Teli v roce 1921 14,65 % a v roce 2000 10,20 %. Podl nmeckch druh pjmen na celkovm potu pjmen v Teli byl 19,63 % v roce 1921 a 15,50 % o 79 let pozdji. Tento mrn pokles jak nositel pjmen nmeckho pvodu tak druh nmeckch pjmen m s nejvt pravdpodobnost svj pvod v pirozenm vvoji uvn nmeckch pjmen.
Mezi nmeckmi pjmenmi jsou pak nejvce zastoupena ta, kter byla pejata z rakouskch a bavorskch oblast. To dokldaj jednak horskonmeck nen prvky, pedevm vak mnostv pjmen podle tamnch mstnch jmen.
Vedouc prce: prof. PhDr. Vclav Bok, CSc.
Marie Pagunadisov
Die Welt der Politik als didaktisches Exempel im Masaniello Christian Weises (Svt politiky jako didaktick vzor v dramatu Masaniello Christiana Weiseho)
Clem tto diplomov prce bylo sledovn mechanism fungujcch v politick sfe spolenosti zobrazen v dramatu Masaniello Christiana Weiseho. Hlavn draz byl pitom kladen na jednn hlavn postavy, Masaniella a jej vyrovnn se se svtem politiky.
Prvn st prce je vnovna uveden do tmatu prostednictvm piblen barokn literatury v historickm a spoleenskm kontextu, dle pak literrnmu vvoji Christiana Weiseho a nsledn historickmu pramenu dramatu, kronice Alessandra Giraffiho.
Vchodiskem pro rozbor se stalo drama Masaniello, v nm hlavnm polem zjmu byl svt politiky - jeho hybn mechanismy a zpsoby chovn hlavnch pedstavitel, vznik, prbh a konec povstn i jeho hlavnho pedstavitele - s drazem na didaktick aspekt dla.
V zvru prce jsou pak shrnuty piny ztroskotn povstn i samotnho vdce.
Vedouc prce: prof. PhDr. Vclav Bok, CSc.
Ji Filou
"Die Verwendung von Phraseologismen der deutschen Wirtschaftssprache in journalistischen Texten"
Ve sv bakalsk prci jsem se zabval pouitm frazeologism a ustlench spojen v nmeckch odbornch urnalistickch textech, kter se orientuj na oblast burzy a financ.
Mm kolem bylo shromdit minimln 30 stran odbornho textu na zvolen tma z originlnch pramen. Cel prce je rozdlena do dvou st, sti teoretick a sti praktick.
Teoretick st je zaloena na teorii Wolfganga Fleischera a obsahuje potebn zkladn pojmy z oblasti frazeologie obecn i frazeologie hospodsk. Jsou zde uvedeny jednotliv skupiny frazeologism a nechyb ani klasifikace frazeologism podle rznch nmeckch jazykovdc. Soust teoretick sti je charakteristika odbornch text, vetn text z oblasti hospodstv.
Praktick st je zpracovna podle teorie Michaela Duhmeho. Tuto praktickou st tvo nmecko-esk a esko-nmeck slovnk frazeologism, kter byly pouity ve vybranch hospodskch textech . Jeliko se v hospodskch textech vyskytuj jak frazeologismy obecn, tak frazeologismy hospodsk, jsou tyto pro lep orientaci oznaeny hvzdikou. Ve je shrnuto statisticky.
Vedouc prce: Mgr. Alena Lejskov, Ph.D.
Hana Tfov
Prag. Ein kleiner Reisefhrer/Praha. Mal cestovn prvodce.
Ve sv bakalsk prci zpracovvm z hlediska prvodce cestovn kancele oblast hlavnho msta Prahy a pipravuji program desetidennho zjezdu pro dv rzn nron skupiny nmecky mluvcch turist (standardn poznvac zjezd a zjezd s pevn kulturn historickm obsahem). Krom ppravy historickch a kulturnch podklad se zamuji i na zpracovn organizace zjezdu vetn rozpotu obsahujcho ubytovn, pojitn apod.
Vedouc prce: Mgr. Jana Kusov
Marie Novkov
"Die Verwendung von Phraseologismen der deutschen Wirtschaftssprache in journalistischen Texten in sterreich"
Tmatem tto prce je, jak ji sm nzev napovd, pouvn frazeologism nmeckho jazyka v urnalistickch textech. Nezabvm se celou oblast nmecky mluvcch zem, ale pouze texty z rakouskch odbornch asopis a denk, tkajcch se hospodsk politiky (ekonomiky, financ, bankovnictv a burzy). Prce je rozdlena na dv hlavn sti, a to teoretickou a praktickou, pipojen je i seznam pouit literatury a vce ne 30 strnek text z odbornch rakouskch asopis a novin.
Teoretick st je zaloena na teorii Wolfganga Fleischera. Pibliuje teni frazeologii jako stle jet novou a vyvjejc se jazykovdnou disciplnu, seznamuje se zkladnmi pojmy z oblasti frazeologie obecn i hospodsk. Uvdm i rzn klasifikace frazeologizm podle rozlinch hledisek i podle rznch autor. Frazeologie hospodskho jazyka je objasnna na zklad studia prce Michaela Duhmeho. Problematiku odbornch jazyk veobecn jsem zpracovala podle Hanse-Rdigera Flucka.
Praktick st je zpracovna podle Michaela Duhmeho a stoj na frazeologismech a ustlench slovnch spojench, vyskytujcch se v piloench textech rakousk urnalistick nminy. Tyto jsou podle klovho slova abecedn seazeny do nmecko-eskho slovnku. Protoe se tu vyskytuj frazeologismy a termny jak odborn tak obecn, jsou pro pehlednost ty odborn oznaeny hvzdikou. Gramatick analza odbornch frazeologism z oblasti hospodstv je shrnuta statisticky a pipojen strun vklad a shrnut. Zajmav jsou i samotn nzvy lnk, kter jsou poutav a sten nebo pln idiomatick, take se jimi na nkolika strnkch tak zabvm.
Na zvr je pipojen seznam pouit literatury a pouit texty z rakouskch ekonomickch asopis a z dennho tisku z rubriky zpracovvanch tmat.
Vedouc prce: Mgr. Alena Lejskov, Ph.D.
Blanka Krejcrkov
Nov vukov metody a jejich praktick pouit
Tmatem tto bakalsk prce jsou "Nov vukov metody a jejich praktick pouit". Clem prce je podat souhrnn pehled novch technologi pouvanch v oblasti vzdlvn.
Teoretick st prce je vnovna vysvtlen pojmu technologie vzdlvn, z nho nov vukov prostedky vychz, dle pak problematice vzdlvn dosplch a pedevm tematice e-learningu, tzn. vuky pomoc technickch (elektronickch) prostedk.
Praktick st je zamena na jednotliv metody e-learningu aplikovan na konkrtnch pkladech z pohledu kol, domcnost a firem. Zvltn kapitola je vnovna e-learningovm metodm v oblasti vuky cizch jazyk a praktick ukzce relnho firemnho kolen na nosii CD-ROM.
Vedouc prce: doc. PhDr. Alena Aignerov, CSc.
Lenka Beneov
Das Gebiet um Blansko. Ein kleiner Reisefhrer
Tmatem tto bakalsk prce je "Das Gebiet um Blansko. Ein kleiner Reisefhrer.", neboli "Oblast kolem Blanska. Mal cestovn prvodce."
Mm kolem bylo zorganizovat dva desetidenn poznvac zjezdy v okol Blanska, jeden veobecn poznvac, druh zamen kulturn historicky, shromdit veker potebn podklady a sestavit rozpoet zjezdu jak z pohledu cestovn kancele, tak z pohledu astnka zjezdu.
Prce se skld ze ty st. Prvn st tvo itinere obou zjezd, ve druh sti jsou podrobn zpracovny historick a architektonick podklady k danm lokalitm a pamtkm, poppad geografick podklady k navtvenm prodnm oblastem, tet st je vnovna praktickm informacm o navrench ubytovacch zazench a jednotlivch pamtkch, posledn st spov v detailnm rozpotu obou zjezd.
Ploha obsahuje mimo jin i grafick znzornn obou tras na map.
Vedouc prce: Mgr. Jana Kusov
Milan Kuera
Slovn zsoba souasnho hovorovho jazyka v Brn se zamenm na germanismy a austriacismy
kolem diplomov prce bylo ze souboru slovn zsoby brnnsk hovorov mluvy (brnnskho hantecu) vybrat 50 germanism a austriacism a provst jejich rozbor.
U kadho z tchto slov je zkoumn jejich vznam v brnnskm hantecu, etymologick pvod, vvoj z hlediska hlskovch zmn, jejich cesta z nminy, posuny ve vznamu ve srovnn se spisovnou nminou a hovorovou vdeskou nminou, a na zklad ankety znalostn povdom o tchto vrazech mezi obyvateli Brna.
Soust prce je vyhodnocen rozboru a ankety.
Vedouc prce: prof. PhDr. Vclav Bok, CSc.
Marie Decarliov
Die tschechisch-deutsche Frage aus der Sicht unserer Teilnahme an der NATO (und Aufgabe von Sdruen pro atlantickou spoluprci)
Bakalsk prce m za cl zjistit, zda n vstup do NATO ovlivnil esko-nmeck vztahy. Prvn st tvo obecn informace o Alianci, protoe i kdy jsou dostupn, vtina lid je stle nezn. Druh kapitola popisuje innost Sdruen pro atlantickou spoluprci. Toto sdruen pracuje v eskm Krumlov, kde je zrove umstna vcvikov zkladna Boletice. Prce by mla laikovi poskytnout zkladn informace o NATO, o sdruen SAS v eskm Krumlov, i o dalch nevldnch organizacch spojench s innost NATO jako jsou ATA a AKO. Tet kapitola je vnovna esko-nmeck vojensk spoluprci.
Vedouc prce: PaedDr. Vladimra Kvtounov
Katarna Koiov
EU-Osterweiterung - Tschechische Republik, der Vergleich der Stellungnahme Deutschlands und sterreichs in den Zeitschriften: SPIEGEL, Wirtschaftswoche, profil, TREND
Bakalsk prce se zabv lnky v nmeckch asopisech Wirtschaftswoche a SPIEGEL a v rakouskch tdencch profil a TREND, kter se tkaj rozen Evropsk Unie na vchod v souvislosti s eskou republikou. V asovm horizontu let 2000 - 2002 byl zkoumn vvoj nzor na tuto problematiku. V prci jsou analyzovny dleit okamiky, kter se jev z hlediska vstupu jako problematick i naopak pozitivn. Titm prce je vyhledn postoj vi R a zhodnocen, zda nmeck a rakousk periodika vbec rozliuj mezi vchodoevropskmi stty jednotliv, i berou tuto oblast jako celek. V prci je zhodnocen postoj Nmecka a Rakouska, prezentovan v tisku, krtce ped rozenm EU smrem na vchod.
Vedouc prce: PaedDr. Vladimra Kvtounov
Jana Vodvrkov
Deutsche Presse - Profil der bedeutendsten deutschen Zeitungen und Zeitschriften, Blick in die Geschichte dieser Periodika, Stellung zu brennenden Problemen der Gegenwart.
(Nmeck tisk - profil nejvznamnjch nmeckch list a asopis, pohled do jejich historie a jejich postoj k oehavm problmm souasnosti)
Clem tto diplomov prce je strun charakteristika nmeckho tisku a tmat s tmto souvisejcch (nmeck tiskov agentury, prvn zakotven nmeckho tisku apod.) a pokus o analzu lnk vybranch periodik.
Prvn st prce pojednv strun o djinch nmeckho tisku, dle pak o nmeckch listech a asopisech, tiskovch agenturch a dalch souvisejcch tmatech.
Druhou st tvo z vtiny rozbor lnk z nmeckch periodik na vybran tmata vnitn i zahranin politiky Nmecka. Vsledky tto analzy jsou pak shrnuty v nsledujc kapitole.
Vedouc prce: PaedDr. Vladimra Kvtounov
Alena Kianov
Deutschland als Ausstellungs- und Messegromacht (Nmecko jako vstavn a veletrn velmoc)
Tato bakalsk prce je zamena na oblast vstavnch a veletrnch mst Nmecka.
Jsou zde popsny funkce a vznam veletrh, jejich djiny a vvoj od prvopotk po souasnost. Ve sv prci jsem se zamila na nejvt veletrn msta Nmecka, jakmi jsou Lipsko, Dsseldorf a Hannover. Retrospektivn se t zabvm svtovou vstavou EXPO 2000 v Hannoveru. V krtkosti tak popisuji nabdku vstav dalch veletrnch mst, jako jsou Hamburg, Mnichov a Frankfurt nad Mohanem.
Prce me poslouit t jako prvodce vstavnmi a veletrnmi msty Nmecka. V zvru jsou proto piloeny orientan mapky vstavnch ploch nkterch veletrnch mst.
Pi sv prci jsem vyuila informan materily veletrh, obdren pmo od informanch center jednotlivch mst, dle pak prospekty a internetov adresy veletrnch mst.
Vedouc prce: PaedDr. Vladimra Kvtounov
Drahomr Trnka
"Das Gebiet von esk Krumlov und Jindichv Hradec. Ein kleiner Reisefhrer", neboli "Oblast eskho Krumlova a Jindichova Hradce. Mal turistick prvodce".
Clem prce je zpracovat uveden oblasti a pipravit podklady pro desetidenn zjezd pro dv skupiny turist z nmecky mluvcch zem. Program zjezdu pro prvn skupinu je zamen vce na kulturn a historick pamtky danch oblast, souvisejcch zejmna s histori rod Romberk a pn z Hradce. Druh skupina absolvuje standardn poznvac zjezd.
Prce se skld ze dvou hlavnch st, teoretick a praktick. Teoretick st se dle dl na tmatick oddly. Prvn z nich pibliuje pvod a osudy nejvznamnjch lechtickch rod, kter vrazn ovlivnily vvoj v uvedench oblastech. Druh st podrobn pedstavuje turisticky zajmav msta a pamtky v oblasti eskho Krumlova, st tet se zabv oblast Jindichova Hradce. Vechna turisticky zajmav msta a pamtihodnosti budou seazeny dle harmonogramu zjezdu, dle kterho budou postupn navtvovny.
V praktick sti je sestaven pesn program zjezdu ve dvou variantch, aby bylo maximln vyhovno obma skupinm turist. Praktick st obsahuje i pesn rozpoet zjezdu, ve kterm je zahrnuto komfortn ubytovn s plnou penz, veker doprava bhem zjezdu a hromadn vstupn do vech objekt navtvench bhem zjezdu.
Vedouc prce: Mgr. Jana Kusov
Eva Scheinherov
Deutsche Phraseologismen und ihre tschechischen quivalente
Diplomov prce je zpracovna v nmeckm jazyce. Zabv se nmeckmi frazeologismy smantick skupiny duevn stavy a projevy (seelisches Erscheinungsbild) a jejich eskmi ekvivalenty. Teoretick vod je zamen na problmy s terminologi a rozdlen frazeologism podle rznch kritri a teori z hlediska morfologickho, syntaktickho, smantickho a stylistickho na zklad studia odborn literatury k danmu tmatu. Zkladem praktick sti prce je peklad do etiny, utdn frazeologism do ty skupin podle vzjemn shody mezi odpovdajcmi slovnmi spojenmi v obou jazycch, zkoumn formlnch a stylistickch rozdl a procentuln zhodnocen vsledk.
Vedouc prce: doc. Dr. phil. Hildegard Bokov
Ludmila Plaansk
Tschechisch-sterreichische Geschichte in Grillparzers Dramen (esko-rakousk djiny v dle Franze Grillparzera)
Clem tto diplomov prce bylo pedstavit esko-rakousk djiny, jak je chpal ve svch dramatech rakousk dramatik Franz Grillparzer.
Prvn st prce je vnovna autorovu ivotu, pedevm jeho soukromm pomrm, kter mly zsadn vliv na pojet nkterch problm v jeho dle.
Hlavn st tvo rozbor t Grillparzerovch dramat: Knig Ottokars Glck und Ende, Libussa a Ein Bruderzwist in Habsburg. Je orientovn pevn na psychologii jednotlivch postav, kter autorovi umonila promtnout do tragdi sv preference vi rakousk monarchii. Analza jednotlivch dl je krtce doplnna o historick skutenosti.
V zvru je ucelen shrnut obraz esko-rakouskch djin v tchto dramatech, kter vyplv z autorova postoje vi eskmu nrodu.
Vedouc prce: PaedDr. Hana Markov
Martina Balkov
Die Verwendung von Phraseologismen der deutschen Wirtschaftssprache in journalistischen Fachtexten (Pouit frazeologism hospodsk nminy v urnalistickch textech. Prce se skld ze dvou st, teoretick a praktick).
Tmatem bakalsk prce je "Pouit frazeologism hospodsk nminy v urnalistickch textech. Prce se skld ze dvou st, teoretick a praktick.
Teoretick st obsahuje zkladn pojmy z oblasti obecn frazeologie a z frazeologie hospodsk nminy.
V praktick sti jsou shromdny frazeologismy z rznch urnalistickch text na tma "Marketing a management". Tyto frazeologismy jsou dle analyzovny a uspodny do dvou slovnk, nmecko - eskho a esko - nmeckho.
Vedouc prce: Mgr. Alena Lejskov, Ph.D.
Dagmar Hrstkov
Nmeck synonymn slovesa jako problmov jev pekladu se zamenm na hospodskou sfru
Bakalsk prce se vnuje nmeckm synonymnm slovesm hospodsk sfry jako problmovmu jevu pi pekladu z eskho jazyka. Prce m ti sti.
V vodn sti je popsna lexikln ekvivalence mezi dvma jazyky z hlediska vdy o pekladu. Teoretick vklad je zamen na postupy pi vbru vhodn lexikln jednotky clovho jazyka a to pedevm na problematiku volby z ady vce slovnkovch ekvivalent. Problematika je zhodnocena na zklad esk teoretick odborn literatury, kter se pekladem zabv.
Hlavn st prce je slovnk ticeti eskch sloves hospodsk sfry, kter psob pi pekladu do nminy problmy z hlediska vtho potu synonymnch sloves. V tto sti, kter svm rozsahem dominuje, je proveden rozbor hlavnch smantickch rozdl mezi vybranmi slovesy.
V posledn sti je vnovna pozornost pi hledn vhodnho pekladovho ekvivalentu verbonominlnm vazbm, kter vykazuj znanou synonymii vi plnovznamovm slovesm.
V zvru prce je zhodnocena problematika synonymnch sloves hospodsk sfry a jsou nastnny obecn zvry.
Vedouc prce: PaedDr. Vladimra Kvtounov
Lenka Hrstkov
Terminologie des deutschen Rechnungswesens
Tmatem bakalsk prce je terminologie nmeckho etnictv. Prce m teoretickou a praktickou st.
vodn kapitola teoretick sti se vnuje teorii terminologie a shrnuje veobecn metody pekladu termn se zamenm na problematiku ekvivalent v rozdlnch etnch a prvnch systmech. Druh kapitola teoretickho vkladu podv vod do nmeckho etnictv, kterou je nutno vypracovat s ohledem na poadavek odborn kompetence pekladatele. Clem praktick sti je een konkrtnch problm pekladu termn ve vybranch smrnicch nmeckho obchodnho zkonku a jejich analza. Bakalskou prci uzavr glos nejdleitjch etnch pojm s poznmkami k rozdlm chpn pojm v eskm etnictv, kter potvrzuj odlinost obou systm.
V zvru prce je vyzdvihnuta nutnost zohlednn smantickho vznamu pi pekladu termn.
Vedouc prce: PaedDr. Vladimra Kvtounov
Zlata Hokrov
Die Auseinandersetzung mit der (eigenen) Vergangenheit als Thema und Motiv im Werk von Elisabeth Reichart
(Vyrovnvn se s (vlastn) minulost jako tma a motiv v dle Elisabeth Reichart)
Diplomov prce "Die Auseinandersetzung mit der (eigenen) Vergangenheit als Thema und Motiv im Werk von Elisabeth Reichart" ("Vyrovnvn se s (vlastn) minulost jako tma a motiv v dle Elisabeth Reichart") se zabv vvojem stejnho tmatu przy tto souasn rakousk autorky. V rmci chronologicky provdn analzy pti vybranch dl je sledovan tma popsno nejdve v rovin soukrom (na astm motivu konfliktu matky a dcery, ppadn na konfliktu partnerskm), pot v rovin spoleensk (na pozad "vyrovnvn" se rakousk spolenosti s druhou svtovou vlkou). Na zvr je vymezena vzjemn relace obou tchto rovin. Diplomov prce je elov doplnna pehledem tvorby Elisabeth Reichart a jejm strunm ivotopisem, v nm jsou zdraznny daje souvisejc s tmatem tto prce.
Vedouc prce: PaedDr. Dana Pfeiferov, Ph.D.
Kamila Rousov
Deutsche Phraseologismen und ihre tschechische quivalente
Tmatem tto diplomov prce je porovnn nmeckch frazeologism z oblasti: Notwendigkeit, Schicksal, Denken, Meinen s eskmi ekvivalenty a jejich nsledn rozdlen do ty skupin podle vzjemn obsahov a formln shody.
Prce obsahuje teoretick vod, kde jsou objasnny zkladn pojmy a problmy tkajc se frazeologie, praktickou st a zhodnocen zskanch vsledk.
Vedouc prce: doc. Dr. phil. Hildegard Bokov
Oldich Bretnajdr
Zur Frage der Entschdigung der Zwangsarbeiter whrend des 2. Weltkrieges und die Entwicklung dieser Problematik in der Gegenwart
Prce se zabv problematikou jednn o odkodnn nucen nasazench za druh svtov vlky. vodn kapitola je vnovna historickm
udlostem z let
Vedouc prce: PaedDr. Vladimra Kvtounov
Vendula Vernerov
Promny genderovch rol v uebnicch nmeckho jazyka
Tato prce se zamuje na promny genderovch rol v uebnicch nmeckho jazyka. Clem je zjistit, zda se v nich bhem poslednch nkolika destek let zmnilo pojet musk a ensk role. Role en toti asto bv pojmna velmi stereotypn, neoriginln a vykazuje znaky hierarchizace do druhoad pozice. Vchodiskem prce je kritika takovho pojet eny v uebnicch eskho jazyka, kter se vnovala Ludmila Zimov.
Vedouc prce: Dr. Jana Valdrov