PRAVDĚPODOBNOST 2

Komentář vyučujícího

Je středeční ráno 24. 5. 2006. Hodiny ukazují 8:00 a v ZŠ Nerudova zvoní na první hodinu. „Dobrý den, posaďte se!“ Hodina začala klasickým způsobem. Zapíši do třídní knihy, seznámím žáky s hodinou a můžeme začít.

Míša jde první k tabuli a zapisuje svoji výšku a váhu. Všichni se takhle vystřídali u tabule, zapsali své hodnoty a začínáme počítat průměrnou výšku a váhu třídy 8. C.

Žákům sice trochu trvalo než si opsali údaje z tabule, ale pak se všichni pustili do práce. Když byli všichni hotovi, Dan napsal výsledky na tabuli, provedli jsme kontrolu a pokračovali v další části hodiny, tedy pravděpodobnosti.

Abychom mohli provést pokus, já připravuji tabulku na tabuli a děti do svých sešitů. Ale bohužel nic víc jsme nestihli, protože ze školního rozhlasu byl vyhlášen poplach. Bylo to naštěstí jenom cvičení, ale moje hodina tím pádem skončila.

Takže ani pořádně nemůžu hodinu zhodnotit, protože jsme toho stihli jen opravdu málo. Měla jsem připravených pět příkladů a neudělali jsme ani dva. Možná už těch pět příkladů bylo moc a děti jsem přecenila, ale to už se nedovím. Určitě je lepší mít příkladů připravených víc než málo.

Jinak se mi s dětmi pracovalo pěkně. Jsou šikovné a pracovité, takže věřím, že i zbytek hodiny bychom zvládli bez problémů!

Jak hodina klasickým způsobem začala, tak neočekávaným způsobem skončila.